Mužské tělo je místem vzniku spermií, jejichž základní schopností je oplození ženského oocytu - vajíčka. Spermie jsou mužské pohlavní buňky protáhlého tvaru, v jejichž struktuře lze rozeznat čtyři části - hlavičku, krček, střední část a bičík.
Co jsou spermie a jaká je jejich stavba
Spermie jsou mužské pohlavní buňky, jejichž jediným úkolem je dosáhnout spojení s ženskou pohlavní buňkou - vajíčkem a oplodnit ji. Každá spermie měří na délku asi 0,05 mm a svým tvarem připomíná pulce. Je složena ze tří hlavních částí: hlavičky, krčku a bičíku. V hlavičce spermie se také nachází jádro buňky. Buněčné jádro obsahuje nosič genetické informace - DNA zformovanou do podoby chromozomů.
Vnější 2/3 hlavičky jsou kryty akrozomem, ve kterém jsou obsaženy enzymy: hyaluronidáza a jiné proteolytické enzymy (akrosin), které umožňují vniknutí do vajíčka. Na svrchní straně hlavičky se nachází akrosom - váček obsahující enzymy, jež napomáhají proniknutí spermie skrz zónu pellucidu (membránu kryjící oocyt) a umožňují tak oplození oocytu spermií.
Ve střední části - v krčku jsou nahromaděné buněčné organely, tzv. mitochondrie, které buňce vyrábějí životně důležitou energii, kterou potřebuje na své pouti k vajíčku. Mitochondrie jsou děděny výhradně od matky, otcovy spermie se na vývoji zygoty nepodílí. Bičík je vybaven systémem jedenácti mikrotubulů, které umožňují pohyb spermií přes pochvu, dělohu až do vejcovodu, kde nejčastěji dochází k oplození vajíčka. Úkolem bičíku je pohyb buňky. Svými pohyby celou buňku posunuje vpřed rychlostí asi 3 - 3,5 mm za minutu.
Kde a jak vznikají spermie
Spermie vznikají a dozrávají ve varlatech a nadvarlatech. Varlata jsou tvořena dvěma kompartmenty - tubulárním a intersticiálním. Tubulární kompartment obsahuje semenné kanálky, ve kterých vznikají spermie. Stěnu semenných kanálků vystýlá zárodečný epitel se zárodečnými buňkami. Kromě zárodečných buněk se zde nachází i podpůrné buňky, které vyživují spermie, zárodečné buňky a podporují jejich vývoj. Nezbytně nutnou součástí jsou velké Sertoliho buňky, které obklopují spermie v různém stádiu vývoje. Sertoliho buňky jsou navzájem propojeny těsnými kontakty a jsou součástí hemotestikulární bariéry, jejich hlavní funkcí je zajištění živin tvořícím se spermiím.
Intersticiální kompartment varlat tvoří Leydigovi buňky produkující testosteron. Receptory pro LH jsou na Leydigových buňkách v intersticiu a receptory pro FSH jsou na Sertoliho buňkách. Testosteron je tvořen Leydigovými buňkami ve varlatech. Tvorba testosteronu je řízena z předního laloku podvěsku mozkového, který produkuje hormon LH (luteinizační) a FSH (folikuly stimulující). Steroidogeneze neboli tvorba steroidních hormonů začíná v hypothalamu, který dostává informaci z centrálního nervového systému o nutné produkci steroidních hormonů.
Průběh spermatogeneze a časový rámec
Proces vývoje spermií je regulován třemi různými hormony - luteinizačním hormonem (LH), folikulystimulujícím hormonem (FSH) a testosteronem. Luteinizační hormon stimuluje produkci testosteronu v Leydigových buňkách. Folikulystimulující hormon ovlivňuje zárodečný epitel a společně s testosteronem působí také na podpůrné buňky regulující vývoj spermií.
Celý proces spermatogeneze (vývoje spermií) trvá asi 70-72 dní, přičemž vývoj spermií trvá přibližně 3 měsíce. Spermatogeneze se skládá z dvou typů buněčného dělení - mitóza a meióza. Nejdříve se spermatogonie (diploidní buňky) mitoticky rozdělí na dvě dceřiné spermatogonie - jedna se dále vyvíjí v 16 zralých spermií, druhá je základem nové spermatogeneze. Sertoliho buňky zajišťují přísun živin a fagocytují vyloučenou cytoplazmu během spermatogeneze. Celá spermatogeneze od přeměny spermatogonie ve spermatocyt až do období uvolnění zralých spermií trvá zhruba 72 dní.
Vyvinuté spermie procházejí skrz semenné kanálky z varlat do nadvarlat. Zde dochází k hromadění spermií v jakési zásobárně a současně zde také dozrávají. Během přechodu do nadvarlat získávají spermie schopnost pohybu a vlastnosti potřebné k oplození oocytu. Po ukončení vývoje se dostávají spermie do nadvarlete, postupně nabývají pohyblivosti, která je do ejakulace utlumena inhibičními proteiny. Spermie potřebuje k dosažení plné zralosti asi 60-72 hodin.
Kolik spermií vzniká a jak dlouho přežívají
Vlastní produkce spermií se odehrává v kanálcích varlat a činí asi 10 až 30 miliard buněk za měsíc. Nově vytvořené buňky pak procházejí do nadvarlete. V 1 ml ejakulátu se nachází 35-200 milionů živých a pohyblivých spermií. Každý mililitr obsahuje okolo 100 milionů spermií. Objem ejakulátu je individuální, kolísá mezi 2,5-4,5 ml. Množství ejakulátu je 2-3 ml. Pokud počet spermií klesne pod 20 milionů na 1 ml, je muž považován za neplodného. Počet normálních zdravých spermií v ejakulátu velmi kolísá.
Životnost spermií závisí na prostředí: neutrální a alkalické prostředí zvyšuje rychlost (pH ejakulátu), kyselé prostředí v pochvě spermie zpomaluje. Když spermie během pohlavního styku vstoupí do ženského reprodukčního systému, jejich doba přežití se mění: uvnitř děložního čípku, dělohy a vejcovodů mohou pohyblivé spermie žít několik dní (obvykle až pět dní) a potenciálně oplodnit vajíčko. Životnost spermií v ejakulátu při tělesné teplotě je cca 24-48 hodin. Schopnost oplození si udržují spermie asi jeden měsíc.
Co se děje se spermiemi, pokud muž dlouho neejakuluje
Mužské tělo od puberty nepřetržitě produkuje ve varlatech spermie. Tento proces pokračuje, i když muž neejakuluje týdny nebo měsíce. Neuvolněné spermie se nehromadí jako voda v ucpané trubce. Ani se nevracejí někam zpátky, odkud přišly. A teď nastává ta zajímavá část: když spermie odumírají, jejich složky (bílkoviny, enzymy a živiny) se znovu vstřebávají do okolních tkání. Tělo tyto látky znovu využívá, například při tvorbě nových buněk - včetně nových spermií. Neejakulace tedy neznamená, že se spermie „hromadí“.
Ačkoli tělo většinu nepoužitých spermií znovu vstřebává, občas dochází k jejich nedobrovolnému uvolnění - noční ejakulaci (neformálně známé jako „vlhké sny“). Podle zdravotnických zdrojů nemá sexuální abstinence obecně žádné škodlivé účinky, protože recyklační systém těla udržuje rovnováhu.
Transport a ejakulace
Před vlastní ejakulací se spermie posunují chámovody - dvěma trubicemi (ductus deferens), které spojují nadvarlata s předstojnou žlázou a shromáždí se v rozšířeném místě močové trubice. Při orgasmu dochází ke svraštění prostaty a semenovodu, v důsledku čehož dochází k ejakulaci. V okamžiku ejakulace se spermie s ostatními výměšky vytlačí silnými stahy okolních svalů do močové trubice penisu. Po vypuzení do pochvy se fibrinogen mění na fibrin a vytvořené koagulum udržuje ejakulát v zadních partiích pochvy. Působením prostatického specifického antigenu se koagulum asi za 15-30 min rozpustí a pohyblivost spermií opět narůstá.
Ejakulát obsahuje 10% spermií, z toho 80 obvykle představují spermie s abnormální morfologií. Kromě spermií obsahuje ejakulát ještě seminální plasmu s velkým množstvím různých látek, které napomáhají pohybu spermií a spermie vyživují. Sekrety poskytují spermiím výživu, podporují jejich pohyblivost a neutralizují kyselé prostředí v pochvě. Měchýřkovité žlázy produkují želatinový sekret obsahující cukr a fruktózu. Prostata obsahuje 30-50 žlázek, které produkují bělavý sekret obsahující bílkoviny, lipidy, a enzym prostatickou fosfatázu.
Faktory ovlivňující kvalitu spermií a plodnost
Kvalitu spermií ovlivňuje nejen věk, ale také životní styl. Rizikovými faktory jsou kouření, nadváha, nezdravá strava, nedostatek pohybu, zvýšená teplota a onemocnění, jako je varikokéla, infekce močových cest, nádorová onemocnění, hormonální nerovnováha a další. S vyšším věkem u mužů klesá objem ejakulátu, celkový počet spermií, pohyblivost spermií a zhoršuje se jejich morfologie. S věkem se zvyšuje počet de novo vzniklých genových mutací, množství chyb v epigenetické modifikaci DNA a počet apoptotických spermií s fragmentovanou DNA v ejakulátu.
Neplodnost mohou zavinit předchozí onemocnění varlat, například různé infekce, jako třeba příušnice, stejně jako jejich poranění. K dočasné ztrátě plodnosti může vést vážnější onemocnění nebo stres. U některých mužů je způsob zavěšení varlete v šourku abnormální, může dojít k tomu, že se jedno z varlat může otočit na svém semenném provazci, což má za následek náhlé přerušení přítoku krve do varlete (torze). Bez patřičné léčby postižené varle oteče a zanítí se, popř. odumře a rozvine se sněť.
Diagnostika a způsoby zlepšení
Vyšetření vzorku ejakulátu se nazývá spermiogram a patří mezi základní vyšetření muže podstupujícího léčbu neplodnosti. Při podezření na neplodnost se vyšetřuje vzorek semene v laboratoři pod mikroskopem. Kromě spermiogramu, endokrinologického vyšetření a zobrazovacích metod se doporučuje také použití moderních diagnostických metod - stanovení počtu apoptotických spermií a spermií s fragmentací DNA.
Mezi možnosti léčby nebo zásahy patří řešení anatomických problémů (např. operace varikokély), hormonální úpravy při hormonální nerovnováze či změny životního stylu. V případě rozhodnutí o trvalé sterilizaci muže se provádí vasektomie, která spočívá v odstranění části chámovodu, čímž spermie nemohou být přivedeny do ejakulátu. Mezi okamžikem operace a dobou, kdy se muž stane neplodným, uplyne určitý čas, protože některé spermie mohou zůstat v horní části chámovodu a ještě po několik měsíců udržovat schopnost oplodnění.
Teplota, lokalizace varlat a jejich význam
Pro úspěšnou produkci spermií je podstatná teplota asi o 2-3°C nižší, než je teplota lidského těla. Proto se produkce odehrává mimo vlastní tělo, v šourku. Okolní tkáně napomáhají regulovat varlata v šourku tím, že je v chladu přitahují blíže k tělu, a když teplota stoupá příliš vysoko, pak naopak zvyšují jejich prokrvení, aby se přebytečné teplo mohlo krví odvést pryč. Zajištění tepelné homeostázy varlat je dáno tzv. protiproudovou výměnou tepla. Na udržení teploty se podílí musculus cremaster, který reaguje na změnu teploty.
Obecné shrnutí praktických otázek
Muži od puberty nepřetržitě produkují spermie; neuvolněné spermie jsou zpracovány a recyklovány v těle. Celkový proces tvorby a zrání spermií trvá zhruba 70-72 dní, přičemž spermie po dozrání v nadvarlatech čekají na ejakulaci. Abstinence sama o sobě nepředstavuje zdravotní problém, protože tělo vstřebá a znovu využije materiál ze zaniklých spermií. Pro páry usilující o početí je důležitá jak kvalita spermií, tak faktory ovlivňující prostředí a zdravotní stav obou partnerů.

Tabulka - Základní údaje o spermiích a ejakulátu
| Parametr | Hodnota / rozmezí |
|---|---|
| Délka spermií | ~0,05 mm |
| Čas spermatogeneze | cca 70-72 dní |
| Objem ejakulátu | 2,5-4,5 ml (obvyklé 2-3 ml) |
| Počet spermií v 1 ml | 35-200 milionů (pod 20 mil/ml považováno za nízký) |
| Životnost v ženském reprodukčním traktu | až 5 dní (obvykle až 5 dní) |
| Životnost v ejakulátu při tělesné teplotě | 24-48 hodin |
MUŽSKÁ POHLAVNÍ SOUSTAVA
Plodnost mužů není časově neomezená. S věkem klesá pravděpodobnost početí a prodlužuje se doba snahy o koncepci. Urologické a andrologické vyšetření starších mužů by mělo patřit k základnímu vyšetřovacímu postupu u párů s poruchou reprodukce.