Zkušební doba představuje období, během něhož zaměstnavatel ověřuje vhodnost zaměstnance pro danou pozici a zaměstnanec zjišťuje, zda mu pracovní pozice vyhovuje. Existují však okolnosti, které mohou zkušební dobu ovlivnit, jako jsou nemoc, těhotenství nebo dovolená. Zkušební doba může být spojena s nejistotou a obavami ze ztráty zaměstnání, přičemž obvykle doprovází začátek nového pracovního vztahu. Jejím účelem je chránit obě strany - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnanci umožňuje ukončit pracovní poměr bez nutnosti dodržovat výpovědní lhůtu.
Zkušební doba není ze zákona povinná. Pokud ji však zaměstnavatel uplatňuje, musí dodržovat stanovená pravidla. Její maximální délka je omezena na 3 měsíce, u vedoucích pozic na 6 měsíců. V případě pracovního poměru na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu celkové délky pracovního poměru, přičemž stále platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců.
Vliv nemoci na zkušební dobu a pracovní neschopnost
Pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se prodlužuje o dobu trvání pracovní neschopnosti. Například zaměstnanec nastoupí do práce 1. března s tříměsíční zkušební dobou. Pokud v dubnu onemocní na měsíc, zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. června.
Během prvních 14 kalendářních dnů nemoci ve zkušební době nemůže zaměstnavatel pracovní poměr zrušit. Po uplynutí této doby však může být pracovní poměr oběma stranami ukončen bez udání důvodu, což ztěžuje obranu proti takovému rozhodnutí.
V případě nemoci během zkušební doby má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku do 14. dne nemoci.
Ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru
Po skončení zaměstnání se uplatňuje ochranná lhůta, která chrání zaměstnance před dočasnou pracovní neschopností vzniklou po ukončení pracovního poměru. Tato lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, odpovídá délka ochranné lhůty délce zaměstnání. Ochranná lhůta se vztahuje pouze na případy, kdy zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Vliv těhotenství na zkušební dobu a zaměstnání
Těhotenství může ovlivnit situaci zaměstnankyně ve zkušební době. Zaměstnankyně není povinna zaměstnavateli těhotenství oznamovat a může si tuto informaci nechat pro sebe až do konce zkušební doby. Jakmile zkušební doba skončí, zaměstnavatel ji již nemůže propustit. Je však důležité si uvědomit, že pokud zaměstnavatel o těhotenství neví, neplatí pro zaměstnankyni opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň.
Pokud zaměstnavateli těhotenství oznámíte během zkušební doby, nemůže vás z tohoto důvodu propustit, jelikož by se jednalo o diskriminaci. V případě, že se domníváte, že jste dostali výpověď z důvodu těhotenství, máte možnost se bránit a podat proti zaměstnavateli žalobu.
Ochrana těhotných zaměstnankyň
Těhotná zaměstnankyně je zákonem chráněna před ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tato ochrana platí i během mateřské a rodičovské dovolené, kdy se zaměstnankyně nachází v tzv. ochranné době.
Pokud žena otěhotní během výpovědní doby a tato doba by měla skončit v ochranné době, výpovědní doba se o ochrannou dobu prodlouží. Pracovní poměr tak skončí až po jejím uplynutí, pokud zaměstnankyně výslovně nesdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Ochrana se však nevztahuje na jiné způsoby ukončení pracovního poměru, jako je zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo ukončení pracovního poměru na dobu určitou. Rovněž dohoda o ukončení pracovního poměru uzavřená těhotnou ženou je platná, pokud nebyla podepsána pod nátlakem.
Ukončení pracovního poměru ve zkušební době a těhotenství
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je odlišné od výpovědi. Těhotná žena je před výpovědí chráněna institutem ochranné doby. Ačkoliv zaměstnavatel nemusí uvádět důvod pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době, důvodem nesmí být těhotenství ženy, protože by šlo o diskriminaci. Pokud zaměstnavatel neuvede důvod a z okolností lze dovodit, že jím bylo těhotenství, lze se domáhat neplatnosti zrušení pracovního poměru u soudu.
Výjimkou z ochrany jsou případy zvlášť hrubého porušení pracovních povinností ze strany zaměstnankyně, kdy může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit i okamžitě.
Běžné mylné představy o právech těhotných pracovnic
Dovolená ve zkušební době
Čerpání dovolené ve zkušební době není obvyklé, jelikož primárním účelem zkušební doby je vzájemné poznávání se zaměstnance a zaměstnavatele. Zákoník práce však čerpání dovolené ve zkušební době nijak neomezuje.
Za každý odpracovaný měsíc vzniká nárok na 1,5 dne dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje zákonný minimální nárok na dovolenou v délce 4 týdnů. Celodenní dovolená čerpaná ve zkušební době se rovněž započítává do její délky.
Pokud zaměstnavatel nevyhoví žádosti o placenou dovolenou, lze se domluvit na neplaceném volnu. V případě již naplánované a zaplacené dovolené před nástupem do zaměstnání záleží na domluvě se zaměstnavatelem.
Právní nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a rodičovský příspěvek
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) upravuje zákon o nemocenském pojištění. Podmínkou je účast na pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Nárok může vzniknout pouze pojištěnce, tedy osobě účastné nemocenského pojištění.
Účast na nemocenském pojištění zaniká dnem skončení pracovního poměru. Nárok na PPM může vzniknout i po zániku pojištění, pokud došlo k nástupu na PPM v ochranné lhůtě 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, avšak tato lhůta se vztahuje pouze na ženy, u nichž pojištění zaniklo v době těhotenství.
Pokud po skončení pracovního poměru nedošlo k nástupu na PPM v ochranné lhůtě, nárok na PPM nevzniká. V takovém případě nastupuje nárok na rodičovský příspěvek, na který má právo rodič pečující o dítě.
Situace zaměstnankyně na neschopence po skončení pracovního poměru
V případě, že zaměstnankyně je na neschopence z důvodu těhotenství a její pracovní smlouva na dobu určitou končí, má nárok na trvání neschopenky i po ukončení pracovního poměru. Pojištění za ni bude hradit stát. V takovém případě se není nutné registrovat na Úřadu práce, dokud nebude práce schopná.
Po ukončení pracovního poměru je nutné informovat zdravotní pojišťovnu, která za ni bude hradit zdravotní pojištění jako za státního pojištěnce. Ochranná lhůta 180 dnů po skončení pracovního poměru se vztahuje na ženy, které byly v okamžiku skončení pracovního poměru prokazatelně těhotné. Nestačí otěhotnět až na neschopence po skončení pracovního poměru.
tags: #konec #pracovni #smlouvy #v #tehotenstvi #nemocenska