V posledních jedenácti letech došlo v České republice k významnému nárůstu úhrnné plodnosti, díky kterému se země zařadila mezi evropské lídry v tomto ukazateli. V roce 2021 dosáhl průměrný počet dětí na jednu ženu 1,83, což je nejvyšší hodnota od roku 1992.
Nárůst intenzity plodnosti napříč věkovými skupinami
Intenzita plodnosti se v období mezi lety 2011 a 2021 zvýšila u všech věkových kategorií žen s výjimkou nejmladších (15-20 let). Nejvýraznější nárůst, o více než polovinu nad úroveň z roku 2011, byl zaznamenán u žen ve věku 36 let a starších. Tento nerovnoměrný růst plodnosti se promítl i do vývoje průměrného věku matky při narození dítěte.
Změny v průměrném věku matek
Zatímco v roce 2011 činil průměrný věk rodičky 29,7 let, v roce 2021 se zvýšil na 30,4 let. Největší nárůst, o jeden rok, zaznamenaly prvorodičky, jejichž průměrný věk dosáhl 28,8 let. U druhorodiček se věk zvýšil o 0,5 roku na 31,4 let, a u matek s třetím a vyšším pořadím dítěte se průměrný věk pohyboval mezi 33,2-33,4 lety.
Mezikrajské rozdíly v plodnosti
V roce 2011 patřily k regionům s nejvyšší plodností Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Do roku 2021 si tuto pozici udržel pouze Středočeský kraj. Naopak v Ústeckém a Libereckém kraji klesla plodnost pod průměr. Zajímavým posunem je Zlínský kraj, který byl v roce 2011 zemí s nejnižší plodností, ale v roce 2021 se zařadil mezi regiony s nadprůměrnou plodností. Nejvyšší plodnost v roce 2021 vykázal Kraj Vysočina (1,95 dítěte na ženu), zatímco v Praze zůstala plodnost dlouhodobě nejnižší (1,71 dítěte na ženu).
Česká plodnost v evropském kontextu
V roce 2011 byla Česká republika s úhrnnou plodností 1,43 mezi zeměmi s podprůměrnou úrovní v Evropě (EU27: 1,54). Zatímco v evropském měřítku došlo mezi lety 2016 a 2020 k poklesu plodnosti z 1,57 na 1,50 dítěte na ženu, v Česku se plodnost zvýšila z 1,63 na 1,71 a v roce 2021 dosáhla 1,83. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti v Evropě, společně s Islandem, Švédskem, Dánskem, Rumunskem a Černou Horou. Vyšší úroveň plodnosti zaznamenaly pouze Francie a Gruzie.
Data ze sčítání lidu: Jiný pohled na plodnost
Kromě průběžných demografických dat, která sledují počet narozených dětí s registrovaným pobytem v ČR, poskytuje sčítání lidu jiný pohled. Zjišťuje se zde přímým dotazem počet dětí, které se dané ženě za její dosavadní život narodily. V roce 2021 se podle sčítání narodilo průměrně jedné ženě za její reprodukční období 1,57 dítěte.
Plodnost podle rodinného stavu a vzdělání
Nejnižší průměrný počet dětí (0,49) připadal na svobodné ženy, nicméně tento počet výrazně narostl oproti roku 2011 (0,30). Průměrný počet dětí se lišil také podle nejvyššího dosaženého vzdělání ženy - s rostoucím vzděláním od středního bez maturity klesal.
Recentní pokles porodnosti a jeho příčiny
V roce 2024 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí potřetí v řadě, a to o 6,8 tisíce na historické minimum 84 311 dětí. Snížil se i ukazatel úhrnné plodnosti na 1,37 dítěte na jednu ženu. Největší pokles nastal u dětí narozených v prvním pořadí. Pokles porodnosti byl výraznější u dětí narozených mimo manželství, jejichž podíl se mírně snížil na 47,0 %.
Průměrný věk matky při narození dítěte po stagnaci na 30,4 letech mírně vzrostl na 30,5 let. Tento pokles počtu narozených dětí souvisí mimo jiné se vstupem populačně slabších ročníků z 90. let do reprodukčního období.
Poměr pohlaví a míra mrtvorozenosti
V roce 2024 se narodilo 43 391 chlapců (51,5 %) a 40 920 dívek (48,5 %), což odpovídá poměru 106,0 chlapců na 100 dívek. Tento poměr se v posledních deseti letech pohyboval v rozmezí 104,4 až 106,0. Míra mrtvorozenosti mírně vzrostla na 3,4 ‰.
Porodnost podle pořadí narození a rodinného stavu
Podíl vícečetných porodů zůstal na úrovni 1,2 %. V roce 2024 poklesl počet porodů z 90 362 na 83 565. Většina dětí se narodila vdaným ženám (53,0 %). Podíl dětí narozených mimo manželství se mírně snížil na 47,0 %. Největší pokles počtu narozených dětí byl zaznamenán u prvorozených dětí (o 9 %), dále u druhorozených (o 7 %) a u narozených ve třetím a vyšším pořadí (o 5 %).
Struktura dětí podle pořadí narození se liší v závislosti na tom, zda se narodily v manželství či mimo něj. U dětí narozených v manželství převažují děti druhého pořadí, zatímco u dětí narozených mimo manželství tvoří nejvyšší podíl děti prvního pořadí.
Vliv vzdělání a věku na podíl mimomanželských dětí
Úroveň vzdělání ženy má vliv na podíl dětí narozených mimo manželství - čím vyšší vzdělání, tím nižší tento podíl. U vysokoškolaček činil v roce 2024 podíl mimomanželsky narozených dětí 31,7 %, zatímco u žen se základním vzděláním to bylo 78,4 %. Vliv má také věk rodičky; nejvyšší podíl mimomanželských dětí je u nejmladších matek (do 19 let), kde přesahuje 90 %.
Vývoj úhrnné plodnosti a reprodukční míry
Úhrnná plodnost v posledním desetiletí zaznamenala nárůst, který vyvrcholil v roce 2018 na hodnotě 1,71 dítěte na ženu. V roce 2021 se zvýšila na 1,83, ale poté následoval výrazný pokles v letech 2022 a 2023, který pokračoval i v roce 2024. V roce 2024 činila úhrnná plodnost 1,37 dítěte na jednu ženu, což je o čtvrtinu méně než v roce 2021.
Podobný vývoj zaznamenala i čistá míra reprodukce, která mezi lety 2015 a 2021 vzrostla z hodnoty 0,76 na 0,83.
Ovulace a početí - 3D animace z knihy Moje těhotenství krok za krokem
Další statistiky a trendy v porodnictví
Podle analýzy dat z dotazníků od rodiček klesl průměrný věk prvorodiček za posledních 5 let z 30,7 na 28,8 let. Narůstá podíl uměle vyvolávaných porodů (26,4 % v roce 2021) a ambulantních porodů. Přibližně 75 % novorozenců odchází z porodnice plně kojených, avšak téměř polovina dětí je v porodnici dokrmována.
V posledních letech se také sleduje trend narůstajícího počtu dětí, které jsou po porodu položeny na tělo matky (kontakt skin to skin), pupeční šňůra je přestřižena až po dotepání a novorozenec je vyšetřen přímo na těle matky.
Mezi nejčastější polohy ve vypuzovací fázi porodu patří poloha na porodnickém lůžku/křesle (vleže, na boku, v polosedě, v kleku). Podíl žen rodících vleže klesá, ale stále zůstává vysoký.