Stravování kojících matek je často opředeno řadou doporučení a rad, které se předávají z generace na generaci. Mnoho žen tyto rady bezmyšlenkovitě přijímá, aniž by se zamýšlelo nad jejich opodstatněním. V různých kulturách panují odlišné výživové mýty - například kojícím Asiatkám se nedoporučuje konzumovat studené pokrmy, zatímco v České republice jsou často démonizovány luštěniny nebo pikantní jídla. V tomto článku se podíváme na nejčastější mýty týkající se stravy kojících matek a zhodnotíme je z odborného hlediska.
Mateřské mléko a jeho benefity
Mateřské mléko je pro zdraví dítěte nespočetně prospěšné, a to jak z hlediska zdravotního, sociálního, psychologického, tak vývojového. Pokud neexistují kontraindikace ze strany matky či dítěte, je mateřské mléko tou nejlepší volbou pro výživu kojence, minimálně po dobu prvních šesti měsíců života. Není to období, kdy by se matka měla zbytečně stresovat tím, co jí, a vylučovat celé skupiny potravin. To je nutné pouze v případě, že zaznamená negativní reakci svého dítěte na určitou složku v jídelníčku.
Vliv stravy matky na mateřské mléko
Jídlo, které kojící matka konzumuje, prochází jejím trávicím traktem, kde se rozkládá na jednoduché živiny. Ty následně krevním oběhem putují tam, kde jsou potřeba, přičemž některé z nich se dostanou až do mléčných žláz (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka. Je známo, že i matky se znaky podvýživy jsou schopny produkovat dostatečné množství mateřského mléka. Nicméně, deficit některých živin (vitamínů, esenciálních mastných kyselin) ve stravě matky se může projevit na kvalitě jejího mléka. Z toho vyplývá, že míra, jakou strava matky ovlivní složení mateřského mléka, není tak vysoká, jak by se mohlo zdát.
Zvýšený energetický výdej při kojení
Laktace je náročný proces, který zvyšuje energetický výdej ženy o 400-500 kcal denně. To odpovídá například jedné celozrnné housce s 50 g eidamu a 15 g másla. Toto navýšení ale není výmluvou pro přejídání se. Navýšení energetického příjmu se doporučuje kojícím matkám, které mají rizikovou hmotnost na hranici podváhy. Naopak ženy, které během těhotenství výrazně přibraly, nemusí energetický příjem navyšovat a mohou díky vyššímu výdeji pozvolna hubnout. Matky by se měly zaměřit více na kvalitu stravy než na její kvantitu. Potřebnou nadbytečnou energii mají totiž uloženou ve formě tukových zásob z těhotenství.
Poznámka: Nárůst hmotnosti v těhotenství, který je pro konkrétní ženu v normě, závisí na BMI, které měla před otěhotněním. Podle ACOG se za normu považuje u žen s podváhou před otěhotněním (BMI pod 18,5) hmotnostní nárůst v těhotenství do 18 kg, zatímco u obézních žen (BMI nad 30) je normou přibírání do maximálně 9 kg.
Speciální dieta při kojení
Ne, speciální dieta při kojení není nutná. Bohatě postačí pestrá strava s dodržováním základních principů racionálního stravování. To znamená mít v každém jídle zdroj bílkovin (maso, mléčné výrobky, ryby, tofu, tempeh), zdroj tuků (převaha rostlinných zdrojů - ořechy, oleje, zařazovat tučné ryby), každý den minimálně 300 g zeleniny (různé druhy), 200 g ovoce a komplexní sacharidy (vločky, pohanka, celozrnné pečivo, brambory, rýže). Naopak by se mělo vyhýbat většímu příjmu sladkostí, jídlům z fast food restaurací a obecně potravinám s vysokým zastoupením jednoduchých cukrů, nasycených nebo ztužených tuků a soli.
Nadýmavé potraviny při kojení
Potraviny jako zelí, květák či luštěniny obsahují hodně vlákniny a při jejich trávení se tvoří plyny, které mohou způsobit nadýmání ve střevě. Neexistuje však vědecky podložený mechanismus, že by tyto plyny mohly proniknout do mateřského mléka a způsobovat potíže dítěti. Vyřazení těchto surovin z jídelníčku v případě jejich dobré tolerance matkou není při kojení nutné.
Pikantní jídla při kojení
Strava obsahující výrazné pikantní chutě, jako je česnek nebo chilli, může změnit chuť mateřského mléka. Některé studie naznačují, že různé příchutě mateřského mléka nejsou pro kojence nepříjemné a naopak je preferují. To může následně usnadnit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější. V případě, že dítě nereaguje na jinou chuť negativně (odmítání mléka, koliky, průjem atd.), není nutné tyto potraviny z jídelníčku vyřazovat.
Vyhýbání se všem alergenům z potravin
Jsou případy, kdy u dítěte vznikne alergická reakce (kožní projevy, koliky, průjmy) na určitou složku matčiny stravy. Často se jedná o bílkovinu kravského mléka, vejce nebo například citrusy. V takovém případě je na místě eliminační dieta, při které se vytipovaná složka vyřadí z jídelníčku matky a sleduje se, zda u kojence došlo k odeznění příznaků. Preventivní vyřazení rizikových alergenů z jídelníčku však pravděpodobně nebude mít smysl. V případě nutnosti eliminace velké skupiny potravin, například mléčných výrobků, je vhodné kontaktovat nutričního terapeuta, který ženě pomůže sestavit jídelníček tak, aby nedošlo k deficitu určitých složek, jako jsou například bílkoviny nebo vápník.
Tatarák, sushi a plísňové sýry při kojení
V mnoha brožurách s doporučeními stravy pro kojící matky se uvádí, že tepelně nezpracované potraviny a zrající sýry jsou pro kojící matku rizikové a neměla by je zařazovat. Potravinám jako tatarák, sushi či hermelín by se matka měla během kojení vyhýbat. Pravdou ale je, že tyto potraviny jsou rizikovější z hlediska infekčního onemocnění pro všechny, ale případná nákaza by byla hrozbou spíše pro zdraví matky než kojence.
Kofein a káva při kojení
Kofein z kávy se dostává do mateřského mléka. Menší dávky kofeinu do 200 mg (2-3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit. V případě, že matka pozoruje, že je dítě neklidné, podrážděné a má potíže se spánkem, je možné, že je její dítě na kofein citlivější. V takovém případě by měla příjem kofeinu snížit.
Na co si dát při kojení opravdu pozor?
Kojící matky by se měly v období kojení vyhýbat konzumaci ryb s vysokým obsahem rtuti (žralok, makrela, štika), dále nadměrnému příjmu kofeinu a pití alkoholu.
Doporučený příjem živin pro kojící matky
Důležité je dodržovat doporučený příjem živin pro kojící matky dle DACH (2017):
| Doporučené množství | Zdroje v potravinách |
|---|---|
| Bílkoviny 1,2 g/kg tělesné hmotnosti (+23 g/d) | maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny |
| Sacharidy > 50 % z denního příjmu energie | ovesné vločky, rýže, brambory, těstoviny, pohanka, bulgur, jáhly, quinoa, kuskus |
| Tuky 30-35 % z denního příjmu E, 0,25‑0,5 EPA+DHA omega 3 | oleje (řepkový, olivový), máslo a mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, tučné mořské ryby, ořechy, semínka, vejce, doplněk stravy s EPA a DHA |
| Kyselina listová 450 µg | listová zelenina, ovoce, mléčné výrobky, fazole, hrášek, maso, obiloviny |
| Železo 20 mg | maso, mořské plody, fazole, ořechy, zelenina |
| Vápník 1000 mg | mléčné výrobky, sardinky, fortifikované sojové mléko a tofu, losos, kapusta, brokolice, bílé fazole, pomeranče |
| Vitamin D 20 µg | tučné ryby, rybí tuk, mléko, jogurt, vejce, sardinky |
| Zinek 11-14 mg | maso, fazole, ořechy, celozrnné produkty, mléčné výrobky |
| Vitamin B12 5,5 µg | houby, maso, vejce, mléčné výrobky |
| Jód 200 µg | jodizovaná sůl, pečivo, mořské plody, mořské řasy, obiloviny |
| Selen 75 µg | tuňák, halibut, sardinky, para ořechy, krevety, krůtí maso, hnědá rýže |
Co si z toho vzít?
Každé dítě je individuální, a proto je předem těžké určit, zda matka bude muset z jídelníčku nějaké potraviny vyřadit, či naopak. Preventivní, neopodstatněné velké změny v jídelníčku nejsou žádoucí.