Kojenecká úmrtnost, tedy počet dětí, které zemřou do jednoho roku věku, je klíčovým ukazatelem hodnocení kvality péče o novorozence a kojence a zároveň citlivým indikátorem celkového zdravotního stavu populace. Na tuto úroveň úmrtnosti však mají vliv i faktory jako socioekonomický rozvoj a kulturní úroveň společnosti.
V České republice došlo v posledních desetiletích k výraznému poklesu kojenecké úmrtnosti. Zatímco v roce 1992 poprvé klesla pod evropský standard 10,0 promile, od roku 1993 se dostala hluboko pod tuto hranici. V roce 2001 se snížila na 4 promile, přičemž tento pokles se týkal zejména úmrtnosti novorozenců. V posledních letech, konkrétně v roce 2021 a 2023, dosáhla kojenecká úmrtnost historicky nejnižších hodnot 2,2 promile.
Vývoj kojenecké úmrtnosti v České republice:
- 1992: poprvé pod 10,0 promile
- 1993 a dále: hluboko pod 10,0 promile
- 2001: 4 promile (snížení zejména u novorozenců)
- 2021, 2023: 2,2 promile (historicky nejnižší hodnoty)
Novorozenecká a ponovorozenecká úmrtnost
Je důležité rozlišovat mezi novorozeneckou úmrtností (do 27 dnů po narození) a ponovorozeneckou úmrtností (od 28 dnů do 1 roku po narození). V České republice je ponovorozenecká úmrtnost na úrovni nejvyspělejších zemí, zatímco novorozenecká úmrtnost je stále o něco vyšší.
V České republice zaznamenala novorozenecká úmrtnost v letech 1991 až 2001 značný pokles z 7,0 na 2,3 promile. Mezi lety 2001 a 2002 došlo k mírnému zvýšení. V období 1991-2002 se novorozenecká úmrtnost v České republice pohybovala v průměru kolem 3,7 promile.
Rozdíly mezi novorozeneckou a ponovorozeneckou úmrtností mohou být částečně vysvětleny rozdílným výkladem mezinárodní definice narozených dětí. V České republice je přísně dodržována definice, která vede k velmi nízké míře mrtvorozenosti. Je možné, že některé děti, které jsou v ČR považovány za zemřelé kojence, jsou v jiných zemích evidovány jako mrtvě narozené.
Příčiny kojenecké úmrtnosti
Příčiny smrti kojenců se výrazně liší od příčin smrti starších dětí a dospělých. V mezinárodní klasifikaci příčin smrti (MKN-10) existuje samostatná kapitola "Některé stavy vzniklé v perinatálním období", které jsou zodpovědné za více než polovinu úmrtí kojenců.
Nejčastější příčiny úmrtí kojenců (2019-2023):
- Stavy vzniklé v perinatálním období (52,5 %):
- Respirační a kardiovaskulární poruchy
- Poruchy spojené s nezralostí a nízkou porodní hmotností
- Krvácivé a hematologické poruchy plodu a novorozence
- Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (18,1 %)
- Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy (9,6 %):
- Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS) tvoří 60 % této kategorie.
- Vnější příčiny smrti (5,0 %)
- Nemoci oběhové soustavy (3,3 %)
- Nemoci dýchací soustavy (3,2 %)
- Nemoci nervové soustavy (2,5 %)
V porovnání s obdobím 2009-2013 došlo k poklesu podílu úmrtí na vrozené vady a stavy vzniklé v perinatálním období. Tento pokles souvisí s pokrokem v prenatální diagnostice a zkvalitněním péče o těhotné ženy.
Vývoj dětské úmrtnosti (1-14 let)
V posledních desetiletích došlo k dramatickému poklesu podílu dětí mezi všemi zemřelými v České republice. Zatímco na počátku 20. století tvořily děti téměř 30 % všech úmrtí, v současnosti je to jen kolem 0,3 %. V absolutních číslech zemřelo v tomto věkovém období ročně 360 (2023) až 539 (2009) dětí.
Pravděpodobnost dožití 15 let:
- Chlapci: 0,37 % (pokud úmrtnost zůstane na úrovni roku 2023)
- Dívky: 0,33 % (pokud úmrtnost zůstane na úrovni roku 2023)
Pro srovnání, v polovině 20. století se 15. narozenin nedožilo 9 % chlapců a přes 7 % dívek. V roce 1924 to byla téměř pětina chlapců a více než šestina dívek.
Úmrtnost chlapců a dívek: Úmrtnost dětí je celkově o něco vyšší u chlapců. Tento rozdíl je patrný zejména v kojeneckém věku a u dětí ve věku 10-14 let.
Nejvyšší úmrtnost v dětství:
- Jednoznačně nejvyšší je v prvním roce života.
- Lehce vyšší je také mezi 1. a 2. rokem věku.
- Pravděpodobnost úmrtí v intervalu 1-14 let je několikanásobně nižší než v prvním roce života.
Příčiny smrti dětí (1-14 let)
U dětí ve věku 1-14 let jsou nejčastější příčinou smrti vnější příčiny (nehody, utonutí, úmyslná sebepoškození, sebevraždy u starších dětí). Tyto příčiny způsobují přibližně 30-33 % úmrtí v závislosti na věkové skupině.
Druhou nejčastější kategorií jsou zhoubné nádory, které tvoří 13-18 % úmrtí. Nejčastěji se jedná o nádory mozku.
Třetí místo zaujímají nemoci nervové soustavy (např. edém mozku, dětská obrna, epilepsie).
Struktura příčin smrti se v čase mění:
- Snížil se podíl úmrtí na vrozené vady.
- Zvýšil se podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy a na stavy jako "Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy".
- Došlo ke snížení úmrtnosti na zhoubné nádory, nemoci nervové soustavy a celkově vnější příčiny (s výjimkou úmyslných sebepoškození a napadení, kde došlo k nárůstu).