Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování). Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny - glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16buněčném embryu). Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou - dutina blastocysty. Je to proto, že morula, resp. blastocysta opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny.
Skupina centrálně uložených blastomer, vnitřní buněčná masa neboli inner cell mass (ICM) (embryoblast). Blastocysta dva dny volně pluje v děložním sekretu a rychle zvětšuje objem. Obvykle se blastocysta 6. den po oplození uchytí na epitelu endometria, nejčastěji svým embryonálním pólem. 7. den vzniká delaminací epiblastu (vznikající diferenciací embryoblastu) - hypoblast.
↑ MOORE, Keith L. a T. V. MOORE, Keith L. a T. V. Od chvíle, kdy mužská spermie oplodní vajíčko ženy, se v jejím těle začne odehrávat zázrak zrození. Z mikroskopické buňky zvané zygota se v průběhu devíti měsíců vyvine nová unikátní lidská bytost, nový člověk.
První měsíc: hlavní etapy vývoje
První měsíc Embryu roste hlava a nohy. Druhý měsíc 2 cm | 2 g Dítě přechází ze druhé embryonální fáze do třetí - stává se plodem. Ten má už všechny orgány, vytváří se mu čelist, v dásni vznikají zárodky zubů. V mozku probíhá elektrická aktivita. Třetí měsíc 10 cm | 150 g Ve třetím měsíci má plod již prsty s měkkými nehty. Tluktot jeho srdce lze slyšet stetoskopem. Dítě reaguje na dotyk, pohybuje se, svírá pěsti, otáčí hlavou.
Čtvrtý až šestý měsíc
Čtvrtý měsíc 16 cm | 250 g Dítě slyší matčin hlas a okolní zvuky a reaguje na ně. Pátý měsíc 19 cm | 350 g V pátém měsíci žena pociťuje první pohyby dítěte a dál jí rostou prsa. Na ultrazvukovém vyšetření je patrný pohyb plodu a je možné určit jeho pohlaví. Šestý měsíc 30 cm | 900 g Dítě si saje palec, i když dosud nemá vyvinutý sací reflex. Aktivně se „hemží“ a otáčí se.
Sedmý a osmý měsíc
Sedmý měsíc 40 cm | 1,8 kg V sedmém měsíci dítě rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Osmý měsíc 45 cm | 2,3 kg Dítěti rychle naroste mozek.
Hlavní fáze vývoje před implantací a počátek výživy
Rozmnožování organismu má základní význam pro zachování určitého druhu, při rozmnožování se přenášejí dědičné vlohy z rodičů na potomky. Oplození probíhá vždy ve vodním nebo vlhkém prostředí. Oplození je dvojího typu. 1. Ektoderm, vnější zárodečný list - epitely, pokožka a její deriváty, čichové buňky, tyčinky, čípky, trávicí (menší část) a nervová soustava. 2. Proces, kdy každá buňka začíná využívat z celé genetické výbavy jen tu část, která je důležitá pro její geneticky určenou funkci. Např. Proces, kdy diferencované buňky začínají cestovat do míst, kde budou následně fungovat.
Víte, co se odehrává v těle ženy v prvních dnech po oplodnění? Zatímco vy možná ještě ani netušíte, že se něco změnilo, ve vašem těle začíná jeden z nejdůležitějších procesů lidského života. Každý den má svůj význam - a co hodina, to krok blíž k novému životu. Když se spojí vajíčko se spermií, začíná úchvatná cesta. Vaše embryo se během několika dnů transformuje z jediné buňky na komplexní zárodek připravený k implantaci - tedy k přirozenému uchycení v děložní sliznici.
V následujícím textu vás provedeme každým dnem - od okamžiku oplodnění až po 14. den, kdy embryo dokončuje své uhnízdění v děloze. Právě těchto prvních 14 dní tvoří zásadní vývojové okno, během něhož dochází k dělení buněk, tvorbě blastocysty i samotné implantaci. V IVF laboratoři se právě tenhle den označuje jako den 0.
Vzniká tak úplně nová buňka, které se říká zygota. Je to jediná buňka, která teď nese kompletní genetickou informaci od obou rodičů - od vás i od vašeho partnera. Je to chvíle naprostého začátku. I když zygota zatím vypadá nenápadně, je v ní zakódované všechno - barva očí, pohlaví, sklon k určitým vlastnostem, a dokonce i potenciální zdravotní predispozice. A co se děje pak? Tahle buňka rozhodně nezahálí. Už pár hodin po spojení začíná intenzivní vnitřní aktivita. Zygota musí správně zreorganizovat DNA, vytvořit dvě jádra a spustit tzv. mitotické dělení.
Během prvních 24 hodin je embryo ještě zcela závislé na mateřské RNA. Až později (obvykle 3. den) se z jediné buňky stávají dvě dceřiné buňky - blastomery. Druhá část buněk pak přispívá ke vzniku podpůrných struktur, jako je placenta, žloutkový vak a plodové obaly. Každých 10 až 12 hodin se embryo dále dělí, a právě synchronizace tohoto dělení je klíčovým znakem zdravého vývoje. V laboratoři se této fázi říká den 2 - čtyři buňky.
Embryo má pak vysokou šanci vyvinout se až do stádia blastocysty - dutiny naplněné tekutinou, která vzniká z moruly. Úspěšnost prvního IVF pokusu dosahuje obvykle 30 - 45 %, ale u mladších žen s kvalitními embryi může být vyšší. S přibývajícím věkem však úspěšnost klesá. Například u žen nad 42 let je pravděpodobnost otěhotnění při vlastních vajíčkách často nižší než 5 %, a u žen kolem 45 - 46 let se pohybuje okolo 0,5 %.
Třetí den po oplodnění se embryo dělí na zhruba osm až šestnáct buněk a začíná se semkávat - buňky se k sobě lepí. Čtvrtý den se lepení dokončí a počet buněk může povyskočit ještě o pár dalších dělení. Hranice už téměř nejdou rozeznat a vzniká kompaktovaná morula. Uvnitř moruly se začíná tvořit tekutina, která vytvoří první dutinu - blastocoel. Díky ní se z kompaktního shluku stává strukturovaná blastocysta. Pátý den je zlomový: embryo se proměnilo ve blastocystu a uvnitř jsou buňky, ze kterých vznikne budoucí človíček, a kolem něj buňky pro placentu.
Kolem 7. - 9. dne embryo udělá zásadní krok - prorazí svůj ochranný obal a „vylíhne“ se ven. Odborně se tomu říká hatching; v IVF se někdy používá asistovaný hatchink, kdy embryologové lehce naruší obal embrya, aby mu pomohli „vylézt ven“. Poté se embryo přichytí na děložní sliznici a zahajuje implantace. Buňky na povrchu embrya (trofoblast) prorůstají do výstelky dělohy a postupně se embryo zavrtává hlouběji.
Kolem 9. - 10. dne se embryo naplno pouští do budování základního zázemí. Buňky, které tvoří vnější obal, se mění v syncytiotrofoblast a začínají prorůstat do děložní sliznice, čímž vznikají základy placenty. Od 10. dne embryo začíná produkovat hormon hCG, který říká tělu: „Zůstaň v pohotovosti, těhotenství začíná.“ Hladina hCG rychle stoupá a v této fázi lze často detekovat těhotenství krevním testem. Placenta postupně začne fungovat a tvoří síť, která propojí embryo s krevním oběhem.
OD OPLODNĚNÍ K TĚHOTENSTVÍ
Embryo je teď pevně zapuštěné v děložní výstelce a začíná vývoj dalších struktur: nervová trubice se formuje, z ní vznikne mozek a mícha; objevují se první známky budoucího tvaru těla. Dvě klíčové vrstvy placenty - vnější syncytiotrofoblast a vnitřní cytotrofoblast - tvoří složitou síť, která propojuje embryo s matčiným krevním oběhem. Od této doby tělo ženy stará se o výživu plodu prostřednictvím této síťě.
Souvislosti a související poznámky
Česká demografická studie uvádí, že přibližně 5 % všech novorozenců v Česku v roce 2025 vzniklo díky asistované reprodukci. Váš zárodek má za sebou dva týdny intenzivního vývoje a teď je připravený na další fázi - formování zárodečných vrstev a orgánových základů. Tip: Embryo za první dva týdny urazí neuvěřitelnou cestu. Z jediné buňky se stává zárodek s propracovanou strukturou, připravený pro život. Každý den, každé dělení a každé uchycení v děložní sliznici má svůj význam.
Máte-li zájem o odborné vedení, můžete se obrátit na fertility centra. Rozumět tomu, co se děje v prvních dvou týdnech po oplodnění, znamená rozumět celé dynamice vývoje embrya den po dni. Máme zkušenosti, nejmodernější technologie i lidský přístup, který si zaslouží každý pár toužící po dítěti. Proto jsme tu pro vás.