Bolesti kostrče a pánevní oblasti, souhrnně označované jako „syndrom pánevního dna“, mohou postihnout kohokoliv, včetně žen po porodu. Typickým projevem je bolest přímo v oblasti kostrče, která se zhoršuje při sezení. Naopak postavení, krátká chůze nebo leh přinášejí alespoň částečnou úlevu. Dlouhý stoj může být náročný kvůli neekonomické práci svalů pánve a projevovat se nepříjemnými pocity. Bolesti často prostupují celou pánevní oblastí a mohou ovlivňovat i pohlavní orgány.
U žen mohou tyto obtíže souviset s bolestivou a nepravidelnou menstruací, bolestivým pohlavním stykem nebo problémy s početím.
Nejčastější příčiny bolestí kostrče a pánevního dna
Existuje několik hlavních faktorů, které mohou vést k bolestem v oblasti kostrče a pánevního dna, a to zejména v období po porodu.
1. Pád na kostrč
Častou příčinou bolestí v oblasti kostrče je pád na zadek nebo přímo na kostrč. Tento úraz může vést ke zvýšení napětí ve svalech či vazech pánve. Je důležité poznamenat, že bolesti se nemusí objevit okamžitě po úrazu, ale mohou se projevit s odstupem měsíců či let. Kolem kostrče se pak dlouhodobě může udržovat ochranné svalové napětí, což způsobuje její citlivost a často i „zablokování“ v nepřirozeném postavení.
2. Dlouhodobý sed a špatné držení těla
Dlouhodobé dráždění krátkých pánevních svalů a vazů je častým problémem. Zaměstnanci sedící většinu dne na židli, profesionální řidiči nebo například cyklisté, kteří si sezením na kole tlačí na kostrč, jsou obzvláště ohroženi. Pokud se sedavé zaměstnání či koníček spojí s ochablým nebo asymetrickým sezením (například s nohou přes nohu), dochází k nadměrné zátěži jak na kostrč, tak na celou páteř. Ve svalech pánevního dna se mohou vytvořit bolestivé spoušťové body a nerovnoměrné napětí se pak šíří po těle.
3. Aktivní jizva
Stavy po operacích v oblasti břišní dutiny, pánve, po císařském řezu, konizaci čípku, nástřihu nebo porodních poraněních mohou vést ke vzniku jizev. I zdánlivě drobné jizvy mohou být zdrojem různých nepříjemných, tahavých, pálivých či ostrých bolestí. Jizvy mají zvýšenou přilnavost v měkkých tkáních dané oblasti, což může vést k jejich zvýšenému napětí. Důsledkem tzv. aktivní jizvy může být bolest v oblasti kostrče nebo pánevního dna.
4. Přetížené svaly
Jednou z nejčastějších příčin pánevních bolestí a bolestí kostrče je nevhodné a nadměrné přetěžování svalů v oblasti břicha, zad a kyčlí. Zvýšené napětí v této oblasti způsobuje asymetrický tah svalových vláken, které se upínají ke kostrči a táhnou ji k jedné straně. Tato asymetrie pak ovlivňuje celou páteř a končetiny, prohlubuje nerovnoměrné napětí a může vést k blokádám v oblasti SI kloubů (pánve) a krční páteře. Bolest bývá často přítomna v období zvýšeného stresu.
5. Endometrióza
Endometrióza, stav, kdy děložní buňky vycestují mimo dělohu a usadí se na jiných místech (např. vaječníky, vejcovody, střeva), může být dalším důvodem pánevních bolestí. Během menstruace se děložní výstelka množí i v těchto atypických místech, což způsobuje zánět, srůsty a napětí v pánevní oblasti, které se může projevit bolestmi.
6. Chronický zánět
Někdy se akutní zánět močového měchýře nebo prostaty může přeměnit do hůře rozpoznatelného chronického stádia. I bez jasných laboratorních nálezů mohou přetrvávat nepříjemné pocity pálení, svědění nebo výtok. Problém může být také narušený mikrobiom v dané oblasti nebo celkové onemocnění.
7. Nervové dráždění
Útlak nervu v jeho průběhu může způsobovat nepříjemné pálivé bolesti v okolí kostrče, genitálií nebo v pánvi. Tento útlak může být způsoben mechanickým stlačením (např. u cyklistů), vyhřezlou ploténkou, přetíženým svalem, nepohyblivými fasciemi, jizvami, kloubními blokádami či srůsty. Nervy špatně snášejí omezení svého volného pohybu.
Bolesti v těhotenství a po porodu
Během gravidity dochází v těle ženy k řadě fyziologických změn, které mohou vést k různým zdravotním obtížím, včetně bolestí pohybového aparátu. Tyto potíže mohou přetrvávat i po porodu. Přibližně každá pátá žena se v těhotenství potýká s bolestmi v oblasti pánve, které omezují její každodenní život, jako je vstávání ze sedu, otáčení na lůžku, delší chůze, sezení nebo stání. Tyto bolesti se nejčastěji objevují mezi 24. až 36. týdnem těhotenství a po porodu často ustupují během prvních tří měsíců.
Příčiny bolestí pánevního pletence v těhotenství
- Hormonální změny: Hormon relaxin, jehož množství je v těhotenství desetkrát vyšší, způsobuje uvolnění vazů a šlach nejen v pánvi, ale i v jiných částech těla, včetně kolen.
- Zvýšená zátěž: Klouby jsou v těhotenství vystaveny několikanásobně větší zátěži.
- Fyziologické změny: Změny v držení těla a rozložení váhy mohou přispívat k bolestem.
Specifika porodních poranění
Během porodu může dojít k různým druhům poranění, která vyžadují specifické ošetření. Mezi ně patří například:
- Uzurace: Vznikají z nekrózy tkáně způsobené dlouhotrvajícím tlakem.
- Trhliny děložního hrdla: Od drobných, které se nemusí ošetřovat, až po závažnější ruptury.
- Trhliny v poševní klenbě (kolpaporrhexis): Pochva se kompletně oddělí od čípku.
- Poranění svalů pánevního dna: Například natržení svalu musculus puborectalis.
- Trhlinky na vulvě: Včetně trhlin malých stydkých pysků.
- Ruptury hráze: Nejčastější druh porodního poranění.
- Rektovaginální píštěle: Mohou vzniknout v důsledku nepoznaného poranění svěrače nebo jeho špatného hojení.
- Ruptury dělohy: Ačkoliv méně časté, stále představují vážné riziko.
Příčinou ruptury dělohy může být například Bandlova rýha, která vzniká při ztenčování dolního děložního segmentu a ztlušťování děložního těla. V případě podezření na počínající rupturu je nutné porod přerušit a ukončit císařským řezem. Při již proběhlé ruptuře je nutná okamžitá laparotomie k zastavení krvácení.
Kostrč je krátká kost na dolním konci páteře, která vznikla spojením několika obratlů. Je spojena s křížovou kostí a umožňuje omezenou pohyblivost. Ke zlomeninám kostrče dochází nejčastěji při pádech na tvrdou plochu s dosednutím na zadek, například při pádech na lyžích nebo bruslích. Další příčinou mohou být poranění kostrče při porodu, kdy je vystavena velkému tlaku. Ženy jsou obecně více ohroženy poraněním kostrče kvůli odlišnému tvaru pánve.
Projevem zlomené kostrče je bolest v oblasti kostrče, která se zhoršuje při usednutí a vstávání. Může se objevit i bolest při stolici kvůli blízkému vztahu s konečníkem. Diagnostiku provádí ortoped nebo chirurg na základě obtíží pacienta, fyzikálního vyšetření a rentgenového snímku.
Léčba bolestí kostrče a pánevního dna
Základem efektivní léčby je důkladné vyšetření, které často zahrnuje návštěvu několika odborníků.
1. Diagnostika
Při nepříjemných pocitech v oblasti kostrče či pánve, bolestech, krvácení mimo cyklus nebo pálení při močení je doporučeno navštívit gynekologa nebo urologa. Tito specialisté provedou diagnostická vyšetření k určení diagnózy, posouzení závažnosti stavu a nasměrování další léčby.
2. Fyzioterapie
Fyzioterapie je klíčovou součástí komplexního přístupu k léčbě. Fyzioterapeut provede komplexní vyšetření a obvykle začíná uvolněním svalů, fascií, kloubních blokád a následně přistupuje k cvičení. To může zahrnovat dechová cvičení nebo práci na vzdálenějších částech těla, které funkčně souvisí s oblastí kostrče.
Cílené ošetření kostrče a pánevního dna
Specializovaný fyzioterapeut provede vyšetření svalů pánevního dna, aby posoudil jejich sílu, schopnost uvolnění, výdrž, zapojení, pozici kostrče, její citlivost a pohyblivost. Součástí vyšetření může být i ošetření per rectum nebo per vaginam (vždy se souhlasem klienta). Cílem je určit přesnou příčinu obtíží - zda jde o oslabení či přetížení pánevního dna. Vnitřní ošetření umožňuje současně ošetřit spoušťové body nebo mobilizovat zablokovanou kostrč a poskytuje klientovi jasnou informaci o stavu jeho pánevních svalů.
3. Další terapeutické přístupy
- Práce s jizvami a srůsty: Jemné protažení k obnovení pohyblivosti tkání.
- Viscerální terapie: Jemné techniky pro podporu pohyblivosti orgánů a jejich vazivových obalů.
- Autoterapie: Nácvik cvičení a technik, které může klient provádět doma.
- Režimová opatření: V případě chronických zánětlivých onemocnění.
- Manuální terapie: K odstranění zřetězených blokád a nácviku kompenzačních strategií.
4. Prevence a doporučení pro každodenní život
- Pravidelné cvičení: Pánevní dno nemá rádo dlouhé, jednorázové cvičení. Cvičení je vhodné rozložit do celého dne.
- Udržování zdravé váhy: Nadváha zvyšuje zátěž na svalový a vazivový systém pánevního dna.
- Pozor na extrémní zátěž: Při zvedání těžkých břemen je důležité používat správné techniky a dbát na regeneraci.
- Správné sezení: Vyvarujte se dlouhodobého sezení s nohou přes nohu a dbejte na správné držení těla.
- Hydratace: Dostatečný příjem tekutin je důležitý pro celkové zdraví.
- Řešení chronického kašle: Chronický kašel zatěžuje nejen svaly hrudníku a břicha, ale i pánevní dno.
- Vhodná obuv: Noste obuv, která nevyvíjí tlak na klouby.
- Dostatek pohybu: Procházky jsou vhodné, běh raději vynechejte, pokud vás trápí bolesti.
- Doplňky stravy: Vhodné mohou být suplementy obsahující glukosamin, chondroitin, MSM, rybí olej, kolagen, hořčík, vitamín D a vitamín C.
- Strava: Pestrá a vyvážená strava bohatá na živiny je základem. Zařaďte ryby, sladké brambory, brokolici, špenát, avokádo, bobulovité ovoce, mandle, lněná semínka, kurkumu a olivový olej.
Pokud vás problémy s bolestmi pánevního dna přetrvávají i přes dodržování doporučení, je nezbytné vyhledat lékaře nebo fyzioterapeuta se specializací na tuto problematiku.