Oslavili jste se svým miminkem první narozeniny a najednou je všechno jinak? Možná vás právě teď trochu zaskočilo jeho chování. Ze dne na den jakoby jste miminko nemohli poznat - je mrzuté, pořád chce jíst, špatně spí a celkově působí nespokojeně. Pokud to právě zažíváte, nezoufejte. S největší pravděpodobností přišel růstový spurt 12 měsíců, což je naprosto přirozené období, které brzy pomine.
V prvních letech života děti rostou jako z vody. Růst neprobíhá plynule den po dni, ale ve skocích, které se nazývají jako růstové spurty. Není to ovšem jen o tom, že dítě o kousek vyroste. Celé jeho tělo pilně pracuje, kosti se prodlužují, svaly rostou, mozek se vyvíjí.
Co je to růstový spurt a kdy se objevuje?
Růstový spurt je období intenzivního růstu a vývoje dítěte, které se projevuje změnami v jeho chování, spánku a apetitu. Objevuje se opakovaně během prvního roku života, přičemž kolem 12. měsíce je jedním z nejvýraznějších. Každé dítě je jiné a vyvíjí se svým vlastním tempem. Vaše batole může mít růstový spurt těsně před prvními narozeninami, přesně v den narozenin nebo třeba až ve 13. měsících. A pokud si myslíte, že po prvních narozeninách je konec, tak ještě rozhodně není. Růstové spurty pokračují i v batolecím věku a pak znovu výrazně v pubertě.
Typické projevy růstového spurtu:
- Zvýšená hladovost: Miminko má prostě pořád hlad. Ještě včera se spokojeně kojilo každé tři hodiny a dneska visí na prsu skoro pořád. Nebo sní svůj talíř a za chvíli zase hladově křičí. Pokud kojíte, může se stát, že batole chce k prsu každou hodinu, někdy i častěji. Je to vyčerpávající, víme.
- Poruchy spánku: Během prvního roku života miminka jste už určitě zaznamenali nejrůznější situace a období, kdy spí dobře a kdy nespí vůbec a vy s ním. Varianta 1: Miminko spí víc než obvykle. Zdá se, že by jen spalo a jedlo. Varianta 2: Spí hůř než kdy jindy. Budí se v noci, i když už celé týdny dobře spalo. Obě varianty jsou naprosto normální.
- Změny nálady: Možná si říkáte, že je to malý mrzout, protože vaše obvykle veselé děťátko je najednou nevrlé, plačtivé a nic mu není po chuti. Chce vás mít neustále nablízku. Když se ho snažíte položit, protestuje a chce být na rukou či u prsu. Není to proto, že by bylo rozmazlené. Růst je pro něj obdobím plného změn, cítí se nekomfortně, neví, co se děje, a vy jste jeho jediná jistota.
- Neklid při krmení: Paradoxně, i když má hlad, může být u krmení neklidné. Pouští prso, protože mléko neteče dostatečně rychle. Nebo začne jíst, ale za chvíli se vzteká a odmítá. Může dokonce zatínat zuby, když kojíte, což rozhodně není příjemné. Tohle chování vás může zmást - má hlad, ale nechce jíst? Ve skutečnosti chce, jen je frustrované, že potřebuje víc, než momentálně dostává.
Co se děje v těle dítěte během růstového spurtu?
Růstový spurt 12 měsíců je období kolem jednoho roku, kdy je dítě najednou více unavené, hladové a potřebuje vás víc než obvykle. Tělo se rychle vyvíjí, sílí svaly i kosti a mozek vytváří nové spoje, díky kterým se zlepšuje rovnováha, pohyb i porozumění řeči. Proto se právě teď učí stát, chodit a často říká první slova. Zároveň se zlepšuje trávení, takže zvládne víc pevného jídla a má větší chuť k jídlu - potřebuje totiž hodně energie. V tomhle věku se odehrávají úžasné věci. A právě všechny tyto pokroky vyžadují obrovské množství energie.
Kdy dítě nejvíc roste? Nejrychlejší růst přichází v prvním roce života, kdy miminko může vyrůst o více než 40 centimetrů a ztrojnásobit svou váhu.
Jak zvládnout období růstového spurtu?
Teď vás zajímá asi jediné, a to jak toto období zvládnout. Máme pro vás několik tipů, které vám možná přijdou vhod.
Tipy pro rodiče:
- Naslouchejte svému dítěti: Pokud se snažíte dodržovat pevný režim, teď je čas naslouchat svému dítěti. Chce jíst? Nakrmte ho.
- Důvěřujte svému tělu při kojení: Pokud kojíte, také naslouchejte svému tělu. Když miminko častěji požaduje kojení, tělo přirozeně začne tvořit více mléka a během 2-3 dnů se produkce zvýší. Ale musíte mu dát šanci častým přikládáním (odstříkávání mezi kojením může také pomoct). Nebojte se, že nemáte dost mléka. To je nejčastější obava maminek v tomhle období.
- Pozor na umělé mléko: Když vidíte unavené, plačící dítě, které pořád chce jíst, první myšlenka může být: „Tak mu dám umělé mléko, ať má dost.“ Ale na dokrmování si dejte raději pozor, protože může situaci zhoršit. Samozřejmě, pokud opravdu není zbytí a vy jste na konci sil, poraďte se s pediatrem.
- Pečujte o sebe: Toto období je vyčerpávající, a to nejen pro děti, ale i pro rodiče. Tak jako tělíčko dítěte naplno pracuje, aby kousek povyrostlo, tělo maminky zase pilně tvoří mléko. S tím jsou pak více unavené a hladové i maminky. To je normální. Důležité je myslet na to, že je to JEN období. Pijte skoro neustále - mějte u sebe vždy láhev s vodou. Jezte, když máte hlad - teď opravdu není čas na diety. Spěte, když dítě spí - odpočiňte si, protože to je teď opravdu důležité. Odpusťte si dokonalost - dům nemusí být uklizený.
- Využijte nosítko nebo šátek: Dítě chce být pořád u vás, cítit vaše teplo i tlukot srdce. To je sice krásné, ale v realitě to může vypadat tak, že byste potřebovali pár rukou navíc. Nosítko nebo šátek může být v téhle době zachránce.
Jak dlouho růstový spurt trvá?
Obvykle to jsou 2-3 dny, někdy až týden. Ale určitě ne navždy, i když se vám to právě teď může zdát. Pokud to trvá déle než týden a dítě je stále neklidné, zamyslete se, zda máte dost jídla i pití nebo zda to náhodou není nemoc.
Růstové bolesti
Růstové bolesti se objevují obvykle při růstovém spurtu mezi 3. a 12. rokem, a to hlavně během nocí. Typicky si děti stěžují na bolest nohou - holení, lýtek, stehen nebo pod koleny. Bolest bývá na obou nohách, má různou intenzitu a často dítě vzbudí ze spánku. Většinou však netrvá dlouho a přes den dítě běhá zase vesele dál. Lékaři se shodují, že bolest není způsobena samotným růstem kostí.
Konec kojení a příprava na něj
Zda kojíte, jak často nebo do jakého věku, je skutečně vaší individuální záležitostí. Každé dítě a každá maminka jsou jiné, a proto si každý najde svou vlastní cestu. K tomu patří i rozhodnutí přestat kojit a vaše okolí by to mělo plně respektovat.
Z hlediska správné výživy a vývoje dítěte vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučení týkající se kojení. Doporučení jsou vydána s celosvětovou platností, přičemž hygienické standardy nejsou ve všech částech světa stejné a kvalita dostupné výživy pro malé děti se liší. Přestože je kojení nejpřirozenějším a nejvyváženějším způsobem výživy dětí, je v naší zemi k dispozici dostatek kvalitní dětské výživy. Takže pokud přestanete kojit před druhým rokem věku dítěte, neohrozíte jeho vývoj.
Rozhodnutí o ukončení kojení
Rozhodnutí přestat kojit si však dostatečně promyslete a připravte se na něj. Při zvažování správného postupu záleží na tom, zda to potřebujete udělat ze dne na den, nebo zda máte k dispozici delší časový úsek. Prvním krokem k odstavení od kojení je vaše pevné rozhodnutí. Zvažte a promyslete skutečný důvod, proč jste se tak rozhodla. Pokud o tom sama pochybujete, dítě to může vycítit a být z tohoto procesu ještě nervóznější. Jakmile se rozhodnete a začnete, vytrvejte.
Postupné ukončení kojení
Pokud budete hledat způsob, jak kojení ze dne na den přerušit, bude to těžší. Pro dítě i stav vašich prsou bude lepší, když si tento krok rozložíte alespoň na několik dní a počet kojení skokově snížíte. Pokud máte dva dny, snižte počet kojení za den v prvním dni na polovinu a v dalším dni s kojením úplně přestaňte. Pokud máte na ukončení kojení více času, zvolte pomalejší a pro obě strany méně bolestivý způsob.
Krmení vašeho dítěte by již mělo mít svůj časový rozvrh a pravidelnost. Pak si vyberte konkrétní denní dobu, kdy kojení nahradíte jiným krmením. Těžší je omezit kojení přes noc a pokud je dítě zvyklé při kojení usínat. Zde budete potřebovat více trpělivosti, vysvětlení, případně tatínkovu pomoc. Miminko bude z nové situace nervózní a bude potřebovat více vaší lásky a doteků.
Výživa po ukončení kojení
V prvních letech života poskytuje mateřské mléko všechny potřebné živiny, které dítě potřebuje ke svému růstu. Od 6 měsíců věku dítěte je vhodné mateřské mléko doplňovat běžnou stravou a seznamovat dítě s dalšími potravinami. Pokud se rozhodnete kojení ukončit, mějte na paměti, že tyto živiny je třeba doplnit jiným způsobem.
Dítě do jednoho roku věku není schopno plně strávit běžné kravské nebo jiné mléko, proto musíte jako náhradu mateřského mléka zvolit kojenecké mléko vhodné pro věk vašeho dítěte. Některé matky musí vyzkoušet několik značek mléka, než najdou vhodnou náhradu pro své dítě. Pokud tedy kupujete první balení umělého mléka, kupte nejmenší balení a vyzkoušejte, zda vašemu dítěti vyhovuje. Pokud máte v rodině alergii nebo jiné autoimunitní onemocnění, vybírejte hypoalergenní HA mléka. Děti, u kterých je potvrzena intolerance laktózy, mají také zvláštní požadavky na výživu.
Pro děti starší půl roku jsou důležitou součástí stravy kaše a dětské příkrmy. Dětské kaše jsou skvělým mezistupněm mezi mateřským mlékem a pevnou stravou. Můžete si vybrat mezi mléčnými a nemléčnými alternativami. Jsou dobrým způsobem, jak seznámit děti s různými obilovinami, příchutěmi nebo přidat vhodné ovoce. Kojenecké příkrmy, ať už zeleninové, ovocné nebo s přídavkem masa, nabízejí ještě širší škálu možností. Po ukončení kojení je třeba věnovat trochu více pozornosti tomu, zda strava vašeho dítěte skutečně pokrývá všechny důležité vitaminy, minerální látky, ale také probiotika nebo prebiotika. Dobrou volbou je co nejpestřejší strava odpovídající věku a zdravotnímu stavu vašeho dítěte. Pokud máte jakékoli pochybnosti nebo otázky, obraťte se na svého pediatra.
Pláč při kojení a po něm
Pláč při kojení nebo po něm může mít různé příčiny. Pokud se to stane jen občas, pak miminko většinou stačí trpělivě a s láskou utěšit a zkusit jej opět nakojit. V případě, že se ale jedná o pravidelný křik během kojení, které by mělo dítě naopak uklidnit, pravděpodobně má miminko nějaký problém.
Možné příčiny pláče při kojení:
- Nedostatečný tok mléka: Nejčastější příčina, proč se miminko na chvíli přisaje, pak se odtáhne, má zaťaté pěstičky, pláče a vzteká se, je nedostatečný tok mléka. Ke snížení toku mléka často dochází mezi 3. a 4. měsícem života vašeho malého pokladu. Řešením tohoto problému je zvýšení toku mléka. Můžete se obrátit na laktačního poradce, ale i na svého lékaře či lékárníka, který vám může doporučit farmatologické prostředky. Pomáhá také velmi častý tělesný kontakt s děťátkem.
- Gastroezofageální reflux (GER): Pláč při kojení může také být projevem tzv. gastroezofageálního refluxu (GER). Reflux u kojence zjednodušeně znamená situaci, kdy mateřské mléko z žaludku společně s kyselinami a trávícími šťávami stoupá zpět do jícnu děťátka. Malému strávníkovi je to nepříjemné, pálí jej to. Řešením pak může být podávání výtažku ze svatojánského chleba před kojením. Dávejte si také pozor na polohu, ve které se vaše miminko při kojení nachází. Měla by být vyvýšená, někdy je dokonce nutná zcela vzpřímená poloha dítěte.
- Alergie na potraviny nebo intolerance: Pokud máte mateřského mléka dostatek a reflux vašeho drobečka netrápí, pak problém může být i v tom, co dostáváte do svého těla. Popřemýšlejte, zda jste do vašeho jídelníčku nezařadila něco nového, co by mohlo vašemu děťátku vadit. Často se jedná o velmi aromatické potraviny, třeba citrusy nebo ostrá jídla. Ty mohou negativně ovlivnit chuť mléka. V případě, že kouříte nebo pijete alkohol v době, kdy kojíte své dítě, pak je možné, že mateřské mléko děťátko odmítá z toho důvodu, že mu nechutná.
- Nadýmání a plynatost: Pokud sníte něco silně nadýmavého, pak je možné, že vaše děťátko budou trápit nepříjemné prdíky, na které může pomoci jemná masáž od maminky a pár kapiček léku, který je určený speciálně na tento citlivý miminkovský problém.
- Předčasné ukončení kojení: Ujistěte se důkladně a několikrát, že jste kojení neukončila předčasně a vaše děťátko nechce ještě trošku mlíčka.
- Potřeba blízkosti: Velmi častým případem, kdy děťátko pláče po kojení, je prostý fakt, že mu bylo odebráno prso, které jej nejen krmí, ale i uklidňuje, a těsná blízkost maminky, toho nejdůležitějšího člověka na světě.
Kdy je vhodné odstavit dítě?
Nedá se říci, že by existoval nějaký přesný věk, kdy je již vhodné dítě odstavit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a dále kojit alespoň do 2 let dítěte. Mezi 6. - 12. měsícem se pozvolna zavádí příkrmy (v roce by jich mělo být celkově 5), ale mateřské mléko je stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte. Mezi 1.- 2. rokem věku je mateřské mléko již jen doplňkem výživy, poskytuje část mléčné dávky (většinou třetinu až polovinu, zbytek by měly tvořit jiné mléčné výrobky - sýry, jogurty, mléčné kaše, zakysané výrobky aj.).
Stále velmi důležitou funkci ovšem mateřské mléko hraje v posilování imunitního systému dítěte, když mateřské mléko obsahuje obranné látky „šité“ přímo na míru konkrétnímu dítěti. Po 2. roce života již mateřské mléko není z výživového hlediska nutné, je možné podávat již běžné kravské mléko i k přímé konzumaci (mezi 1.-2. rokem je možné ho již využívat k přípravě pokrmů), pokud dítě není alergikem (zde se kravské mléko doporučuje až po 3. roce), nicméně mateřské mléko stále obsahuje obranné látky, takže je stále velmi hodnotné a rozhodně nelze prohlásit, že dlouhodobé kojení, po roce věku, je k ničemu, jak je, bohužel, dost často slyšet.
Význam kojení po 12. měsíci: Dá se říci, že po 12. měsíci věku se již snižuje význam kojení jakožto prvku výživy, jedná se již jen o doplnění výživy. Mateřské mléko stále poskytuje část mléčné dávky a je zdrojem obranných látek dítěte, ale do popředí se dostává, hlavně po 18. měsíci věku, psychický vliv kojení - dítě hledá u prsu útěchu, lásku, bezpečí, teplo, domov, je to jen jeho území a ve chvilce kojení je tu máma jen pro něj. Docela často si děti u prsu řeší veškeré své trápení, bolístky, u prsu se uspávají i probouzejí.
Přirozené ukončení kojení
Přirozené ukončení kojení znamená, že dítě samo přestane kojení vyžadovat, obvykle trvá několik let. Ve společenstvích, kde je dlouhé kojení podle potřeby normou, se děti obvykle samy přestanou chtít kojit mezi 3. a 4. rokem. Ve vyvinutých zemích je tento způsob nezvyklý a pro mnoho lidí neznámý.
Kojení ale není pouze zdroj potravy. Má značný význam rovněž jako prostředek uspokojení, potěšení a komunikace mezi dítětem a matkou. Pokud chcete ukončit kojení kvůli nějakému problému, zvažte, zda odstavení vyřeší váš problém. Přirozené odstavení je sice obvykle postupné, ale nebývá rovnoměrné. Vyžadovaná frekvence kojení klesá v některých obdobích rychleji, v jiných pomaleji. Někdy se může opět zvýšit, například pokud je dítě nemocné nebo v období rychlejšího růstu. Někdy se dítě odstaví náhle.
Podpořte dítě tím, že pro kojení zvolíte vhodné označení, abyste o kojení mohli mluvit na veřejnosti diskrétně, např. "dát si mlíčko". Pokud jste s kojením nespokojená, ale vadí vám kojení v určité době, nikoliv kojení jako takové, může být řešením dočasné odstavení. Vynechejte ta kojení, které vám vadí. Můžete vynechat např. denní kojení před procházkou.
Postup při odstavování
Odstavování je opravdu složitá záležitost a menšímu batolátku najednou zcela kojení odepřít není optimální. Většina dětí velmi dobře reaguje na postupné odbourávání kojení - začněte s tím, bez kterého si myslíte, že to dítě zvládne nejlépe. Např. se rozhodnete, že zrušíte odpolední kojení před procházkou. Je vhodné dítěti podat nějakou náhražku, ať už něco malého na svačinku nebo k pití. Pokud dítě přesto bude dávat najevo, že chce prso, tak ho zaujměte hračkou, hrou, listováním v knížce, pozorováním lidí za oknem, krátkým puštěním televize, rychlým oblečením a odchodem na procházku - cokoliv, co odvede pozornost dítěte od výstřihu. Těžší je to potom s kojeními, které zůstanou naposled, ty, které dítě vyžaduje intenzivně. Mělo by to být poslední 1 nebo 2 kojení, které se takto odbourají.
Je možné si například prsa zalepit či nabarvit (např. genciánovou violetí), zavázat obvazem a stále dokola tvrdit, že mlíčko už není, že již dítě není miminko (toto můžete povídat i relativně malému dítěti, třeba do roka věku, děti rozumí více, než si myslíme) a že je potřeba mlíčko pro další miminko. Pokud se rozhodnete, že už opravdu končíte a zůstalo Vám to nejposlednější kojení, tak si musíte za svým rozhodnutím pevně stát. Pokud váháte, zda opravdu děláte správnou věc a zda přeci jen ještě nemáte kojit, je Vám dítěte líto, špatně odstav snášíte, tak velmi pravděpodobně nejste Vy ani dítě na odstavení připraveni a je vhodné ho odložit. Nic ale nebrání tomu, aby jste si stanovila nějaká pravidla, např. kojení 2-3x denně, ve stejný čas či stejné situaci (např. před spaním).
Náhlé odstavení je velmi obtížné jak pro matku tak pro dítě, proto se mu pokud možno vyhněte. Pozor! Podprsenka by prsa měla podpírat, ne škrtit. Tady ti každý napíše jen své zkušenosti, ale ty jsou nepřenosné, každá je v jiné situaci. Pokud máš zdravotní problémy nebo jiné, určitě se poradit s gynekoložkou. Nikdo tady neví jak ještě kojíš, kolik dítě už jí, kdy si začala přikrmovat, jestli dáváš UM ..... Postupně jak budeš nahrazovat kojení jídlem, tak začít třeba nějaké kojení nahrazovat UM, třeba před spaním, v noci, atd..., tím pádem začne klesat laktace. Určitě nestahovat prsa, je to z dob minulých, dnes se nedoporučuje, hrozí poranění mléčné žlázy !
Připrava na odstavení a umělou výživu
Nejdříve je vhodné dítě navyknout na lahvičku či hrníček, z kterého má později dítě UM pít a nabídnout mu v něm nejdříve MM. Nejlépe je, když dítě krmí někdo jiný než matka, protože mnohé děti nedokáží pochopit, proč mu máma nutí lahev, když kousek vedle je mlíčko ve „výhodném prsním balení“. S lahvičkou či hrníčkem to chce mnohdy hodně trpělivosti, kojené děti někdy jiné způsoby krmení než prso tvrdošíjně odmítají. Jakmile dítě akceptuje MM z lahve, tak už je jen krůček k tomu, aby přijmulo UM stejným způsobem. Ze začátku je možné UM ředit MM, až nakonec zůstane již jen UM.
U dětí, které potřebují hypoalergenní UM, které je trochu hořké je možné ho pro začátek trošku osladit např. medem (ale to jen u dětí starších 1 roku, u mladších dětí se med nedoporučuje). Nicméně existují i děti, které UM naprosto kategoricky odmítají a zde je potřeba to řešit individuálně, hlavně u dětí do 6. měsíce věku. Mezi 6.-12. měsícem se tato situace řeší zvýšeným množstvím např. mléčné kaše, podáváním UM v ovocným i zeleninových příkrmech, aby dítě mělo dostatečnou mléčnou dávku.