Význam kvality vody pro přípravu kojenecké stravy
K přípravě kojenecké stravy je možné používat balenou kojeneckou vodu, případně jinou balenou vodu označenou jako vhodnou pro přípravu kojenecké stravy. Další možností je využití vodovodní pitné vody, pokud tato splňuje veškeré zákonné požadavky na pitnou vodu. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je provozovatel vodovodu povinen poskytnout odběrateli informace o aktuální kvalitě vody a o tom, zda vodovodní voda odpovídá požadavkům na pitnou vodu.
Je důležité si uvědomit, že dětský organismus je mnohem citlivější na kvalitu vody než organismus dospělého. V případě pochybností o kvalitě vody z vodovodu je bezpečnější volbou používat balenou kojeneckou vodu.

Rizika spojená s nevhodnou vodou pro kojence
Abychom svým dětem nezpůsobili zbytečné zdravotní potíže, měli bychom znát povolené limity některých látek, které se mohou ve vodě nacházet. Ve větším množství mohou být tyto látky zdraví škodlivé.
Dusičnany a dusitany
Hovoříme především o dusičnanech a dusitanech. Při nadměrné konzumaci potravin s vysokým obsahem dusičnanů a při pití nevhodné vody se v organismu mohou vytvářet karcinogenní a teratogenní látky. Dlouhodobý vysoký příjem dusičnanů zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva a u těhotných žen hrozí riziko potratu.
Organismus se do určité míry dokáže bránit, jelikož určité množství methemoglobinu se nachází i v krvi zdravého člověka. Avšak děti do 6 měsíců věku jsou obzvláště citlivé na methemoglobinemii způsobenou dusičnany v pitné vodě, známou jako tzv. modrání kojenců. Z tohoto důvodu by se pro přípravu stravy pro kojence neměla používat voda s obsahem dusičnanů vyšším než 10 mg/l.
Těžké kovy
Kromě dusičnanů a dusitanů bychom si měli dát pozor také na těžké kovy. Pokud se ve vodě nacházejí ve velkém množství, může to mít katastrofální účinky na zdraví člověka. Lidský plod, dítě a mladý člověk reagují citlivěji na toxické působení těžkých kovů, jelikož jejich organismus se rychle vyvíjí. Působení těžkých kovů v dětství se může projevit problémy s učením, zhoršením paměti, poškozením nervového systému a problémy s chováním, jako je hyperaktivita a agresivita. Ve vyšších dávkách těžké kovy způsobují nezvratné poškození mozku.
Těžké kovy | znečištění | animovaný kanál o ekologii
Porovnání limitů pro kojeneckou vodu a vodu z vodovodu
Pro lepší představu o rozdílech v kvalitě vody uvádíme porovnání povolených limitů pro kojeneckou vodu a vodu z vodovodu:
| Parametr | Kojenecká voda (mg/l) | Voda z vodovodu (mg/l) |
|---|---|---|
| Dusičnany | 10 | 50 |
| Dusitany | 0,02 | 0,5 |
| Sodík | 20 | 200 |
| Fluoridy | 0,7 | 1,5 |
| Chloridy | 100 | 100 |
| Antimon | 0,003 | 0,005 |
| Kyanidy | 0,005 | 0,05 |
| Arzen | 0,005 | 0,01 |
| Chrom | 0,025 | 0,05 |
| Kadmium | 0,002 | 0,005 |
| Měď | 0,2 | 1 |
| Olovo | 0,005 | 0,01 |
| Rtuť | 0,0005 | 0,001 |
Mýty a fakta o vodě a dětech
Existuje řada mýtů a nejasností týkajících se pitného režimu dětí a kvality vody. Zde uvádíme některá častá tvrzení a jejich vysvětlení:
Děti nejlépe vědí, kdy mají žízeň a o vodu požádají.
Není to pravda. Děti, a obzvláště ty nejmenší, nepociťují žízeň jako dospělí. Často jsou jen mrzuté, plačtivé, unavené. Je na nás rodičích, abychom rozeznali jejich potřebu tekutin. Důležité je podávat jim vodu v pravidelných intervalech po malých dávkách a nečekat až na akutní projevy žízně.
Děti by měly pít častěji než dospělí.
Je to pravda. Čím je dítě mladší, tím více vody jeho tělo obsahuje a je zároveň nedostatečným přísunem tekutin také více ohroženo. Kapacita jeho močového měchýře je poměrně malá a je potřebné, aby dostávalo pít v pravidelných menších dávkách. Roční dítě potřebuje přibližně 1 až 1,5 litru tekutin denně, které dokáže částečně získat ze stravy a částečně doplnit pitím. V podstatě by každou hodinu, kromě spánku, mělo vypít cca 50 ml. Ideálním měřítkem je počet počůraných plen (cca 5 - 6 na den).
Jestliže dítě naučím pít čistou vodu, vyhnu se problémům s obezitou.
Je to pravda, ale... Psychologové tvrdí, že děti se učí pozorováním a v průběhu prvních tří let jejich života se vytváří většina návyků pro další život, jako například základy správného stravování a pitného režimu. Pokud dětem "zatajíte" existenci jiných nápojů než vody dostatečně dlouho, naučíte je, že žízeň se nejlépe hasí čistou vodou. Vyhnete se odmítání zdravého jídla, jelikož slazené nápoje obsahují prázdné kalorie a děti po jedné sklence 100% džusu mohou být plně zasycené. Také se vyhnete hyperaktivitě, jelikož dítě, které vypije před spaním sladký nápoj, získá rychlou energii a zaručeně neusne. Máte větší šanci vyhnout se obezitě (i když zde je potřebné zmínit také nutnost vhodné stravy a dostatečného pohybu), problémům se zubním kazem a mnoha dalším zdravotním komplikacím. V neposlední řadě jim dáte do vínku správné stravovací návyky.
Kojenci stačí mateřské mléko, nepotřebují žádné jiné tekutiny.
Je to pravda (s výjimkou specifických situací). Mateřské mléko je ideální a nejvhodnější základ pitného režimu dětí minimálně do věku půl roku. Doplňování pitného režimu kojeneckou vodou v tomto věku je potřebné pouze při teplém počasí nebo zvýšené teplotě kojence. Pokud začínáme s přikrmováním, je vhodné začlenit do tohoto procesu také zaučování ke správnému pitnému režimu - zde platí jednoduché pravidlo - čistá voda je nejvhodnější volbou.
Kojenci nemohou pít minerálky.
Je to pravda. Voda pro kojence má své doporučované hodnoty, neměla by mít vyšší obsah rozpuštěných látek než 500 mg/l. Většina minerálních vod má vyšší mineralizaci a hlavně obsahuje více sodíku. Kromě těchto údajů je vhodné všímat si hodnot vápníku a hořčíku jako prospěšných minerálů a ostře sledovat hodnoty dusičnanů a dusitanů, již zmíněného sodíku, ale i fluoru, chloru, či jiných nežádoucích látek. Balené kojenecké vody splňují všechna kvalitativní kritéria a jejich složení si můžete zkontrolovat na etiketě při nákupu.
Vodu při přípravě stravy pro kojence stačí nechat vzkypět.
Je to pravda, ale... Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď a názory odborníků se výrazně liší. Pokud se snažíme varem odstranit oxid uhličitý, postačí, pokud vodu necháme vzkypět. Zároveň tím zneškodníme také mikroorganizmy, které by se ve vodě mohly nacházet. Nicméně, pro zajištění maximální bezpečnosti a odstranění všech potenciálních škodlivin, je doporučeno používat převařenou, ale vychladlou vodu, nebo přímo balenou kojeneckou vodu.
Převařená voda s bílým povlakem po převaření není vhodná ke konzumaci.
Není to pravda. Bílý povlak na převařené vodě představuje vysrážené minerály, především vápník a hořčík. Je to projev obsahu těchto minerálů ve vodě a její tvrdosti. Je možné ho přefiltrovat přes jemný hadřík nebo sítko, pokud nám překáží. Obecně je pro pití doporučovaná středně tvrdá voda.
Škodlivé látky jako například chlor či dusičnany se převařením odstraní.
Není to pravda. Chlor je prchavá látka a zatímco by se mohlo zdát, že se varem odstraní, spíše je reálné, že vyprchá odstáním vody. Existují studie, kde množství chloru ve vodě při převařování vzrostlo, zejména při převaření bez pokličky. Co se týče dusičnanů, ty se chovají podobně - odpařováním vody při převařování se jejich koncentrace ve výsledném nápoji zvyšuje. Studie varují před 5 nebo 10 minutovým převařováním, protože může způsobit odpaření většího množství vody a tím i vyšší koncentraci potenciálně škodlivých látek (chlor, dusičnany, sodík) ve výsledném nápoji.
Kojenecká voda je určená pouze pro kojence a malé děti, ne pro dospělé.
Není to pravda. Kojenecké vody jsou primárně určeny pro kojence, avšak jejich vysoká kvalita a zdraví prospěšné složení, vyhovující i této nejcitlivější skupině, je předurčuje k pití všemi věkovými kategoriemi. Jsou obzvláště vhodné pro těhotné ženy, kojící matky, děti všech věkových skupin, dlouhodobě nemocné, seniory, jakož i pro lidi, kterým záleží na svém zdraví.
Teplá voda z vodovodu je stejně kvalitní jako voda studená.
Není to pravda. Teplá voda se sice může vyrábět z pitné vody, avšak jejím ohřevem se narušuje mikrobiologická stabilita. Proto se nedoporučuje na přímou konzumaci, pouze na použití jako užitková voda.
V České republice máme kvalitní pitnou vodu, voda z vodovodu je po převaření automaticky neškodná a vhodná pro přípravu stravy pro kojence.
Nemusí to být pravda. Předtím, než se rozhodnete dát vodu z vodovodu vašemu kojenci, je vhodné nechat vodu otestovat. Jsou lokality, kde voda z vodovodu splňuje (s výjimkou obsahu chloru) i limity kojenecké vody. Všeobecně jsou však limity vody z vodovodu podstatně benevolentnější než limity kojenecké vody. Je proto důležité se informovat o složení vody ve vaší lokalitě.
Balená voda se po otevření musí ihned zkonzumovat, jinak se zkazí.
Není to pravda. Otevřená voda by se měla skladovat v chladu a temnu a spotřebovat do cca 3 dnů. Je důležité nepít přímo z lahve, ale nalévat vodu do poháru, protože sliny a vzduch ji mohou kontaminovat a urychlit zkázu. V zájmu zachování kvality vody je ideální ji po otevření skladovat v ledničce.
Balené vody se mají skladovat ve tmě a v chladu.
Je to pravda. Tma není nezbytnou podmínkou skladování, na etiketě se uvádí uchování v suchu a chladu a ochrana před přímým slunečním světlem, které by mohlo negativně působit na kvalitu zabalené vody. Proto je vhodné nenechávat vodu například v létě v autě.
Příprava náhradní kojenecké výživy
Pokud kojení není z nějakého důvodu možné, přichází na řadu náhradní kojenecká výživa. Při její přípravě je klíčové dodržovat následující zásady:
- Dodržování dávkování: Je velmi důležité dodržovat dávkování uvedené na obalu. Děti v různém věku mají odlišné nároky na výživu a poměr vody a prášku má vliv na stravitelnost.
- Hygiena a čerstvost: Láhev připravujte vždy bezprostředně před krmením. Ruce, odměrka i všechny části láhve musí být naprosto čisté a suché.
- Voda pro přípravu: Vodu pro přípravu výživy musíte vždy převařit! Nikdy nepoužívejte vodu ze studny či neprověřených zdrojů. Používejte pouze čistou kohoutkovou vodu, u které jste si s dodavatelem ověřili, že je pro použití pro kojence vhodná, popřípadě balenou kojeneckou vodu.
- Teplota vody: Používejte převařenou pitnou vodu určenou pro kojence o teplotě 40 - 50 °C. Při takové teplotě je mléčná výživa nejlépe rozpustná. Pokud je voda příliš horká, vložte lahev na několik minut do studené vody, abyste dosáhli ideální teploty. Nikdy nemíchejte prášek s vařící vodou, abyste nepoškodili vitamíny a přírodní kultury mléčného kvašení.
- Savička: Každé dítě má individuální sílu sání. Je dobré vždy vyzkoušet 1-2 velikosti savičky.
- Teplota mléka: Teplota připraveného mléka by měla dosahovat cca 37 °C.
- Zbytky výživy: Nedojedenou výživu neskladujte a neuchovávejte na později. Vylijte ji a lahvičku i savičku důkladně vymyjte. Gumové savičky by se měly občas i vyvařit.
- Odměrka: Odměrku po použití vyčistěte čistou papírovou kuchyňskou utěrkou a vložte zpět do krabice.
- Skladování: Balení s mléčnou výživou a odměrkou uskladněte na čistém a suchém místě, při běžné pokojové teplotě a izolované od látek nebo potravin vydávajících silné pachy.
Specifika kojenecké vody
Kojenecká voda se od pitné vody nebo vody z vodovodu zásadně liší. Voda z kohoutku (nebo i z vlastní studny) by se podle odborníků neměla v žádném případě používat k přípravě dětské výživy, umělých mléčných přípravků. Voda z vodovodu, i když je bakteriologicky nezávadná, má jiné složení minerálních látek a často větší množství minerálních látek a také dusičnanů a dalších stopových prvků, které v kojenecké vodě nejsou.
Vyšší obsah minerálů pro kojence je nepříznivý, protože ovlivňuje funkci ledvin, které se u kojenců ještě dovytvářejí. Čím vyšší je osmatická zátěž těmito minerály ve větším množství, tím více můžeme dítě ohrožovat. Kojenecká voda je pramenitá voda, pro kterou platí nejpřísnější požadavky. Například obsah dusičnanů smí být jen 10 mg/l (u vody z vodovodu je to 50 mg/l), přísnější jsou i mikrobiologické ukazatele.
Kojeneckou vodu můžete proto s jistotou použít bez převařování. Jediný případ, kdy se doporučuje její převaření, nastává tehdy, je-li kojenecká voda sycená CO2.

Legislativa a kategorizace balených vod
Požadavky na balené vody nyní upravuje vyhláška MZ č. 275/2004 Sb. Je důležité rozlišovat mezi jednotlivými druhy balených vod:
- Balená pitná voda: Splňuje požadavky na pitnou vodu. Může být stáčena i z vodovodu a upravována stejnými způsoby jako voda z vodovodu.
- Balená pramenitá voda: Pochází z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l.
- Balená přírodní minerální voda: Pochází z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody. Lze ji upravovat pouze fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý.
- Balená kojenecká voda: Představuje nejvyšší kvalitu, protože limity jsou stanoveny mnohem přísněji než u běžné pitné vody (např. obsah dusičnanů maximálně 10 mg/l). Celkový obsah minerálních látek může být nejvýš 500 mg/l. Je zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je tedy zaručeno její původní složení.
Balená pramenitá nebo přírodní minerální voda může být označena jako "vhodná pro přípravu kojenecké stravy", ale pouze tehdy, pokud ve všech jakostních ukazatelích vyhovuje požadavkům pro kojeneckou vodu.
Ekologické a ekonomické aspekty
Kupování balené vody ve většině případů zbytečně zatěžuje životní prostředí dopravou a odpadem, obtěžuje nás s nošením těžkého nákupu a plýtváme penězi. Kvalita pitné vody z kohoutků v České republice je obecně velmi dobrá a vyhovuje i v důležitých ukazatelích, jako jsou dusičnany, chlorované látky, těžké kovy nebo pesticidy.
Kvalitu vody z kohoutku může ovlivnit stav vodovodního potrubí, zejména ve starších domech. Olovo a větší množství železa nepříznivě ovlivňují zdraví dětí. Pokud máte podezření na vyšší koncentraci olova, je dobré si nechat udělat rozbor.
Balené vody představují pro přírodu mnohem větší zátěž než voda z kohoutku. Doprava spotřebovává fosilní neobnovitelné zdroje a přispívá ke globálním klimatickým změnám. Plastové lahve zatěžují přírodu nejen jako odpad, ale škodí i jejich výroba náročná na spotřebu vody, elektrické energie a ropy. Z tohoto pohledu je voda z hlubinných zdrojů rovněž neobnovitelným zdrojem, se kterým není radno plýtvat.
