Imunitní systém novorozence a význam kojení pro přenos mateřských protilátek a mikrobiomu

Imunitní systém novorozenců bývá nedostatečně zralý. Jedním z nástrojů, který tuto nedostatečnost může kompenzovat, se stává převod mateřských protilátek během těhotenství. Uvádí se, že k němu dochází přes placentu od konce druhého trimestru a nastává mezi 17-22 týdnem gestačního věku. Z počátku se přenese jen asi 10 % mateřských protilátek a mezi 28-32 týdnem se jich přepraví až 50 %. Navíc mezi 29-41. týdnem věku se dítěti koncentrace mateřských protilátek zdvojnásobí oproti 17-28 týdnu. Že množství přenesených protilátek z matky na novorozence závisí na gestačním věku, bylo prokázáno v mnoha studiích u předčasně narozených.

Ukázalo se, že např. novorozenci narození dříve než ve 32. týdnu s porodní hmotností nižší než 1500 g mívají méně mateřských protilátek specifických vůči spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Významně nižší hladiny protilátek specifických vůči pertusovému toxínu nebo filamentóznímu hemaglutininu se pozorovaly u nedonošených novorozenců v pupečníkové krvi. Transplacentární přenos mateřských protilátek zprostředkovávají Fc-receptory.

Studijní očkování těhotných žen celobuněčnou pertusovou vakcínou bylo prováděno ve 30. a 40. letech minulého století s cílem ověřit ochranu novorozenců vůči dávivému kašli. Hladiny pasivně přenesených protilátek byly u novorozenců vyšší než u matek a perzistovaly minimálně po dobu tří měsíců. Pozdější práce ukázaly, že asi jen 4 % půlročních kojenců si uchovalo mateřské protilátky vůči dávivému kašli. Většina kojenců ztrácí mateřské protilátky kolem 3. měsíce věku a do 6-12 měsíců věku u všech dětí vymizí.

Materiální imunita mateřských protilátek může inhibovat imunitní odpověď po očkování, avšak výsledky studií neprokázaly významný rozdíl v ochraně vůči dávivému kašli u dětí očkovaných a neočkovaných matek. Očkování těhotných proti dávivému kašli skutečně přispělo ke snížení vnímavosti novorozenců vůči této infekci. Těhotenské očkování proti chřipce může snížit riziko chřipky u kojenců až o 64 % a dokonce až o 70 % vůči laboratorně prokázané chřipce.

Po porodu se zrodí nový imunologický kontext: placenta je propojena s krevním oběhem dítěte, ale po narození je nutné řešit kolonizaci střevního mikrobiomu. Nejdříve se osídlují anaerobní bakterie, následně koloniemi laktobacilů a bifidobakterií, a postupně se mikrobiom rozrůstá na desítky dalších druhů. Mateřské mléko hraje klíčovou roli v podpoře růstu a správné funkce mikrobiomu. Laktóza, galaktooligosacharidy a fruktooligosacharidy podporují růst mikrobů, zatímco bílkoviny a lipidy posilují slizniční imunitu a nervový vývoj.

Kolostrum a mléko obsahují protilátky (sIgA) a buňky, které chrání sliznice a poskytují pasivní imunitu. Celkové složení mléka zahrnuje neutrofilní granulocyty, makrofágy a lymfocyty, které spolupracují na obranných mechanismech. Hlavními buňkami lidského mléka se zdají být makrofágy a jejich fagocytóza a cytotoxická aktivita, spolu s lymfocyty T, jejichž regulace ovlivňuje imunitu dítěte. Význam kolostra a mléka pro obranu novorozence je nesporný; kojení snižuje nemocnost a úmrtnost na infekční i neinfekční onemocnění.

Pro antialergický efekt kojení se ukazují nižší výskyty atopického ekzému a astmatické bronchitidy u kojenců. Osídlení střeva a úloha mléčných protilátek se pojí s tvorbou specifické a nespecifické imunity a s tím, že mateřské mléko může přenášet protilátky proti antigenům obsaženým ve střevě i proti antigenům v prostředí narozeného dítěte. U vakcinační stimulace mléčné žlázy po antigenní stimulaci střeva byla potvrzena produkce protilátek proti antigenům kmene vakcinované bakterie v mléce.

V kontextu současných poznatků je důležité, že kojení je klíčovým faktorem pro zdravý rozvoj imunity během prvních 1000 dnů života. První dny až týdny života představují období, kdy tělo dítěte buduje základní imunitní kapacitu prostřednictvím placentárně přenášených protilátek a následně i prostřednictvím mateřského mléka a kolostru, které poskytují lokální i systémový imunitní ochranný efekt.

1) Návod na cestu k silné imunitě dítěte

1. Pestrý a zdravý jídelníček během těhotenství: Správná výživa je tím nejjednodušším krokem pro zdraví maminky i dítěte. Tělo těhotné ženy vyžaduje zvýšené množství minerálů, železa a vitamínů, a to bez dvojnásobného příjmu kalorií.
2. Typ porodu: Vaginalní porod přenáší mikrobiom, zatímco císařský řez snižuje jeho přenos a zvyšuje riziko infekcí a alergií u novorozeňat.
3. Mateřské mléko a kojení: Mateřské mléko je klíčový zdroj živin a imunity; kolostrum poskytuje vysoký podíl ochranných protilátek a mléko se během kojení adaptuje na potřeby dítěte. Oligosacharidy, laktóza, bílkoviny a nenasycené mastné kyseliny hrají významnou roli v imunitním vývoji a vývoji mikrobiomu.
4. Malá bříška mají velké nutriční potřeby: Důraz na vyvážený jídelníček a postupný přechod na tuhou stravu, s ohledem na zdravé rozvíjení střevní mikroflóry a imunity.

V kontextu praxe existují konkrétní ukazatele: mateřské mléko sleduje výjimky a adaptuje se na potřeby dítěte. Význam kolostra a mléka pro obranu novorozence je z hlediska imunity i vzniku alergií zřejmý, a proto kojení je doporučováno jako součást prevence infekčních i alergických onemocnění.

Další poznámky k praktickému využití

• Vědecké poznatky potvrzují ochranný vliv kojení proti infekcím včetně střevních a respiračních onemocnění a jejich redukce v situacích vysokého rizika infekce.
• Ovlivnění imunity očkováním a jeho interakce s mateřskými protilátkami je komplexní a závisí na konkrétní očkovací strategii a načasování.
• V budoucnosti lze očekávat využití vakcinace matky k cílené imunizaci dítěte prostřednictvím mléka a imunitní odpovědi dítěte vůči specifickým antigenním stimulům.

Celkově první dny života a období do prvního roku jsou klíčové pro vývoj imunitního systému. Mateřské mléko hraje v tomto procesu ústřední roli, jak v pasivní ochraně proti infekcím, tak v dlouhodobém formování střevního mikrobiomu a imunitní odpovědi dítěte.

Biologické souvislosti a závěrné úvahy

V souvislosti s imunitou dětí a významem mateřského mléka je třeba zdůraznit, že:

• Imunita novorozenců je podporována placentárně přenášenými protilátkami a dále mléčnou výživou, která zajišťuje lokální i systémovou imunitní obranu.
• Kojené děti mají nižší riziko některých infekcí a alergií, a to zejména díky kvalitnímu složení mateřského mléka, které podporuje rozvoj mikrobiomu.
• Interakce očkování a mateřských protilátek je komplexní; výzkum ukazuje, že imunizační odpověď může být dočasně ovlivněna, ale dlouhodobá ochrana zůstává významná.

tags: #imunita #kojeni #vytok