Jedna z nejčastějších otázek, kterou budoucí maminka během těhotenství dostává, je ta, jakým způsobem chce rodit.
Snem mnoha prvorodiček je přivést děťátko na svět přirozeným způsobem bez nutnosti sekce.
Jsou však situace, kdy je císařský řez nezbytný.
Císařský řez je chirurgickou alternativou vaginálního porodu.
Mnohé ženy se mu brání zuby-nehty, jiné ho ze strachu z bolesti naopak upřednostňují.
Někdy se mu rodička nevyhne, a to hlavně v případě, že vaginální porod představuje pro maminku a/nebo miminko vysoké riziko.
Jak jsme již zmínili, císařský řez je chirurgický porod dítěte.
Jedná se o běžný postup porodu, kterým u nás v posledních letech přijde na svět třetina všech narozených dětí.
Porod císařským řezem se obvykle provádí tehdy, když tradiční vaginální porod ohrožuje život matky nebo dítěte.
Může být akutní, ale také plánovaný.
Počty porodů císařským řezem celosvětově stoupají, ale stále je třeba mít na paměti, že jde o chirurgický zákrok, který s sebou přináší jistá rizika, a to jak pro matku, tak pro dítě.
Málokterá rodička si to uvědomuje, ale císařský řez je operace, proto při něm hrozí komplikace jako při kterékoli jiné operaci.
potíže s dýcháním u miminka, zejména pokud se císařský řez provádí před 39. Rozhodli jste se spolu s lékařem, že porod císařským řezem je pro vás tou nejlepší volbou?
V tom případě určitě odejdete z poradny s množstvím pokynů a informací o tom, jak snížit riziko komplikací a porodit úspěšně císařským řezem.
Samozřejmě, na porod císařským řezem se dá připravit hlavně tehdy, když ho z různých důvodů předem plánujete.
S touto možností je však třeba počítat i v případě, že chcete rodit přirozeně.
Císařský řez probíhá velmi zjednodušeně ve třech krocích - otevření břicha, vyjmutí miminka a zavření břicha.
Realita je však komplikovanější a budoucí maminku může proces císařského řezu překvapit.
Po hospitalizaci vás čekají rutinní vyšetření a kontrola těhotenské anamnézy.
Na základě konzultace s pacientkou anesteziolog vybere vhodný druh anestezie - epidurální, spinální nebo celková.
Na tom závisí, zda se dezinfekce a cévkování močového měchýře provádí před nebo po podání anestézie (v případě celkové anestézie se dezinfekce a cévkování provádí před podáním anestezie).
Samotný zákrok netrvá dlouho.
V současnosti, pokud nenastanou žádné komplikace, je miminko na světě během 30 minut.
Po zavedení cévky a podání anestezie lékař provede první řez, přibližně 2-3 centimetry od okraje „spony“, nad linií stydké kosti.
Po tomto řezu následuje otevření dělohy, během kterého se lékař snaží vyhnout poranění miminka.
To hrozí zejména v případě, že císařský řez je opravdu akutní a celý operační sál hraje o čas.
Po otevření dělohy porodník jemně a citlivě uchopí miminko (tomuto kroku vyjímání děťátka se říká také „vybavení plodu“), a to tak, aby zbytečně nezvětšoval řez v děloze.
V tuto chvíli hraje důležitou roli porodní asistent, který tlačí na břicho, čímž pomáhá miminko vytlačit ven.
Po vybavení plodu se porodník dále věnuje matce, kontroluje stav dělohy po vyjmutí miminka, rodí placentu a zašívá, zatímco o miminko se stará porodní asistent nebo novorozenecká sestra.
Miminku je třeba vyčistit pusinku a nos, odstřihnout pupeční šňůru a provést první vyšetření novorozence.
Po provedení císařského řezu vás s miminkem převezou na oddělení, kde zůstanete 3-4 dny.
Personál vás bude povzbuzovat v tom, abyste se co nejdříve po odeznění anestetik hýbala - nejprve se posaďte, pak vstaňte a procházejte se.
Zdravotní sestra vám může ukázat, jak přikládat miminko k prsu tak, aby nedošlo k bolesti v oblasti řezu, a lékař vám také dá tipy pro domácí péči.
Někdy se stane, že i po bezproblémovém porodu nastanou doma jisté potíže.
Lékař zná váš zdravotní stav nejlépe, proto dokáže objektivně zhodnotit, zda jste kandidátkou na císařský řez nebo je pro vás vhodnější vaginální porod.
V neposlední řadě myslete na to, že i císařský řez je porod a záleží zejména na tom, aby byla na konci této cesty maminka i miminko v pořádku.
A řeči, kvůli kterým byste se pro porod sekcí měla cítit méněcenně, pouštějte jedním uchem dovnitř a druhým ven.
Je dobré, abyste ještě před porodem věděla, že císařský řez může mít pro vás i vaše dítě určité následky.
Případné komplikace po císařském řezu nastat mohou, ale nemusejí.
Možné komplikace po císařském řezu pro matku
Císařský řez může mít negativní následky, tak jako každá jiná operace.
Komplikace se naštěstí netýkají všech čerstvých maminek.
Při císařském řezu povede lékař řez v obalech a stěně dělohy, aby mohl vyjmout dítě.
Tento řez bývá dlouhý 10 až 15 cm a nachází se těsně nad stydkou kostí.
Řez se provádí s velkou přesností, aby nedošlo ke zbytečnému krvácení nebo poškození uvnitř dutiny břišní.
Po vyjmutí novorozence jsou děloha i břišní stěna sešity a matka je umístěna na pozorování na pooperačním pokoji.
Kontroluje se její krevní tlak a obvykle dostává i léky proti bolesti.
Některým ženám je během zákroku podána jiná než subarachnoidální anestezie.
Pak trvá déle, než se vrátí k normálnímu fungování, a nemohou například okamžitě kojit své dítě.
Další nepříjemností spojenou s císařským řezem je prodloužená rekonvalescence.
Když léky přestanou účinkovat, může bolest po císařském řezu ztěžovat každodenní aktivity zejména během šestinedělí.
Mezi komplikace, které se u matek mohou po císařském řezu vyskytnout, patří mimo jiné hematomy, infekce operační rány nebo zánět dělohy.
Komplikací po operaci může být také embolie, jejíž riziko se zvyšuje na začátku šestinedělí, kdy je žena ještě bolavá po porodu a poněkud omezená v pohybu.
Jedná se o tzv. pozdní komplikace po císařském řezu.
Při tomto způsobu vedení porodu také obvykle dochází k větším ztrátám krve než při přirozeném porodu.
Je však nutné zdůraznit, že je rodička v rukou zdravotnického personálu v bezpečí, protože operační tým velmi dbá na to, aby se ani jí, ani dítěti nic nestalo.
Komplikace po císařském řezu způsobené jizvou a srůsty uvnitř břicha
Někdy se stává, že jizva na děloze, jež zůstane po šití, zapříčíní chybné uložení placenty během dalšího těhotenství (tzv. placenta praevia).
Mezi komplikace následného těhotenství lékaři řadí také rupturu dělohy nebo mimoděložní těhotenství v jizvě po císařském řezu.
Z tohoto důvodu se rodičům, kteří plánují další dítě, doporučuje počkat minimálně jeden rok po takové operaci, než se o ně pokusí.
Výrazně se tak sníží riziko rozestoupení jizvy a děloha získá možnost se po předchozím těhotenství lépe regenerovat.
Zmínit je třeba také srůsty v břiše (tzv. keloidní jizvy), které mohou v budoucnu způsobovat bolesti a znesnadňovat provádění dalších císařských řezů.
Při následných operacích tohoto typu se také zvyšuje samotné riziko komplikací.
Komplikace po císařském řezu související s tvorbou srůstů se vyskytují i mnoho let po operaci.
Mohou zhoršovat střevní peristaltiku a způsobovat bolest.
Pokud u sebe pozorujete podobné obtíže, je vhodné poradit se s lékařem.
Po porodu císařským řezem se doporučuje po šestinedělí navštívit urogynekologického fyzioterapeuta, který posoudí stav muskulofasciálního systému a pomůže mu se zotavit.
Někdy odborník doporučí speciální cviky, například pokud u matky došlo k natažení přímých břišních svalů.
Císařský řez - komplikace pro dítě
Možné komplikace spojené s císařským řezem se netýkají pouze matky.
Také v případě novorozence můžeme hovořit o určitých negativních důsledcích, jež jsou s císařským řezem spojeny.
Při takové operaci především dítě neprochází porodními cestami, a proto se nemůže osídlit dostatečným množstvím dobrých bakterií.
Lékaři tvrdí, že miminko může být z tohoto důvodu v budoucnu náchylnější k cukrovce, hypertenzi, obezitě nebo alergiím, ačkoli takový scénář vůbec nemusí nastat.
Při císařském řezu je dítě vyjmuto z břicha matky, proto je někdy nutné sledovat dýchání dítěte po porodu.
Novorozenec může mít i pohmožděné tělíčko a o něco méně kyslíku v krvi než při přirozeném porodu.
V jeho plicích někdy uvízne plodová voda, ale lékaři si s ní dokážou účinně poradit.
Při nastřižení děložních svalů může také dojít k poranění kůže dítěte, jedná se ale o velmi vzácné případy.
Nepotřebujete si tedy dělat starosti, protože děti narozené tímto způsobem jsou zdravé a vyvíjejí se stejně dobře jako ty, které absolvovaly přirozený porod.
Je dobré, abyste věděla, že kontakt kůže na kůži a kojení budou po císařském řezu možné až po několika desítkách minut.
Během této doby bude novorozenec v kontaktu především s nemocničními bakteriemi.
Naštěstí po ukončení všech lékařských procedur začne klokánkovat s tatínkem a později, až se po anestezii budete cítit lépe a zesílíte, také s vámi.
Podpora a domácí péče po císařském řezu
Porod císařským řezem je pro některé ženy obávanou nutnou alternativou, pro jiné vlastní volbou.
Ačkoli má maminka po porodu plno starostí s péčí o novorozence, rozhodně by neměla zapomínat ani na sebe.
Po přijetí do nemocnice je rodičce vyholena oblast klína a podávají se antibiotika.
Před vlastním císařským řezem nanesou porodníci na pokožku dezinfekci a celý zákrok probíhá na porodním operačním sále za sterilních podmínek.
Po operaci je rána 24 hodin překryta sterilním obvazem, který minimalizuje riziko infekce.
Poté může být nějakou dobu ještě chránena náplastí, kterou je ale dobré odstranit hned, jak je to možné.
Oblast řezu by měla vždy zůstat suchá a čistá.
Hoopení napomáhají i přiměřený pohyb a pomalá chůze - rodička může vstát obvykle asi 12 hodin po porodu.
Samozřejmě je potřeba se šetřit a nenamáhat břišní stěnu.
Pokud se vyskytly problémy se stavem rány po císařském řezu, je vhodnou alternativou tzv. vlhké hojení.
Nanesený gel vytvoří elastickou vrstvu, která místo chrání před okolním prostředím a vytvoří pH vhodné pro hojení.
Císařský řez v některých případech symbolizuje zákrok, který je nutný pro zachování zdraví matky i jejího dítěte.
V prvních dnech po císařském řezu je určitá bolest rány zcela přirozená.
Stejně tak k ní totiž dochází i v případě jiných chirurgických zákroků.
Pokud vás příliš omezuje v běžném životě, může vám lékař předepsat léky proti bolesti.
Pomoct mohou také chladivé obklady.
Někdy popisují ženy, že jizva bolela po dobu celého šestinedělí.
Počítejte proto s tím, že její zahojení může nějakou dobu trvat.
Jestliže je však bolest vyloženě nesnesitelná, je třeba celou situaci konzultovat s odborníkem.
Předtím, než lékař císařský řez provede, kůži opakovaně dezinfikuje.
Právě tímto způsobem se částečně předchází zánětlivým komplikacím v průběhu hojení.
I přesto se však infekce může v některých případech vyskytnout.
Může být totiž vyvolána mikroorganismy, které byly na kůži už před operačním zákrokem.
Infekci rány zpravidla poznáte podle otoku, zarudnutí a hnisu, který z rány vytéká.
V takovém případě je většinou nutné stehy odstranit, ránu opět otevřít a drénovat.
Při tomto procesu se z rány odstraňují veškeré nečistoty a odumřelé tkáně.
Braunol kožní roztok je registrovaný léčivý přípravek obsahující jodovaný povidon určený k dezinfekci nepoškozené vnější pokožky a antisepsi sliznic, pro opakované časově omezené antiseptické ošetření ran, popálenin, infekčních a superinfekčních kožních zánětů nebo k dezinfekci z důvodu hygieny a dezinfekci rukou lékaře před operací.
Než začnete přípravek používat, poraďte se svým lékařem!
Níže uvedené produkty jsou zdravotnické prostředky.
Prontosan® Wound Gel je určený k čištění, zvlhčování a dekontaminaci akutních, chronických a infikovaných kožních ran a popálenin 1. a 2.
Askina® Scar Repair je určený k hojení hypertrofických a keloidních jizev.
Po porodu následuje období šestinedělí, kdy se tělo dostává zpět do podoby před těhotenstvím.
V tuto chvíli mohou nastat komplikace, které poté změní fyziologické šestinedělí na patologické.
Již po porodu je nutná kontrola zavinování dělohy.
Pokud se nezavinuje určitou rychlostí, hrozí ženě výraznější krvácení, proto proti této komplikaci aplikujeme uterotonika, kterými retrakci dělohy podpoříme.
Musíme také vyloučit rezidua placenty v děloze, lochiometru, poruchy vyprazdňování močového měchýře, pánevní hematomy, atd.
Lochiometra - dochází zde k předčasnému uzavření děložního hrdla a mohou tak v děloze zůstat placentární rezidua, která brání správnému zavinování dělohy.
Poruchy vyprazdňování močového měchýře - po porodu může nastat situace, kdy vlivem porodu dochází k otoku močové trubice, tudíž se močový měchýř nemůže vyprazdňovat podle potřeby a zabraňuje tak svou velikostí správnému zavinování dělohy.
Poporodní krvácení je nejvíce nebezpečné ve formě diseminované intravaskulární koagulopatie, kdy představuje peripartální život ohrožující krvácení a jednu z nejčastějších příčin úmrtí rodičky.
Poporodní krvácení můžeme rozdělit podle časového hlediska na krvácení v časném a pozdním šestinedělí.
Obdobím časného šestinědělí nazýváme 1. týden po porodu.
V tomto období jsou nejčastější příčinou poruchy retrakce a kontrakce dělohy, placentární rezidua v děloze, špatné ošetření porodního poranění nebo jeho přehlédnutí, hemokoagulační poruchy - výše zmíněná diseminovaná intravaskulární koagulopatie.
Během porodu dochází nejčastěji k poranění hráze.
1. 2. 3. 4.stupeň - poranění zevního, vnitřního análního svěrače a anální sliznice.
Nepoznané poranění sliznice svěrače nebo jeho špatné hojení může zapříčinit vznik rektovaginální píštěle.
Před tím, než I.P. Semmelweis zavedl postup antisepse a před antibiotickou terapií byla puerperální infekce nejčastějším důvodem vzniku tzv.
Plocha po odloučené placentě byla vhodným místem pro zmnožení bakterií a dalšího šíření infekce.
Projev této infekce je v podobě sekundárního hojení poranění hráze s jeho zarudnutím.
Zánět děložní sliznice neboli endometritida je jednou z nejčastějších puerperálních infekcí.
Mezi původce endometritid patří streptokoky, gramnegativní bakterie, chlamydie nebo také mykoplasmata.
Děloha je bolestivá a na ultrazvukovém vyšetření se objevuje její prosáknutí s prokazatelnou dilatací děložní dutiny.
Infekce vzniká přestupem z děložní sliznice na děložní svalovinu buď přímo nebo lymfatickou cestou.
Při závažnějším průběhu může část svaloviny podléhat nekróze nebo se v ní vytvoří abscesy.
Hnis se poté může provalit do břišní dutiny.
Ze svaloviny se může infekce šířit také do širokého svalového vazu a může způsobit parametritidu.
Infiltrát je pastózní (těstovitý) a později prknovitý, ale vždy velice bolestivý.
Projeví se vysokými teplotami, nucením na močení, křečemi atd.
Vše můžou doprovázet známky peritoneálního podráždění.
K léčbě též užíváme antibiotika.
V těhotenství a šestinedělí může appendicitida probíhat ne zcela jasně, ale o to více nebezpečná může být.
V šestinedělí je často zaměněna za retrakci dělohy.
Mezi příznaky patří vyšší hodnoty pulzů, výrazná leukocytóza nebo také poruchy střevní pasáže.
Během císařského řezu může dojít k poranění břišních orgánů, hlavně močového měchýře či střevních kliček.
Právě tato poranění mohou být zdrojem rozvoje peritonitidy.
Neošetřené skryté krvácení může vést ke vzniku hemoperitonea nebo subfasciálního hematomu.
Infekce v ráně se projeví teplotou, zarudnutím či undulací sutury.
Tato infekce se poté řeší antibiotiky nebo derivací hnisu.
Pokud v šestinedělí nedojde k vymizení, léčíme je nejdříve lokálními čípky a mastmi.
Otoky jsou častou problematikou v těhotenství a po porodu, většinou ale samovolně vymizí.
Pokud i po porodu přetrvávají oboustranné otoky dolních končetin, může to být známkou hypoproteinémie.
Jednou ze zdrojů bolesti hlavy po porodu je postpunkční cefalea.
Vzniká jako komplikace epidurální analgezie, tím že dojde k perforaci dura mater, dochází ke snižování intrakraniálního tlaku.
Bolest se zhoršuje zejména při vertikalizaci (změně polohy z lehu do sedu), někdy se přidávají i poruchy sluchu a zraku.
Psychické problémy v šestinedělí mohou způsobit značné komplikace v nové roli rodiče.
Objevuje se 2. až 4. Horším stupněm poporodních blues jsou poporodní deprese.
Nejzávažnější psychickou chorobou v šestinedělí je poporodní psychóza.
Rozděluje se do dvou stavů.
Dříve byla mylně nazývána jako laktační psychóza, ale kojení a porod jsou pouze spouštěči této choroby, ne jejich zdroj.
Nadměrná tvorba mléka může ženu až vysilovat.
Může se jednat o vzácné poporodní postižení hypofýzy.
Jedná se o velice bolestivý stav, kdy dochází k ucpání mléčných vývodů mlékem.
Bývá často doprovázena teplotami.
Řešením je pravidelné odstříkávání mléka a obklady.
Puerperální mastitida je závažný stav s vysokými horečkami, vyčerpaností, otokem prsou s možnou tvorbou abscesů.
Je způsobena bakterií Staphyloccocus aureus, který se do prsu dostane buď cestou ragád nebo mlékovody z úst dítěte.
Léčba spočívá v pravidelném odstříkávání (nesmí se zastavit laktace) a podávání penicilinových antibiotik stabilních vůči betalaktamázám v možné kombinaci s inhibitory betalaktamáz.

Laskavý císařský řez na Fifejdách
Prevence pooperačních infekcí a péče o jizvu
První týden po operaci je kritické období pro hojící se jizvu.
Instrukce, jak se starat o jizvu po císařském řezu, by měla každá maminka dostat již v porodnici přímo od lékařů a sestřiček.
Obecně platí, že je velmi důležité předejít infekci a dalším zánětlivým komplikacím.
Nejúčinnější prevencí infekce je důsledné dodržování hygieny v podobě pravidelného omývání rány čistou vodou.
Namísto mýdla můžete použít hydratační krém Epaderm Cream, který poslouží také ke zvláčnění pokožky kdekoliv na těle.
Díky šetrnému složení je navíc Epaderm Cream vhodný i na péči o citlivou dětskou pokožku a to již od narození.
K čištění rány již 2. den po porodu je možné použít také oplachový roztok Granudacyn, který ránu chrání před infekcí a navíc urychluje hojení.
Jeho další výhodou je, že nepálí, snadno se aplikuje a je k dostání i v praktickém 50ml balení, které se snadno vejde do každé tašky.
Během prvních zhruba dvou týdnů, kdy jsou na ráně ještě stehy, je možné masírovat její okolí.
Císařský řez je poměrně specifickým typem zákroku a tomu by měla odpovídat i péče o pooperační ránu.
Stejně jako u jiných pooperačních ran je nejprve vhodné ošetření krytím Mepilex Border Post-Op, které bylo speciálně pro tento účel vyvinuto.
Vyniká svou absorpční schopností i flexibilitou a voděodolná svrchní vrstva navíc ránu chrání před nečistotami a bakteriemi.
Po 10-14 dnech po operaci se vyndají stehy a poté je ideální používat krytí Mepiform.
Toto tenké, pružné a diskrétní krytí podporuje proces hojení.
Pokud právě přemýšlíte, co si zabalit do tašky do porodnice, zohledněte i možnost, že vás čeká císařský řez.
Ačkoliv se jedná o nejčastější porodnickou operaci, rána po ní je hluboká a nevyhnete se vzniku jizvy.
Její podoba a funkčnost závisí do velké míry na tom, jak budete o pooperační ránu pečovat.
Mějte tedy s sebou vše, co pro šetrnou a kvalitní péči budete potřebovat.