Bolest ucha se v dětském věku objevuje relativně často. Anatomické uspořádání ucha je v dětském věku trochu jiné, což například usnadňuje průstup infekce z nosohltanu do oblasti středního ucha, a tak rozvoji infekce a následných obtíží. Jelikož průběh nervových drah může do oblasti ucha promítat bolest způsobená postižením okolních tkání, je důležité odlišit hlavní příčiny a postupy léčby. Mezi nejčastější příčiny bolesti patří záněty středního ucha, externí otitidy, cizí tělesa v uchu a poranění bubínku, ale výjimečně mohou být příčinou i problémy v okolí ucha, jako angíny či zduření uzlin.
Co způsobuje bolest ucha u kojenců a dětí
- Středoušní zánět (otitis media): nejčastější onemocnění v dětském věku; akutní otitida se obvykle vyskytuje do dvou let, s výskytem až 200/100 000, u starších dětí je incidence nižší. Primárně infekce nasedá na horní cesty dýchací; nejčastějšími agens viry (RS virus, viry influenza A a B, adenovirus), bakteriální superinfekce je běžná. Velikost a tvar Eustachovy trubice u kojenců napomáhají průtoku z nosohltanu do středouší.
- Sekretorické otitidy (zvláštní postavení mezi záněty středního ucha): výpotek ve středoušní dutině bez akutních známek zánětu. Často souvisí s obstrukcí Eustachovy trubice a adenoidními vegetacemi.
- Externí otitidy (záněty zevního zvukovodu a boltce): chronické i akutní formy, často po koupání, s bolestí, svěděním a změnami kůže zvukovodu; etiologie bakteriální, plísňová či alergická. V letních měsících se objevuje častěji.
- Cizí tělesa v uchu: mohou vyvolat bolest a infekci, jejich odstranění by mělo provést ORL pouze tehdy, když je těleso viditelné na zevním zvukovodu a je bezpečné jej vyjmout.
- Poranění bubínku a záněty kolem ucha: akutní bolesti mohou být spojeny s perforecí bubínku, které často ústí do výtoku z ucha a úlevy od bolesti.
- Ostatní faktory: záněty krku, kloubů čelisti, trigeminální neuralgie a lymfadenopatie mohou simulovat bolest ucha.
Jak poznat zánět středního ucha a další ušní obtíže
- Primární příznaky: zalehnutí ucha, píchání a bolest v uchu, zvýšená teplota. U starších dětí převládají lokální symptomy, u kojenců se mohou objevovat celkové příznaky (neklid, horečka, neklid při spánku).
- Diagnostika: nejcennější metodou je otoskopické vyšetření; sledujeme změny bubínku (ztluštění, vyklenutí, vpáčení). U perforace hodnotíme sekret a jeho pulzaci. Tympanometrie poskytuje informace o vzdušnosti středouší a poddajnosti převodního aparátu. Mikroskopické vyšetření ucha by mělo být standardem.
- Události retence hnisu: při zadržení hnisu dochází k samovolné perforaci bubínku a úlevě.
- Externí otitida: bolestivost boltce je častým signálem; perichondritis může vzniknout z expozice a následné bolesti i otoku boltců a jejich okolí. Mastitidy boltců a záněty mohou simulovat mastoiditidu.
- Speciální formy: bulózní otitis externa (puchýřková otitis externa) je extrémně bolestivá a vyžaduje virostatickou léčbu a analgetika. Herpetická externí otitida a další virové exantémy mohou vyžadovat cílenou léčbu.
Léčba a péče v domácím prostředí
V následujících částech jsou shrnuty postupy, které pomáhají zmírnit bolest a podporují hojení, a zároveň vyžadují opatrnost a dohled lékaře.
- Analgetika: pro zmírnění bolesti u dítěte se často používají paracetamolové nebo ibuprofenové přípravky podle věku a hmotnosti (doporučené dávky podle výrobce a lékaře).
- Nostrá a nosní dýchání: v prvních fázích je vhodné odsávat nosní hleny a používat nosní kapky (např. Nasivin, Otrivin) s tím, že kapky by měly dosáhnout až k ústí Eustachovy trubice; vyhneme se nosním sprejům, které by mohly omezit šíření léku.
- Lokální léčba uší: zavedení longet s Burrow alkoholem bývá osvědčené; u výtoku a nečistot je nezbytná hygiena zevního zvukovodu (borová voda). V těžších případech mohou být podány antibiotické ušní kapky s kortikoidy a případně i systémově antibiotika podle stavu.
- Paracentéza bubínku: v některých případech je paracentéza indikována pro uvolnění tlaku a obsahu bubínku. Provedení by mělo probíhat v klinickém prostředí pod mikroskopickou kontrolou; jde o techniku s významným dopadem na průběh hojení a prevenci sekretorické otitidy či jizevnatých změn.
- Antibiotická terapie: v primární volbě je často amoxicilin; antibiotika se podávají uvážlivě podle klinického stavu a kultivačních výsledků, zejména u recidivujících otitid.
- Chirurgická léčba kapes: adenoidní vegetace mohou být příčinou recidiv otitid a často je navazující léčbou adenotomie (odstranění nosní mandle) s možným zavedením ventilačních trubiček. Po operaci bývá doporučena autopolitzerace Eustachovy trubice.
- Očkování: v současnosti jsou registrovány konjugované vakcíny proti pneumokokům; prevence pneumokokových otitid je významnou součástí snižování rizik recidiv a komplikací.
Sekretózní otitidy a chronické středoušní záněty
Sekretorické otitidy jsou charakterizovány přítomností sekretu ve středoušní dutině bez klinických projevů zánětu a často bývají spojeny s adenoidní hyperplázií. Diagnóza bývá potvrzena otoskopicky; terapie zahrnuje odsání sekretu a v některých případech zavedení ventilačních trubiček. Chronické otitidy dělíme na katarální a hnisavé; mohou být spojeny s tvorbou sekreutu nebo adhezí vedení zvukových struktur a mohou vést k trvalé ztrátě sluchu.
Externí otitidy a jejich zvláštnosti
Externí otitidy zahrnují záněty boltce a zvukovodu s bohatou inervací a sezonním výskytem v létě. Diagnostika vyžaduje otomikroskopické vyšetření; terapie zahrnuje lokální antibiotika, antimykotika, kortikoidy a v některých případech celkovou léčbu. Plísňové záněty jsou častější ve vlhkém prostředí; diagnostikuje se automaticky otomikroskopií a kultivačními testy. Pokud dojde k šíření do okolí, může být nutná systémová antibiotická terapie a analgetika.
Speciální situace a komplikace
Chrupavka boltce může být postižena infekcí vedoucí k otoku a zhoršené výživě chrupavky; léčba je nejprve konzervativní (antibiotika, komprese, chlazení). Cholesteatom je nepravý nádor vznikající z epidermální tkáně; může postupně ničit kostěné struktury a šířit se intrakraniálně; k určení rozsahu postižení se používá CT či MRI. Vzácně může dojít k zánětům obalu chrupavky boltce (perichondritida).
Rady pro rodiče a péči doma
- Vyvarujte se pokusů o odstranění cizího tělesa z ucha samotnými rodiči; uvidíte-li cizí těleso, konzultujte ORL.
- U dětí s bolestí vždy platí pravidlo: analgetika, uvolnění nosních dutin a snaha ulevit tlaku na Eustachově trubici; kapky do ucha až po kontrole lékařem.
- U novorozenců a kojenců používejte jemnou techniku aplikace kapek do zvukovodu: jednou rukou táhněte boltce podle návodu (u starších dětí lehce dozadu a nahoru; u novorozenců dolů), druhou rukou kapku kapnete do zvukovodu.
- Pokud z ucha vyteká tekutina, kapky nedoplňujte; zavlažujte a čistěte vchod do zvukovodu.
- Pravidelně zvlhčujte nos izotonickým roztokem, udržujte adekvátní teplotu a ochranu před přehřátím, vyvarujte se kouření v okolí dítěte, snažte se vyhýbat davům při akutních infekcích.
- U dětí s častými recidivami otitid je vhodné očkování proti pneumokoku; vakcíny pomáhají předcházet pneumokokovým otitidám a jejich komplikacím.
Praktické tipy pro každodenní péči
Ušní maz má svou ochrannou funkci a jeho odstraňování se nedoporučuje; v případě obtíží lze použít jemné krouživé pohyby s bavlněným čtvercem. Před plaváním či potápěním je možné použít Vaxol jako preventivní prostředek. Při bolesti lze použít ledové obklady a klidný režim, aby se dítěti snížila zátěž a bolest postupně ustoupila.

Jak funguje vaše ucho? - Pořad Dr. Binocs | Nejlepší vzdělávací videa pro děti | Peekaboo Kidz
Přehled zkratek a hlavních pojmů
- otitis media - zánět středního ucha
- tympanometrie - vyšetření pohyblivosti bubínku
- adenotomie - odstranění nosní mandle
- ventilační trubičky - malé trubičky zavedené do bubínku
- cholesteatom - nepravý nádor vyrůstající z epidermis
Přehled symptomů, kdy vyhledat lékaře
- silná a náhlá bolest v uchu, horečka, neklid, pláč
- výtok z ucha, zhoršený sluch, zhoršená chuť k jídlu
- horečka nad 38 °C, bolesti při pohybu hlavy, zimnice