Návrat velkých kopytníků do volné krajiny Česka: Exmoorští poníci, zubři a pratur jako prostředek obnovy ekosystémů, ochrany a reprodukce

V lednu 2015 přijelo do rezervace ve středočeských Milovicích první stádo divokých koní. Exmoorští pony na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. „Mají prehistorický vzhled, který odpovídá malbám z Altamiry,“ vysvětluje poradkyně chovu a ponyinspektorka Kateřina Šandlová. Altamira je jeskyně v Kantábrii v severním Španělsku, ve které vědci našli množství pravěkých maleb. „Toto plemeno je jen minimálně prokřížené s dalšími plemeny. Díky tomu jsou geneticky velice primitivní,” přibližuje exmoorské pony Šandlová.

Poníci jsou zároveň přizpůsobení životu v tvrdých podmínkách. Mají tvrdá kopyta, která nepotřebují lidskou péči, a v zimě jim roste hustá srst chránící před mrazem. Zároveň dokáží spásat i vegetaci, které se jiní koně spíše vyhýbají. A právě díky jejich způsobu pastvy vznikají změny, které umožňují širší biodiverzitu v rezervacích.

Ochrana přírody prostřednictvím pastvy velkých kopytníků

K divokých koním se postupem času přidali i zubři a zpětně vyšlechtění pratuři. Kromě Milovic pak velké kopytníky najdeme v Podyjí nebo v meandrech Lužnice. Velcí kopytníci představují disturbanční prvek, který narušuje vegetaci a půdní povrch a díky tomu se mohou v rezervacích uchytit i druhy, které by jinak neměly šanci. Zároveň si rezervace zachovávají svůj otevřený ráz, který odpovídá původní středoeurop­ské stepi.

Dříve pomáhala krajinu udržovat volně se pasoucí zvířata, ve 20. století pak často vojáci, kteří vegetaci narušovali během pojezdu techniky. Obecně lze říci, že velcí kopytníci svou činností napomáhají obnově stanovišť vhodných pro řadu druhů rostlin a živočichů. Důležité je umožnit lidem vidět tato zvířata; proto se v Milovicích plánují vyhlídkové plošiny, aby návštěvníci mohli zblízka pozorovat průběh proměn krajiny.

Exmoorský poník a výběr vhodného plemene pro polopřirozené pastvy

Podle genetické a archeologické analýzy tito koně nejvíce zabarvením, velikostí a vzhledem odpovídají původním koním žijícím ve střední a západní Evropě. Proto byl exmoorský pony vybrán jako vhodné plemeno k polodivokému životu v Česku. Bývá také označován za prehistorického koně. Čeští ochránci přírody je kupují v Anglii za „přátelské“ ceny od 200 do 600 liber za kus, v závislosti na stáří a plodnosti.

Využitelné je to v podstatě kdekoli, jediným limitujícím faktorem je velikost lokality, aby vliv koní nebyl ničivý. Kupodivu to v západní Evropě funguje i u velkých aglomerací, například na okraji Amsterodamu je národní park, kde koukáte na stádo zubrů a v pozadí vidíte mrakodrapy. Teď v Milovicích a v dalších lokalitách se ukazuje, že přítomnost velkých zvířat nevylučuje využívání území lidmi. Plánované vyhlídkové plošiny umožní lidem zvířata vidět a zároveň hospodářskou udržitelnost krajiny.

Rozšíření projektu: zubři a pratur, zpětné šlechtění pratura a budoucnost české krajiny

V Milovicích bylo vypuštěno první stádo koní, a místa jako Traviny, Meandry Lužnice nebo Podyjí ukazují, že velcí kopytníci dokážou pomáhat udržet otevřené prostory otevřené pro řadu vzácných druhů. Zubři, zpětně vyšlechtění pratuři a exmoorští poníci se stávají součástí širšího rámce obnovy krajiny. U zubra to znamená nutnost řízené socialesce stáda podle sociální struktury a predikovaných velikostí; odhad počtů se pohybuje kolem 25 hlav na Travinách, s obdobnými počty v dalších lokalitách.

Nové stádo zubrů se plánuje do konce roku v Travinách; v Jihočeském kraji Meandry Lužnice a v Pardubickém Barochu vznikají rezervace pro velké kopytníky, které se staly součástí širšího konceptu obnovy krajiny. Zubr evropský se v Česku vyskytuje díky spolupráci s zoologickými zahradami a soukromými chovateli; projekt Česká krajina spolupracuje s Biologickým centrem AV ČR a mezinárodními partnery na tvorbě akčního plánu pro zubra a postupném rozšiřování populace v legálním a ohleduplném rámci.

Kromě ochrany a obnovy prostředí mají velcí kopytníci i významný edukativní a rekreační dopad: mohou lákat návštěvníky a zvyšovat povědomí o důležitosti biodiverzity a potřebě udržitelných způsobů hospodaření s krajinou. I proto je důležité nadále rozvíjet projekty, které kombinují ochranu přírody, vědu a veřejnou účast, aniž by došlo k nadměrnému zásahu do volné přírody.

Kritika a diskuze kolem pojmu „divocí koně“ a skutečné podoby projektu

Termín „divocí koně“ bývá některými kritikami považován za názvosloví pro farmový chov „divokých zvířat“. V diskuzích se objevují názory, že koně žijí v ohradách a že jejich vypuštění do opravdové přírody by bylo problematické. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že pečlivě vybraná plemena a správně řízené stádo umožňují volné pasení na velkých plochách, které mohou vést k pozitivním změnám v krajině, navazující na prirozené procesy.

Kritici často zmiňují rozdíly mezi divokými a domestikovanými zvířaty a mezi pastvou na velkých plochách a tradičním hospodařením. Z hlediska projektů obnovy krajiny je však cílem minimalizovat lidský zásah, snížit náklady na údržbu a současně podporovat diverzitu a stabilitu ekosystémů. V praxi to znamená doplňkové programy pro monitoring, edukaci veřejnosti a udržitelnou spolupráci se zemědělci, ochranářskými organizacemi a krajináři.

Praktické body projektu a současné výsledky

  • V Milovicích vznikla první rezervační zóna pro velké kopytníky o velikosti 40 hektarů; v plánu jsou rozšíření na další plochy v rámci regionu.
  • Exmoorští poníci vykazují vysokou účinnost při zamezování zarůstání a spásají i tvrdé, suché a mokřadní rostliny, čímž otevírají prostor pro kvetoucí byliny a hnízdiště ptáků.
  • Zubři a pratuři posouvají ochranu krajiny blíže k tradičním formám pastvy na velkých plochách a přispívají k obnově ekosystémů v Národním parku Podyjí, Meandrech Lužnice a dalších rezervacích.
  • Veřejnost a sponzoři mohou projekt dále podporovat prostřednictvím DMS a různých grantů, čímž se zvyšuje povědomí o významu velkých kopytníků pro krajinu.
Infografika: Rozšíření rezervací velkých kopytníků v ČR a jejich dopad na krajinu

Návrat velkých kopytníků

Návrat velkých kopytníků

tags: #divoci #kone #ve #volne #prirode #porody