Plodová voda je klíčovou složkou těhotenství, která chrání a podporuje vývoj dítěte v děloze. Její složení a množství se v průběhu těhotenství mění a jakékoli abnormality mohou signalizovat potenciální problémy. Porozumění funkci a možným komplikacím spojeným s plodovou vodou je pro budoucí maminky zásadní.
Co je plodová voda a jakou má funkci?
Plodová voda je čirá tekutina, která obklopuje miminko během celého těhotenství. V termínu porodu může být mírně nažloutlá, a pokud těhotenství přesáhne termín, může mít lehce nazelenalý odstín.
Její hlavní funkcí je ochrana. Chrání dítě před otřesy, nárazy do matčina břicha a vnějším tlakem. Zároveň umožňuje dítěti volný pohyb, což je důležité pro jeho správný růst a vývoj svalů a kostí. Plodová voda také pomáhá udržovat stálou teplotu, vytváří sterilní prostředí a přispívá k rozvoji plic, trávicího traktu a ledvin dítěte. Během porodu zvlhčuje porodní cesty, čímž usnadňuje průchod dítěte.
Složení plodové vody ovlivňuje matka i plod. V 99 % je tvořena vodou. Další složky zahrnují glukózu (0,3 %), bílkoviny (0,3 %), močovinu (0,7 %), kreatinin a minerální látky. Od dvanáctého týdne těhotenství se v ní objevuje i moč plodu.
V termínu porodu by měl objem plodové vody dosahovat 600 až 700 ml. Tato tekutina se neustále vyměňuje, přičemž k obměně dochází každých 24 hodin. Množství plodové vody se zvyšuje s postupujícím těhotenstvím a maxima dosahuje kolem 37.-38. týdne, kdy je jí přibližně 500 ml. Následně se její množství snižuje.
Odběr plodové vody
V některých případech lékaři doporučují odběr plodové vody, známý jako amniocentéza. Tento zákrok spočívá v odebrání malého množství plodové vody z dělohy. Získaná tekutina umožňuje získat DNA dítěte a provést testy na různé genetické vady.
Možné komplikace s plodovou vodou
S plodovou vodou je spojeno několik možných komplikací, které mohou ovlivnit zdraví matky i dítěte.
Nadbytek plodové vody (Hydramnion)
Nadbytek plodové vody, odborně nazývaný hydramnion, se může projevit zvětšeným, kulovitým břichem. Mezi další příznaky patří špatná pohyblivost, bolesti v břiše, únava, dušnost, otoky dolních končetin a snížené pohyby plodu. Srdeční ozvy plodu nemusí být dobře slyšitelné. Hydramnion se většinou vyvíjí pomalu a projevuje se až na konci těhotenství, často končívá předčasným odtokem plodové vody.
Nedostatek plodové vody (Oligohydramnion)
Když se v plodovém vejci nachází méně než 500 ml plodové vody, lékaři hovoří o oligohydramnionu. Tento stav se rovněž projevuje většinou až na konci těhotenství. Mezi příznaky patří bolestivé pohyby plodu a plod je velmi dobře hmatatelný. Matka může během kontrakcí pociťovat větší bolest. Nedostatek plodové vody omezuje prostor pro vývoj dítěte, což může vést k poruchám držení těla, vrozené luxaci kyčelních kloubů nebo vadám páteře a končetin.
Oligohydramnion se vyskytuje přibližně u 6 % těhotenství. Lékaři se někdy mohou pokusit o zvětšení objemu plodové vody pomocí amnioinfuze, což je však pouze krátkodobé řešení. Žena může přispět i zvýšeným příjmem tekutin, případně intravenózním podáváním tekutin.
Změna barvy plodové vody
Zdravá plodová voda by měla být čirá nebo v termínu porodu lehce mléčně zbarvená. Změna barvy může signalizovat ohrožení miminka a vyžaduje pečlivý lékařský dohled.
- Zelená plodová voda: Nejčastěji způsobená smolkou (stolice miminka), která se může uvolnit do plodové vody, pokud je dítě ve stresu nebo trpí nedostatkem kyslíku (hypoxie). Zelená plodová voda může být také známkou infekce, problémů s placentou nebo plodovými obaly. V případě odtoku zelené plodové vody je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
- Zkalená plodová voda: Může být způsobena přítomností smolky, bilirubinu nebo infekcí. V některých případech, zejména u přenášených těhotenství, může být zkalená plodová voda bez zjevné příčiny a nemusí nutně znamenat ohrožení plodu. Pokud je však zkalená plodová voda spojena s úmrtím plodu, naznačuje to vážné ohrožení, jehož příčina bývá nejčastěji v placentě nebo pupečníku.
V případě zkalené či jinak zbarvené plodové vody, zejména pokud je to spojeno s problémy dítěte, je nutné přistoupit k ukončení těhotenství, často císařským řezem. Pokud je zkalená plodová voda zjištěna při amnioskopii, lékaři mohou narušit vak blan a ukončit těhotenství.
Vdechnutí plodové vody
V určitém množství je přítomnost plodové vody v plicích dítěte normální. Pokud však dítě trpí nedostatkem kyslíku, může začít intenzivněji vdechovat plodovou vodu. Vdechnutí většího množství zakalené plodové vody může mít následky, jako je nutnost podání antibiotik po narození k prevenci infekce, potřeba kyslíku a další léčba. V závažných případech může dojít k resuscitaci nebo úmrtí dítěte. Pokud se projeví známky nedostatku kyslíku u dítěte, je nutné těhotenství ukončit.
Předčasný odtok plodové vody
Předčasný odtok plodové vody se vyskytuje přibližně u 10 % těhotenství a je často jasným znamením začínajícího porodu. Voda může odtékat v různé intenzitě. V případě podezření na odtok plodové vody je doporučeno donést vzorek tekutiny lékaři. Lékaři dokáží plodovou vodu s použitím speciálního činidla identifikovat.
Po potvrzení odtoku plodové vody je těhotná žena hospitalizována. Do 36. týdne těhotenství se lékaři snaží těhotenství co nejdéle udržet a podávají matce antibiotika k prevenci infekce. Po 36. týdnu se rozhoduje o dalším postupu v následujících 24 hodinách.
Předčasné prasknutí membrány (PPROM), tedy odtok plodové vody před dokončeným 37. týdnem těhotenství, komplikuje zhruba 2-4 % těhotenství a je zodpovědný za přibližně 30-40 % předčasných porodů. PPROM je často multifaktoriální onemocnění, přičemž v současnosti je považován spíše za onemocnění plodových obalů spojené s jejich předčasným stárnutím nebo krvácením z placenty. Diagnostika PPROM zahrnuje vizuální potvrzení odtoku plodové vody, případně biochemické testy detekující specifické proteiny přítomné pouze v plodové vodě.
V případě PPROM je klíčové sledování stavu matky a dítěte. Podávání kortikosteroidů může snížit riziko komplikací u novorozence, jako je syndrom dechové tísně. Antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM. Vedení porodu závisí na stáří těhotenství a dalších porodnických podmínkách. V případech před 34. týdnem těhotenství je často doporučován vyčkávací postup, zatímco po 34. týdnu se může přistoupit k aktivnějšímu managementu.
Po zákroku - Odběr plodové vody/ Amniocentéza v ÚPMD v Podolí.
Infekce plodových obalů a plodové vody
Za normálních okolností je plodová voda sterilní. Bakterie z pochvy však mohou proniknout do plodových obalů a následně do plodové vody, což vede k zánětu. Tento stav se nazývá infekce plodových obalů a plodové vody (chorioamnionitida).
Mezi rizikové faktory patří předčasný porod, předčasný odtok plodové vody a krátký děložní čípek. Infekce plodové vody je špatným prognostickým faktorem a je spojena se zvýšeným rizikem potratu nebo předčasného porodu. Většinou probíhá subklinicky, bez zjevných příznaků u matky, a nelze ji zjistit rutinním vyšetřením mateřské krve. Ke stanovení diagnózy je nutné vyšetření přímo plodové vody metodou amniocentézy.
Včasné odhalení a léčba zánětu a infekce plodové vody pomocí nitrožilních antibiotik může být poměrně úspěšná.
Smolka v plodové vodě (Mekonium)
Smolka je první stolice dítěte, která se obvykle vylučuje po porodu. Pokud se však uvolní do plodové vody během těhotenství nebo porodu, plodová voda může získat zelenou až hnědočernou barvu.
Přítomnost smolky v plodové vodě může být způsobena zralostí trávicího systému dítěte, ale také stresem nebo nedostatkem kyslíku (hypoxií). Přesný vztah mezi stresem a uvolněním mekonia není zcela jasný. Teorie o tom, že nedostatek kyslíku vede k uvolnění svěrače a zvýšené peristaltice, nejsou jednoznačně prokázány.
Samotná přítomnost mekonia v plodové vodě bez dalších známek nemusí být nutně známkou tísně dítěte. Lepším prediktorem tísně je abnormální srdeční tep. Riziko komplikací, jako je syndrom aspirace mekonia, kdy dítě vdechne plodovou vodu znečištěnou smolkou, je poměrně nízké (cca 0,06 % úmrtí na tento syndrom).
Přestože je riziko syndromu aspirace mekonia nízké, je důležité, aby bylo dítě po narození pečlivě sledováno. Rutinní odsávání dýchacích cest novorozence se nedoporučuje, pokud nejsou přítomny známky, že dítě nereaguje nebo potřebuje resuscitaci. Vlastní porodní proces a gravitace pomáhají čistit dýchací cesty.
Je důležité, aby matka věděla, že přítomnost smolky v plodové vodě není vždy komplikací a nemusí nutně znamenat problém. Zdravotník by měl posoudit celkový stav dítěte a těhotenství.
