Porod prasnic, označovaný také jako oprasení, je klíčovou fází v reprodukčním cyklu prasnic a významnou událostí v chovu prasat. V domácích chovech, kde se chovatelé často spoléhají na vlastní zkušenosti a omezené technické vybavení, je správný průběh a péče během porodu zásadní pro zajištění zdraví jak prasnice, tak selat.
Příprava na porod
Příprava na porod začíná několik dní před očekávaným termínem oprasení, který je u prasnic zpravidla 114 dní (3 měsíce, 3 týdny, 3 dny) od připuštění. Klíčové kroky zahrnují:
- Příprava prostředí: Před porodem prasnice je klíčové připravit porodní kotec tak, aby splňoval veškeré hygienické a komfortní požadavky. Prvním krokem je důkladné vyčištění a dezinfekce kotce, které zamezí přítomnosti bakterií a parazitů, jež by mohly ohrozit zdraví prasnice i novorozených selat. Dezinfekci je nutné provádět s dostatečným časovým předstihem, aby mohl prostor dobře vyschnout a nebyl cítit zbytky chemických látek, které by mohly prasnici stresovat.
- Podlaha a podestýlka: Podlaha kotce by měla být pokryta suchou a čistou podestýlkou, ideálně ze slámy nebo hoblin, které dobře absorbují vlhkost. Tloušťka podestýlky by měla být dostatečná, aby poskytla prasnici pohodlí a zároveň chránila selata před chladem. Je důležité zajistit, aby podestýlka zůstala suchá a čistá během celého procesu porodu a v prvních dnech po narození selat.
- Vytápění selat: Pro novorozená selata je nezbytné zajistit zdroj tepla, protože jejich termoregulace není zpočátku dostatečně vyvinutá. Nejčastěji se používají infračervené lampy, které poskytují konstantní a cílené teplo. Teplota v blízkosti selat by měla dosahovat přibližně 30 °C, zatímco v prostoru prasnice může být o něco nižší, aby měla dostatečný komfort. Lampu je nutné umístit tak, aby byla bezpečná, nehrozilo přehřátí prostoru a selata se mohla volně pohybovat mezi teplým a chladnějším prostředím.
- Bezpečnost a klid: Dále je vhodné zajistit porodní zábrany nebo boxy, které chrání selata před zalehnutím prasnicí, což je častá příčina úhynu v prvních dnech po porodu. Tyto zábrany zároveň poskytují prasnici dostatek prostoru pro pohyb a zajišťují bezpečné prostředí pro celý vrh.
- Zajištění klidu: Klidné a bezpečné prostředí je pro prasnici v období před porodem a během něj klíčové. Stres může u prasnice vyvolat celou řadu negativních reakcí, které mohou narušit hladký průběh porodu a ovlivnit zdraví jak matky, tak novorozených selat. Proto je zásadní minimalizovat všechny potenciální stresory v okolí prasnice.
- Umístění kotce: V prvé řadě je důležité umístit porodní kotec do klidné části chovu, mimo dosah hlasitých zvuků, častého pohybu lidí nebo jiných zvířat. Ideální je vizuální a zvuková izolace od okolí.
- Krmení a hydratace: Součástí zajištění klidu je také pravidelné a šetrné krmení a přístup k čisté vodě, protože fyzická pohoda úzce souvisí s psychickou stabilitou.
- Pozorování prasnice: Pečlivé sledování prasnice v období před porodem je klíčové pro včasnou přípravu a zajištění hladkého průběhu oprasení. Prasnice by měla být na porodní prostředí zvyklá; přesun do nového prostředí těsně před porodem může být stresující. Větší klid a adaptace napomáhají hladkému průběhu porodu.
2. Průběh porodu
Porod probíhá ve třech fázích:
Předporodní fáze
Předporodní fáze je období bezprostředně předcházející samotnému porodu a zahrnuje přípravu organismu prasnice na přivedení mláďat na svět. V této fázi je prasnice obvykle neklidná a vykazuje typické změny v chování, např. hrabání do podestýlky, ležení a vstávání, a mírné zvyšování dýchání či pocení. Fyzicky nastávají změny v oblasti pánve a ocasu, což je příprava těla na průchod mláďat porodními cestami. Prasnice si často lehá a vstává a může ležet na bok, což je typická poloha pro porod. Kontrakce dělohy začínají, což signalizuje blížící se porod, a mohou trvat několik hodin.
Vlastní porod
Vlastní porod je nejdůležitější fází a probíhá postupně vypuzením selat z dělohy. Selata se rodí v intervalech 15-30 minut a celý porod trvá obvykle 2-6 hodin, v závislosti na velikosti vrhu. Počet selat ve vrhu se může pohybovat od několika kusů až po více než 10. Selata bývají nejčastěji rozená hlavou napřed; někdy však narodí zadní částí těla, což může být náročnější. Pokud interval mezi narozením selat přesáhne 30-45 minut, může být nutné zasáhnout manuálně, zejména pokud se jedno ze selat zasekne v porodních cestách. Prasnice zůstává na boku a střídavě tlačí. Důležitý je dohled nad průběhem porodu a schopnost rychle zasáhnout v případě komplikací, jako je zablokování plodu nebo vyčerpání prasnice.
Pooporodní fáze
Pooporodní fáze začíná po narození posledního selátka a zahrnuje vypuzení placenty. Placenta obvykle bývá vypuzena do několika hodin po porodu. Důležité je zajistit, aby všechny placentární části byly vypuzeny, jinak hrozí infekce či zánět dělohy. Následuje kontrola zdravotního stavu prasnice a selat. Prasnice by měla mít přístup k čerstvé vodě a lehce stravitelné potravě, aby mohla zahájit regeneraci a produkci mléka. Novorozená selata by měla být rychle přemístěna do teplé bezpečné zóny a co nejdříve sát kolostrum. Po porodu je vhodné monitorovat chování prasnice vůči selatům, protože bolest či únava může vést k agresivitě. Zajištění komfortu a bezpečného prostředí je klíčové pro úspěšný start selat do života.
Specifičnosti a dílčí témata
V průběhu textu jsou uvedeny poznámky o managementu, welfare a specifikách chovu, včetně pojmů týkajících se welfare superplodných prasnic a jejich vlivu na odchov selat. Důležitá je kontrola zásahů během porodu - nadměrné zasahování může poškodit matku i selata, zatímco včasná a správně provedená pomoc může snížit mortalitu. V textu se dále popisují:
- Význam volného ustájení a různých systémů kotců pro prasnice během porodu a kojení; v Norsku je fixace prasnic zakázána již více než 20 let.
- Rozdíly v mateřském chování prasnic a možnosti zlepšení prostřednictvím genetického výběru a environmentálního obohacení.
- Welfare problémy spojené s hyperplodními prasnicemi: mortality selat, hypoxie, poranění vemene a narušení vazby matka-potomstvo.
- Strategie k redukci welfare problémů, včetně správné výživy, mléčného příkrmu, kolostra a managementu odstavů.

Table - Základní body řízení welfare při porodu prasnic
| Oblast | Příklad opatření | Vliv |
|---|---|---|
| Podestýlka a prostředí | Suchá, čistá podestýlka; izolace zvuků | Snižuje stres, zlepšuje termoregulaci |
| Teplota | Teplotní zóny v kotci (selata 30-32 °C, 2. týden 28-30 °C, 3. týden 26-28 °C) | Prevence podchlazení selat |
| Vek porodu a dohled | Diskrétní dohled chovatele; včasné zásahy | Nižší mortalita selat |
| Odstav a krmná strategie | Postupný odstup, mléčný příkrm; kolostrum | Vyšší odstavová hmotnost; lepší imunitní výbava |
Caring and midwifery for sows that give birth to many children. (Episode 141).
Hlavní problémy związané se welfare SPL prasnic
V textu jsou popsány klíčové body týkající se welfare superplodných prasnic a jejich vlivu na selata:
- Zvýšené riziko mortality selat po porodu, spojeno s nízkou porodní hmotností a hypoxií.
- Prodloužené porody a riziko poranění vemene a kloubů selat při nadměrném tlaku na vemeno.
- Narušení vazby matka-potomstvo, zejména při překládání selat a umělém odchovu.
- Vliv vysoké počtočnosti vrhu na teplotní stres prasnic během kojení a na nutnost intenzivní péče.