Kdy s tvrdnutím na pohotovost: příznaky, co dělat a kdy volat rychlou pomoc

Volání tísňové linky může mít řadu důvodů - od skutečně kritických stavů a závažných úrazů až po situace, které se mohou zdravotníkům jevit banální, ale pro laika, vystrašeného záplavou informací o rizicích spojených s různými příznaky, mohou být stresující a působící obavy. Tísňová linka zdravotnické záchranné služby je samozřejmě určena především pro volání týkající se závažných zdravotních změn, ale je ji možné využít i tehdy, pokud si nejsme jisti tím, o jak závažný stav se jedná. Každou situaci je přitom potřeba posuzovat individuálně v kontextu zdravotního stavu daného pacienta.

Na druhou stranu ani operátoři linky 155 bohužel nedokážou vyřešit všechno a jsou situace, kdy je volání 155 nadbytečným mezičlánkem v hledání správné cesty. Upozornění: Následující pokyny jsou pouze informativní a nejsou přímým doporučením konkrétního postupu. Vždy je nutné uvážit konkrétní situaci a konkrétního pacienta a postup přizpůsobit dané situaci. Smyslem uvedených postupů není vyléčení nemoci, ale překlenutí omezeného časového intervalu do doby, než bude dostupná standardní primární zdravotní péče, případně péče příslušného specialisty.

Kdy volat rychlou pomoc a kdy postupovat domácí léčbou

Kdy lze postup použít: náhle vzniklé průjmové onemocnění dospělého, který je bez dalších celkových příznaků (porucha vědomí, pocit horšího dechu, tendence ke kolapsu, výrazně oschlé sliznice…), bez trvalé silné (křečovité) bolesti břicha, bez horečnatého stavu trvajícího déle než 24-48 hodin, bez závažného chronického onemocnění pacienta, bez závažné cestovní anamnézy (v uplynulých dnech nebyl pobyt v zemi s nízkým hygienickým standardem), bez známek příměsi krve ve stolici (červená nebo černá stolice).

Obvyklý postup: 24 hodin nepřijímat potravu, pít pouze čaj nebo minerální vodu podle individuální snášenlivosti; další příjem potravy podle snášenlivosti v malých dávkách, vhodný je bílý jogurt; pokud se situace nelepší, použít volně prodejné léky proti průjmu v dávce dle doporučení lékárníka (např. Endiaron při podezření na střevní infekci - průjmy spojené s teplotou, Smecta při průjmech z dietní chyby…). Pokud pacient užívá jiné léky z důvodu vážného chronického onemocnění, případně při neúspěchu léčby do 24-48 hodin, je vhodná konzultace s lékařem. Podrobné informace o postupu u dětí např. ZDE. Upozornění: opakované vodnaté průjmy u seniorů a malých dětí mohou rychle vést k poruchám vnitřního prostředí a závažným následkům. V takové situaci je vhodné konzultovat lékaře co nejdříve.

Obvyklý postup: Při subfebrii (do 38 stupňů) není léčba nutná. Při febrilii (nad 38 stupňů) nabízet chladné tekutiny; pokud není teplota tolerována, použít lék ze skupiny analgetik - antipyretik v dávce dle doporučeného dávkování (viz příbalový leták).

Další informace jak postupovat při akutním respiračním onemocnění včetně popisu rizikových příznaků a přehledu dávkování obvykle užívaných léčiv najdete ZDE. Obvyklý postup: Provést kontrolní měření tlaku. Pokud jsou opakovaně naměřené vyšší hodnoty: použít léky, které má pacient pro tento účel předepsané; pokud je nemá nebo pokud není změna do cca 1 hodiny, konzultovat svého praktického lékaře.

Kdy lze postup použít: nízká hladina cukru změřená domácím přístrojem, bez závažné poruchy vědomí (pacient je schopen komunikace). Obvyklý postup: Nabídnout postiženému jakoukoliv potravinu (nápoj) s vysokým obsahem cukrů. Postižený musí být sám schopen si tuto potravinu vložit do úst (pokud toho schopen není, je nutné volat záchrannou službu).

Bolest hlavy doprovázená některými neurologickými příznaky, jako je porucha hybnosti končetin, poruchy zraku, porucha řeči, závratě či dvojité vidění. Bolest hlavy u pacienta s neurokutánním syndromem. Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování, dávku lze případně opakovat v intervalech podle příbalového letáku. Při neúspěchu léčby konzultace s praktickým lékařem.

Kdy lze postup použít: izolovaná bolest zubu, náhle vzniklá, bez současně vzniklých teplot nebo jiných neobvyklých projevů. Obvyklý postup: Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování; intenzivní chlazení postižené oblasti; při trvajících silných bolestech vyhledání zubní pohotovosti, jinak návštěva zubního lékaře v běžných ordinačních hodinách.

Obvyklý postup: Zub opláchnout čistou vodou a co nejrychleji vložit zpět do lůžka. Pokud to není možné, uložit zub do některého z následujících roztoků: propolis, vaječný bílek, kokosová voda, plnotučné mléko, sliny. Vyhledat zubního lékaře jak nejrychleji je to možné.

Obvyklý postup: Desinfekce okolí rány; kontrola event. Obvyklý postup: Postižený kloub chladit, končetinu umístit do zvýšené polohy, klid; při výrazném otoku nebo silné bolestivosti vyhledat nejbližší pohotovostní ambulanci chirurgického nebo úrazového oddělení.

Co nejdříve sejmout případné ozdoby (prstýnky, řetízky, hodiny, piercing…). Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování; klidový režim, úlevová poloha; konzultace praktického lékaře při nejbližší možné příležitosti.

Posadit postiženého na židli s mírně předkloněnou hlavou, krev nepolykat ale vyplivovat, palcem a ukazovákem zmáčknout nosní křídla k přepážce na 5-10 min. Přiložení studeného obkladu na zátylek a čelo. Nevkládat do nosu smotky vaty, ubrousky apod. Korekce případné hypertenze - asistovaná medikace, pokud je hypertenze změřená a postižený má pro tyto účely k dispozici vhodné léky.

Infografika: Jak volat 155 a 112, a kdy volat rychlou pomoc

Jak funguje tísňová linka a co říct operátorovi

Linka 112 je mezinárodní číslo EU, dostupná zdarma a umožňuje určení polohy volajícího. Linka 155 je národní číslo pro zdravotní problematiky. Operátoři jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit. Při volání je důležité sdělit přesné místo, rozsah postižení, počet osob a aktuální stav postiženého. Když je nutné, operátor vás navede k provedení první pomoci a zajistí vyslání vhodné výjezdové skupiny.

Jaké informace si připravit: přesná adresa, co se stalo, zdravotní stav postiženého, kdo volá, jméno a přibližný věk postiženého, a další detaily podle situace. Hovor obvykle končí operátor, nikoli volající. Pokud je nutné, operační středisko pošle i předsunutý prostředek s IZS nebo vrtulník.

Volání o pomoc - animované

Kdy kontaktovat praktického lékaře či pohotovostní službu a kdy je záchranná služba nadbytečná

Při dlouhodobějších obtížích bez náhlého zhoršení je vhodné vyhledat praktického lékaře, nikoli pohotovost. Pohotovost není náhradou za běžnou péči, ale řeší akutní problémy mimo ordinační hodiny. Pokud jde o život, volejte 155; pokud nejde o život, ale o akutní zdravotní problém, vyhledejte lékařskou pohotovost. Případ budoucí potřeby je dobré si zjistit, jaké zdravotnické zařízení ve vašem okolí poskytuje LPS a mít kontakt.

Příběhy z praxe ukazují, že první pomoc může zachránit život, pokud se jí ujmou svědci na místě. Neposkytnutí pomoci je trestným činem a každý by měl být ochotný poskytnout základní pomoc, pokud lze bez ohrožení pro sebe či ostatní. Příběh ukazuje, že rychlá reakce a oživovací pokusy mohou být rozhodující pro přežití pacienta.

Grafika: Rozdělení typů výjezdových skupin záchranné služby (RLP, RZP, RV, LZS)

Co nezapomenout

  • Vždy myslete na bezpečnost sebe i postiženého.
  • Nechte operátora provést navedení k první pomoci a vyslání vhodné výjezdové skupiny.
  • Pokud si nejste jisti, zda jde o vážný stav, zavolejte 155, operátor poradí.
  • Pokud je to nutné, použijte mezinárodní linku 112 pro rychlou asistenci v zahraničí.

Kolikrát za rok vyjíždí záchranka k akutnímu případu? Záchranná služba v Česku přijme denně na 5,5 tisíce hovorů, aby následně k 3 tisícům z nich vyjela. Nikoho ale nemusí potkat, že výjezd byl zbytečný; takové situace jsou často výsledkem nerozhodnosti či strachu volajícího. Důležité je, aby lidé volali tehdy, kdy je to skutečné ohrožení života.

tags: #kdy #s #tvrdnutim #na #pohotovost