František Skála, jeden z nejzajímavějších českých výtvarníků, představuje třináct let po velké monografické výstavě v Galerii Rudolfinum svou tvorbu v pražské Valdštejnské jízdárně. Expozici dominuje několik rozměrných solitérních děl jako Zub času pokrytý v místě možné plomby pravým zlatem nebo drátěný Jednorožec vyzdvižený do druhého patra jízdárny. „Chtěl jsem prostor změnit k obrazu svému, aby tu mohly být jak velké plastiky, tak drobné objekty.“ Každý pavilon má jiný název a jiné světlo. Jeden z pavilonů se jmenuje Galerie, jde o klasickou minimalistickou bílou kostku, kde jsou jednodušší objekty. Musaion evokuje podobu muzea z 19. pavilon Tribal je ponořen do tmy a ukazuje „krásu plastu“, materiálu sustamid, který Skála opracovává sekerou jako kámen. Jeho vlastností ale je, že je průsvitný a sochy z něj v pavilonku září pod proměňujícím se světlem.
Výstava pokračuje i v patře Jízdárny, z níž se nabízí další, netušený pohled na umělecká díla. Návštěvníkům v jejich pozorování pomohou připravené dalekohledy. „Architektura výstavy umožňuje jednotlivá díla vnímat z různých pohledů, zevnitř a zvenčí, zezdola a shora, v různých stadiích jejich života. Některá působí jako starodávné vykopávky, jiná jako dílo v procesu vzniku.“
František Skála je malíř, sochař, ilustrátor a hudebník, jehož tvůrčí identita zahrnuje i vystupování v divadle, v hudebních tělesech a v dalších multimediálních projektech. Pochází z umělecké rodiny; jeho otec byl významný český výtvarník, matka vedla soubor Chorea Bohemica. Gejzír tvořivosti ho vede k práci se nalezenými předměty a přírodninami, což je patrné i v jeho pozdějších dílech. „Do roku 63 jsem vyrůstal v Karlíně. Nejstarší vzpomínka: objíždím na tříkolce park kostela Cyrila a Metoděje a nacházím předměty.“
Ve své kariéře se podílel na filmových, divadelních a architektonických realizacích, ilustroval přes dvacet knih a stal se zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví. Výstavní kapitoly jeho kariéry zahrnují významné projekty jako Skála: Zájmová činnost (Galerie Rudolfinum, 2004-2010) a Tribal v Fait Gallery. Dále se prezentoval v Národní galerii Praha (Valdštejnská jízdárna, 2020) a dalších institucích. V kinech se objevuje i jeho filmová tvorba; vrátil se k tématu návratu Epopeje do Veletržního paláce, jak uvedl Herman.
Na výstavní scénu Skála uvádí také díla, která vycházejí z jeho cest. Po dvou letech putování po Kolumbii a Austrálii vznikly nové malby a objekty, založené na přírodních barvivech a místních materiálech. „Pro mě jsou materiál a kontakt s ním hrozně důležitý,“ říká. Z výstav ve Valdštejnské jízdárně se autor vydal do ulic a vytvořil Prastánek na pražském Malostranském náměstí, kde stromový artefakt Funguje jako stánek s občerstvením. Vznikl z 350 let starého dubu z Veltrus, který byl po povodních 2002 zrestaurován a „oživen“ do živé sochy. Prastánek bude fungovat od 15. června 2017; jeho provoz má trvat minimálně do konce výstavy ve Valdštejnské jízdárně.
František Skála popisuje Prastánek jako živou sochu, která má uvnitř dynamiku děje. Doprovodný materiál zahrnuje pohlednice, katalogy a další nestandardní umělecké zboží i pražské prachové koule. V prostorách Prastánku bude čepováno pivo a možná prodávány párky; důležité je, že se jedná o soudobé, sousedské setkání s náhodou procházejících návštěvníků. Zahájení proběhlo 15. června 2017 a trvá do ukončení výstavy, tzn. do 3. září 2017.

Skála: Byty politiků | Vysoké posty a kompetence | Komu pomohla ČLR svou AI?
František Skála stojí za různorodou kariérou, která zahrnuje orchestrální a divadelní prvky. „Můj Prastánek pražský je socha, která je živá, uvnitř které se něco děje“ - tato myšlenka shrnuje jeho zásah do veřejného prostoru, který propojuje sochařství, architekturu a performativní prvky. Jeho práce propojuje minulost a současnost prostřednictvím interaktivních a proměnlivých instalací, které lze sledovat z různých pohledů a v různých fázích jejich vzniku.
Věříte na náhodu? Počítá se s návratem Epopeje do Veletržního paláce. Významná míra jeho dosavadní tvorby a projektů zahrnuje i ilustrace a knihy, stejně jako vazby na film a divadlo. Vstupující do výstavních prostor Skála využívá prostor k experimentům s materiálem a formou, čímž vytváří dynamické, často monumentální a zároveň intimní artefakty pro veřejné prostředí.
Život a kariéra v šíři aktivit
František Skála je malíř, sochař, ilustrátor, texař, hudebník, zpěvák, herec, tanečník a performer. Jeho široká škála aktivit z něj činí jednu z nejvýraznějších postav českého současného umění. Vystudoval řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1971-1975) a poté televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1976-1982).
Skála je členem divadla Sklep, zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví, členem tajné skupiny B. K. S. (Bude Konec Světa) a spoluzakladatelem dalších hudebních těles. Pochází z umělecké rodiny; jeho otec byl významný český výtvarník a matka vedla soubor Chorea Bohemica. Jeho tvorba zahrnuje i spolupráce na filmových, divadelních a architektonických realizacích a ilustroval přes dvacet knih.
Na scénu přichází s bohatým portfoliem objektů, instalací a obrazových cyklů. Jeho práce často mísí nalezené předměty a přírodní materiály a odráží jeho specifický poetický jazyk, ve kterém se prolínají humor, ironie a hluboká lidská cítění.