Na člověku tvoří největší část koncový mozek (telencephalon). Je pokryt mozkovými rýhami (sulci cerebrales) a závity (gyri cerebrales). Telencephalon je pokryt mozkovou kůrou a zvrásnění umožňuje několikanásobné zvětšení plochy cerebrálního kortexu. Představuje klíčovou složku vyšší nervové činnosti, zahrnující paměť, učení, rozhodování a zahájení volních pohybů. Sídla některých funkcí jsou známa, např. centrum řeči, zrakové centrum aj. Substantia alba vyplňuje vnitřní prostory mezi jádry a laterálními komorami pod kůrou.
Telencephalon je tvořen dvěma polokoulemi (hemisféry). V horní části probíhá sagitálně mezi hemisférami falx cerebri. Na povrchu hemisfér se nachází šedá kůra mozková - mozkový cortex (neurony) a uvnitř bílá hmota (nervová vlákna), v níž najdeme ohraničená jádra šedé hmoty. Povrch hemisfér není hladký, ale je zvětšen četnými závity (gyrus, množné gyri), mezi kterými jsou brázdy neboli prohlubně (sulcus, množné sulci). Nejvýraznější brázdou je sulcus centralis, který odděluje čelní a temenní mozkový lalok. Před sulcus centralis se nachází gyrus precentralis, v jehož kůře je řízení motoriky.
Hlavní struktury telencephalonu a jejich funkce
Oblast cortexu je zcela zásadní pro vyšší nervovou činnost. Zde vznikají impulsy umožňující zahájení veškeré volní hybnosti, sem směřují informace o jednotlivých smyslech (zrak, sluch, čich, hmat) včetně vnímání dotyku a bolesti. Funkcí mozkové kůry je zajištěno fungování paměti, učení, rozhodování. Zkráceně řečeno, mozková kůra dělá člověka člověkem. Bílá hmota uložená subkortikálně je tvořena myelinizovanými nervovými vlákny a její hlavní funkcí je propojování jednotlivých mozkových struktur a propojení koncového mozku s míchou.
Celkově lze telencephalon popsat jako část vyplňující větší část lebeční dutiny. Skládá se ze dvou hemisfér (levá a pravá). Na hemisféře se rozeznávají laloky čelní, temenní, spánkový, týlní a insula. Povrch tvoří šedá hmota (cortex cerebri), uvnitř pak bílá hmota a bazální ganglie. Obě hemisféry jsou spojeny trámcem mozkovým (corpus callosum).
Známá je také insula, která je z očekávaného pohledu na konci prenatálního vývoje téměř kompletně překryta okolními oblastmi hemisféry za vzniku fossa lateralis cerebri. Působí jako zásadní spojovací a integrační region pro nejrůznější funkce kortikálních okruhů.
Prenatální vývoj telencephalonu a dalších mozků
Na začátku vývoje mozku je důležité, že koncový mozek a další části CNS vznikají z prozákladních vrstev a struktur:
- Včasná tvorba neurální ploténky, která se vyvíjí do neurální trubice. Přední část trubice se promění v mozek, zbytek v míchu.
- V prvních týdnech se vytvářejí pět základních částí mozku: koncový mozek (telencephalon), mezimozek (diencephalon), mozeček (cerebellum), mozkový kmen (truncus encephali) a mícha (medulla spinalis).
- V devátém až desátém týdnu a později se začínají vyvíjet jednotlivé jádra a šedá hmota v mozkové hemisféře, vznikají bazální ganglia a trámec mozkový vytváří spojení s vyššími částmi kůry.
- Ve 3. až 5. týdnu dochází k významnému rozvoji hemisfér, během kterého se vytvářejí povrchové závity a sulci, které umožní zvětšení povrchu kortexu a vznik struktur, jako je corpus callosum (korpus callosum) pro propojení obou hemisfér.
Další části CNS se vyvíjejí paralelně: procesy, které vedou k tvorbě thalamu, hypothalamu a dalších diencefalických struktur, které zajišťují zpracování senzorických a motorických signálů a regulaci autonomního systému.
Struktury a jejich vzájemná organizace
Mezi hlavními strukturami během vývoje a dospělosti hraje důležitou roli koncový mozek (telencefalon), který je největší částí mozku a umožňuje vyšší nervovou činnost. V jeho rámci se nacházejí různé laloky a funkční oblasti:
- Čelní lalok (lobus frontalis cerebri) - motorika a exekutivní funkce
- Temenní lalok (lobus parietalis cerebri)
- Spánkový lalok (lobus temporalis cerebri)
- Týlní lalok (lobus occipitalis cerebri)
Mozeček hraje klíčovou roli v rovnováze a jemné koordinaci pohybů, zatímco mezimozek (thalamus, hypothalamus) integruje senzorické a regulatorní funkce a regulaci endokrinního systému. Mozkový kmen zahrnuje střední mozek (mesencephalon), Varolův most (pons Varolii) a prodlouženou míchu (medulla oblongata), které spolu řídí základní životně důležité funkce, jako dýchání a srdeční činnost.
Mícha představuje hlavní spojení mezi mozkem a periferním nervovým systémem a je rozdělena do segmentů podle části páteře (krční, hrudní, bederní, křížová a kostrční). Periferní nervová soustava zahrnuje 31 párů míšních nervů a 12 párů hlavových nervů; autonomní nervová soustava řídí viscerální funkce.
Podpůrné a vysoce důležité porovnání
Meningy (mozkomíšní pleny) obalují mozek a míchu ve třech vrstvách: tvrdá plena (dura mater), pavučnice (arachnoidea mater) a omozečnice (pia mater). Subarachnoidální prostor je vyplněn mozkomíšním mokem, který chrání CNS a udržuje její mechanické a chemické podmínky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách (ventriculi cerebri) a cirkuluje okolo CNS, čímž poskytuje nejen ochranu, ale také nutnou výživu.
V prenatálním období je důležité sledovat tvorbu nerovného povrchu kortexu a postupné vyvíjení všech oblastí telencephalonu, včetně vyvíjení komisurálních spojů, zejména corpus callosum, který spojuje pravou a levou hemisféru a umožňuje koordinaci mezi nimi. V sedmém až desátém týdnu se postupně vyvíjí i komory a další struktury související s mozkovým pláštěm a jeho výstupy.
Zdroje a souvislosti s embryologií
V kapitole o vývoji mozku jsou uvedeny klíčové fáze: neurální ploténka, neurální trubice, rozdělení na prosencephalon, rhombencephalon a jejich následné struktury; perzistentní vazby se vytvářejí mezi jednotlivými oblastmi a postupně se formují hlavní mozkové struktury, včetně čichových oblastí, corpus callosum a bazálních ganglií, které spolu s kortexem umožňují komplexní integraci senzoricko-motorických procesů.
2-Minute Neuroscience: Early Neural development
tags: #koncovy #mozek #prenatalni