Bohunice dotepani pupečníniku: fyziologie, výhody a současné trendy v praxi

Porod je fyziologický proces, jeho průběh nelze přesně naplánovat. I tak je ale dobré se na něj připravit. K tomu může sloužit právě porodní „přání“, ve kterém můžeme vyjádřit svá přání, očekávání, popsat ideální průběh porodu. Pokud je žena na porod připravená, zbaví se strachu z neznámého a je schopná lépe komunikovat s personálem porodnice. I pro něj je informovaná rodička přínosem. Před samotným sepsáním porodního přání je dobré ujasnit si, proč ho vlastně píšete, co byste u porodu chtěla a co ne. Co je pro Vás důležité, ale zároveň se toho nedržet jako klíště. Je dobré mít otevřené všechny varianty, porod bývá nevyzpytatelný, může se vyvíjet tak, jak to neočekáváte. S Vy pak klidně i během porodu můžete měnit svoje dosavadní priority. Vždy je ale základem otevřená komunikace, nastavení nějakých mantinelů a flexibilita. Porodním přáním můžete maximálně získat, ale pro jeho sepsání musíte celému procesu rozumět, vědět, co vás může potkat, mít kvalitní informace. Bez tohoto nemá smysl kopírovat něco z internetu a nevědět, co to znamená. Informace lze získat na našich předporodních kurzech, od porodní asistentky, od svého gynekologa, ale také od porodní asistentky. Důležitým zdrojem informací, a dnes nejhojněji využívaný, je internet. Zaměřte se na stránky zdravotníků a v oboru vzdělaných osob. Spoustu informací můžete získat i od maminek, které už mají porod za sebou a mohou vám sdělit svoje pocity, jestli a jak moc se jejich představy lišily od reality. V tomto případě je důležité si uvědomit, že porod je subjektivní záležitost. To, co pro jednu mohl být krásný zážitek, může jiná vnímat negativně. Nezapomínejte ani na svého partnera! Porodní přání vám může pomoci utřídit si před nastávajícím porodem myšlenky, připravit se na to, co Vás čeká. Nezapomínejte však na to, že každý porod je jedinečný. Proto se Váš druhý porod může zcela lišit od toho prvního. Přestože máte přesnou představu o tom, jak by měl probíhat, vše nakonec záleží na dítěti a dalších okolnostech jeho příchodu na svět. Nedoporučujeme stáhnout si už hotové porodní přání z internetu. Často není aktuální a někdy se vymezuje proti praktikám, která se již nedělají. Základem je utřídit si myšlenky. Uvědomte si, co vlastně potřebujete. Co chcete zdravotníkům říct a k čemu by to mělo vést? Buďte stručná. Zdůrazněte specifika, pokud víte, že vás něco zvláště stresuje nebo naopak uklidňuje, napište to. Základem je určitě zdvořilost, pomůže k navázání osobního vztahu. Základem by mělo být zamyšlení nad tím, co je pro vás v jednotlivých fázích důležité. Jednou z možností tak je rozložit plán do jednotlivých fází, tzv. Osobní údaje. Co chcete, abychom o vás věděli. 1. Preferované činnosti během 1. 2. 3. Rádi s Vámi sestavíme či zkonzultujeme Vaše porodní přání. 12. 7. 2017

Stále častěji se mluví o využívání pupečníkové krve a kmenových buněk v ní obsažených pro moderní regenerativní medicínu. Pupečníková krev je krev právě narozeného dítěte, která zůstává v placentě a v pupečníku po přestřižení pupeční šňůry. Pupečníková krev a pupečníková tkáň (to je část pupeční šňůry dítěte. Tkáň pupečníku je hmota, která obklopuje cévy pupečníku) jsou bohatým zdrojem kmenových buněk. A právě to je zdrojem dalšího vývoje regenerativní medicíny. V okamžiku porodu je pozornost soustředěna na dítě. Spolu s dítětem však odchází vzácné tkáně, které zajišťovaly jeho vývoj, jako jsou pupečníková krev, pupečníková šňůra, placenta. Porod je proto jedinečnou, neopakovatelnou šancí nelikvidovat je jako biologický odpad, ale dát prostřednictvím nich do budoucna šanci vlastnímu dítěti, příbuzným a ostatním lidem ve zdravotní nouzi. Díky specifickým postupům jako je např. množení buněk a ovlivnění jejich vlastností lze například pupečníkovou krev nebo pupečníkovou tkáň, které byly původně pouhým biologickým odpadem, přeměnit na lék. Kmenová buňka je buňka, která ještě není specializovaná a nezná svůj úkol. Tato schopnost kmenových buněk za běžných okolností umožňuje tělu vytvářet nové buňky a opravovat tak poškozené nebo opotřebované části tkání a orgánů. V průběhu života kmenové buňky stárnou a nedokáží udržovat krok s každodenními požadavky organismu. Dospělé kmenové buňky fungují méně a méně a právě to je příčinou rozvoje známých příznaků stárnutí. Kmenové buňky mají mnoho neopakovatelných vlastností. Perinatální kmenové buňky obsažené v pupečníkové krvi, tkáni pupečníku a placentě jsou snadno dosažitelné. Jsou nezatížené životní stylem, stárnutím, viry a vlivem okolního prostředí. Miminko hned po porodu pokládáme na maminčino tělo. Pupečník se nechává několik minut dotepat, dítě je zatím zakryto suchou plenou. Porodní asistentka pak na chvilku miminko přenese z matčina těla na vyhřátý pult, který je nedílnou součástí všech porodních pokojů. Stojí vedle matčiny postele, je vybavený tepelným zdrojem a je přístupný z několika stran. Bezprostředně po porodu zdravému, tedy fyziologickému novorozenci poskytujeme jen neodkladnou péči jako je ošetření pupečníku a očí nebo označení identifikačním náramkem a číslem. Důsledně dbáme na to, aby neprochladl. V první, páté a desáté minutě po porodu porodní asistentka hodnotí tzv. Apgar skóre - jde o údaj, který vypovídá o tom, jak se miminko bezprostředně adaptuje na svět. Protože je naší hlavní snahou omezit veškeré rušivé zásahy do přirozené poporodní adaptace novorozeného dítěte, dává porodní asistentka miminko následně opět do maminčiny náruče.

Jeden z prvních lékařských zásahů, který dítě po narození absolvuje prakticky ihned je přestřižení pupečníku. Většinou je tato možnost nabídnuta tatínkovi. A jak už to bývá, každé pro má i své proti. Nastávající maminky si často do svých porodních plánů píší, že si přejí nechat dotepat pupečník. Rutinním postupem je však zcela opačný postup, pupečník ihned po narození dítěte zasvorkovat a přestřihnout. Proč tedy nechat dotepat? Je význam dotepání pupečníku tak velký? Lékaři často uvádějí riziko vykrvácení a novorozenecké žloutenky jako důvod, proč pupečník nenechávat dotepat. Bohužel, často jim chybí podložené vědecké studie, které by je přesvědčily o prospěšnosti dotepání. A v neposlední řadě, jedná se o rutinní postup a neradi své zaběhnuté postupy mění. Jak je to s tím rizikem vykrvácení? Tepny a žíla v pupečníku po jeho dotepání zkolabují a celý okruh se uzavře. Jakmile se pupečník dostane po narození dítěte mimo tělo, arterie zareagují (obsahují látku, která zgelovatí) a krev neodtéká od dítěte ven. Žíla ještě zůstává otevřená a tak proudí krev z placenty k dítěti. Pokud tedy dítě nedýchá dostatečně, pomáhá mu právě krev, která je okysličována v placentě a je vedena k dítěti. Dále dle zdravotníků má dotepání vliv na novorozeneckou žloutenku. Pokud je ale pupečník přerušen příliš brzy, tak dítě přichází o spoustu potřebných látek díky krvi, která zůstala v placentě, což také může způsobit novorozeneckou žloutenku a anemii. Rychlým přerušením pupečníku může dítě přijít o 1/3 krevní zásoby, dochází tedy ke snížení objemu krve, čímž se sníží zásoba železa a hrozí anemie. Odloučení placenty obvykle nastává později, stává se objemnější, protože nebylo umožněno, aby se z ní krev dostala po narození k dítěti. Rizikem pro matku může být tzv. feto-materální transfuze (smíchání zbytku krve miminka, který koluje v placentě s oběhem matky). Tlak při stahování dělohy může způsobit prasknutí cév v placentě a to dovolí, aby se krev dítěte dostala do oběhu matky, riziko pro matku je kritické pokud má skupinu Rh minus a dítě Rh plus. Rychlé přerušení pupečníku může mít vliv na adaptaci a dýchání novorozence. Pupečník dotepává v průměru 10 - 30 minut. Dítě dostane asi o cca 65 - 152ml krve navíc. Přechod na dýchání je plynulejší a dítě, které může nadále dýchat přes pupečník má lepší poporodní adaptaci. Pokud je dítě stále na pupečníku, není nikam odnášeno, nedojde k separaci od matky a může proběhnout bonding. Dotepání trvá tak dlouho, dokud není celý bílý a není v něm žádná krev pohmatem lze zjistit, že už nepulzuje. Darování pupečníkové krve se vylučuje s dotepáním pupečníku. Dítě by tak přišlo o cca 100ml krve, což se podobá náhlé krevní ztrátě asi 1,5l u dospělého. Velmi populárním a častým trendem v požadavcích dnešních maminek je nechat po porodu dítěte dotepat pupečník. Výrazně tím pomůžeme dětem narozeným předčasně (před 37. týdnem) a lékaři to v tomto případě doporučují. Pro děti narozené v termínu má dotepání také pozitivní účinky, není však nutné. 15. 11. Pupeční šňůra neboli pupečník zajišťuje zásobování dítěte kyslíkem a živinami během vývoje v děloze. Tento proces trvá ještě i chvíli po porodu. Když se miminko narodí, pupečník ještě několik minut pulzuje. V české terminologii se většinou obecně mluví o dotepání pupečníku, které trvá mezi 1-5 minutami. Dítě dostane během první minuty po porodu z pupečníku přibližně 70 až 80 ml krve navíc. Tímto může být pozitivně ovlivněna hladina hemoglobinu při narození a zásoby železa. U předčasně narozených dětí to lékaři doporučují, je ale potřeba si uvědomit, že tyto děti potřebují velmi rychlou lékařskou péči a nelze čekat na dotepání pupečníků několik minut. U dětí narozených v termínu uvádějí některé zdroje do souvislosti delší dotepání pupečníku a zvýšené riziko novorozenecké žloutenky či přenos infekce z placenty. Prozatím nejsou žádné prokazatelné výsledky o tom, že by byl nějaký rozdíl ve vývoji a zdravotním stavu miminek s krátkým nebo dlouhým dotepáním pupečníku. Například rozdíly v množství železa v krvi novorozenců se srovnají během několika týdnů. Velmi záleží na celkovém zdravotním stavu dítěte, matky a na typu porodu. Pupečníková krev je krev, která zůstává po porodu v pupečníku a placentě. Naše maminky ze studie CELSPAC The Next Generation (TNG) se nás často ptají, zda je problém v odebrání pupečníkové krve, když chtějí pupečník nechat dotepat. Problém v tom NENÍ. Naše studiové asistentky respektují vaše přání a domluvu s porodní asistentkou, popř. lékařem.

Pro optimální okno pro odběr pupečníkové krve je podle aktuálního protokolu Národního centra pupečníkové krve 60-90 sekund po porodu. Dle tohoto protokolu dnes plně postačuje odebrat minimálně 22 ml pupečníkové krve. Díky schválení ex vivo expanze kmenových buněk (Omisirge FDA 2023, Zemcelpro EC 2025) je i takto malý objem klinicky plně využitelný. Optimální okno pro odběr pupečníkové krve je mezi 60-90 sekundami po porodu. Důležité je, že odložené přerušení pupečníku a odběr pupečníkové krve se vzájemně nevylučují. Nejvýznamnější část placentární transfuze probíhá během prvních 60-90 sekund po porodu. Po 60-90 sekundách přínosy dále zvolňují, ale může stále zůstat dostatek krve pro odběr. Závěr: konec historického konfliktu mezi dotepáním a bankovnictvím pupečníkové krve nastal díky technologiím ex vivo expanze. FDA a EC postupy umožňují využít i menší objem krve.

Po porodu se pupečník nechává dotepat a teprve poté se provede přestřižení šňůry; následně se porod končí porodní dobou placenty. Pupečníkum a placenta bývají běžně likvidovány jako biologický odpad, na přání rodičů je však zajištěn odběr k uchování v Národním centru pupečníkové krve. Odběr je možný jak po vaginálním porodu, tak po porodu císařským řezem. Základem je utřídit si myšlenky, uvědomit si, co vlastně potřebujete, co chcete zdravotníkům říct a k čemu by to mělo vést. Buďte stručná a zejména zdůrazněte, co je pro vás v jednotlivých fázích důležité. Porod je stále jedinečný, a proto se Váš druhý porod může lišit od prvního. Po dotepání je důležité sledovat Apgar skóre a další kritéria, která vyjadřují adaptaci novorozence na svět.

Shrnutí a praktické poznámky k dotepání a perinatálním tkáním

• Dotepání trvá typicky 1-5 minut, v průměru 10-30 minut podle jednotlivých podmínek a hmotnosti dítěte.
• Po dotepání bývá u novorozence lepší adaptace na dýchání a bonding s matkou může proběhnout bez rušivých zásahů.
• Pupečníková krev, pupečník a placenta jsou perinatální tkáně, které lze odběrně uchovat pro budoucí využití nebo pro autologní použití díky ex vivo expanzi buněk.
• Ex vivo expanze zlepšuje využitelnost i malých objemů pupečníkové krve a umožňuje léčebné terapie, např. omidubicel (Omisirge) a Zemcelpro (UM171) v EU.
• Je důležité mít otevřený dialog s porodní asistentkou a lékaři a řídit se aktuálními doporučeními WHO a dalších institucí.

Pupečníková krev, pupečník a placenta jsou hromadně pojmenovány jako perinatální tkáně. Jak vlastně fungují a co se s nimi stane po porodu? Po porodu se pupečník nechává několik minut dotepat, pak se nabízí přestřižení pupeční šňůry. Po dalších minutách až desítkách minut dochází k porodu placenty. Všechny tyto tkáně běžně likvidujeme jako biologický odpad. Na přání rodičů zajišťujeme jejich odběr k uchování v Národním centru pupečníkové krve. Odběr je možný přímo u nás, a to jak po vaginálním porodu, tak po porodu císařským řezem.

tags: #bohunice #dotepani #pupecniku