Podle fundovaných odhadů jen v roce 2013 zemřelo na celém světě 6,3 miliónů dětí ve věku do pěti let, přičemž vůbec nejčastěji to bylo právě v souvislosti s předčasným porodem. Přitom v roce 2000 zemřelo ve stejném věku téměř o třetinu dětí více, pokles úmrtí je tedy díky zkvalitnění zdravotnické a sociální péče znatelný, jenže tento pokles je dán zejména úspěšností léčby infekcí a jejich předcházení, v oblasti péče o předčasně narozené děti není podstatný pokles patrný.
V ČR se každý rok narodí okolo 100 tisíc novorozenců, v roce 2000 se narodilo předčasně 6 procent z nich, v roce 2009 již téměř 8 procent, v následujících letech pravděpodobně bude kolísat kolem této hodnoty. (Ve vyspělých evropských zemích se podíl předčasně narozených dětí pohybuje mezi 6 a 9 %, v USA kolem 12 %!)
Zralost dítěte a porodní hmotnost
Jako předčasný porod je definován porod dítěte před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Je logické, že „rizikovost“ pro dítě - tedy pravděpodobnost výskytu jeho zdravotních obtíží - roste s nezralostí dítěte a klesajícím „gestačním“ věkem. Velmi rizikové jsou zejména děti narozené na tzv. hranici „viability“ (schopnosti přežití), mezi 23. - 25. týdnem těhotenství, pravděpodobnost výskytu závažných problémů je u nich velmi vysoká. Vzácný je naopak výskyt obtíží u dětí, které se narodí v době blízké termínu porodu (lehká nezralost, 35. - 36. týden těhotenství).
Kromě „zralosti“ dítěte při narození, která je většinou popsána počtem ukončených týdnů těhotenství je důležitým parametrem také jeho porodní hmotnost. Vztah mezi mírou nezralosti a hmotností dítěte při narození však nemusí být vždy „odpovídající“, děti mohou být také větší (hypertrofie), nebo menší (hypotrofie) než je obvyklé. Běžná hmotnost dětí na hranici viability se pohybuje kolem 500-600 g, ve 28. týdnu 1000-1200 g, ve 32. 1700-1900 g.
Mortalita a morbidita předčasně narozených dětí
Pokud schází do řádného termínu hodně času a hrozí předčasný porod, nebo je tento dokonce neodvratitelný, každý ze zúčastněných si klade dvě důležité otázky: Zda bude jejich dítě schopno přežít a dále, zda si do života následkem předčasného porodu neodnese nějaké závažné zdravotní obtíže. Převážná většina předčasně narozených dětí (a to i ze skupiny výrazně nezralých s velmi nízkou porodní hmotností) předčasný příchod na svět zvládne. Některé z těchto dětí potřebují určitou menší pomoc (například s výživou, udržením tělesné teploty), jiné jsou v prvních dnech či týdnech života odkázány na intenzivní zdravotní péči (přístrojové dýchání, podpora oběhu, léčba infekcí, nitrožilní výživa), díky níž přestanou být v bezprostředním ohrožení života.
Odpovědět na druhou otázku, tedy zda dítě bude mít v dalším životě nějaké závažné obtíže, je u konkrétního dítěte velmi obtížné. Krátce před porodem a po něm jsme odkázáni pouze na odhad vycházející ze statistických dat, která se opírají o stupeň nezralosti dítěte nebo jeho porodní hmotnost. Tento odhad lze dále jen mírně zpřesňovat pomocí dalších doplňujících informací. Nezralé děti jsou také ohroženy některými typickými komplikacemi, které mohou prognózu jejich dalšího vývoje zhoršit (bronchopulmonální dysplazie BPD, IVH/PVH, PVL, ROP, NEC atp.).
Obecně ale platí, že ani v době odchodu dítěte do domácí péče není nikdy jasné, zda bude mít dítě některé ze závažných zdravotních komplikací, to lze usuzovat až z dalšího vývoje a průběžného sledování. Objeví-li se dlouhodobé obtíže, rodiče často řeší mentální vývoj - mentální retardace, dětská mozková obrna, postižení zraku i sluchu. Sledování vývoje předčasně narozených dětí v ČR má dlouhou tradici a probíhá v rizikových poradnách či ambulancích perinatálních center, v úzké spolupráci s psychology, neurolohy, oftalmology a audiology.
Sledování a prognóza v ČR
Od roku 1997 jsou v ČR sledovány všechny děti s porodní hmotností nižší než 1500 g, v některých centrech i děti s 1500-2500 g. Do hodnocení se zahrnuje výskyt opoždění psychomotorického vývoje, DMO, postižení zraku a sluchu, poruch růstu a závažné epilepsie, které se stanovují ve věku 2 let. Časový faktor je klíčový: včasná diagnostika a zahájení terapie minimalizují následky. Celková novorozenecká úmrtnost v roce 2018 dosáhla hodnoty 1,57 promile.
Podíl vysoce rizikových komplikací roste u extrémně nezralých dětí: 100 % extrémně nezralých novorozenců trpí RDS, 24 % do 25. gestačního týdne a 12 % do 25.-27. týdne IVH III.-IV. stupně. U nekrotizující enterokolitidy (NEC) do 25. týdne dosahuje 19 % dětí, u 25.-27. týdne 10 %. Po propuštění z nemocnice splnilo kritéria BPD středního nebo těžkého stupně 63 % narozených do 25. týdne, 23 % u ostatních extrémně nezralých a 2,5 % u těžce nezralých.
V roce 2020 se podle údajů WHO ve světě předčasně narodilo 13,4 milionu dětí (10 %). V ČR to bylo 7 188 dětí. Přibližně 1 z 12 dětí v Česku porodí předčasně. Ochrana předčasně narozených dětí vyžaduje systém perinatologických center a kvalitní neonatologickou péči, což ČR ve světovém kontextu řadí mezi špičku. Důležitá je i šíře spolupráce s neziskovými organizacemi a veřejností.
Transport in utero a vývoj péče
Transport in utero (převoz těhotné ženy do perinatologického centra před porodem) zásadně ovlivňuje prognózu nezralého novorozence. Dítě narozené v malém porodnici bez vhodného vybavení má výrazně vyšší riziko komplikací. V ČR se péče o předčasně narozené děti rozvíjela v 90. letech diverzifikací na tři úrovně: základní porodnice, intermediální centra, neonatologická centra intenzivní péče. Perinatologická centra a jejich regionální pokrytí zajišťují optimální transport a péči pro každé dítě.
Emocionální a sociální dopady
Předčasný porod je obrovská psychická zátěž pro rodiny. Maminky často bojují s pocity viny a obavami, otcové bývají uzavřenější a často musí řešit další děti a ekonomické tlaky. Nedoklubko a další organizace poskytují psychosociální podporu, informace, ranou péči a propojují rodiny s odborníky. Příběhy rodin a zkušenosti rodičů jsou důležité pro osvětu veřejnosti a pro sdílení podpory.
České organizace a mezinárodní rámce podpory
Neziskové organizace jako Nedoklubko, Nadační fond pro předčasně narozené děti či mezinárodní iniciativy EFCNI a Hand to Hold významně přispívají k informovanosti, podpoře rodin a zefektivnění péče. EFCNI nabízí brožury o zdravém těhotenství, Academy s online kurzy klokánkování, resuscitaci a dalších témat. Hand to Hold poskytuje mobilní aplikaci pro komunikaci s rodiči a sdílení zkušeností. Graham’s Foundation nabízí MyPreemie - mobilní aplikaci pro sledování vývoje dítěte a sdílení zkušeností.
V ČR byla péče o předčasně narozené děti posílena i díky evropským fondům: v roce 2021 Fakultní nemocnice Plzeň nakoupila za 70 milionů korun vybavení pro Perinatologické centrum (60 milionů z EU). V rámci Integrovaného regionálního operačního programu získala všechna 12 českých perinatologických center 750 milionů korun na nákup nových přístrojů.
Časová osa a budoucí trendy
- Předčasný porod je celosvětově častý jev a vyžaduje koordinovanou péči napříč perinatologickými centry.
- Pokroky v intenzivní neonatologické péči zvyšují přežití, avšak dlouhodobé následky u extrémně nezralých dětí zůstávají významné.
- Včasná diagnostika a terapie zlepšují prognózu v oblasti motoriky, řeči a kognitivních funkcí.
- Podpora rodin a duševní zdraví rodičů je klíčová pro celkový výsledek péče a pro snížení psychosociálních dopadů.
- Mezinárodní srovnání ukazují, že ČR patří k zemím s vysokou úrovní péče o předčasně narozené děti, i díky systémové organizaci a spolupráci s veřejností.
Praktické tabulky a čísla (výběr)
| Kategorie nezralosti | Průměrný týden těhotenství | Roční počet v ČR (odhad) |
|---|---|---|
| Lehce nezralé | 34-36 | cca 6 000 |
| Středně nezralé | 32-33 | cca 1 100 |
| Těžce nezralé | 28-31 | cca 850 |
| Extrémně nezralé | do 28 | cca 400 |
Klíčová čísla a srovnání
Podíl předčasně narozených dětí ve vyspělých zemích se pohybuje kolem 6-12 %. V ČR se ročně narodí kolem 7-8 tisíc předčasně narozených dětí, z toho extrémně nezralé tvoří menší část, ale jejich prognóza bývá nejrizikovější. Celková novorozenecká úmrtnost v roce 2018 byla 1,57 promile. V termínu narozené děti dnes tvoří významnou část populace s nízkým rizikem závažných komplikací díky moderní péči a prevenci.
Charakteristika dnešní doby
V termínu narození se považuje za standard, že většina dětí se narodí mezi 38. a 42. týdnem. Předčasné porody kladou důraz na transport do specializovaných center ještě před porodem a na kvalitní výživu a péči po narození. Předčasný porod zůstává významným problémem, ale zlepšení perinatologické péče minimalizuje rizika u mnoha narozených dětí.
Závěry a praktické závazky pro péči
Předčasný porod není selhání; je to životní událost, která vyžaduje podporu rodiny, zdravotníků a společnosti. Klíčové je brzy zahájit terapie a rehabilitaci, pečlivé sledování vývoje a důsledná psychosociální podpora. Česká republika patří k zemím s vysokou šancí přežití předčasně narozených dětí a pokračuje v rozvoji perinatologické péče, financované i z evropských zdrojů.