Přestože kojení bývá přirozeným způsobem výživy, může být v první době náročné a vyžaduje podporu prsou, aby tvořily mléčko a aby sací reflex byl aktivní.
Tvorba mateřského mléka je dána hormonálně, je ale také rovněž závislá na poptávce po mateřském mléce a na psychické pohodě maminky.
V této situaci závisí na stupni nedonošenosti a jeho zdravotním stavu.
Zde je řešení způsobu výživy v rukou lékařů.
Děti, které již nejsou závislé na podání výživy pomocí sondy, je možno krmit několika způsoby.
Do nádobky je ideální podat předem odstříkané mateřské mléko, v případě jeho nedostupnosti i mléko umělé.
Miminko po přiložení k prsu stimuluje prs, což podporuje tvorbu mléka a sací reflex, zároveň je dítěti uvolňováno mléko z předem naplněné nádobky.
Tento způsob krmení se nejčastěji využívá u dětí předčasně narozených, nebo tehdy, kdy ještě není tvorba mateřského mléka tak vysoká, aby pokryla potřeby dítěte.
Podání stříkačkou pomůže zabránit návyku na lahvičku a pozdějšímu odmítání prsu.
Sterilní plastová stříkačka se naplní mlékem, maminka vloží miminku do pusinky svůj malíček bříškem nahoru a poté opatrně zasune i část konce stříkačky.
Speciální průduchy umístěné z vnitřní strany savičky umožňují imitaci sání z prsu a přibližují se této specifické technice.
Kojení je pro dítě náročný proces.
Pokud vaše dítě trpí vrozenou poruchou, postižením nebo onemocněním, které postihuje některý z těchto svalů nebo nervů, nemusí být fyzicky schopné se přirozeně nakojit.
Nebo se krmí, ale bojuje s příjmem dostatečného množství mléka.
To ale v žádném případě neznamená, že nebude moci využívat všech výhod vašeho mateřského mléka.
„Mateřské mléko obsahuje spoustu imunologických, protizánětlivých a růstových faktorů a živých buněk,“ vysvětluje Dr. Katsumi Mizuno, profesorka pediatrické interní medicíny z fakultní nemocnice Showa University Koto Toyosu.
„Děti s vrozenými a neurologickými onemocněními budou s větší pravděpodobností trpět respiračními a ušními infekcemi a také gastrointestinálními chorobami, a pravděpodobně budou potřebovat operaci.
Dítě s rozštěpem rtu nemusí být schopné se během kojení k prsu řádně přisát, ale i přesto se obraťte na laktační poradkyně, které vás naučí podpůrné techniky.
Neurologické poruchy často způsobují hypotonii - což je lékařský název pro snížení svalového napětí.
Prvním krokem je zahájit tvorbu mléka, abyste ho pro dítě měla dostatek, ať už se bude krmit jakýmkoliv způsobem.
Pokud se vaše dítě není schopno ihned krmit přirozeně, je důležité co nejčastěji odsávat a nashromáždit co nejvíce mléka.
„Prvních pár měsíců se můj život točil okolo odsávání mléka.
V noci jsem si nastavovala budíky, protože jsem každé tři hodiny odsávala,“ vzpomíná Catherine, matka dvou dětí z Nového Zélandu.
„Kvůli rozštěpu patra nemohl Michael sát, a tak jsem použila speciální zmáčknutou láhev.
„To, co mi opravdu pomohlo, byla online skupina maminek, které výhradně odsávaly.
Některé děti budeme muset krmit jinak, dokud se nenaučí přirozeně se kojit nebo pít z láhve.
K šetrnému podávání mléka přímo do žaludku lze použít hadičku na krmení.
Hadičku nasadí do nosu nebo do úst sestřičky, které se o dítě starají.
Pokud umí dítě polykat, ale neumí se nakojit, můžete vyzkoušet další alternativní způsoby krmení.
„Metody, jako je krmení prstem, kdy dítě odebírá mléko z hadičky nebo silikonového nástavce na prstu rodiče, mohou být obzvláště účinné pro kojence s neurologickým postižením.
Pro některé děti může být lepší variantou láhev s dudlíkem SpecialNeeds,“ vysvětluje Dr. Mizuno.
„To opravdu záleží na každém jednotlivém dítěti.
„Krmení z kelímku je často preferovanou a nejbezpečnější metodou v případech, kdy kojení není možné,“ pokračuje doktorka Mizuno.
„Může to vést k tomu, že po propuštění z porodnice vám krmení zabere více času a také budete možná muset zůstat v porodnici o něco déle.
Sarah, matka tří dětí ze Spojeného království, sdílí své zkušenosti: „Naše nejstarší dcera má složitá onemocnění, včetně dětské mozkové obrny.
Nejprve se dobře krmila z prsu, ale třetí den vážně onemocněla a od té doby až do dvou měsíců byla krmena odsávaným mateřským mlékem nasogastrickou sondou.
Příběh Sarah má však šťastný konec: „Asi v osmi týdnech, kdy byla zdravotně stabilnější, jsem znovu zavedla přímé kojení s podporou odborníka a dcera si snadno zvykla.
Do 12. Pokud je vaše dítě se speciálními potřebami fyziologicky schopné se přisát (EN), nabízejte mu pravidelně kromě jiných metod krmení i svá prsa.
I když ve skutečnosti z prsu mléko nepřijímá, může tento druh „nevýživného sání“ vaše miminko zklidnit a pomoci mu cítit se v bezpečí, teple a lásce.
Pokud je dítě schopno přijímat mléko z prsu, ale nedokáže tak uspokojit všechny své nutriční potřeby, promluvte si s odborníky o tom, kolik odsátého mléka dítě potřebuje a jak ho můžete nejlépe nakrmit.
Pokud se vaše dítě zotavuje z chirurgického zákroku, například operace rozštěpu rtu nebo patra, může pro něj být kojení po určitý čas nepříjemné.
„Mnoho lidí mi řeklo, že můj syn se s rozštěpem rtu nebude nikdy schopen kojit.
„Ve skutečnosti se kojil dobře, ale z jeho přisátí mne bolely bradavky,“ vzpomíná Nicola, maminka tří dětí ze Spojeného království.
„Po operaci měl bolesti, ale rychle se to usadilo. V jeho přisátí došlo k velké změně a oběma nám chvíli trvalo, než jsme si zvykli.
Jak je to s dodržováním intervalů mezi kojením?
Platí, že pro správný vývoj miminka je vždy a za všech okolností nutné zachovat pevné intervaly mezi kojením?
A je zapotřebí miminko kvůli krmení v noci budit?
Maminky, které se právě vrátily z porodnice, žijí často s představou, že musí striktně mezi kojením dodržovat časový interval 3 hodiny.
Obecně platí, že by se novorozenci měli kojit 8-12× za den, což znamená, že někteří můžou pít každé 3 hodiny, jiní se ale budou kojit častěji než jednou za 2 hodiny.
Někde miminka se můžou krmit 10 minut každou hodinu, jiná 10 minut jednou za 2 hodiny.
A některá se budou kojit 40 minut každé 2 hodiny.
Dítě kojte tak často, jak bude potřeba.
Zpočátku alespoň dvanáctkrát za den a dvakrát v noci.
Velcí jedlíci vyžadují kojení ještě častěji.
„Obecně platí, že hladové děťátko se o svoji potravu dokáže samo přihlásit.
Platí to stejně pro děti kojené i nekojené.
Nesledujte hodiny, ale své miminko a řiďte se jeho individuálními potřebami,“ radí MUDr. Daniela Soukupová.
Jak ale upozorňuje, kojení přesahující délku 30 minut v pořádku není.
Zkuste si sát 30 minut z lahvičky a uvidíte, jak budete unavení.
Zdravé donošené miminko s normální porodní váhou je schopné se napít pořádně během 10-15 minut.
Pravděpodobně je problém v technice kojení a v neefektivním sání.
V tom případě se poraďte s pediatrem, protože je nutné zjistit, zda prospívá.
„Někdy je lepší nakojit 10-15 minut a pak dát dokrm, pokud miminko neprospívá,“ radí MUDr.
Přibližně po šesti týdnech získají intervaly mezi kojeními určitou pravidelnost.
Miminko tráví mateřské mléko lépe než mléko umělé, proto není možné přesně rozplánovat, jak často a v jakých přestávkách má být krmeno.
Zhruba po dvou měsících se ale naučíte předpokládat, za jak dlouho od krmení bude opět hladové.
Interval mezi kojeními se prodlouží, nicméně stále počítejte s tím, že zdravé dítě bude prso vyžadovat každé 2 až 3 hodiny.
Obecně u dětí na umělém mléce je nutné dodržet minimálně tříhodinový interval mezi krmeními, protože žaludek dříve nestihne mléko strávit a vyloučit do dalších částí střeva.
„Dítě není vhodné překrmovat, aby se u něj nerozvinula obezita, na druhou stranu však i zde platí, že si dítě dokáže říct zpravidla samo.
A ke kontrole toho, jak prospívá, slouží mimo jiné pravidelné návštěvy u pediatra.
Důležité je nic nepřehánět, držet se střední cesty a hlavně nebýt z toho ve stresu,“ radí MUDr.
Jak MUDr. Daniela Soukupová dále radí, je dobré se řídit doporučeními české gastroenterologické a neonatologické společnosti.
V 1.-3. dnu života vypije dítě 50 ml/kg tělesné hmotnosti, 10. den už 140 ml/kg.
Dávky mléka se v prvních dnech pomalu zvyšují cirka o 10 ml/dávku/den.
Od 11.
Obávané bývá noční kojení, protože maminku připraví o důležité hodiny spánku.
I v noci je frekvence kojení miminek individuální.
Noční kojení je ale pro udržení laktace klíčové.
Nedonošené děti, děti s nízkou porodní hmotností nebo děti se žloutenkou je důležité krmit pravidelně co 3 hodiny i v noci.
První tři měsíce se dítě domáhá intenzivního nočního krmení, poté se situace změní.
Některé maminky vstávají jednou, jiné čtyřikrát za noc.
Záleží na tělesných proporcích miminka a na potřebě miminka pít.
„I zde platí, že si dítě o stravu obvykle řekne.
Pokud prospívá, přirozeně přibývá na váze a je celkově spokojené, není důvod je v noci budit,“ říká MUDr. Daniela Soukupová.
Navíc časté noční vstávání maminky pak vyústí v únavu, která následně přeroste v nepříjemné vyčerpání.
A to miminko pozná.
Pokud miminko pomočí 6-8 plen za den, případně má za den 3-6× stolici, pije dostatečně.
Dítě, které neprospívá, nedosáhne porodní hmotnosti ani za 2 týdny po porodu.
Pokud stále nepřibírá na váze, přikládejte jej k prsu častěji nebo zkuste krátce 10-15 minut nakojit a dokrmit je umělým mlékem, které zafunguje coby dokrm.
Dítě po porodu ztrácí 10 % své porodní hmotnosti, a to z důvodu zatím nerozvinuté laktace, odchodu smolky, změn v rozložení tekutin v organismu, popřípadě kvůli ublinkávání.
Zpět svou porodní hmotnost nabírá mezi 11.-14. dnem života.
Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny.
Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila.
Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné.
ESPGHAN doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte pod ochranou kojení.
Většina odborných pediatrických společností toto doporučení přijala a samotní pediatrové ho brali individuálně.
Novější studie prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. až 6. měsícem věku nesnižuje výskyt celiakie.
Studie CARDIA dokumentovala silný protektivní vliv kojení na vznik diabetu u žen v plodném věku.
Při kojení po dobu do 6 měsíců dochází ke snížení rizika o 25 %.
Dle zákona lze v České republice využít návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí 1× v těhotenství a 3× v šestinedělí, ale praxi to často komplikují smlouvy s pojišťovnami.
Některé pojišťovny proplácí laktační poradenství.
Kvalita kojenecké stravy ovlivňuje budoucí zdraví a vývoj dětí.
Světová zdravotnická organizace doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození a kojit po dobu 6 měsíců.
Systematický přehled Cochrane z roku 2016 neshledal důvody podávat tekutiny a potraviny před 6. měsícem věku.
Ve zkratce: plošné podávání příkrmů před 6. měsícem není zdravotně opodstatněné.
Pokud se takto předčasně příkrmy podávají, jde většinou o kašovitou stravu, často v podobě průmyslově upravených potravin.
Novější poznatky ukazují, že lepku mezi 4. a 6. měsícem lze podat bez snížení rizika celiakie.
Hodnocení a rozhodování o výživě zůstává vždy individuální a v souladu s potřebami dítěte a rodiny.
- Nepřerušovat kontakt kůže na kůži a podporovat tvorbu mléka
- Krmit dítě často dle jeho signálů hladu
- Včas zavést alternativní způsoby krmení při potížích s přisátím
- V případě potřeby použít dokrm a laktační pomůcky pod vedením poradkyně
- Postupně zavádět příkrmy podle potřeb a věku
Pro poznání signálů, že miminko chce pít, lze sledovat otevírání úst, sání rukou, hledání prsu a pláč jako poslední signál hladu.
Je důležité reagovat na signály co nejdříve a nabídnout prso ihned, když naznačuje, že je hladové.
Výhody neomezeného kojení na požádání zahrnují propojení matky a dítěte, zajištění potřeb dítěte a větší flexibilitu.
Nevýhody zahrnují nedostatek struktury a kontroly nad kojením.
Bez ohledu na zvolený přístup je klíčové vytvořit si bezpečné prostředí, které podporuje vzájemné propojení a zdravý vývoj kojence.