Kojení a infekční rizika: jak maminka chrání své dítě před infekcemi a co to znamená pro zdravotní stav během života

Kojení poskytuje vícero jedinečných mechanismů, kterými chrání zdraví dítěte. Jde o ochranu před mnohými civilizačními onemocněními, která má význam pro celkové zdraví dítěte a jeho zdraví během celého života jako i o momentální ochranu proti bakteriím, virům a jiným patogenům. Kojení zároveň poskytuje dítěti ochranu před stresem a vysokým hladinám kortizolu, čímžzvyšuje odolnost dítěte proti infekcím. Ochrana dítěte kojením začíná již při pití mateřského mléka bezprostředně po porodu a sehrává významnou úlohu i po prvním roce života, protože v tomto čase se dítě v ještě větším rozsahu střetává s rozličnými infekcemi a prostřednictvím kojení má možnost překonat je bez toho, aby se u něho projevily příznaky onemocnění nebo aby tyto příznaky byly mírné. Klíčová slova: kojení, laktace, mateřské mléko, rizika umělé výživy, infekční onemocnění.

Breastfeeding and its importance in the prevention of infectious diseases

Breastfeeding provides several unique mechanisms to protect the baby‘s health. It is protective against many chronic diseases which is important to the overall health of the child and his or her health in life. It also protects the baby against acute infection as well as bacteria, viruses and other pathogens. Breastfeeding helps eliminate stress and lowers cortisol levels, thus increasing the child‘s resistance to infections. Breastfeeding protects the baby as soon as the baby begins to drink milk immediately after birth and plays an important role after the first year of life and onwards, because at this time the child encounters a wide variety of infections, and breastfeeding makes it possible to fight off infectious diseases and/or overcome them without exhibiting symptoms of the disease and if the child does get sick,the symptoms are usually milder than they would otherwise be. Key words: breastfeeding, lactation, breastmilk, risks of formula, infectious diseases

Úvod

Kojení je fyziologický, normální a nenahraditelný způsob výživy a péče o dítě. Kojení představuje normu ve výživě dítěte. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby kojení trvalo minimálně do 2 let věku dítěte a bylo podporované zdravotnickými pracovníky během celého období trvání (1, 2). Doporučení WHO jsou komplexně zpracované s ohledem na rizika krmení umělou výživou pro zdraví matky, dítěte a také společnosti, které jsou v současnosti již velmi dobře zdokumentované. Kojení není jen způsob výživy a způsob péče o dítě, kojení sehrává mimořádně významnou úlohu při ochraně dítěte před infekcemi, při rozvoji imunitního systému, při rozvoji trávicího traktu a mikrobiomu, při rozvoji mozku a také i zdraví dítěte celkově - zdraví během kojení stejně tak i v dospělosti. Kojení jednoznačně ovlivňuje snižování chorobnosti a úmrtnosti u dětí do věku 5 let a to i v rozvinutých zemích (2). Důležitou úlohu sehrává délka výlučného období (6 měsíců), jako i celková délka kojení (více než 2 roky). Kojení je nejdůležitější nástroj prevence infekčních onemocnění a podle nejnovějších výzkumů zveřejněných v časopise Lancet by kojení snížilo úmrtnost dětí do 3 měsíců až o 88 %. Zvýšením počtu kojených děti by se na celosvětové úrovni zabránilo úmrtí 820 tisíc dětí ročně (3).

Tak jako v domácí i v některé zahraniční literatuře se můžeme setkat s nepochopením doporučení WHO jako i s nepochopením významu kojení jako takového. Důkazem toho je například nesprávná interpretace doporučení WHO týkající se doporučené délky kojení. I mezi některými pediatry ještě stále převládají nepodložené názory, že kojení je důležité jen do 6. měsíce věku dítěte a po roce již mateřské mléko nemá výživovou hodnotu, či představa, že kojení do 2 a více let věku dítěte se vztahuje jen na země třetího světa, kde v nehygienických podmínkách zachraňuje životy dětí. Doporučení WHO týkající se kojení a rizik krmení umělou výživou či absence kojení platí pro všechny země a tedy jak pro rozvojové, tak pro rozvinuté. Na víc , každá země má svůj „třetí svět“ - tedy komunity, ve kterých nekojení a krmení náhradami mateřského mléka významně zvyšuje morbiditu a mortalitu. Přesměrováním porodů do nemocnic se sice snížila mortalita, ale zároveň se udály procesy, pro které nastala separace novorozenců a matek, nastoupila "kultura krmení z láhve", která spolu s agresivním marketingem umělé výživy významně ovlivnila odbornou veřejnost, v níž se prezentovala jako nutnost a vědecký pokrok. Způsob prezentace významu kojení laické i odborné veřejnosti má vliv na jeho pozitivní vnímání a na délku kojení. Medicínská literatura používá nesprávný termín "výhody kojení", což vyvolává nesprávný dojem, že kojení je nadstandard a umělá výživa je přijatelný standard, kterým se nic nepokazí. To způsobuje, že matky jsou přesvědčeny, že kojení je jakási forma něčeho, co je dobré pro imunitu, která je sice dobrá, ale není nezbytná pro dítě (4). Opak je však pravdou, dnes již existuje množství poznatků o tom, že rizika umělé výživy mají vážné následky pro zdraví dítěte i matky a také, že způsob, jakým kojení rozvíjí mozek dítěte, dělá z kojení zásadní otázku veřejného zdraví.

Porovnání umělé výživy a mateřského mléka

Umělá výživa představuje nouzovou náhradní výživu, která má být použita jen v lékařsky indikovaných případech po dobu, dokud dítě nezačne přijímat příkrmy (v takových případech okolo 4. měsíce věku dítěte). V současnosti je známých již mnoho poznatků o rizicích krmení umělou výživou. Pro zdraví dítěte a matky má velký význam výlučné kojení 6 měsíců a také dlouhodobé kojení. Výlučné kojení znamená, že dítě přijímá jedině mateřské mléko a žádné jiné tekutiny či potravu, přičemž WHO vydala další dokument, ve kterém doporučuje výlučné kojení v trvání 6 měsíců, v němž toto doporučení potvrdila (5).

Tendence směřující ke zkrácení výlučného kojení na 4 měsíce nejsou opodstatněné a vycházejí z agendy firem vyrábějících umělou výživu a jejich tvrzení, že časným zavedením alergenů se sníží výskyt potravinových alergií. Stále více studií tuto tezi vyvrací a stále více institucí se staví na stranu argumentů pro výlučné období kojení v trvání 6 měsíců. Podle přehledové studie výlučné kojení trvající pouze 4 měsíce místo 6 měsíců s sebou přináší řadu zdravotních rizik v podobě gastrointestinálních a respiračních infekčních onemocnění, zvyšuje riziko dětské úmrtnosti v souvislosti s chorobami gastrointestinálního traktu, pro matky po porodu to znamená těžší návrat k předporodní hmotnosti, jakož i dřívější nástup menstruace (6, 7).

Podobně jako WHO, výlučné kojení 6 měsíců doporučuje i Americká akademie pediatrů (AAP) a Kanadská pediatrická společnost (CPS). Umělá výživa je biochemicky zcela odlišná než mateřské mléko a kojení je zcela odlišný proces od krmení lahví. Mnozí výrobci umělé výživy svým zavádějícím marketingem prezentují, jak se dlouhá desetiletí věnují výzkumu mateřského mléka, na jehož základě vyvíjejí stále "dokonalejší" umělou výživu, která se více a více "přibližuje" mateřskému mléku. Toto není možné, jelikož umělá výživa se vyrábí nejčastěji z kravského mléka, které je přizpůsobeno svým složením danému živočišnému druhu. Kromě toho v ní absentují stovky látek, které se nacházejí pouze v mateřském mléce. Podle průzkumu, který probíhal na Slovensku, téměř 30 % lékárníků a lékařů vnímalo umělou výživu jako něco nepocházejícího z kravského mléka a vyvinutého speciálně v laboratoři (8).

Neexistuje nic takového jako "standardní mateřské mléko". Každé ženě se tvoří jiné, jedinečné mateřské mléko. Umělá výživa se dítěti nepřizpůsobuje a má stále stejné složení. Proteiny jsou v mateřském mléce odlišné nejen kvalitativně, ale i kvantitativně. Mléko jiného živočišného druhu může pro zvýšený obsah proteinů způsobit přetížení ledvin kojence, které jsou ještě ve vývinu. Umělá výživa je těžko stravitelná, má omezené složení, limitovaný počet složek a biologická dostupnost mnoha látek v ní je nízká, přičemž některé přidávané látky nemají žádný účinek. Umělé výživě chybí živé buňky, imunitní látky a faktory, protilátky, které se v mateřském mléce tvoří, když se matka a dítě setkají s infekcí, jakož i celou řadou látek, které pomáhají v boji proti infekcím, jako je lysozym, lymfocyty, bílé krvinky , laktoferin, sekreční IgA či makrofágy (9).

Krmení umělou výživou navíc zvyšuje riziko vzniku průduškového astma, některých alergií, infekčních onemocnění trávicího traktu, infekcí respiračního traktu, zánětů středního ucha a jiných ušních infekcí, dále zvyšuje riziko vzniku rakoviny v dětském věku, cukrovky 1. typu, hypertenze, obezity, chronických onemocnění trávicího traktu (celiakie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), může negativně ovlivnit i rozvoj kognitivních funkcí a přináší riziko infekcí vzniklých z možné kontaminace umělé výživy. Rizika umělé výživy se stejně dotýkají i zdraví matky, krmení umělou výživou zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků, endometria, osteoporózy, revmatoidní artritidy, cukrovky, deprese či dokonce negativně ovlivňuje matky trpící roztroušenou sklerózou (10).

Imunologie kojení

Kojení poskytuje dítěti tzv. slizniční imunitu - mateřské mléko vystýlá sliznice v těle, čímž chrání dítě před vstupem patogenů do těla, a tak ho chrání před vznikem onemocnění. Dítě a matka tvoří biologickou jednotku a mají společný mikrobióm. Setkávají se se stejnými patogeny, a proto je matka prostřednictvím mateřského mléka schopna poskytovat dítěti specifické, na míru šité protilátky proti infekcím, se kterými se společně setkají. Fyzický kontakt dítěte s matkou a efekt kojení, které působí uklidňujícím dojmem, snižuje hladiny stresových hormonů a kortizolu, zvyšuje obranyschopnost dítěte a pomáhá jeho imunitnímu systému. To, jaká potrava se dostává do těla dítěte, je rozhodující pro jeho zdraví, protože podstatná část imunitního systému a jeho fungování závisí na trávicím traktu, na osídlení střev fyziologickými, prospěšnými bakteriemi a také, jakým způsobem tato potrava zajišťuje přežití prospěšných bakterií a odstraňování patogenů. Výlučné kojení do 6 měsíců zajišťuje, že trávicí trakt bude dítěti z hlediska imunity a ochrany před nemocemi poskytovat maximální možnou ochranu. Rozsáhlá retrospektivní studie ukázala pozitivní vliv výlučného kojení na běžné infekční onemocnění během dětství, přičemž kojení významně snižovalo i frekvenci a závažnost infekčních onemocnění. Dále se ukázalo, že děti částečně kojené tento ochranný účinek nemají (11).

Pokud dítě onemocní infekčním onemocněním, je mimořádně důležité, aby bylo i nadále kojeno bez omezení, protože kojení je nástroj, pomocí kterého co nejrychleji a nejsnadněji onemocnění překoná, a zároveň mu poskytuje zdroj výživy, kterou je ochotné přijímat, protože mnoho dětí během nemoci odmítá jíst, přičemž jsou však ochotné se kojit . Toto platí i pro děti, které mají gastroenteritidu a zvrací či mají průjmy. Kojení tedy zajišťuje kromě výživy i hydrataci (12, 13, 14).

Je důležité odkomunikovat matkám potřebu kojit nemocné dítě ještě víc než předtím, případně v tomto čase poskytnout pomoc s kojením, pokud se během nemoci vyskytnou problémy. Během onemocnění nemá být kojení omezováno, protože hraje významnou roli při uzdravování dítěte. Stejné principy platí i při neinfekčních a chronických onemocněních dítěte. Pokud dítě během některého onemocnění kojení odmítá nebo kojení nabude jiné vzorce než dříve, neznamená to, že je to signál k ukončení kojení. Má to být podnět k poskytnutí pomoci s kojením. Pro kojení nemocného dítěte je však častěji typické, že kojení může být časté nebo dlouhotrvající a matku je důležité podporovat v tom, aby dítě kojila tak často a dlouho, jak to potřebuje. Kojení přispívá k jeho vyléčení a zklidňování.

V současnosti probíhá mnoho výzkumů zaměřených na mikrobióm lidského těla, dříve nazývaný mikroflóra. Mikrobióm představuje komplexní ekosystém, který tvoří bakterie, viry, houby, prvoky a archea, které osidlují povrch lidského těla, jakožto i trávicí trakt. Mikrobióm hraje důležitou roli v ochraně organismu před patogeny a zabezpečuje normální rozvoj imunitního systému. Ovlivňují ho faktory jako způsob porodu (vaginální porod versus císařský řez) či způsob krmení dítěte (kojení versus krmení umělou výživou) (15, 16).

Kojení je fyziologický komplex, který zajišťuje normální dozrávání mikrobiómu dítěte. Děje se to na jedné straně samotným získáváním mateřského mléka z prsu, který je osídlen mikroby, jakožto i samotným složením mateřského mléka, které není sterilní a mimo jiné obsahuje více než 700 druhů bakterií. Mateřské mléko obsahuje různé imunoglobuliny, cytokiny, růstové faktory, lysozym, laktoferin, makrofágy, T-lymfocyty, B-lymfocyty, interleukiny, rozličné komplementy, růstové faktory pro makrofágy, granulocyty a lymfocyty, tumor nekrotizující faktor, lidské mléčné oligosacharidy (HMO), probiotika, které se buď přímo účastní imunologické ochrany dítěte, nebo slouží jako prostředek na správné zrání mikrobiómu - prebiotika. Mikrobióm trávicího traktu se mezi kojenými a dětmi krmenými umělou výživou podstatně liší. Zjistilo se, že děti krmené umělou výživou mají zvýšený počet Clostridium spp., obzvláště Clostridium difficile a nižší výskyt Bifidobacterium spp. než kojené děti. Toto má velký význam v prevenci alergických onemocnění, jakož i infekčních onemocnění jako průjem, nekrotizující enterokolitida (NEC), obezita a diabetes 2. typu (17).

V mateřském mléku bylo nalezeno více než 200 různých struktur lidských mléčných oligosacharidů (HMO). Oligosacharidy v mateřském mléku chrání před běžnými respiračními patogeny jako Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae a glykoproteiny chrání před běžnými střevními patogeny jako Vibrio cholerae, Escherichia coli a rotaviry. Glykosaminoglykany zabraňují navázání HIV gp 120 viru na CD4 receptor, čímž snižují pravděpodobnost přenosu HIV infekce. Lipidy nacházející se v mateřském mléku přispívají k ochraně vůči Giardia lamblia, Haemophilus influenzae, Streptococcus skupiny B, Streptococcus epidermidis, respiračnímu syncitiálnímu viru (RSV) a viru herpes simplex typ 1 (HSV-1) (4).

Björkström et al. ve své studii objevili, že časná kolonizace bakteriemi mléčného kvašení u dětí narozených s nízkou porodní hmotností (méně než 1 500 g) může mít souvislost s podáváním nepasterizovaného dárcovského mateřského mléka. Běžně se podává mléko z bank mateřského mléka, které prochází pasterizací. U kojených dětí rychleji nastane i obnovení mikrobiómu v trávicím traktu po antibiotické léčbě (18).

Důležitou roli v rozvoji imunitního systému dětí hraje brzlík, ve kterém dochází k dozrávání a diferenciaci T-lymfocytů. Brzlík se zmenšuje se zvyšujícím se věkem dítěte a největší je kolem roku. Kojení má zásadní vliv na velikost brzlíku. Ukázalo se, že kojenci krmení umělou výživou měli téměř dvakrát menší brzlík než výlučně kojené děti. Děti částečně kojené byly někde mezi tím. Autoři předpokládají, že velikost souvisí s různými imunitními faktory, které obsahuje jedině mateřské mléko (19).

Nitroděložní infekce embrya nebo plodu jsou nejčastěji vyvolány viry, bakteriemi a prvoky. Cesty průniku infekčních původců mohou být: ascendentní (per continuitatem z porodních cest/endometria matky, např. Za kongenitální infekce plodu lze považovat infekce, které po zpravidla manifestním průběhu u matky postihnou i vyvíjející se embryo nebo plod. Do klinického obrazu vrozené toxoplazmózy nejčastěji patří chorioretinitida, intrakraniální kalcifikace a hydrocefalus, při současné manifestaci se hovoří o Sabinově trias.[8]

Většina infikovaných dětí je asymptomatických. Toxoplazmózu lze prokázat sérologicky a pomocí PCR z tělesných tekutin. Riziko a rozsah poškození plodu závisí na gestačním věku při vzniku mateřské infekce. Infekce matky před 8. infekce ve 13. až 16. infekce po 18. K vertikálnímu přenosu HBV z matky na dítě může vzácně dojít intrauterinně, většinou se uskuteční v perinatálním období při porodu, ale dítě se může infikovat i postnatálně, zejména při kojení a dalším kontaktu s matkou (VHB se může vylučovat do mléka).

V graviditě je povinný screening HBsAg. Novorozenci HBsAg pozitivních matek jsou v den narození očkováni (pasivní + aktivní imunizace) a tím je výrazně omezen vertikální přenos HBV. Díky tomuto očkování nezvyšuje vaginální porod riziko přenosu HBV. Prevence přenosu HBV dle Vyhlášky MZd ČR č. 537/2006 a 299/2010 Sb. 0-12 (24) hod.: imunoglobulin proti hepatitidě B (např. 0-24 hod.: 1. dávka vakcíny proti HBV (např. 6 týdnů: 1. dávka hexavakcíny (např. nejdříve za měsíc 2. nejdříve za měsíc 3. U dětí s nepříznivým zdravotním stavem po narození lze aktivní imunizaci odložit do 7. V perinatálním období se nevyšetřuje pupečníková ani žilní krev dítěte na přítomnost HBsAg. Tato vyšetření jsou zatížena značnou falešnou pozitivitou výsledků, což by mohlo při chybné interpretaci vést k chybnému ukončení vakcinace. Po očkování, vzhledem k podání 5 dávek vakcíny proti hepatitidě B, není nutné vyšetřovat protilátky anti-HBs.

V graviditě přenos HBV a HCV detailem, perinatální rizika a vakcinace

K vertikálnímu přenosu HBV z matky na dítě může vzácně dojít intrauterinně, většinou se uskuteční v perinatálním období při porodu, ale dítě se může infikovat i postnatálně, zejména při kojení a dalším kontaktu s matkou. VHB se může vylučovat do mléka. Děti anti-HCV pozitivních matek jsou očkovány podle klasického očkovacího schématu, nemají žádné omezení či výjimku v očkování. K vertikálnímu přenosu viru HCV dochází u 5-10 % viremických matek. Děti jsou asymptomatické, většinou se rozvíjí chronická hepatitida, ale vznik cirhózy v dětství je raritní. Vyšetření anti-HCV není v graviditě povinné. Je vhodné jej provést u žen s rizikovým chováním, zejména s předchozím intravenózním užíváním drog. Děti anti-HCV pozitivních matek jsou očkovány podle klasického očkovacího schématu, nemají žádné omezení či výjimku v očkování. V perinatálním období se nevyšetřuje pupečníková ani žilní krev dítěte na přítomnost protilátek anti-HCV či nukleové kyseliny viru hepatitidy C (HCV RNA).

Riziko perinatálního přenosu snižuje antiretrovirotikum zidovudin - podává se v těhotenství a poté dítěti do 4-6 týdnů věku. Vrozená cytomegalová infekce je poměrně častá kongenitální infekce (3-4 případy/1000 živě narozených). Asi 1/2 žen je vnímavých k CMV infekci a téměř u 1 % z nich může dojít k primární infekci během těhotenství. K poškození dítěte dochází vzácně - 90 % novorozenců je asymptomatických a další vývoj je příznivý. 5 % novorozenců má klinické projevy infekce (neurologické a/nebo senzorické postižení): porucha růstu, mikrocefalie, encefalitida, postižení sluchu, petechie, purpura, anémie, ikterus, hepatosplenomegalie, pneumonie. Přenos během porodu z infikovaných porodních cest matky nebo ascendentní cestou, většinou HSV-2. Klinická manifestace kdykoliv během prvních 4 týdnů po porodu. Typické kožní léze na kůži, sliznicích, spojivkách. Encefalitida - špatná prognóza, vysoká mortalita. Parenterální podávání acicloviru. Při infekci do 20. týdne gravidity - nízké riziko postižení plodu (2 %: těžké jizevnaté poškození pokožky, poškození očí a CNS). Při infekci 5 dní před porodem, až 2 dny po porodu (plod není chráněn mateřskými protilátkami) - vysoké riziko ohrožení plodu/novorozence, indikováno podání VZIG a profylaktické zajištění aciclovirem.

Listerióza je poměrně vzácné onemocnění způsobené bakterií Listeria monocytogenes, které postihuje zejména novorozence, starší lidi a imunokompromitované jedince. Těhotná žena se typicky nakazí pozřením kontaminované stravy. Plod/novorozenec se může nakazit transplacentárně anebo během porodu (ascendentně, vertikálně) či po něm. Probíhá se pod obrazem sepse, pneumonie či meningitidy a má vysokou mortalitu. Závažné infekce mohou být provázeny granulomatózním exantémem (granulomatosis infantiseptica) - mikroabscesy po celém těle, zejm. v játrech a slezině. Late-onset infekce mají při adekvátní léčbě nízkou mortalitu.

Parazitální střevní infekce, kterou způsobuje Giardia intestinalis, je infekce koček, která se šíří orofekální cestou. Giardiózou onemocní nejčastěji koťata nebo kočky s oslabenou imunitou. Projevuje se nepříjemným hlenovitým průjmem (u lidí i koček). Diagnóza se u kočky stanovuje na základě vyšetření trusu. Protože se giardia ve stolici vylučuje nepravidelně a v malém množství, je potřeba vyšetření opakovat.

Může kojit při nemoci? To je jedna z nejčastějších otázek maminek, když je skolí horečka, nachlazení nebo chřipka. Dobrá zpráva je, že ve většine běžných onemocnění kojení přerušovat nemusíte. Horečka sama o sobě není důvodem k přerušení kojení. Pokud to váš zdravotní stav dovolí, pokračujte v kojení. Při běžném nachlazení, rýmě nebo chřipce můžete ve většině případů kojit dál. Při zvracení nebo průjmu je klíčová hydratace. Pokud zvládnete přijímat tekutiny a cítíte se dostatečně stabilně, kojení obvykle není nutné přerušovat. Některá antibiotika jsou s kojením slučitelná, jiná vyžadují individuální posouzení. Pokud potřebujete při nemoci snížit horečku nebo zmírnit bolest, bývá první volbou paracetamol. Přerušení kojení je nutné jen ve vzácných případech, například při některých závažných infekcích nebo specifické léčbě. Ve většině běžných nemocí je kojení pro dítě spíše výhodou než rizikem. Pokud máte velmi vysokou horečku (například nad 39 °C), silnou bolest nebo se váš stav rychle zhoršuje, je vhodné kontaktovat lékaře.

Infografika: Mechanismy ochrany kojence při kojení

Ahoj! Neco na me vlezlo, boli me v krku, hlava, unava atd!!! mala mi ted dva dny hrozne place, nemuze to odemne chytit??? Chytit teoreticky může, ale je to nepravděpodobné. Chytit teoreticky může, ale je to nepravděpodobné. Byla jsem nemocna 2× do jeho 2 mes. Tak dekuju, snad se brzo uzdravim, mam o malou strach, k doktorovi nema cenu chodit, napsal by mi stejne jenom paralen! Během prvního roku syna jsem měla asi třikrát pořádnou virózu a angínu. No budu si davat pozor a dam si nejakou tu rousku. Snad je mala podrazdena jen z toho vedra a nechytla nic. Odesílám...

Během infekčního onemocnění se doporučuje kojení, a to i během horečky a rýmy. Kojení chrání dítě před infekcí. Existují však nemoci, u kterých byste kojit neměla. trpíte různými virovými a bakteriálními infekcemi dýchacího traktu (např. trpíte mastitidou (časté kojení je indikováno)suffer from various viral and bacterial infections of the respiratory tract (e.g. Způsoby léčby jsou velmi důležité. Některé léky mohou být pro dítě škodlivé a měly by být, pokud možno, nahrazeny bezpečnými alternativami. Použijte přírodní léčiva: bylinné inhalace z heřmánku, šalvěje a máty, malinový čaj, cibulový sirup, zázvor, citron (pokud vaše dítě není alergické na citrusy). Pokud jde o léky proti bolesti na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu, můžete je bezpečně užívat. Během kojení nesmíte užívat aspirin, metamizol, léky obsahující pseudoefedrin. Rovněž je zakázána léčba proti rakovině a radioaktivní léčiva.

Které léky ovlivňují, zda matka může kojit? - Tala mluví o jednotce intenzivní péče o novorozence

máte infekční léze v prsu, které jsou následkem např. Jste těhotná a chcete kojit? Někdy se zdá, že něco, co je přirozené, není snadné…. zvláště na začátku. "Mohu kojit po císaři? Bude se mi tvořit mléko? Bude moje miminko vědět jak sát?" Tyto otázky často trápí budoucí matky, které nemohou rodit přirozeně. Mnohé maminky se obávají, zda jejich prsa produkují dostatek mléka. K úspěšnému zahájení kojení, budete potřebovat sebevědomí, trpělivost, podporu od svých blízkých a seznámení se s několika tipy, které zmenší vaše obavy a pochyb. Ačkoli se toho mnoho maminek obává, kojením vaše prsa neztratí atraktivitu. Počáteční neúspěšné kojení může být spojeno s bolavými, obrácenými nebo plochými bradavkami. Během kojení, dítě někdy spolyká vzduch, který se hromadí v zažívacím traktu a může způsobit koliku, nadýmání a křeče. Proto byste po každém krmení měli své dítě dát odříhnout.

Jak dlouho a často byste měla kojit? Jak se mění produkce mléka po narození? Jaký je rozdíl mezi kolostrem a opravdovým mlékem? Jak to udělat, aby se dítě přisálo? Tyto otázky si klademe na začátku kojení. Kojení je nádherný dárek, který příroda dala ženám. Dárek jak pro dítě, tak pro matku. Proto je důležité kojit co nejdéle. Většinový názor říká, že kojení je obrovská oběť ze strany ženy pro dobro dítěte. Těšíte se na miminko a chcete kojit, nebo možná jste již toto krásné období začali, ale vaše hlava je plná otázek a pochyb? Stejně jako v mnoha případech to není jednoduchý a bezproblémový úkol.

tags: #muze #kojenec #chytit #od #matky