Svalová kontrakce: mechanismus aktin–myosin, role kalcia, troponinu a tropomyosinu, cyklus můstků a energetika

Spojení excitace a kontrakce je základem svalové činnosti. Svaly zajišťují veškeré pohyby umožňující lidskou práci, komunikaci prostřednictvím mimiky, mluveného slova, psaní a ovšem také cirkulaci krve, transport tráveniny GIT, činnost sfinkterů atd. Excitace je spojena se vznikem šířícího se akčního potenciálu, který je důsledkem přesunu iontů.

Struktura kosterního, srdečního a hladkého svalu

Kosterní svalovina tvoří asi 40 % hmotnosti těla. Jednotlivé svaly jsou tvořeny svalovými snopci, které jsou složeny ze svalových vláken. Svalová vlákna obsahují velký počet myofibril, jež jsou tvořeny kontraktilními proteiny - aktinem a myosinem. Myofibrily jsou členěny na pravidelné úseky - tzv. sarkomery, což jsou základní strukturní a funkční jednotky. Sarkomera je vzdálenost mezi dvěma Z-liniemi. Do Z-linií jsou zakotvena tenká filamenta aktinu mezi nimi jsou tlustá filamenta myosinu. Aktinová a myosinová vlákna se částečně překrývají, tím vzniká typický mikroskopický obraz příčného pruhování, ve kterém se střídají anizotropní (A) a izotropní (I) části. A-proužek odpovídá délce tlustého filamenta, I-proužek je ta část, kde jsou jen tenká filamenta.

Architektura aktinu, tropomyosinu a troponinu

Tenké aktinové vlákno je dvoušroubovice vláknitého F-aktinu, tvořené kulovitými jednotkami G-aktinu. Po obou stranách jsou připojeny molekuly tropomyosinu a troponinu. Tropomyosin za klidových podmínek kryje aktivní místa. Každé vlákno tvoří dvě molekuly myosinu, které se kolem sebe obtáčejí (ocas) a na konci se rozšiřují (hlavička). Část mezi hlavičkou a ocasem má schopnost ohybu (krček). Hlavička má ATP-ázovou aktivitu a váže se na aktivní místa aktinu. Tlusté filamentum je tvořeno mnoha molekulami myosinu.

Nervosvalové spojení

Nervosvalové spojení zahrnuje (1) axon, (2) Sarkolemu, (3) Synaptické váčky, (4) acetylcholinové receptory a souvisí s mechanismem přenosu vzruchu od nervu k svalu. Kortexionální a peripherní řízení svalové činnosti zajišťují rychlou aktivaci kontrakce.

Kontrakce hladké svaloviny a kosterní svaloviny: porovnání mechanismů

Kontrakce hladké svaloviny je založena na reakci aktinu s myozinem, ale průběh stahu má odlišný charakter. Myofilamenta se navzájem kříží a vytvářejí mřížovitou strukturu, nikoliv příčné pruhování jako u kosterního či srdečního svalu. Tenká filamenta jsou tvořena aktinem a tropomyozinem (na rozdíl od příčně pruhovaných svalů chybí troponin), tlustá filamenta pak myozinem. Stah je zahájen vylitím Ca2+, které utvoří komplex s kalmodulinem. Tento komplex následně aktivuje kinázu lehkého řetězce myozinu a dojde k jeho fosforylaci, čím je umožněno vytvoření aktinomyozinového komplexu.

U kosterního a srdečního svalu jsou primárně klíčové troponin-troponomyosin komplex a volné aktivní místa na aktinu, která umožňují navázání myozinových hlavic a následný posun aktinových filament. Kontrakce srdečního svalu se řídí spřažením excitace s kontrakcí, kde elektrická aktivita srdeční svaloviny je propojena s mechanickou odpovědí. Synchronizovaná činnost kardiomyocytů zajišťována interkalárními disky a systémy T-tubulů umožňuje rychlý koloběh Ca2+ ve srdci.

Kalcium, troponin a tropomyosin: klíč k zapnutí kontrakce

Normálně tropomyosin blokuje vazebná místa na aktinu. Aby došlo ke stahu, je nezbytné změnit konformaci troponinu-troponomyosinového komplexu, k čemuž vede zvýšená koncentrace Ca2+ v cytoplazmě. Vápenaté ionty se váží na troponin, což způsobí posun tropomyosinu a odhalené aktivní místa na aktinu. To umožní navázání myosinových hlavic na aktin a vznik příčného můstku.

Proces znovu a znovu opakuje cyklus: myosinová hlavička hydrolyzuje ATP na ADP a fosfát (P i), dojde k uvolnění fosfátu a ADP, následně k ohnutí myosinové hlavy a posuvu aktinového filamenta. V zápětí se uvolní ADP a proces se opakuje. Příčné můstky opouštějí aktin po navázání nového ATP a cyklus pokračuje, dokud je Ca2+ k dispozici a elektrochemická aktivita aktivuje scry.

Interakce ATP, aktinu a myosinu: pohybové kroky

Myosin používá ATP k posunu po aktinu. ATP se váže na myosinovou hlavičku, uvolní se z aktinu, hydrolyzuje se na ADP a P i a poskytne energii pro conformační změnu - hlavička se „natahuje“ do vyšší energetické polohy. Fosfát se následně uvolní, což vyvolá okamžité ohnutí hlavičky a posun aktinového filamenta, zatímco zůstává vazba na aktin. Po uvolnění ADP je cyklus připraven k dalšímu navázání na nové pozici na aktinu a cycle pokračuje. Tento mechanizmus vytváří mechanickou energii a pohyb svalů.

Energetika svalové kontrakce

Svalová kontrakce je energeticky náročný proces a primárním zdrojem energie je ATP. Zásoby ATP ve svalu jsou omezené a rychle dojdou. Proto svaly spoléhají na:

  • Kreatinfosfátový systém: rychlá obnova ATP prostřednictvím přenosu vysoké energie z kreatinfosfátu na ADP, poskytuje energii pro zátah po dobu cca 10-15 sekund.
  • Anaerobní glykolýza: rozklad glukózy bez kyslíku, rychle generuje ATP, avšak s akumulací laktátu a únavou.
  • Aerobní respirace: nejpomalejší, ale nejúčinnější tvorba ATP, probíhá v mitochondriích za přítomnosti kyslíku z glukózy, mastných kyselin a aminokyselin.

Typy kontrakcí a jejich pravidla

Koncentrická kontrakce - sval se zkracuje a překonává odpor (např. zvedání činky). Excentrická kontrakce - sval se prodlužuje i při aktivaci (brzdí pohyb). Izometrická kontrakce - délka svalu zůstává, ale napětí roste. Každý svalový vláknem je inervováno jedním motorickým neuronem; počet zapojených motorických jednotek určuje sílu a rychlost kontrakce.

Posmrtné změny a onemocnění spojená s kontrakcí

Rigor mortis - po smrti se zastaví produkce ATP, myosinové hlavy zůstávají pevně navázané na aktin. Myasthenia gravis - autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém produkuje protilátky proti acetylcholinovým receptorům na nervosvalové ploténce, což vede ke snížené svalové síle a únavě.

Shrnutí mechanismu kontrakce

Aktinová a myosinová filamenta spolu interagují prostřednictvím cyklu, který začíná uvolněním Ca2+ z SR a vazbou Ca2+ na troponin. Vzniká otevření vazebných míst na aktinu a vznik příčného můstku. Následuje silový záběr, přemístění filament po filamentě a uvolnění produktu ATP na konci cyklu. Teorie posuvných filamentů popisuje, jak dochází ke zkrácení sarkomery a výslednému stahu svalu. Synchronizovaná aktivita v srdci zajišťuje efektivní pumpování krve, zatímco kosterní svalstvo umožňuje pohyb a další funkce.

V jednotlivostech se jedná o cyklické změny konformace troponinu a tropomyosinu - změna koncentrace Ca2+ v cytoplazmě přesouvá tropomyosin z aktinového povrchu a odhaluje vazebná místa pro myosinové hlavičky. Myosin je ATPáza - hydrolyzuje ATP na ADP a P i a pohyb posouvá aktin vůči myosinu. Tyto kroky pokračují rychle (několik desítek milisekund od vzniku depolarizace po zahájení kontrakce) a zajišťují dynamiku svalových stahů, pohybu a vitálních funkcí organismu.

Obrázek schématu aktin-myosin interakce s troponinem a tropomyosinem

Svalová kontrakce - cyklus Cross Bridge, animace.

  1. Aktivace a vazba Ca2+: impuls ze svalu vyvolá uvolnění Ca2+ ze SR do cytoplazmy.
  2. Vazba Ca2+ na troponin způsobí změnu troponin-troponomyosin komplexu.
  3. Odkrytí vazebných míst na aktinu a vznik příčného můstku s myosinovými hlavicemi.
  4. Power stroke: uvolnění P i a ADP, ohnutí hlavičky a posun aktinu.
  5. Uvolnění a navázání ATP na myosin, cyklus se opakuje.
  6. Případný návrat Ca2+ do SR a opětovné uzavření tropomyosinu troponinem.
ProcesKlíčové komponentyPoznámka
SarkomeraZ-linie, A-proužek, I-proužekZákladní kontrakční jednotka svalstva
AktinF-aktin, G-aktinTenké filamenta
MyosinMyosin II, hlavice, ocasTlusté filamenta
Troponin TropomyosinTroponin T, I, C; TropomyosinRegulují navázání na aktin
Ca2+SR, troponinSpouští kontrakci

tags: #svaly #aktin #myosin #kontrakce