Bolesti bříška u novorozenců a kojenců jsou jedněmi z nejčastějších problémů, které maminky řeší. Koliky jsou bolestivé křeče v oblasti bříška, které jsou nejčastěji způsobené zvýšeným výskytem plynů a jejich tlakem na stěnu střeva. Většinou přicházejí zcela nečekaně v určitou denní dobu a mohou trvat 3 a více hodin. Postihují chlapečky i holčičky od cca 3 týdnů do 4 měsíců věku.
Osídlení střeva tzv. přátelskými bakteriemi dochází postupně. Přirozeným porodem získává dítě tyto bakterie od matky jednak průchodem porodními cestami, jednak tak, že spolyká určité množství plodové vody. Problém s osídlením může nastat, kdy se dítě narodí císařským řezem. Polykání vzduchu při kojení - nesprávná poloha při kojení a krmení z láhve je častou příčinou spolykání velkého množství vzduchu, které pak tlačí v bříšku. Odříhnutí po nakojení je tedy jednou z možností, jak kolikám částečně předejít.
Při umělém dokrmování je dobré vybírat láhev s anti-colic systémem, který brání nadměrnému polykání vzduchu během krmení. Udává se, že u některých dětí se objevuje ublinkávání, což může být také jednou z příčin kolik. Přibližně 40 % novorozenců a kojenců mívá ublinkávání, častěji u předčasně narozených dětí.
Nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka bývá méně častou příčinou kolik (asi do 5 %). Projevy ji provázejí v téměř polovině případů koliky. Na rozdíl od běžných kolik dítě při nesnášenlivosti trpí, nepřibývá na váze a mimo záchvaty působí nespokojeně. Při podezření je vhodné se obrátit na dětského lékaře a probrat další postup.
Dalšími možnými příčinami jsou podávání probiotik, která mohou pomáhat u nekojených dětí i u kojenců, a to zejména při převodu na příkrmy nebo při užívání antibiotik. Správné krmení a režim stravování hrají klíčovou roli při prevenci nadýmání a plynatosti. Strava matky by měla být šetrná k trávení, vyhýbat by se měla nadýmavým potravinám, perlivým a kofeinovým nápojům a těžce stravitelným jídlům.
Masáž bříška krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček, teplý olej a využití bylinných gelů mohou koliky zmírnit. Doporučují se i speciální polohy a cvičení s nožičkami (klubíčkování), držení dítěte v náruči, jemné kolébání, případně gymnastický míč pro ulehčení vašim zádům. Při obtížích můžete vyzkoušet i polohu tygříka pro odchod větrů a případně rektální trubičku s dětským olejíčkem pro snazší odchod plynů.
Teplé obklady nebo teplá koupel mohou uklidnit některé děti. Čaje proti nadýmání mohou být podávány dětem i matkám; u miminek se doporučují BIO čaje s fenyklovým obsahem od 1. týdne (např. Hipp BIO fenyklový čaj). Přípravky s probiotiky, prebiotiky, simetikonem (např. Sab simplex, Espumisan) a přípravky s laktázou mohou pomoci při obtížích s trávením či užívaním antibiotik. Homeopatie (Viburcol, Chamomilla atd.) je alternativní možnost, kterou je vhodné konzultovat s lékařem.

Průjem u kojenců je téma, které vyžaduje rychlou reakci. Průjem je definován jako 3 a více neformovaných až vodnatých stolic za den. Důležité je rozlišovat akutní a chronický průjem a hlídat dehydrataci, zejména u novorozenců. Mezi nejčastější příčiny patří infekce (viry, bakterie, paraziti), dysmikrobie po antibiotikách, malabsorpce (celiakie, cystická fibróza), intolerance laktózy a potravinové alergie.
V rámci léčby průjmu u dětí je důležité nepřestávat s kojením a zajistit dostatečnou hydrataci. V první době se doporučuje podávat slabší odvar černého čaje nebo heřmánkový čaj a případně rehydratační roztok. U kojených dětí lze pokračovat v kojení, u nedojčených kojenců lze podat rehydratační roztok. Dieta by měla být lehká: vařená rýže, rýžová kaše, banán, jablko, nízkotučné maso a vyhnout se tukům, cukru a kolovým nápojům na několik dní. Postupně se dieta rozšiřuje podle tolerance dítěte.
Léky a doplňky pro prevenci a léčbu průjmu u dětí zahrnují probiotika, taniny a želatinu (kombinace s probiotiky), které zlepšují mikrobiální osídlení a zpevňují sliznici. Tyto přípravky jsou dostupné i pro novorozence a nemají systémový účinek. Dlouhodobý průjem a jeho léčba vyžaduje vždy konzultaci s lékařem a posouzení dalších vyšetření.
Průjem u dětí může být známkou závažnějšího onemocnění, proto je potřeba sledovat varovné signály: horečka nad 39°C, krev ve stolici, dehydratace, neustálé bolesti břicha či známky meningitidy. Infekční průjmy se často šíří kontaminovanými potravinami a špatnou hygienou. Vždy je potřeba dbát na kvalitní stravu a dostatečný pitný režim, zejména při cestování do oblastí s nižší hygienou.
6 tipů, jak uklidnit kolikové dítě během několika minut
V závěru lze říct, že s kolikami a průjmem se lze vypořádat kombinací kojení, vhodné stravy matky, masáží a uklidňujících technik, volby vhodné techniky krmení a případně doplňků na podporu trávení. Klíčové je včasné rozpoznání příznaků a kontakt s lékařem při podezření na závažnější onemocnění.
| Příčina | Pohotovostní doporučení | Poznámky |
|---|---|---|
| Koliky | kojení, poloha, masáže, teplé obklady | podpora mikroflóry, probiotika |
| Průjem infekční | rehydratace, lehká dieta, léky jen na doporučení lékaře | dehydratace riziko zvláště u kojenců |
| Intolerace laktózy | poradenství lékaře, případně hydrolyzované mléko | zkrácení období kojení dle potřeby |