Vývoj pohybových schopností a dovedností kojence v prvních měsících života je fascinující. Z pasivního "ležáčka" se dítě rychle stává aktivní, mrštnou a komunikativní bytostí, která se téměř každý týden učí něco nového. Tyto dovednosti se řetězí a každá nová pohybová dovednost ovlivňuje tu nadcházející, zejména co se týče kvality.
Vojtova metoda: Reflexní lokomoce
Vojtova metoda, známá také jako reflexní lokomoce (RL), je účinná forma terapie objevená profesorem Václavem Vojtou v 50. letech minulého století. Tato metoda využívá soubor automatických pohybů, které jsou vrozené všem živým tvorům. Cílem RL je vrátit do funkce svaly, které člověk nedokáže vědomě používat. Vrozený pohybový program, který je při poruše blokován, je vyvoláván podvědomě, bez aktivní spolupráce pacienta, což umožňuje její aplikaci i na kojence a mentálně postižené osoby.
Prostřednictvím dráždění spoušťových zón dochází k aktivaci a správnému uspořádání svalových skupin, což se zapisuje do vědomí pacienta. Tím se pacient učí svaly opět správně ovládat. Profesor Vojta sám zdůrazňoval, že metodu nevymyslel, ale objevil a celý život ji rozvíjel. Jeho princip spočívá v přesvědčení, že i nejvíce postižený člověk má v mozku naprogramovaný správný pohybový vzorec. Metoda pokusů a omylů profesora Vojty identifikovala spoušťové zóny, které dokáží odstranit chybné motorické vzorce.
Profesor MUDr. Václav Vojta
Profesor MUDr. Václav Vojta (1917-2000) byl významný český neurolog. Jeho zásluhy byly nejprve oceněny v Německu, kam emigroval v roce 1968, a následně se stal celosvětově uznávaným odborníkem v diagnostice a léčbě dětských vývojových poruch. Profesor Vojta preferoval označení "Vojtův princip" před "Vojtova metoda". Ti, kdo ho znali osobně, ho popisovali jako vynikajícího odborníka a skvělého člověka s velkou empatií k dětským pacientům.
Jeho víra v lásku matky k dítěti mu umožnila svěřit vysoce odbornou péči do rukou rodičů. Profesor Vojta často opakoval: „Matka intuitivně pracuje vždy správně a dítě od milující matky tuto léčbu přijímá.“
Kdy začít s cvičením a na co si dát pozor
S cvičením je ideální začít co nejdříve, protože náhradní pohybový vzor si dítě vytváří okamžitě s volní hybností. Fixace tohoto vzoru v mozku nastává již v 6. týdnu života a ve 3 měsících je zafixován. Proto je důležité začít cvičit, pokud miminko vykazuje známky asymetrie (např. jednostranné otáčení hlavičky) nebo nestability (např. neobvyklé otáčení mezi polohami).
V raném věku je plasticita centrálního nervového systému nejvyšší. Cvičení s co nejmenším miminkem má výhodu v lepší fixaci polohy a možnosti odcvičení pomocí aktivačních zón. I když se miminko zpočátku brání, je důležité ho v přesné poloze udržet. Tím mu nabídneme možnost použít po cvičení naprogramovaný správný pohybový vzor. Dítě rychle pochopí, že se mu po cvičení uleví.
Příklady problémů a jejich řešení
- Dítě s hlavičkou v záklonu: Může mít problémy se sáním, polykáním, trpět bolestmi bříška, blinkáním a být nespokojené. Po cvičení se zlepší technika sání, trávení a celková spokojenost dítěte.
Bolí cvičení miminka?
Jedním z principů Vojtovy metody je "NEZABOLÍŠ". Cvičení miminko nebolí, pouze si momentálně nemůže dělat, co chce. Je to fyzicky náročné, protože dítě musí použít pohyby, které v jeho náhradní hybnosti chybí. Pláč je pro miminko jediným způsobem komunikace. Pláč při "vojtění" je typicky pravidelný, monotónní a zpravidla ustává brzy po cvičení.
Vývojové milníky a na co se zaměřit
Existují klíčové dovednosti, které by mělo dítě v jednotlivých obdobích zvládat pro správný vývoj pohybového aparátu. Je důležité sledovat, zda dítě nezaostává, ale zároveň se neřídit striktně tabulkami, protože motorický vývoj každého dítěte postupuje svým vlastním tempem.
Vývojové fáze a dovednosti
- Novorozenec: Zvyká si na okolní svět, umí kopat nožičkami, ručičky má v pěstičkách, končetiny pokrčené. Hlavičku ještě neovládá, ale na bříšku ji otočí na stranu.
- 1 měsíc: Pomalu začíná ovládat končetiny, postupně zvedá nožičky, pěstičky se uvolňují. Hraje si s prstíky, dává si je do pusy, snaží se dosáhnout na hračky. Na bříšku udrží hlavičku několik sekund.
- 2 měsíce: Na bříšku zvedá hlavičku s tělem, opírá se o předloktí. Na zádech ukazuje polohu "šermíře" na obě strany.
- 3 měsíce: V poloze na bříšku se opírá na rukou (ne loktech), hlavu drží pevně vzhůru, pozoruje okolí. Na zádech nadzvedne hlavu a udrží ji ve střední poloze. Začíná pást koníky.
- 4 měsíce: Na zádech zvedá hlavu a dívá se na nohy, pevně uchopí ruce a vytáhne se. Sahá na hračky a manipuluje s nimi. Může se přetočit ze zad na bříško a naopak.
- 4,5 měsíce: Na bříšku vezme hračku z boku s oporou o loket. Otáčí se na bok, později na bříško (do 6 měsíců).
- 5 měsíců: Typické je "plavání" na bříšku, střídané s oporou o ručky. Manipuluje s hračkou.
- 6 měsíců: Na bříšku se zvedá na natažené lokty až po stehna. Umí vzít hračku ze středu.
- 7,5 měsíců: Umí šikmý sed s oporou o předloktí, zadeček a spodní stehna. Plazí se, dostává na čtyři.
- 8 měsíců: Ze šikmého sedu se dostane na čtyři a začíná lézt. Otočí se z bříška na záda. Umí volný sed.
- 9 měsíců: Pomocí ruček se vytáhne o oporu a postaví se. Důležité je sledovat, zda nakračuje oběma nožkami.
- 10 měsíců: Chodí kolem nábytku (chůze stranou je důležitá pro formování klenby nohy).
- 11 měsíců: Začíná se nábytku pouštět a zkouší krok do prostoru.
- 12-14 měsíců: Samostatně chodí, ale neumí se zastavit. Vysloví 2 slova s významem.
- 14-16 měsíců: Samostatná chůze.
Pokud maminka zjistí, že její miminko něco nezvládá, měla by to upozornit pediatra a dožadovat se řešení. Nespokojená a plačtivá miminka často signalizují problém.
Predilekce hlavičky: Co to je a jak ji řešit
Predilekce hlavičky je stav, kdy má miminko většinu času hlavičku otočenou k jedné straně. Může vznikat v posledním trimestru těhotenství kvůli omezenému prostoru v děloze nebo jednostranným zacházením s dítětem. Trvalé otočení hlavičky na jednu stranu lze u novorozence tolerovat do cca 6. týdne života. Poté by mělo miminko hlavičkou volně hýbat na obě strany.
Test na predilekci hlavičky
- Položte miminko do klidné místnosti s rovnoměrným osvětlením.
- Zabraňte mu rukou ve výhledu na stranu, kam se častěji dívá.
- Za krátký čas by mělo být miminko schopno otočit hlavu na druhou stranu nebo alespoň na střed, aby se dívalo nahoru.
Pokud toto miminko dokáže, predilekce není fixována a lze ji řešit vhodným handlingem (zacházením s miminkem). Pokud miminko hlavičku vůbec neotočí, je třeba navštívit pediatra, který může doporučit rehabilitace.
Jak pracovat s predilekcí
- Nošení: Pokud se miminko při chování bříškem na ruce více dívá doprava, chovejte ho více na pravé ruce bříškem dolů. Pokud se dívá doprava, když ho držíte zády na ruce, chovejte ho více na pravé ruce, aby se muselo otáčet na druhou stranu.
- Kojení: Pokud se miminko dívá doprava, kojte z levého prsu.
- Vaničkování: Vhodné cviky ve vaně mohou procvičit a uvolnit svaly krčku.
Nepoléhejte se na polohovací polštáře, které mohou fixovat hlavičku, ale tělo si najde cestu k asymetrii.
mimiPORADNA #3: Tři nejčastější chyby při cvičení s miminky
Co když se vývoj opožďuje?
Některé diskuse naznačují, že opožděný motorický vývoj, jako je například nedržení hlavičky v 3 měsících, nemusí nutně znamenat vážný problém jako dětskou mozkovou obrnu (DMO). Důležité je pravidelné cvičení (např. Vojtova metoda), časté polohování na bříško na rovnou podložku a důvěra v lékaře. Každé dítě je jiné a tabulky jsou pouze orientační.
V případě pochybností je vždy vhodné konzultovat situaci s pediatrem nebo fyzioterapeutem. Někdy může být užitečná i placená konzultace s fyzioterapeutem, který zhodnotí stav a doporučí individuální cvičení.
Je důležité si uvědomit, že dítě má nárok do určitého věku (např. do 6 měsíců) hlavu plně nedržet, ale při testech by měl být patrný posun. Pokud jsou svaly oslabené, pomůže pravidelné cvičení. Někdy může být test nepřesný, a dítě, které ho "sabotuje", může být jinak v pořádku.