Kolostrum, často označované jako „tekuté zlato“, představuje ideální výživu pro novorozence hned po narození. Toto první mléko, které se začne tvořit při zahájení kojení, je vysoce koncentrované, plné bílkovin a bohaté na živiny, což umožňuje i malé dávce nasytit drobný žaludek dítěte. Mlezivo je snadno stravitelné, s nízkým obsahem tuku a obsahuje klíčové složky podporující optimální vývoj dítěte.
Vzhledově se kolostrum liší od zralého mléka - je hustší a má nažloutlou barvu. Po opuštění bezpečného prostředí dělohy je novorozenec vystaven novým výzvám vnějšího světa. Mlezivo hraje zásadní roli v jeho adaptaci, neboť je obzvláště bohaté na důležité protilátky, jako je sekreční imunoglobulin A (sIgA).
Role mleziva v imunitní ochraně
Protilátky sIgA v mlezivu chrání dítě před nemocemi tím, že nevstupují do krevního oběhu, ale vytvářejí ochrannou vrstvu ve sliznici trávicího traktu. Tyto molekuly, které matka získala během svého života v boji proti infekcím, jsou přeneseny do prsu, kde se spojí do formy sIgA a jsou následně vylučovány do mleziva. Profesor Hartmann vysvětluje, že molekuly zajišťující imunitní obranu matky proti infekci jsou její krví přeneseny do prsu, spojí se a vytvoří sIgA, které jsou vylučovány do mleziva.
Kromě sIgA je kolostrum bohaté i na další imunologické složky a růstové faktory, které stimulují rozvoj ochranných sliznic ve střevech dítěte. Tato ochrana pomáhá předcházet zažívacím potížím.
Podpora trávení a prevence novorozenecké žloutenky
Kolostrum působí také jako mírné projímadlo, což podporuje časté vyprazdňování novorozence. Tento proces je klíčový pro odstranění smolky (mekonia) - tmavé, lepivé stolice, kterou dítě nasálo v děloze. Časté vyprazdňování také napomáhá snížit riziko novorozenecké žloutenky. Novorozenci se rodí s vysokou hladinou červených krvinek, které se po porodu začnou rozkládat. Játra je zpracovávají a vzniká bilirubin, vedlejší produkt tohoto procesu. Kolostrum svými vlastnostmi pomáhá tento proces zvládat.
Složení a doba trvání tvorby kolostra
„Kolostrum si zachovává stejné složení přibližně do 30 hodin po narození,“ uvádí profesor Hartmann. Jeho složení je charakteristické poměrně vysokým obsahem bílkovin, jelikož všechny obsažené protilátky jsou bílkovinné povahy. Mateřské mléko, tzv. zralé mléko, by se mělo „spustit“ po dvou až čtyřech dnech. „Tyto první tři dny jsou pro navázání kojení klíčové,“ dodává profesor Hartmann.
Proces zahájení kojení
Pro úspěšné zahájení tvorby mléka je nezbytné včasné a opakované přiložení novorozence k prsu. Tento proces stimuluje produkci hormonu prolaktinu a aktivuje mléčné žlázy. V prvních dvou až třech dnech po porodu se v prsou tvoří právě žlutá a hustá tekutina - kolostrum neboli mlezivo. Zralé mléko se začíná tvořit zhruba třetí až pátý den po porodu, u některých žen, například po operativních porodech, to může být i později.
Je velmi důležité, aby byla nalitá prsa průběžně vyprázdněna, ať už častým kojením, nebo v případě obtíží s uvolněním mléka ručním odstříkáním či odsátím odsávačkou. Klíčem k úspěšnému kojení je správné přisátí miminka k prsu. Známkou správného přisátí jsou široce otevřená ústa miminka a dotyk brady a nosu děťátka s prsem.
První kontakt kůže na kůži a jeho význam
Obvykle je doporučováno co nejčasnější přiložení miminka k prsu matky. Během prvního kojení obvykle asistuje zdravotnický personál. Proces „plazení k prsu“ je fascinující: novorozenec se po porodu pouze osuší (s výjimkou rukou, na kterých zůstávají zbytky plodové vody vonící jako maminčina bradavka) a je ponechán nahý na nahém břiše matky. Přikrýt je možné dvojici maminka a miminko dekou pro zajištění tepelného komfortu. Dítě instinktivně pohybuje nožičkami, odsouvá se od břicha matky, pohybuje ústy, sliní a saje si pěstičku. Tímto způsobem se natahuje za prsem a masíruje bradavku.
V následujících dnech a hodinách je velmi důležitý co nejbližší kontakt maminky s miminkem. Podpora rané vazby mezi matkou a dítětem snižuje pocity stresu spojené s únavou či bolestí po porodu. V případech, kdy těsný kontakt není možný (předčasně narozené dítě v inkubátoru, zdravotní komplikace matky či novorozence, porod císařským řezem), je ideální podpořit nástup laktace včasnou a pravidelnou stimulací a odsáváním mléka.
Mateřské mléko versus kojenecká výživa
Lahvička na mléko je navržena tak, aby tekutina tekla téměř bez úsilí, což může být pro miminko snazší než pití z prsu, zejména v prvních dnech, kdy technika kojení ještě není zcela ustálená.
Každé miminko je individuální a má odlišnou potřebu kojení. Některé děti v prvních dnech sají často a dlouho, jiné se dosyta napijí a pak spí. Kojení funguje na principu nabídky a poptávky: čím častěji žena kojí, tím více mléka se v prsu tvoří. Po porodu dochází k výrazným změnám i v mléčné žláze. Mlezivo, které se objevuje již před porodem, se zhruba od třetího poporodního dne mění v mateřské mléko. Nalití prsů po porodu je často spojeno s mírným zvýšením teploty.
Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte a pokračování v kojení až do dvou let věku dítěte, pokud je to možné. Mateřské mléko je pro novorozence a kojence nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou z hlediska zastoupení a kvality živin. Kojenecká výživa by měla být používána pouze na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby. Přechod na kojeneckou výživu má kromě zdravotních aspektů i zvýšené finanční a sociální dopady.
Kojení starších dětí a specifické situace
V případě, že žena přestala kojit a z prsou se i po více než roce od ukončení kojení dá vymačkat mazlavé mléko a objeví se tvrdší místa, je vhodné konzultovat tuto situaci s lékařem, zejména pokud žena v minulosti trpěla problémy s ucpanými mlékovody.
Kojení starších dětí, například do dvou let věku, má i nadále své přínosy. Skladba mléka se s věkem dítěte sice mírně mění, ale stále poskytuje cenné živiny a protilátky. Děti, které jsou kojeny i v batolecím věku, mohou mít menší chuť k běžné stravě, ale celkově prospívají dobře. V takových případech je důležité dbát na vyváženou smíšenou stravu.