Výzkum si kladl za cíl popsat rozdíly v osídlení dutiny ústní a střeva bakteriemi v prvních dnech po porodu u novorozenců v závislosti na tom, zda byli vystaveni účinku antibiotik během porodu. Antibiotika se běžně používají během porodu k ochraně matky před rizikem infekcí, zejména při císařském řezu a při předčasné ruptuře plodových obalů. Používány jsou ale i pokud je matka na konci těhotenství pozitivně testovaná na streptokoky skupiny B (GBS), neboť tyto bakterie patří mezi patogeny vyvolávající infekci u novorozence jako je sepse, pneumonie, meningitida apod.
Proč studovat mikrobiom a vliv antibiotik?
Rozmanitost a zastoupení mikroorganismů a to, co produkují, hraje klíčovou roli v mnoha procesech, včetně vývoje imunitního systému. Právě proto je důležité pochopit, jak různé faktory, se kterými se setkáváme v dětství, ovlivňují tuto kolonizaci. Podávání antibiotik během porodu, v ČR poměrně časté, je významným expozičním faktorem mimo jiné také proto, že v posledních desetiletích došlo k dramatickému nárůstu počtu císařských řezů po celém světě. Zatímco v roce 1990 byla globální míra císařských řezů přibližně 7 %, do roku 2021 vzrostla na 21 %. Dalším faktorem je vysoká prevalence pozitivně testovaných žen na GBS během těhotenství, která dosahuje přibližně 18 % celosvětově.
Metody a hlavní zjištění
Průkopem ve zkoumání mikrobiomu jsou sekvenační metody, které umožňují podrobně analyzovat mikrobiální genetickou informaci ve vzorcích a odhalit relativní zastoupení bakterií, mikroskopických hub a virů. „Sekvenování nám umožňuje podrobně analyzovat mikrobiální genetickou informaci ve vzorcích a odhalit v nich tak relativní zastoupení bakterií, mikroskopických hub a virů. Tento proces začíná tím, že ze vzorků, jako jsou stolice nebo stěry sliznice dutiny ústní, získáme DNA. Tu pak pomocí sekvenačních technologií takzvaně přečteme a určíme pomocí databází taxonomické zařazení mikroorganizmů. Následně probíhá statistická analýza dat a jejich interpretace,“ vysvětluje hlavní autorka studie Eliška Pivrncová.
Výsledky studie ukázaly, že v dutině ústní novorozence se vliv antibiotik během porodu projevuje v prvních 48 hodinách, následně jsou rozdíly mezi novorozenci porozenými bez antibiotické clonou a s ní potlačeny. U první stolice, mekonia, nebyly zaznamenány změny v rozmanitosti bakteriomu. V přechodné stolici, tj. stolici po 48 hodinách, už byl vliv antibiotik na zastoupení některých bakteriálních rodů pozorován. Otázkou zůstává, za jak dlouho či zda vůbec rozdíly v bakteriomu stolice mezi novorozenci porozenými pod antibiotickou clonou a bez ní vymizí. To bychom rádi zkoumali v navazující studii, dodává vedoucí výzkumného týmu Petra Bořilová Linhartová.
Císařský řez, antibiotika a infekce
V České republice je císařský řez dnes nejčastějším operačním porodem; frekvence kolem 25 %. Kontroverze kolem antibiotické profylaxe zůstává: peroperační podání antibiotik je v českém porodnictví běžnou praxí, ale není zcela jednotné napříč 104 porodnicemi. Studie ukazují, že profylaktická antibiotika snižují riziko infekčních pooperačních komplikací, ale jejich rutinní podání u nerizikových těhotných je předmětem diskuze, zejména u elektivních císařských řezů. Předkládané poznámky shrnují, že protektoranty a profylaxe mohou snižovat infekce, avšak zvyšují riziko vzniku rezistence a mohou ovlivnit střevní mikrobiom novorozence.
Co dělat po císařském řezu?
Po císařském řezu nastává rekonvalescence delší než po spontánním porodu; délka hospitalizace bývá 4-5 dní. Po operaci bývá doporučena fyzioterapie a laktační poradenství, péče o jizvu a včasná vertikalizace. Bonding a kontakt s miminkem bývá podporován v rámci jednotlivých porodnic, avšak jeho realizace se liší. Pokud je bonding možný, je to velká výhoda pro navázání kontaktu s dítětem již po operaci. Příprava na císařský řez zahrnuje informovaný souhlas, předoperační vyšetření, střídání operačních a anestézních postupů a volbu anestezie podle rizik a preferencí pacientky.
- Plánovaný císařský řez umožňuje lépe projednat přání rodiček a připravit se na poporodní péči.
- Akutní císařský řez vyžaduje rychlé rozhodnutí a může vést k odkladu některých aspektů podpůrné péče (bonding, kontakt s miminkem).
- Spinální anestézie umožňuje být rodičkou při vědomí a umožňuje bonding po porodu; celková anestézie je spojena s větším rizikem a obvykle zabraňuje bondingu.
Vliv porodu na mikrobiom a potenciální intervence
Přirozený porod poskytuje dítěti první mikrobiom od matky; císařský řez naopak často vede k odlišnostem v střevním mikrobiómu a vyššímu riziku alergií či astmatu. Vědecké poznatky ukazují, že děti narozené císařským řezem mohou trvat déle, než získají normální střevní bakterie, a že antibiotika podaná matkám během porodu procházejí placentou i do mateřského mléka. Jednou z nabízených metod, které se v některých zemích zkoumají, je vaginální očkování novorozence prostřednictvím aplikace vzorků vaginální mikroflóry matky. Již nyní se používají probiotika a kojení jako doplňkové strategie k podpoře zdravé mikrobiální kolonizace.
Praktické úvahy pro rodičky
Pokud plánujete císařský řez, je důležité diskutovat s lékařem o vašich přáních, možnosti partnera na sále, bondingu a poporodní péči. Informovaný souhlas by měl reflektovat vaše preference a specifické podmínky vašeho těhotenství. U vícečetných těhotenství se rozhodnutí o porodu posuzuje individuálně; v některých případech může být vaginální porod možný i u vícečetných těhotenství. V případě planovaného císařského řezu by měla být zajištěna dostatečná příprava a jasná komunikace s týmem o očekávaném průběhu a možnostech podpory.
Historie a kontext císařských řezů
Historicky první císařský řez na živé ženě je připisován Jakubovi Nuferovi (1500) a diskutuje se i o Trautmannovi; s postupem času a rozvojem dezinfekce, penicilinu a anestezie došlo k výraznému zlepšení bezpečnosti. Současné postupy v České republice ukazují, že císařský řez je standardně prováděn s moderním chirurgickým a anesteziologickým zázemím a snahou minimalizovat komplikace a infekce.
tags: #cisarsky #rez #antibiotika