Výživa je jednou ze základních potřeb dítěte. Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejvhodnější, protože plně odpovídá potřebám dítěte. Matka i dítě mají právo na odpovídající péči před porodem i po porodu, včetně podmínek, které usnadňují kojení.
Příprava na kojení a ideální prostředí
Před porodem je vhodné informovat se v porodnici, zda patří mezi zařízení s certifikátem „BABY FRIENDLY HOSPITAL INITIATIVE“ (BFHI). Tyto porodnice se řídí deseti kroky k úspěšnému kojení, které zahrnují například:
- Zahájení kojení do půl hodiny po porodu.
- Neomezení délky a frekvence kojení.
- Dokrmování pouze v lékařsky indikovaných případech.
- Nepoužívání náhražek, dudlíků a lahví.
- Praktikování roomingu (dítě je s matkou 24 hodin denně).
- Podpora správné techniky kojení a udržení laktace.
- Omezení propagace umělé kojenecké stravy.
Pro úspěšné kojení je klíčový kontakt kůže na kůži ihned po porodu a první hodina po porodu, kdy má novorozenec nejsilnější sací reflex. Včasné přiložení k prsu usnadňuje spuštění mateřského mléka (kolostra) a zajišťuje přísun důležitých živin a obranných látek.
Pokud matka odchází z porodnice, je důležité, aby měla k dispozici podporu. V České republice funguje v mnoha porodnicích laktační poradna a linka kojení. Některé pojišťovny také přispívají na laktační poradenství.
Základní principy úspěšného kojení
Tvorba mateřského mléka funguje na principu nabídky a poptávky. Čím častěji je dítě přiloženo k prsu, tím více mléka se vytvoří. Je důležité neomezovat délku a frekvenci kojení, jelikož novorozenec může vyžadovat kojení 10-15krát denně, zejména v prvních šesti týdnech a během růstových spurtů.
Správná technika kojení
Správná technika kojení je zásadní pro získání dostatečného množství mléka a prevenci problémů. Klíčové aspekty zahrnují:
- Vzájemná poloha matky a dítěte: Poloha by měla být pohodlná pro oba. Dítě by mělo být obličejem, bříškem i koleny otočené k matce, s hlavou a tělem v jedné rovině.
- Správné přisátí: Dítě by mělo mít široce otevřená ústa a do pusinky by se mu mělo dostat nejen bradavka, ale i část prsního dvorce.
- Technika sání: Dítě by mělo sát dlouhými doušky, s viditelným polykáním.
Je důležité přikládat dítě k prsu, nikoli prs k dítěti. Matka by měla prs držet tak, aby se prsty nedotýkala dvorce, čímž by bránila širokému přisátí. Nesprávné přisátí může vést k nedostatečnému příjmu mléka, bolesti matky a snížení produkce mléka.
Problémy při kojení a jejich řešení
Některé z běžných problémů při kojení zahrnují:
Nedostatek mateřského mléka
Tvorba mléka je řízena potřebami dítěte. Pokud má matka obavy z nedostatku mléka, je důležité sledovat přírůstky váhy, délku, počet pomočených a pokakaných plen. V případě nedostatečných přírůstků může být nutné zvážit podávání umělé stravy.
Nadbytek mateřského mléka
V případě nadbytku mléka se dítě může zalykat nebo odtahovat od prsu. Může se objevit i ublinkávání. Pomoci může zvolení vhodné polohy při kojení, například vzpřímenější.
Popraskané bradavky
Popraskané bradavky jsou často důsledkem nesprávné techniky kojení nebo přisátí. Řešením je úprava techniky, změna polohy, použití teplých obkladů a v případě potřeby i speciálních mastí.
Retence mléka a zánět prsu (mastitida)
Retence mléka se projevuje bolestivým zduřením prsu se zarudnutím a teplotou. Často se jedná o sterilní zánět, který se upraví během několika dnů. Pokud se objeví horký, bolestivý otok prsu s teplotou a celkovou schváceností, jedná se o zánět prsní žlázy (mastitidu), který vyžaduje lékařskou pomoc a léčbu antibiotiky.
Infekce plísněmi
Plísňová infekce může postihnout bradavku i dvorec, projevuje se zarudnutím, pálením a svěděním. Pomoci mohou protiplísňové masti a pečlivá hygiena.
Otok dvorce
Otok prsů, včetně tkáně bradavky a dvorce, může být způsoben zadržováním tekutin v těle po porodu.
Dětská kolika a plynatost
Trápení s bříškem a plynatost se vyskytují u kojených i nekojených dětí. Příčiny mohou být různé, včetně alergie na bílkovinu kravského mléka, gastroezofageálního refluxu nebo nezralosti dítěte.
Výživa dítěte a doporučení odborníků
Mateřské mléko je pro kojence ideální výživou, plnou živin, protilátek a faktorů obranyschopnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení po dobu prvních šesti měsíců života dítěte a pokračování v kojení s příkrmy až do dvou let věku.
V prvních šesti měsících života dítěte není obvykle nutné podávat žádné jiné tekutiny než mateřské mléko, které obsahuje až 87 % vody. Dodatečné tekutiny (voda, dětské čaje) se obvykle zavádějí kolem 10. měsíce věku kojeného dítěte.
Příkrmy by měly být zaváděny postupně, nejlépe doma připravené rodinné stravy. Průmyslově zpracované speciální potraviny mohou být zbytečné a v některých případech i nevhodné.
Podle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) se lepek může zavádět mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte, a to pod ochranou kojení, což může snížit riziko vzniku alergií.
Uchovávání mateřského mléka
Čerstvé nepasterizované mateřské mléko lze uchovávat 8 hodin při pokojové teplotě nebo 24 hodin v chladničce při +4 °C. V mrazáku při -18 °C lze mléko skladovat maximálně 3 měsíce. Důležité je lahvičky řádně označovat datem.
Podpora kojení a legislativa
V České republice má každá žena nárok na návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí. Tato péče by měla být hrazena zdravotní pojišťovnou. V praxi však mohou nastat problémy s proplácením a dostupností služeb.
Podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka je jakákoli reklama na umělou mléčnou výživu zakázána. Přesto se matky mohou setkat s marketingovými materiály výrobců.
Ministerstvo zdravotnictví usiluje o zlepšení dostupnosti laktačního poradenství a zvažuje využití agentur domácí péče s vyškolenými laktačními poradkyněmi.
Dlouhodobé kojení
Dlouhodobé kojení je přirozené a prospěšné pro dítě i matku. Neexistuje žádný tlak na ukončení kojení, rozhodnutí závisí na „dyádě“ - matce a dítěti. Některé společnosti považují kojení do 3-4 let za normu.
Imunitní systém dítěte dozrává až v 6 letech a kojení mu pomáhá tento systém rozvíjet. Dlouhodobé kojení může snížit riziko mnoha onemocnění v pozdějším věku.
Using Video for REALLY Watching
Kojení předčasně narozených dětí
Kojení předčasně narozených dětí je výzvou, ale mateřské mléko je pro ně zvláště cenné díky svému složení a obsahu obranných látek. Mléko matek předčasně narozených dětí má specifické složení s vyšším obsahem bílkovin. Pro podporu laktace je klíčové časté návštěvy, kontakt s dítětem, dostatek tekutin a případně stimulace bradavek odsávačkou.
Bylinky a přírodní prostředky na podporu laktace
Pro podporu laktace mohou matky popíjet čaje z anýzu, kmínu, fenyklu, kopřivy, meduňky, bazalky či jestřabiny. Je však důležité si být vědoma, že některé bylinky mohou laktaci naopak snižovat.