Před více než dvaceti lety, 29. května 2000, se na pražské Žižkovské televizní věži objevily monumentální figury lezoucích černých batolat, dílo sochaře Davida Černého. Tyto sochy, známé jako Miminka, byly původně zamýšleny jako dočasná instalace v rámci projektu Praha - Evropské město kultury 2000. Nicméně, díky pozitivnímu ohlasu veřejnosti, se staly natrvalou součástí dominanty města. V roce 2017 prošla tato pozoruhodná díla renovací, během níž byla nahrazena zcela novými replikami, které byly na věž osazeny koncem března 2019.
Historie a původ soch Miminka
Série soch Miminka (v mezinárodním prostředí známá jako Babies) vznikla původně pro instalaci na budově Muzea moderního umění v Chicagu. Následně se objevila na různých místech po celém světě, včetně například budovy české ambasády v Londýně. První dočasné umístění deseti soch na Žižkovskou televizní věž bylo součástí projektu Praha Evropské město kultury 2000.
Každá z těchto soch váží přibližně 190 kilogramů (původní verze) a dosahuje impozantních rozměrů: 3,4 metru na délku, 2,4 metru na výšku a 1,2 metru na šířku. Pozdější repliky z roku 2019 jsou ještě těžší a váží kolem 350 kilogramů.
Umělecký záměr a interpretace
Charakteristickým prvkem obřích Miminek je absence tradičních obličejů. Místo nich mají sochy vyraženy jakýsi kód, což jim dodává znepokojivý vzhled a zároveň vybízí k zamyšlení. David Černý sám uvádí, že tato díla mohou symbolizovat technologický pokrok, který je na jedné straně lákavý, ale na straně druhé může být děsivý.
Někteří interpretují Miminka jako komentář k současné digitální době, kde se hranice mezi realitou a virtuálním světem stírají, a lidé se mohou cítit jako pouhé kódy v systému. V kontextu současného rozvoje umělé inteligence a digitální transformace nabývá tato interpretace ještě větší naléhavosti.
Vývoj a výměna soch na Žižkovské věži
Po svém původním dočasném umístění v roce 2000, díky pozitivnímu přijetí veřejností, zůstaly Miminka na Žižkovské věži natrvalo od roku 2001. V říjnu 2017 byla sochy sundány kvůli údržbě a obnově. Původní plánovaná oprava se ukázala jako neproveditelná, a proto bylo rozhodnuto o výrobě zcela nových miminek. Tyto modernizované verze byly na věž instalovány koncem března 2019.
Nové sochy, vyrobené společností České radiokomunikace, jsou nejen těžší, ale také vybaveny novým, odolnějším způsobem ukotvení, navrženým tak, aby snesly i extrémní povětrnostní podmínky.
David Černý - Provokatér a vizionář
David Černý (*15. 12. 1967) je jedním z nejvýraznějších a nejznámějších současných českých umělců, jehož díla často vyvolávají kontroverze a diskuse. Jeho plastiky, umisťované do veřejného prostoru doma i v zahraničí, jsou známé svou originalitou, provokativností a schopností reagovat na aktuální společenská témata. Kromě Miminek na Žižkovské věži patří mezi jeho nejznámější díla například otočná hlava Franze Kafky na Národní třídě v Praze.
Černý je laureátem prestižních ocenění a jeho umění přitahuje pozornost turistů z celého světa, kteří v Praze vidí centrum umění ve veřejném prostoru.
Další významná díla Davida Černého
Kromě slavných Miminek vytvořil David Černý řadu dalších pozoruhodných děl, která obohacují veřejný prostor:
- Otočná hlava Franze Kafky: Monumentální kinetická socha umístěná v Praze.
- Brouk: Sedmnáct metrů vysoká socha představující automobil Porsche 911 zapíchnutý na špendlíku, symbolizující brouka v entomologické sbírce.
- Obří socha nahé ženy: 24 metrů vysoká socha instalovaná na nájemním domě FRAGMENT.
- Socha těhotné ženy: Šestimetrová socha, kterou je možné si prohlédnout i zevnitř.
- Klikující autobus: Socha vytvořená k příležitosti Letních olympijských her v Londýně v roce 2012.
- Zadky: Interaktivní dílo v galerii Futura, které nabízí neobvyklý pohled po vylezení po žebříku a vložení hlavy do otvoru.
- Visící socha Sigmunda Freuda: Plastika znázorňující psychoanalytika visícího za jednu ruku.
- Embryo: Světelné vyobrazení embrya na fasádě Divadla Na zábradlí.
- Čůrající fontány: Dvě postavy močících mužů stojící v jezírku ve tvaru České republiky.
- Trabant na čtyřech nohách: Socha symbolizující porevoluční události roku 1989.
O Zikmundovi největším zvonu království - Miluju Prahu Davida Černého pro Signál Radio - díl 5.
Přijetí a kritika
Díla Davida Černého, včetně Miminek, se setkávají s rozporuplnými reakcemi. Zatímco jedni je obdivují pro jejich originalitu a provokativnost, druzí je vnímají jako kontroverzní či dokonce odpudivé. Server VirtualTourist v roce 2009 zařadil Žižkovskou věž s Miminky mezi nejošklivější stavby světa, nicméně tato kontroverze často přispívá k popularitě umělce a jeho děl.
Jedna z interpretací Miminek, kterou sdílí architekt Žižkovského vysílače Václav Aulický, vidí v sochách "computerová mimina, která lezou po raketě", což odráží technologický charakter stavby i doby.
