Po porodu císařským řezem se může vyskytnout situace, kdy v děloze zůstanou zbytky placenty. Tento stav vyžaduje pozornost a správný postup pro zajištění zdraví matky.
Možné komplikace a počáteční postup
Jedna z uživatelek popisuje svou zkušenost po neplánovaném císařském řezu, kdy jí lékařka sdělila, že v děloze zřejmě zůstaly zbytky placenty. Syn měl porodní váhu 4,75 kg. Lékařka jí podala injekci a následně tabletu s pokynem vyčkat, zda dojde ke krvácení, které by mělo zbytky placenty vyloučit. V případě, že by se tak nestalo, byl by nutný ambulantní zákrok, který se provádí i u kojících matek.
Tento postup je považován za standardní. Lékaři se snaží situaci nejprve řešit konzervativně pomocí uterotonik, tedy léků, které způsobují silnější zavinování dělohy a tím i vypuzení nadbytečného obsahu. Jedná se o injekce a tablety, které uživatelka dostala.
Ohledně lhůty pro provedení zákroku, pokud by konzervativní léčba nebyla úspěšná, byla zmíněna možnost do 14 dnů, s poznámkou, že situace není akutní. Nicméně, jiné zkušenosti naznačují, že čekání na první menstruaci nemusí být vždy vhodné, jelikož se první menstruace může dostavit i po delší době (např. 10 měsíců po porodu).
Zkušenosti s krvácením a nutností zákroku
Některé ženy zažily po porodu silné krvácení, které si vyžádalo okamžitý zásah. Jedna z uživatelek popisuje, že 14 dní po porodu začala tak silně krvácet, že musela být převezena do nemocnice, podstoupit transfúzi krve a následně revizi dělohy kvůli zbytku placenty.
V jiném případě, 3. den po porodu, vypadl z ženy kousek tkáně, což bylo hlášeno zdravotnickému personálu. Následné ultrazvukové vyšetření potvrdilo přítomnost zbytků v děloze a druhý den byla provedena revize (kyretáž).
Další uživatelka si vzpomněla, že se jí v porodnici po porodu také "něco" vypadlo, ale sestra to označila za sraženou krev. Teprve později, když jí byla sdělena informace o možných komplikacích, si uvědomila, že to mohlo být něco jiného.
Postup při zjištění zbytků placenty
V jednom z případů byla žena po propuštění z porodnice informována, že se zbytky placenty buď samy odloučí, nebo se bude muset akutně vrátit. Po 14 dnech od porodu na gynekologické kontrole zjistila lékařka, že se děloha nestahuje (pravděpodobně kvůli zbytku placenty). Byla jí podána injekce a následovaly pravidelné kontroly ultrazvukem a další injekce. Pokud by se stav do konce šestinedělí nezlepšil, byl by nutný zákrok.
Jelikož injekce nepomáhaly, byla plánována hospitalizace. Uživatelka však nakonec vyzkoušela bylinné čaje, které jí pomohly a zabránily další hospitalizaci.
Je důležité, aby ženy byly informovány o tom, že během šestinedělí by z nich neměly vypadávat žádné větší kusy tkáně. Pokud se tak stane, je vhodné to konzultovat s lékařem.
Obecné informace o císařském řezu a jeho možných komplikacích
Císařský řez, jako každá operace, může mít pro matku i dítě určité následky. Mezi možné komplikace pro matku patří:
- Hematomy
- Infekce operační rány
- Zánět dělohy
- Embolie (zvýšené riziko na začátku šestinedělí)
- Větší krevní ztráty ve srovnání s přirozeným porodem
Komplikace spojené s jizvou na děloze mohou zahrnovat:
- Chybné uložení placenty v dalším těhotenství (placenta praevia)
- Ruptura dělohy
- Mimoděložní těhotenství v jizvě
Doporučuje se počkat minimálně jeden rok po císařském řezu před plánováním dalšího těhotenství, aby se snížilo riziko rozestoupení jizvy a umožnila se regenerace dělohy.
Srůsty v břiše (keloidní jizvy) se mohou objevit i mnoho let po operaci a způsobovat bolesti nebo ztěžovat budoucí císařské řezy. Mohou také zhoršovat střevní peristaltiku.
Po porodu císařským řezem se doporučuje návštěva urogynekologického fyzioterapeuta po šestinedělí, který posoudí stav svalstva a pomůže s jeho zotavením.
Pohyb po porodu 1.část - záznam streamu s fyzioterapeutkou Kristinou Bertošovou - císařský řez
Možné komplikace pro dítě po císařském řezu
Dítě narozené císařským řezem neprochází porodními cestami, což může mít vliv na osídlení střev prospěšnými bakteriemi. Někteří lékaři se domnívají, že to může v budoucnu zvýšit náchylnost k cukrovce, hypertenzi, obezitě nebo alergiím, ačkoli to není pravidlem.
Dítě může mít po operaci pohmožděné tělíčko a o něco méně kyslíku v krvi. Někdy může v plicích uvíznout plodová voda, ale lékaři si s tím obvykle poradí. Ve vzácných případech může dojít k poranění kůže dítěte při nastřižení děložních svalů.
Kontakt kůže na kůži a kojení mohou být po císařském řezu možné až po několika desítkách minut. Během této doby je novorozenec v kontaktu s nemocničními bakteriemi. Po ukončení lékařských procedur následuje klokánkování s otcem a později s matkou, jakmile se zotaví z anestezie.
Průběh šestinedělí po císařském řezu
Šestinedělí po císařském řezu komplikuje pooperační stav ženy. Po odeznění anestezie se dostavuje pooperační bolest, na kterou se podávají analgetika, včetně opiátového typu. Tyto léky neovlivňují miminko, pokud kojení ještě nebylo zahájeno.
Kvůli hojení rány je nutné odložit posilování přímých břišních svalů na období 6-8 týdnů po porodu.
Důležitá je péče o pravidelné vyměšování. Z nemocnice se po císařském řezu odchází obvykle po 6 dnech.
Nejčastější komplikace
- Hojení rány: Mezi nejčastější patří otok, hnisání, zarudnutí nebo krvácení z operační rány. Lékařské ošetření je nutné v případě teplot a dalších celkových příznaků.
- Zánět děložní sliznice: Vážnou komplikací je endometritis (dříve horečka omladnic).
- Krvácení: Krvácení po císařském řezu bývá delší než po spontánním porodu, někdy krvavé očistky odchází až do konce šestinedělí. Toto samo o sobě nemusí být problém, ale může způsobovat únavu.
- Žilní komplikace: K prevenci se při každém císařském řezu používají elastické punčochy nebo bandáž dolních končetin.