Poslední téma, které jsme s dulou Andreou nakously bylo kojení. Jak souvisí s porodem nebo jaký vliv má na tvorbu mléka psychika ženy? Povídaly jsme si o úrovni laktačního poradenství v České republice a vlivu sociálních sítí na kojení. Jak souvisí kojení s porodem? Určitě! Zároveň vím, jak je každá žena jiná, a každá to má v hlavě nastavené jinak. Jsou ženy, co měly naprosto nádherný porod a pak mohou mít z různých důvodů problém s kojením. Dítě může mít třeba příliš krátkou podjazykovou uzdičku, takže se mu hůře přistává nebo má žena vpáčené bradavky a personál v porodnici už jí rovnou řekne „no, tak s tímhle tím kojit nebudete“. Už tam hraje hlavní roli hlava, kdy si žena řekne, že kojit nebude, protože jí to v porodnici řekli. A pak jsou ženy, které měly hororový porod a s kojením neměly jediný problém.
Není to jen otázka fyzické připravenosti, ale i psychiky. Je běžné, že ženy mají na kojení různé názory. Já jsem třeba měla v péči klientku, která měla nádherný porod doma, ale rozhodla se nekojit, naprosto dobrovolně bez žádných problémů. Jen si řekla, že kojit nechce, protože to tak cítí. A já si myslím, že je to volba každé ženy. Určitě hodně. Já jsem nezažila, že bych měla v péči klientku, která by stresem ze dne na den přišla o mléko. Ale pokud není žena podporovaná, řeší nějaké problémy okolo nebo má stres z různých důvodů, po porodu se může stát leccos, tak tam psychika dělá hodně.
Jde o to, jak to máme nastavené v hlavě, jestli nás štve například jak dlouho kojíme. Samozřejmě hraje roli i tlak společnosti, kdy se stále ze strany pediatrů říká, že by žena měla kojit co 2 hodiny, maximálně 10 minut, atd. Tak pak jakmile je miminko na prsu déle nebo se u něj vzteká, už ženě v hlavě hraje stres, jako „dělám to dobře?“, „nemám slabé mléko?“. A pak tam samozřejmě začne hrát svou roli hlava a stres ze samotného kojení, jestli to miminku stačí.
Současná praxe laktačního poradenství a perception společnosti
Na to, jak zázemí a vzdělání pracovníků v oboru vypadá, má vliv kvalifikace a aktuálnost poznatků. To je zajímavá otázka. Někdo dostuduje porodní asistentku nebo zdravotní sestru v neonatologii nebo pediatrii a už si myslí, že má ukončeno všechno, co potřebuje a nepokračuje. Ale kolikrát je to, co se učí na škole, tak strašně zastaralé a už to dávno neplatí. Už máme mnohem novější, lepší informace, které podporují dlouhodobé kojení nebo kojení minimálně do dvou let dítěte. To propaguje i Světová zdravotnická organizace, ale pediatři často hovoří paradoxně proti ní, což taky není úplně dobře.
Sociální tlaky se projevují i na internetu. Jsou pediatři, kteří ženu podporují, že dlouhodobě nebo plně kojí. Mají například přímo v ordinaci i laktační poradkyni. Ale pak jsou pediatři, kteří to, bohužel nepodporují a vím, že mají třeba i smlouvy s nějakým dealerem umělé stravy. Existuje kodex na marketing umělé dětské stravy, ale bohužel je velmi často porušován. Druhá věc je tlak na sociálních sítích. Najednou i na druhou stránku.
Osobní zkušenosti a psychika v kontextu kojení po augmentaci
Není tajemstvím, že jsi podstoupila augmentaci prsou. Spousta žen o tom přemýšlí a často čekají na to, až odrodí všechny děti, které chtějí odrodit. Já si myslím, že záleží na tom, v jakém stavu má žena ta prsa. Já jsem po dokojení prvního syna žádná prsa neměla, takže tam hrála velkou roli psychika a sebevědomí. I když jsem to v hlavě měla srovnané, že jsem vděčná za to, že jsem zdravá, že nemám s prsy žádný problém, ale to sebevědomí bylo opravdu velmi malé.
Každá žena je jiná. Někdo kojí 2 roky a více, jiná se rozhodne kojit kratší dobu. Nejdůležitější je respektovat volbu ženy a její právo rozhodovat o svém těle a svém dítěti. Věřím, že kojení by mělo být spojeno s respektem k osobními volbám a potřebám rodiny.
Co se týče fyziologických aspektů kojení, mléko začíná vznikat po stimulaci prsu a prolaktin stoupá, což spouští tvorbu mléka. Kolostrum, mlezivo, je prvním mlékem a obsahuje imunoglobulin A (IgA), které chrání novorozence. Do procesu se zapojují hormony jako oxytocin, který vyvolává ejekční reflex a stahy dělohy.
Praktické tipy pro zvládnutí vysoké tvorby mléka
- Snažit se o co nejlepší přisátí; dobře přisáté dítě lépe kontroluje tok mléka.
- Při silném toku nechat mléko vystříknout a poté kojit; pokud dítě bývá nespokojené, jemně ho houpat a utišit.
- Kojit co nejčastěji s krátkými časovými odstupy; vyprázdnit jeden prs před přiložením druhého.
- Používat metodu blokového krmení: 4 hodiny na jednom prsu a druhý prsný kanál se postupně plní mlékem, poté opět kojení na prvním prsu.
- Vyhnout se nadměrnému odsávání po kojení, aby se tvorba mléka nezvyšovala; odstříkávat jen do úlevy.
- Podpořit přirozený reflex sání a vyvarovat se dlouhým pauzám mezi kojeními.
- Použít savčí polohu pro lepší kontrolu toku mléka a snížení rizika udušení.
Další praktická doporučení zahrnují podporu kontaktu kůže na kůži, pravidelné kojení a věnování se kojení co nejvíce během prvních dnů po porodu. To pomáhá snížit tlak, městnání a riziko komplikací jako mastitidy.
Spotřeba energie, výživa a životní styl kojící matky
Dodržování vyvážené stravy a dostatečného příjmu tekutin je klíčové. Aktuální strava maminky ovlivňuje složení některých živin v mateřském mléce, zejména vitamíny rozpustné ve vodě, vybrané minerály a esenciální mastné kyseliny. Doporučený denní příjem tekutin je kolem 3 litrů, případně čaje podporující kojení a vodu bez alkoholu. Cvičení po šestinedělí posiluje svaly a zvyšuje celkovou pohodu, což má vliv na kvalitu kojení.
V souvislosti s fyzickou aktivitou je důležité kojit před náročným cvičením a pak po cvičení zhruba 1,5 hodiny, aby docházelo k vybalancovanému toku mléka. Při intenzivní fyzické aktivitě mohou krystaly mléčné kyseliny ovlivňovat chuť mléka, což některé děti mohou vnímat.
Různé faktory a doprovodné situace
Kojení může být ovlivněno různými faktory: bolesti bradavek, podráždění, rozštěpy, poporodní deprese, tlak partnerské i rodinné podpory, a také vlivy sociálních sítí. U některých novorozenců mohou být problémy způsobeny technikou sání, separací či používáním dudlíků, což může vést k poporodnímu bojkotu kojení. Důležité je zajistit co největší kontakt kůže na kůži a včasné přiložení k prsu.
