Placenta v těhotenství: Funkce, vývoj a možné komplikace

Placenta, známá také jako porodní nebo mateřské lůžko, je dočasný orgán, který se vyvíjí v děloze během těhotenství. Její hlavní funkcí je zajištění spojení mezi matkou a vyvíjejícím se plodem, čímž dodává plodu nezbytné živiny a kyslík a zároveň odvádí odpadní produkty metabolismu.

Schematické znázornění obsahu dělohy v průběhu těhotenství s vyznačenou placentou, plodovým vakem a plodovou vodou.

Struktura a vývoj placenty

Placenta vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z choria. Zralá placenta je cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15-20 cm a tloušťce 2-3 cm. Její hmotnost se pohybuje kolem 500 g, což představuje přibližně 17 % hmotnosti plodu. Zralá placenta kryje zhruba 15-30 % vnitřního povrchu dělohy.

Od čtvrtého měsíce těhotenství lze na placentě rozlišit dvě hlavní části:

  • Pars fetalis: Tvořená chorion frondosum.
  • Pars materna: Tvořená decidua basalis.

Mezi těmito částmi se nacházejí intervilózní prostory vyplněné mateřskou krví. Během čtvrtého a pátého měsíce gravidity vytváří decidua tzv. deciduální septa, která neúplně rozdělují intervilózní prostory na menší úseky zvané kotyledony.

Zárodky placenty se tvoří již v prvních týdnech těhotenství. V období od 11. do 16. dne těhotenství pokračuje trofoblast v rychlé expanzi a narušuje mateřský krevní systém. Z povrchu chorionu vyrůstají primární choriové klky, které se později přeměňují na sekundární a následně na terciální klky - definitivní placentární klky. Tyto klky jsou později rozmístěny nerovnoměrně: zatímco v oblasti chorion frondosum (proti decidua basalis) rostou a zvětšují se, v oblasti chorion laeve (proti decidua capsularis) degenerují. Později se placentární disk rozdělí na jednotlivé kotyledony prostřednictvím přepážek.

Funkce placenty

Placenta plní během těhotenství řadu životně důležitých funkcí:

  • Transport živin a kyslíku: Zajišťuje přísun živin a kyslíku z organismu matky do plodu a odvádí metabolické zplodiny plodu zpět k matce.
  • Respirační funkce: Umožňuje výměnu plynů mezi krví matky a plodu.
  • Endokrinní funkce: Produkuje řadu hormonů nezbytných pro udržení těhotenství, přípravu těla na laktaci a podporu růstu plodu. Mezi klíčové hormony patří:
    • Lidský choriový gonadotropin (hCG): Začíná se tvořit již 10. den po oplození a působí na žluté tělísko, čímž zajišťuje jeho zvětšení a zvýšení produkce progesteronu a estrogenů.
    • Placentární laktogen (HPL): Působí na metabolismus živin, stimuluje anabolismus bílkovin a katabolismus lipidů. Má vliv na růst plodu a mléčných žláz.
    • Estrogeny (estron, estradiol, estriol): Ovlivňují růst dělohy a mléčné žlázy, jejich vysoké hladiny utlumí tvorbu hormonů ovlivňujících vaječníky.
    • Progesteron: Snižuje tonus děložní svaloviny a stimuluje růst mléčných žláz.
  • Imunologická funkce: Přenos mateřských protilátek (imunoglobulinů třídy IgG) na plod, které poskytují novorozenci počáteční imunitu.

Placenta: její vývoj a funkce

Umístění placenty

Placenta se může v děloze nacházet na různých místech. Nejčastěji bývá umístěna na zadní straně dělohy, mírně směrem nahoru. Mezi další možná umístění patří přední stěna dělohy (přední placenta), horní část dělohy (fundus) nebo boční stěny (laterální placenta).

Přední placenta

Přední placenta označuje placentu, která se nachází na přední stěně dělohy. Toto umístění lze zjistit během rutinních ultrazvukových vyšetření. Ženy s přední placentou obvykle nepociťují žádné specifické příznaky související s jejím umístěním, nicméně může tlumit pohyby plodu, čímž jsou méně znatelné.

Placenta praevia (vcestná placenta)

Placenta praevia, známá také jako vcestná placenta, je stav, kdy je placenta uložena příliš nízko v děloze, často částečně nebo zcela překrývá vnitřní branku děložní. Toto umístění, které se vyskytuje přibližně u 0,5 % těhotných žen, může představovat riziko při porodu, jelikož brání postupu dítěte v porodních cestách. Rovněž hrozí riziko silného krvácení během těhotenství i při vaginálním porodu. V závislosti na stupni překrytí děložní branky se rozlišují 4 stupně závažnosti.

Ultrazvukový snímek znázorňující nízko položenou placentu (placenta praevia).

Komplikace týkající se placenty

V průběhu těhotenství i po porodu se mohou vyskytnout různé komplikace spojené s placentou:

  • Předčasné odloučení placenty (abrupce placenty): Závažná, i když neobvyklá komplikace, při které dochází k předčasnému odlučování placenty od děložní stěny. To může vést k zástavě přívodu kyslíku a živin pro dítě. Abrupce placenty se může vyskytnout v posledním trimestru nebo během porodu.
  • Placenta adherens: Stav, kdy se placenta po porodu nedokáže samovolně odloučit od děložní stěny. V takovém případě je nutné její manuální vyjmutí.
  • Hluboce vrostlé cévy placenty do dělohy (Placenta accreta, increta, percreta): Tyto stavy se liší hloubkou vrostlých cév do děložní stěny. Mohou vést k předčasnému porodu, silnému krvácení při porodu a vyžadují chirurgické odstranění placenty.
  • Nedostatečnost placenty (insuficience placenty): Stav, kdy placenta není schopna zajistit plodu dostatek živin nebo kyslíku, což často vede k předčasnému porodu.
  • Infarkt placenty: Běžný jev, který obvykle nepřináší komplikace, pokud není rozsáhlý nebo opakovaný. V takovém případě může vést k selhávání placenty.

Mezi varovné signály komplikací placenty patří silná bolest břicha, silné vaginální krvácení, silné bolesti hlavy nebo poruchy zraku.

Porod placenty

Po narození dítěte následuje porod placenty, který je důležitou součástí porodu. Obvykle nastává do půlhodiny po porodu dítěte, ale může to být i déle. Porod placenty je doprovázen kontrakcemi a obvykle není bolestivý. Odloučení placenty je způsobeno nově vytvořeným hematomem, který na ni vyvíjí tlak. Po porodu placenty je nezbytné zkontrolovat její celistvost, aby se předešlo komplikacím jako je infekce nebo krvácení.

V případě, že se placenta samovolně neporodí, může být nutné provést tzv. manuální lýzu, kdy lékař placentu manuálně odloučí od děložní stěny.

Placenta: její vývoj a funkce

Faktory ovlivňující placentu

Vývoj a funkci placenty mohou ovlivňovat různé faktory, které lze a nelze ovlivnit:

  • Věk matky (vyšší riziko u žen starších 40 let)
  • Předčasný odtok plodové vody
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • Vícečetné těhotenství
  • Problémy se srážlivostí krve
  • Problémy s placentou v předchozím těhotenství
  • Poranění břicha
  • Užívání návykových látek (alkohol, cigarety, drogy)

Udržování zdravého životního stylu během těhotenství je zásadní pro celkové zdraví matky i plodu, ačkoli tyto faktory přímo nezpůsobují specifické umístění placenty.

tags: #kde #se #nachazi #placenta #na #zacatku