Jako jakes bunky obsahuje spermie: struktura, vývoj a funkce muže plodnosti

Spermie jsou samčí gamety. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety - oocytu. Hlavička - na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Bičík - část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku.

Spermatogeneze a vývoj spermií

Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů.

Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1 ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Je to v důsledku různých faktorů, včetně poškození dyneinu a dalších proteinů důležitých pro pohyb bičíku. Mužská pohlavní buňky jsou tvořeny v procesu spermatogeneze, který probíhá po celý život muže mimo břišní dutinu - ve varlatech uložených v šourku. Díky této lokalizaci je teplota ve varlatech přibližně o 2-3°C nižší, než je teplota těla, což je nezbytná podmínka pro správný vývoj spermií. Zajištění tepelné homeostázy varlat je dáno tzv. protiproudovou výměnou tepla. Na udržení teploty se podílí musculus cremaster, který reaguje na změnu teploty.

Struktura a funkce spermie

Nejjednodušším popisem spermie je její rozdělení na hlavičku, krček a bičík. Hlavním posláním bičíku je usnadnit spermii cestu k oplodnění. Slouží jako motorek a kormidlo při cestě za vajíčkem. Hlavička spermie nese kompletní genetickou informaci, kterou je připravena předat. Mimo genetických informací hlavička obsahuje také akrozom, který obsahuje enzymy umožňující průnik do vajíčka. Ve střední části - v krčku - jsou mitochondrie, které vyrábějí energii pro pohyb. Bičík zajišťuje pohyb buňky a rychlost se pohybuje kolem 3-3,5 mm za minutu. Spermie dále obsahuje chromozomy a další organely, které umožňují oplodnit vajíčko.

Prakticky každá spermie má délku zhruba 0,05 mm. Krček spojuje hlavičku s bičíkem. Mitochondrie zajišťují ATP pro pohyb, akrozom usnadňuje průnik přes obaly vajíčka. Spermie má tedy trojí část: hlavičku (genetické informace a akrozom), krček (mitochondrie) a bičík (pohyb).

Productions, skladování a cestování spermie

Neplodnost mohou zavinit předchozí onemocnění varlat, infekce (např. příušnice), či jejich poranění. Varlata jsou mužská párová pohlavní žláza ukládaná v šourku; hlavní funkcí je tvorba spermií a syntéza testosteronu. Každé varle je rozděleno vazivovými septy na lalůčky, které obsahují semenotvorné kanálky. Semenné kanálky vedou do nadvarlat, kde spermie dozrávají a ukládají se. Spermie potřebuje k plné zralosti cca 60-72 hodin. Před ejakulací putují chámovody, které spojují nadvarlata s předstojnou žlázou a shromažďují se v močové trubici. Semenné váčky produkují sekret bohatý na cukry a bílkoviny a zajišťují živiny pro spermie. Prostata produkuje sekret změkčující prostředí vaginy a zajišťující pohyblivost spermií. Ejakulát obsahuje 2-6 ml a přibližně 50 milionů spermí na 1 ml. Po vypuzení do pochvy se fibrinogenuhromuje na fibrin a tvorí koagulum, který zůstává v zadních partiích pochvy; během 15-30 minut se koagulum rozpouští a pohyblivost spermií se obnoví. Životnost spermií v ejakulátu při tělesné teplotě je cca 24-48 hodin. Zmražený ejakulát lze uchovat i několik let. Po kontaktu se soupeřením do vaginy se spermie dostávají do děložního čípku a dutiny dělohy, odtud k vejcovodům, kde dochází k oplodnění. Cirkulace sekretu a sekrece prostaty a semenných váčků zajišťují výživu, pohyblivost a neutralizaci kyselin v pochvě.

Fyziologie mužského pohlaví a hormonální regulace

Mužské pohlaví je determinováno geneticky - normální mužský karyotyp je 46, XY. Na Y chromozomu se nachází gen SRY, který hraje klíčovou roli při vývoji mužského pohlaví. SRY stimuluje buňky varlat k produkci humorálních látek a vývoj sekundárních pohlavních znaků začíná v pubertě. Vytvářejí se zevních i vnitřní pohlavní orgány a začíná tvorba zralých spermií. Hormony LH a FSH řízené hypothalamem prostřednictvím GnRH ovlivňují Leydigovy a Sertoliho buňky v varlatech; LH stimuluje tvorbu testosteronu, FSH podporuje spermatogenezi. Testosteron působí v varlatech, hypofýze a svalech; jeho metabolizmy zahrnují vznik dihydrotestosteronu a estrogen prostřednictvím aromatázy. Negativní zpětná vazba funguje prostřednictvím estradiolu, který reguluje sekreci GnRH a následně LH a FSH.

Možnosti související s plodností a antikoncepí

Jednou z metod mužské antikoncepce je vasovasostomie - sterilizace rozřešením části chámovodu. Operace je rutinní a obvykle nevyžaduje hospitalizaci; po operaci dochází k postupnému vymizení spermií z organismu během několika měsíců. Pooperační období vyžaduje ochranu před nechtěným početím. Vary se v něm nacházejí spermie, které mohou být nadále plodné i po částečném přerušení chámovodu. Celkově je množství ejakulátu a počet spermií proměnlivý a závisí na řadě faktorů, včetně teploty, zdravotních stavů a věku.

Anatomie varlete a nadvarlat, proces tvorby spermií a jejich transport

Cesta spermií | Mužský reprodukční systém |

tags: #jake #bunky #obsahuje #spermie