Hledáte roztomilou a zároveň praktickou hračku pro vaše miminko? Hrošík pro miminko může být skvělou volbou. Jedná se o hračku, která slouží zároveň jako polštářek a je navržena tak, aby děti zaujala a potěšila. Mnoho z těchto hraček má design, kde se ve velké hrošici skrývá menší hrošík, což přidává na hravosti a interaktivitě.
Vlastnosti a materiály
Tyto hračky jsou často vyrobeny z příjemných a bezpečných materiálů. Jedním z nich je například nový materiál mikrospandex SLEEP WELL, který obsahuje kromě polyesteru také 5 % spandexu. Tento materiál zajišťuje hebkost a příjemný dotek, což je ideální pro citlivou dětskou pokožku.
Praktickým prvkem mnoha těchto hroších hraček je skrytý zip, obvykle umístěný na bříšku. Po jeho rozepnutí lze vyjmout menšího hrošíka, čímž se hra stává zajímavější a dítě může rozvíjet jemnou motoriku. Hračka tak představuje dva v jednom - jak mazlíčka, tak interaktivní prvek pro hru.
Hroší miminka v zoologických zahradách
Kromě plyšových hraček se termín "hrošík" může vztahovat i na skutečná mláďata hrochů. Příkladem je mládě hrocha, které se narodilo v pražské zoo. Takové mládě se většinu dne zdržuje ve vodě, a trpěliví pozorovatelé z něj mohou zahlédnout jen hlavičku s velkýma očima.
Případ narození hrošího mláděte v Zoo Praha v červnu 2011 byl významnou událostí. Tehdejší ředitel zoo, Miroslav Bobek, měl štěstí zachytit moment, kdy mládě vylézalo z vody, následováno matkou Maruškou. Pokud mládě prospívalo, návštěvníci ho mohli spatřit koncem následujícího týdne.
Plyšový hrošík Hip'Pop od Histoire d’ Ours
Francouzská značka Histoire d’ Ours nabízí plyšového hrošíka s názvem Hip'Pop, který je navržen speciálně pro miminka již od narození. Tento modrý plyšový hrošík je navržen tak, aby přivítal novorozence s jemností a láskou.
- Velikost: 40 cm
- Materiál: Měkké tělíčko, ideální k objetí
- Údržba: Lze prát v pračce na 30 °C na jemný cyklus
Hrošík Hip'Pop je navržen jako věrný společník pro miminko od prvních chvil a je připraven na různé dětské hry. Tato hračka představuje také krásný dárek k narozeninám nebo k narození dítěte.
Historie značky Histoire d’ Ours
Francouzská značka Histoire d’ Ours byla založena v roce 1985 Alainem Jolym. Značka se specializuje na výrobu vysoce kvalitních plyšových hraček, které evokují magický a poetický svět raného dětství. Každá hračka je výsledkem precizní výroby a kreativního designu z francouzské vesničky Taverny.
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)
Hroch obojživelný je velký sudokopytník z čeledi hrochovitých, který je přizpůsoben životu ve vodním prostředí a vyskytuje se v Africe na jih od Sahary. Jeho nejbližším příbuzným je hrošík liberijský.
Český název "hroch" má ekvivalent pouze ve slovenštině a jeho etymologie není zcela jasná, pravděpodobně souvisí se staročeským slovem "hrochot" ve významu rachot či řev. Ve většině světových jazyků je název hrocha odvozen od starořeckého slova "hippopotamos" (říční kůň) nebo jeho doslovného překladu.
Divoká zvěř | Epizoda 4 | Největší suchozemská zvířata světa: Hroši a nosorožci | Dokumentární film o přírodě zdarma
Fyzické charakteristiky hrocha
Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec může měřit až 360 cm, dosahovat výšky v kohoutku 165 cm a vážit přes tři tuny. Samice jsou obvykle menší.
- Tělo: Válcovité, dlouhé, zakulacené, s objemným břichem.
- Končetiny: Silné, kratší, s plovacími blánami mezi prsty.
- Kostra: Těžká, bez vzduchových dutin, což usnadňuje potápění.
- Hlava: Široká, zakulacená obličejová část, krátká a plochá mozkovna. Oči, uši a nozdry jsou umístěny vysoko.
- Zuby: Spodní řezáky kolíkovité, špičáky přeměněné v kly (u samců až 70 cm), horní řezáky a špičáky menší. Stoličky se postupně vyměňují.
- Kůže: Lysá, velmi tlustá (až 3 cm), s vrstvou tuku pod ní. Chrání před sluncem a snižuje odpor ve vodě.
Navzdory své tloušťce je hroší kůže velmi citlivá a v suchu snadno popraská. Rčení o "hroší kůži" jako symbolu necitelnosti tedy neodpovídá realitě.
Rozšíření a populace
V minulosti se hroši vyskytovali po celé Africe, dnes se jejich populace nachází v subsaharské Africe. Odhaduje se, že v roce 2021 žilo ve volné přírodě přibližně 130 000 jedinců. Hroši také byli vysazeni v Kolumbii, kde se stali invazním druhem.
Dříve hroši obývali i Saharu, kde bylo klima vlhčí. Blízce příbuzné druhy žily v pleistocénu v Evropě a Indii, a do historické doby i na Madagaskaru.
Životní prostředí a chování
Hroši se vyskytují pouze v oblastech s dostatkem vody, preferují stojaté nebo pomalu tekoucí vody a rozsáhlé bažiny s vegetací.
Sociální struktura:
- Žijí ve stádech, která mohou mít až 150 kusů, obvykle 10-20 jedinců.
- Menší stáda tvoří jeden samec s několika samicemi a mláďaty.
- Ve větších stádech bývá několik samců s přísnou hierarchií.
- Nejsilnější samec obhajuje teritorium a páří se s většinou samic.
- Teritoria si samci označují trusem.
Komunikace a souboje:
- "Zívání" samců slouží k imponování.
- Při soubojích se samci koušou tesáky, boje mohou být kruté.
- Podřízenost se projevuje tzv. submisivním kálením.
Pohyb a potápění:
- Hroši se odrážejí od dna nebo se po něm pohybují díky své vysoké měrné hmotnosti.
- Ponor trvá obvykle 3-5 minut, v nouzi i déle (rekordně 25 minut).
- Dokáží obratně šplhat na strmé břehy.
Denní režim: Den tráví ve vodě nebo se sluní na břehu. Po setmění vycházejí na pastvu, často i několik kilometrů od vody.
Mutualistické vztahy
Hrochy doprovází volavka rusohlavá, která je zbavuje parazitů a varuje před nebezpečím. Ve vodě jim parazity odstraňuje želva pelomedusa a ryba labeo dlouhoploutvé.
Potrava
Hroši získávají část potravy ve vodě (kořeny rostlin, např. lotosu) a spásají plovoucí rostliny. Jejich trojdílný žaludek s symbiotickými prvoky jim umožňuje strávit i hrubou a vláknitou potravu. Upřednostňují však chutnější druhy trávy.
Rozmnožování
Hroši se rozmnožují po celý rok. Samice je březí 230-240 dní a rodí většinou jedno mládě. Mládě se rodí ve vodě, ihned vyplouvá k hladině a saje asi 8 měsíců.
- Matka chrání mládě až do dalšího porodu (obvykle dva roky).
- Mláďata jsou zvědavá a hravá, snadno se ochočí.
- Dospělosti dosahují ve věku 5 let.
- Samice se zapojují do rozmnožování od 7 let, samci až ve 12-15 letech.
Hroši se mohou dožít až 55 let, v přírodě obvykle kolem 40 let.
Predátoři
Dospělé hrochy loví lvi a krokodýli. Na mláďata se odvažují i hyeny skvrnité a výjimečně levharti.
Hroch v lidské kultuře a historii
Hroši odedávna poutali pozornost člověka. Lovili je již prehistoričtí obyvatelé Afriky a starověcí Egypťané, kteří používali harpuny s plováky.
Využití hrošího masa a kůže
Hroší maso je chutné a nepříliš tučné, často se zpracovává sušením. Hroší kůže se využívala k výrobě štítů či bičů. Hroší zuby lze zpracovávat podobně jako slonovinu, což získalo na významu po zákazu obchodu se slonovinou.
Hroch ve starověkém Egyptě a Bibli
Staroegyptská bohyně Tveret měla hroší hlavu a byla bohyní plodnosti. Na druhou stranu byl hroch spojován s bohem Sutechem a silami zla. Příšera Amemait měla hroší tělo.
Ve Starém zákoně je zmiňován netvor Behemot, který bývá ztotožňován s hrochem, ačkoliv biblický popis se v některých detailech liší.
Hroch ve starověkém světě a v afrických kulturách
Starověcí Řekové a Římané, včetně autorů jako Hérodotos a Aristotelés, psali o hroších, které upoutala jejich síla a velikost. Mezinárodní název "hippopotamus" je řeckého původu.
Idžové z jižní Nigérie považují hrocha za předka a zhotovují hroší masky. Zuluové jej pokládají za symbol statečnosti.
Domestikace a nebezpečnost
Někteří vědci považují hrocha za perspektivní zvíře pro domestikaci díky rychlým váhovým přírůstkům a schopnosti využívat nekvalitní potravu. Chovu brání jejich síla a agresivita.
Hroši jsou považováni za nejnebezpečnější savce Afriky, usmrtí ročně mnohem více lidí než lvi, levharti, sloni či krokodýli.
Hroši v zoologických zahradách
Od poloviny 19. století jsou hroši oblíbenými chovanci zoologických zahrad. V zajetí se při vhodné péči snadno rozmnožují.
Zoo Ostrava
Zoo Ostrava vede Evropskou plemennou knihu hrocha obojživelného. V současnosti zde žije několik jedinců.
Zoo Praha
První hroch přišel do Zoo Praha v roce 1933. Po válečné přestávce byl chov obnoven. První odchov se povedl v roce 1978.
- Slávek: Významný samec, mnohonásobný otec, který přežil povodně v roce 2002.
- Barborka a Lentilka: Samice, které uhynuly při povodních v roce 2002.
V roce 2012 se hroši v Zoo Praha přestěhovali do nového pavilonu.