Kojenecká láhev na kaši: použití a výběr – praktický průvodce pro rodiče

Při výběru kojenecké láhve se zaměřte hlavně na materiál a tvar. Na trhu najdete skleněné, plastové a nerezové, široké i úzké. Plastové láhve jsou lehké, dětem se s nimi díky tomu lépe manipuluje. Jsou odolné proti rozbití. Jejich nevýhodou je kratší životnost. Pohlcují pachy i barviva, pokud dítěti dáváte do plastové láhvičky čaj, zabarví se. Na každý druh tekutiny byste měli mít jinou, aby se chutě a vůně nepřebíjely. Před nákupem si pořádně přečtěte, z jakého materiálu jsou vyrobeny. Některé složky jsou pro děti nebezpečné. Na splnění těchto podmínek si zakládá značka Twistshake.

Skleněné láhve jsou těžší a dětem se hůř drží. Snadno se po pádu na tvrdou podlahu rozbijí. Savička nebo dudlík se většinou prodává spolu s láhví, ale vždycky se hodí mít saviček více. K jedné láhvi je dobré mít dvě až tři. Latexové savičky jsou pevnější a odolnější, takže i déle vydrží. Děti je tak snadno neprokousnou, ale mohou na něj být alergické. Pro malá miminka může být právě ta jejich tvrdost nepříjemná. Antikolikové savičky jsou vhodné pro děti, které trápí nadýmání a kolika. Po otočení plné láhvičky, dnem vzhůru, by měla kapat 2-3 kapky za minutu.

Sterilizace kojeneckých láhví je důležitou součástí v péči o dítě. Než se vrhnete na samotou sterilizaci, láhvičku pořádně vypláchněte a umyjte ji od viditelných nečistot. Sterilizátor do mikrovlnné trouby je levnější variantou elektrického sterilizátoru, ale pracuje na podobném principu. Dezinfikuje láhve vodní parou. Sterilizace převařením v hrnci je stará dobrá klasika, kterou používaly už naše babičky. Láhvičky rozeberete, vložíte do čistého hrnce s pitnou vodou, přivedete k varu a na mírném ohni vaříte ještě dalších 10 minut. Teď už víte, jaké typy láhviček a saviček existují a také, jak je udržovat v čistotě.

Jaký materiál vybrat? Stejně jako láhve pro dospělé, i ty pro děti se vyrábějí obvykle buď plastové, nebo skleněné, případně nerezové či hliníkové. Hlavní výhoda plastu je především v bezpečnosti, pokud láhev upadne, nehrozí, že se rozbije. Je také lehčí než skleněná. Jedna lahvička pro celou rodinu! Z toho důvodu je dobré řešit i tvar láhve, aby se dobře vymývala a čistila. Nesmějí v ní zůstat žádné zbytky mléka ani jiného nápoje. Široké hrdlo je snazší pro plnění, užší lahve se zase maličkým dětem lépe drží.

Pozor na plast, čtěte etiketu. Pokud jde o plast, vždy si pozorně prostudujte výrobní etiketu, a to zejména u syntetických plastových výrobků. Nesmějí obsahovat ftaláty, olovo ani Bisfenol A (BPA). Nevýhodou plastových lahví je, že je těžší po hmatu odhadnout teplotu tekutiny. A také to, že se po čase obarví. Pokud tedy používáte plastové láhvičky třeba na čaj či ovocné šťávy, počítejte s tím, že po nějaké době zhnědnou - a navíc do sebe absorbují i pachy. Totéž platí i pro láhve vyrobené z nerezu nebo hliníku. Vždy tedy používajte pro různé druhy nápojů různé láhve.

Skleněné láhve oproti tomu se dají lépe čistit, jejich povrch do sebe nic neabsorbuje a je zdravotně naprosto nezávadná, sklo je přírodní materiál. Je však o něco těžší, a i když bývá odolná vůči nárazům, riziko rozbití může existovat. Ujistěte se také, že je sklo určené i pro sterilizaci a je možné vložit láhev do vroucí vody. Nevýhodou skla je, že se tekutina v něm o něco déle ohřívá.

Jakou savičku nebo pítko zvolit? V případě malého miminka je asi jedno, jaký má láhev tvar či velikost, držet v ruce ji totiž budete pouze vy, takže záleží jen na vás, která láhev vás osloví. Totéž platí i o designu, zda upřednostníte čistě praktickou láhev, nebo zvolíte nějakou veselejší s nejrůznějšími dětskými motivy. Savičky se liší také tvarem. To opravdu stěžejní je výběr správné savičky. Vyrábějí se buď ze silikonu, nebo z latexu. Silikon je trvanlivější, ale děti, které již mají zoubky, ho mohou prokousnout, těm tedy raději pořizujte latexový dudlík. Počítejte s tím, že lahví vám možná postačí několik, saviček však zřejmě spotřebujete mnohem více. Dobré je, že bývají kompatibilní s většinou lahví nezávisle na výrobci.

Savičky se liší také tvarem. Kulaté nejvíce připomínají matčinu bradavku, ale pro správný vývoj patra a čelistí je vhodnější pořídit anatomicky tvarovaný dudlík. Dalším kritériem je pak síla průtoku tekutiny savičkou. Ten je regulován velikostí i počtem otvorů. Dítě v různém věku potřebuje různě silný průtok. Možná budete muset chvíli experimentovat, než přijdete na to, jaká savička vyhovuje právě vašemu dítěti. Pokud se miminko při pití zalyká a mléko vykašlává, teče tekutina příliš rychle, pokud naopak nesaje rovnoměrně, je pro něj otvor již nedostatečný. Obecně platí, že čím řidší tekutina, tím slabší průtok by měla savička mít. Pokud láhev otočíte dnem vzhůru, tekutina má z otvoru pouze kapat, nikoli téct pramínkem. Správná velikost otvoru je stěžejní, pokud dítě naučíte, že z láhve „to teče samo“, může mít pak problémy při kojení. Pozor, nikdy otvor nezvětšujte svépomocí třeba pomocí nůžek.

A co pro starší děti? Jak dítě roste, je na čase pomalu přecházet od dudlíku k jinému typu pítka. V obchodech či lékárnách najdete bohatý sortiment lahví, na kterých bývá uvedeno, od kolika měsíců se doporučuje jejich užívání. Obvykle se začíná menšími lahvičkami se širším hrdlem, které mají pomocná držátka, aby se dětem dobře uchopily, později mohou přijít na řadu klasická ouška a nakonec již „čisté“ lahve. Pokud jde o pítko, obvykle se postupně přechází od měkké savičky k tvrdší a poté k plastovému pítku, které může být různě vytvarované. Sama ale poznáte, co vašemu dítěti nejlépe vyhovuje. Některé plastové pítko odmítají a raději upřednostní láhev s brčkem, jiné preferují láhve bez pítka, které mají okraj jen lehce vyvýšený a v něm otvor. Takové lahve už docela dobře simulují pití z hrnku.

Stejně jako v jiných oblastech, každé dítě se vyvíjí jinak rychle. Některé dokáže samo pít z klasického hrnku již v roce, jinému to trvá mnohem déle. Jak v případě lahví, tak hrnečků samozřejmě platí, že by se batoleti či předškolákovi měly líbit i na pohled, pak z nich budou pít mnohem raději. Nechte dítě v obchodě vybrat si láhev samotné. Kojenecké lahve se na první pohled příliš neliší, prakticky všechny se skládají ze samotného těla lahve a z tzv. savičky. Jejich konkrétní provedení se však promítá v řadě oblastí: od zdravotních účinků (snížení rizika vzniku potíží zažívacího traktu, tzv. S rostoucím věkem je dítě třeba pomalu začít učit samostatnosti. Odrazovým můstkem je v tomto ohledu tzv. učící hrnek, za nímž následuje tzv. první skutečný hrnek, používaný do chvíle, kdy je dítě schopno pít z běžného hrnku. Každá lahvička už má v sobě dudlík neboli savičku, svým provedením uzpůsobenou konkrétnímu věku. Provedení savičky (provedení průřezu, např. V praxi to pak funguje tak, že je možné zakoupit jednu lahvičku se savičkou určenou pro miminka od narození a dle věku dítěte posléze dokupovat odpovídající savičky/dudlíky, případně můžete jako první zakoupit lahvičku se savičkou až pro miminka např. Lahvičky se savičkami se vyrábějí do 6. měsíců věku. Poslední největší savička je většinou určená na hutnější stravu, např. Kojenecké lahve se mohou lišit rychlostí průtoku savičky. Názvosloví různých typů lahví není jednotné a mnohdy se prolíná. Specifickým označením je tzv. antikoliková láhev, která se vztahuje především k sortimentu malinkých lahví určených pro kojence. Savička antikolikové láhve má za úkol obsah láhve „přefiltrovat“, zabránit vzniku zbytečného vzduchu (bublin), který je právě původcem kojenecké koliky. Každé miminko je jiné, proto lze mnohdy při vyzkoušení obou dvou materiálů poznat, kterému materiálu dává miminko přednost. K dostání jsou savičky pro nejmenší miminka, největší savička je pak určena pro dítě ve věku 6. měsíců. Poté je již vhodné přejít na jiný způsob příjmu tekutiny. Savičky se mohou lišit svým tvarem a provedením. Většina saviček se tvarově podobá, liší se zpravidla tloušťkou. Lahvičky se mohou lišit svou tloušťkou a tvarem. K dostání jsou v různých objemech, nejčastěji od 125-350 ml (objemy se mohou lišit v závislosti na výrobci). Například pro lahvičku o objemu 125 ml bude určena nulová savička připravená pro nejmenší miminka. Naopak například 260 ml lahvička už bude určena např. pro miminko ve věku 2-4 měsíců. Volbou velikosti lahve si vlastně už určujete i velikost obsažené savičky. Pokud by maminka chtěla objemnější lahvičku už do začátku, musela by přikoupit samostatně savičku. Menší miminka však vypijí tekutin méně, a proto jim postačuje i menší objem lahvičky. V základním pojetí se kojenecké lahve rozdělují dle materiálu na lahve skleněné a plastové. Všechny plastové lahve musejí splňovat potřebné parametry, které zajišťují zdravotní nezávadnost produktu. Plastové lahve by tedy neměly obsahovat žádné škodliviny, na druhou stranu s největší pravděpodobností nemají tak čisté složení jako sklo. Nevýhodou plastu je navíc vyblednutí a ztráta původního designu, rostoucí především při umývání (i v myčce) a vyvařováním. Z hlediska ztráty designu jsou skleněné lahve odolnější, a i když se dají pokládat za zdravotně nezávadné, jsou také těžší a náchylnější na rozbití. Některé modely jsou navíc opatřeny silikonovým návlekem, který plní dvojí funkci: usnadňuje úchop (neklouže v ruce) a v případě pádu lahve zvyšuje bezpečí (sklo se tolik neroztříští). Skleněné lahvičky jsou o něco těžší než lahve plastové, což se může projevit například v méně pohodlném déletrvajícím krmení nebo např. Méně častým produktem jsou nerezové láhve, které mohou být určitým způsobem potaženy, například silikonovým návlekem pro snazší úchop, nebo termo obalem sloužícím k udržení teploty tekutiny. Termo obal může být dokonce součástí některých přebalovacích tašek, případně jej lze dokoupit zvlášť. Příbuzným kojeneckých lahví jsou učící hrnky, tedy hrnky, které lze používat cca od čtyř měsíců věku dítěte.

Jak napovídá jejich název, tyto hrnky slouží k naučení se samostatnému příjmu tekutiny. Přechodem mezi učícím hrnkem a obyčejným klasickým hrnkem je tzv. Nedoporučujeme používat běžné saponáty, ale saponáty určené speciálně pro účely sterilizace kojeneckých lahví. Čištění mohou usnadňovat cenově dostupné kartáče v nejrůznějších provedeních (s houbičkou, se střapci aj.). Ty lze k lahvím buď dokoupit, nebo je pořídit současně v setu s lahvičkou a savičkou. Lahvička je finančně nenáročný produkt. Pokud po kratší době zjistíte, že dítěti daná lahvička nevyhovuje, přechod na jinou lahvičku nebude tak nákladný. V závislosti na kvalitě produktu, objemu lahvičky, provedení savičky a dalších parametrech jsou lahvičky k dostání cca od 100 Kč až po sofistikované dražší modely (cca 600 a více Kč). Dbejte na používání správných saviček. Přestože jsou lahvičky určené pro určitý věk dítěte, vždy je dobré sledovat, jak snadno se dítěti z lahvičky pije. Lahvičky některých výrobců jsou kompatibilní pouze se savičkou jednoho materiálu, například silikonu, nebo latexu. Pokud po zakoupení zjistíte, že miminku daný materiál nevyhovuje, budete muset pořídit novou lahvičku. Lahvičky jsou běžně k dostání také v sadě. Sady se pak liší šíří svého vybavení, počínaje různým počtem lahviček různých či stejných objemů přes kartáče na čištění až po savičky, šidítka nebo dokonce odsávačky, případně i s výbavou pro odsávačky. Učící lahvičky se používají od cca 4. měsíce věku dítěte. Dle potřeby se postupem času mění pítko. Vždy však záleží na konkrétním miminku - některá jsou aktivnější a sahají po láhvi sama, jiná jsou pasivnější. Obecně platí, že čím je pítko menší, tím více se vzdaluje hrnku. Některé maminky způsoby kombinují - přes den nechávají dítě pít přes pítka, večer nebo na noc např. Většina maminek si kupuje na začátku pouze jednu láhev “nulkovou”. Některé maminky však zjistí, že je téměř nepoužívají, a aktivně začnou používat až další (objemnější) pro větší děti, často rovnou dvě (např. jednu na čaj a jednu na kaši). Ne každá savička pasuje na každou lahvičku. Před prvním použitím je láhev třeba sterilizovat a také pečlivě zkontrolovat, zda je opravdu čistá a nezávadná (zda například neobsahuje nic, co by dítě mohlo sníst, co by prasklo, apod.). Značky se mohou lišit co do dostupnosti náhradních dílů. Výběr kojenecké lahve není jen o tvaru nebo barvě. Správná kojenecká lahev může ovlivnit zažívání miminka, snížit riziko kojeneckých kolik, usnadnit přechod mezi kojením a dokrmováním i podporovat zdravý výběr zoubků. Každá lahev má na sobě uvedené doporučení věku. Savička se volí podle měsíce dítěte a rychlosti průtoku. Pokud miminko pije obtížně, může potřebovat rychlejší průtok i dříve. Plastové lahve jsou lehčí, odolnější a praktické na každodenní používání. Skleněné jsou zase trvanlivější, designově stálé a zdravotně maximálně nezávadné. Ideální je speciální lahev se savičkou, která napodobuje tvar i náročnost sání z prsu. Antikoliková lahev má savičku, která brání přebytečnému vzduchu a bublinkám, čím snižuje riziko kojenecké koliky. Nedoporučuje se to. I když někdy technicky pasují, často špatně těsní nebo mění průtok. Novorozencům obvykle stačí menší lahve (cca 125 ml). S věkem a větším objemem vypité tekutiny přichází řada na 240-260 ml lahve. Silikon je pevnější a déle vydrží. Latex je pro změnu měkčí a jemnější, ale rychleji mění tvar. Na začátku obvykle stačí jedna malá “nulková” lahev. Později rodiče často přecházejí na dvě větší lahve, např. jednu na čaj a jednu na kaši.

Infografika: Přehled materiálů kojeneckých lahví (plast, sklo, nerez) a jejich výhody/nevýhody

Video 61 - Příprava operatéra – nasazení sterilních rukavic

tags: #mam #kojenecka #lahev #na #kasi