Váhový přírůstek v těhotenství: Normy, BMI a individuální přístup

Přibírání během těhotenství je přirozený proces, který souvisí s vývojem plodu, hormonálními změnami a přípravou těla na porod. Běžný přírůstek hmotnosti u žen s normálním BMI se pohybuje mezi 10 až 15 kilogramy. Nejvýraznější tloustnutí nastává po 20. týdnu těhotenství.

U žen s podváhou může být přírůstek vyšší, u žen s nadváhou nižší. Přírůstek na váze během těhotenství netvoří jen tuk. Stává se, že ženy zhubnou zejména v prvním trimestru, kdy jsou časté ranní nevolnosti. Ty mohou vést ke sníženému příjmu potravy a dočasnému úbytku hmotnosti. U žen s nadváhou se může stát, že během těhotenství přiberou jen minimálně, protože tělo už má dostatečné tukové zásoby.

Podle mezinárodních studií jen 32 % žen přibírá během těhotenství optimálně. Příliš nízký přírůstek zvyšuje riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Těhotenství a nabírání kilogramů jdou ruku v ruce - ale víte, jaký váhový přírůstek je považován za ideální? A co dělat, když ručička váhy stoupá rychleji, než jste čekala, nebo naopak sotva znatelně? Tempo přibývání je u každé ženy jiné a odvíjí se od celé řady faktorů. V následujícím textu se proto zaměříme na to, kolik kilogramů je v těhotenství považováno za zdravých a jaké okolnosti je dobré sledovat, abyste se vy i vaše miminko cítili co nejlépe.

Jaký váhový přírůstek se v těhotenství považuje za normální?

Podle Amerického institutu medicíny se doporučené přibrání odvíjí především od hmotnosti ženy před otěhotněním. V průměru budoucí maminky naberou zhruba 12-14 kg. Samotné děťátko přitom váží přibližně 3-4 kg, zatímco zbytek připadá na zvýšené množství tělesných tekutin, zvětšené orgány a energetické zásoby nutné pro těhotenství i kojení.

Tělo ženy se od početí mění a připravuje na to, aby v něm mohl vyrůst plod. Upravuje se krevní oběh, zvyšuje se objem krve, tekutin a tukových zásob. Proměnou prochází také prsní tkáně, které se zvětšují. V pokročilejších stádiích těhotenství se zvětšuje děloha. Váha miminka z celkového přírůstku váhy představuje 3 až 4 kilogramy, dále se pak do porodní hmotnosti započítává placenta a plodový obal. To vše je naprosto nezbytné a je tedy očividné, že váhový přírůstek během těhotenství je nejen zcela běžný, ale také nutný.

Obecná doporučení lékařů se shodují v tom, že ženy s průměrnou váhou a fyziologickým těhotenstvím by měly přibrat zhruba 10 až 15 kilogramů (v případě vícečetných těhotenství je číslo vyšší, u dvojčat 15 až 20 kilogramů). Podle lékařů je ideální do porodu přibrat 9 a maximálně 13 kilogramů. U každé ženy je to však individuální.

Jak váha roste během jednotlivých trimestrů

Tempo přibývání se liší podle fáze těhotenství. V prvních třech měsících bývá nárůst minimální, během následujících dvou trimestrů se zrychluje.

První trimestr

Na začátku gravidity nabírá většina žen pomaleji - tělo si teprve zvyká na hormonální bouři. Přírůstek se obvykle pohybuje kolem 0,5-2 kg a nemusí být na postavě patrný. Některé budoucí maminky navíc trápí těhotenské nevolnosti, které mohou snižovat chuť k jídlu a zpomalovat nárůst hmotnosti. Během prvního trimestru většinou ženy přibírají poměrně málo - změny v těle zatím nemají na váhu příliš vliv a navíc řadu těhotných trápí nevolnosti.

Druhý trimestr

Ve střední části těhotenství je přibývání nejrychlejší - plod intenzivně roste a zvyšuje se i objem tekutin a krve. Váha může stoupat zhruba o 0,45-0,9 kg týdně, takže za celý druhý trimestr přiberete přibližně 5-11 kg. Nejvyšší váhový přírůstek obvykle přinese druhý trimestr, kdy žena přibírá každý měsíc zhruba 2 a 2,5 kilogramů.

Třetí trimestr

V závěrečných třech měsících nárůst hmotnosti pokračuje, ale tempo bývá o něco nižší než ve druhém trimestru. Dítě už má většinu své finální váhy a další kilogramy souvisí hlavně se zvětšováním dělohy, růstem prsů a ukládáním energetických zásob. Nárůst váhy pak ve třetím trimestru opět o něco zpomalí, lze očekávat 4 až 7 kilogramů navíc.

Vliv BMI na váhový přírůstek

Kolik budete v těhotenství přibírat, úzce souvisí s vaší hmotností před početím a s hodnotou BMI (Body Mass Index). Tento index poměru tělesné hmotnosti a výšky se počítá takto:

BMI = hmotnost (kg) / výška (m)²

Ženy s nižším BMI mají menší tukové zásoby, a proto by měly během gravidity přibrat víc, aby měly dostatek energie pro sebe i miminko. Naopak budoucí maminky s vyšším BMI už určitou rezervu mají a doporučený váhový přírůstek je u nich nižší. Tělo prostě vychází z existujících energetických zásob a přizpůsobuje jim růst plodu i vlastní potřeby.

Následující tabulka uvádí doporučený přírůstek hmotnosti během těhotenství podle různých hodnot BMI na základě odborných doporučení Institute of Medicine:

Pokud se těšíte, že jste během těhotenství přibrala méně než doporučených 9 kilogramů a vaše váha před otěhotněním byla normální, nemáme pro vás dobrou zprávu. Podle odborníků ze zahraničí hrozí až v 63 procentech těchto těhotenství, že děťátko bude později obézní. Platí to i naopak - pokud maminka přibere víc, než je doporučeno, též její děťátko může mít v pozdějším věku problém s nadváhou. Suma sumárum: není dobré ani mnoho, ani málo přibrat.

Těhotenství s dvojčaty

Když čekáte dvojčata, je přírůstek hmotnosti přirozeně vyšší. Každé dítě potřebuje zásoby pro svůj správný vývoj, což klade na vaše tělo vyšší nároky. Během těhotenství s dvojčaty se doporučuje přibrat od 15 do 20 kilogramů, protože čekáte dvě děti s vlastním plodovým obalem, plodovou váhou i placentou.

Těhotenská kalkulačka hmotnostního přírůstku

Tento online nástroj představuje šikovnou pomůcku, díky níž zjistíte, kolik kilogramů je vzhledem k vaší startovní váze a aktuálnímu týdnu gravidity považováno za optimální. Do kalkulačky hmotnostního přírůstku v těhotenství jednoduše zadáte svou výšku, hmotnost před otěhotněním a týden, ve kterém se právě nacházíte. Výpočet vycházející z vašich osobních parametrů pak odhadne ideální rozmezí kilogramů pro danou fázi těhotenství. Mějte však na paměti, že jde pouze o orientační vodítko - výsledky proto vždy konzultujte se svým gynekologem nebo porodní asistentkou.

Zadejte své údaje:

• Výška (cm):
• Hmotnost před těhotenstvím (kg):
• Týden těhotenství:

Co dělat při nadměrném či nedostatečném váhovém přírůstku?

I když intenzita nabírání závisí na výchozím BMI, je důležité vývoj hmotnosti během gravidity sledovat. Příliš velký, nebo naopak nízký přírůstek může zvyšovat zdravotní rizika pro matku i dítě.

Nadměrné přibírání v těhotenství

Nadbytečné kilogramy mohou negativně ovlivnit zdravotní stav budoucí maminky a zvýšit šanci na vznik několika komplikací:

• Gestační diabetes - dle odhadů postihuje zhruba 7 % těhotenství a projevuje se zvýšenou hladinou krevního cukru. Tento stav často vede k vyšší porodní hmotnosti dítěte, což může zkomplikovat porod i adaptaci novorozence.
• Preeklampsie - hypertenzní onemocnění objevující se po 20. týdnu gravidity, které se vyskytuje u 2-8 % těhotných. Bez včasné diagnostiky a léčby představuje riziko pro matku i plod.

Omezení nadměrného nabírání vyžaduje úpravu životního stylu. Zaměřte se na pestrý, nutričně bohatý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a kvalitních bílkovin. Po dohodě s lékařem zařaďte i přiměřenou fyzickou aktivitu. Pravidelně sledujte svou váhu a dodržujte doporučení odborníků, abyste minimalizovala rizika spojená s nadváhou během těhotenství.

Nedostatečný váhový přírůstek

Příliš malý nárůst hmotnosti může signalizovat, že tělo nevytváří potřebné tukové zásoby pro růst plodu. Tento problém může souviset s nízkou startovní váhou či nedostatečným příjmem energie. Nízký přírůstek zvyšuje riziko předčasného porodu či nízké porodní hmotnosti, i když ne u každé těhotenství. Máte-li pochybnosti, obraťte se na svého gynekologa.

Při nedostatečném přibírání se vyhněte nezdravému „dohánění“ kalorií. Zaměřte se na kvalitní zdroje živin - libové bílkoviny, celozrnné obiloviny, zdravé tuky, čerstvou zeleninu a ovoce.

Tipy pro správnou výživu v době těhotenství

Strava hraje klíčovou roli nejen pro vaše zdraví, ale i pro vývoj dítěte. Dbejte na rovnováhu makroživin i dostatek mikroživin: bílkoviny, komplexní sacharidy, kvalitní tuky, vitamíny a minerály. Do jídelníčku pravidelně zařazujte čerstvou zeleninu, ovoce, celozrnné produkty a ryby či jiné zdroje omega-3 mastných kyselin, které podporují vývoj mozku. Vyvážená strava vám pomůže udržet energii a dodá organismu vše, co v těhotenství potřebuje.

Pokud máte potíže pokrýt denní potřeby výhradně jídlem, zvažte speciální těhotenské doplňky. Ty pomohou zajistit dostatečný příjem kyseliny listové, železa, jódu, vitamínu D či DHA a EPA, které jsou pro zdravé těhotenství zásadní.

Kyselina listová

Nezastupitelné místo mezi vitamíny pro budoucí maminky má kyselina listová, známá také jako vitamín B9 či folát. Přispívá k tvorbě základních embryonálních tkání, napomáhá správné krvetvorbě a je klíčová pro proces buněčného dělení - proto je její dostatečný přísun v těhotenství naprosto zásadní.

V našem sortimentu najdete kapslovou formu kyseliny listové ve vysoce vstřebatelné podobě L-methylfolátu vápenatého. Díky aktivní formě ji organismus může okamžitě využít a snadno tak pokryjete doporučenou denní dávku. Pokud vám nevyhovují tablety či kapsle, můžete sáhnout po tekuté variantě. Kapky neobsahují žádné zbytečné přísady, dávkují se snadno a rychle, což ocení především nastávající maminky citlivé na polykání pevných forem doplňků.

Vitamín D

Vitamín D podporuje imunitní systém, napomáhá zdraví kostí i zubů a hraje úlohu v buněčném dělení, což je pro těhotenství obzvlášť důležité. V létě jej tělo získává hlavně ze slunečního záření a částečně z jídla, v zimních měsících je ovšem vhodné přidat doplněk stravy. Vyzkoušejte například malé kapsle s D3 s vysokou koncentrací účinné látky a bez balastních aditiv. Velmi oblíbený je také vitamín D ve spreji. Díky praktickému dávkovači se užívá doslova během vteřiny a kromě těhotných je vhodný i pro kojence od narození - skvělé řešení pro celou rodinu.

Hořčík

Hořčík přispívá ke správné činnosti nervové soustavy, psychické pohodě a rovněž se účastní buněčného dělení. Přestože se vyskytuje v mnoha potravinách, může být někdy užitečné sáhnout po doplňku. Můžete zvolit magnesium v prášku, které jednoduše zamícháte do nápoje, nebo lipozomální hořčík s vitamínem B6 - jeho vstřebatelnost je až šestkrát vyšší než u běžných forem.

Železo

Minerál železo je nezbytný pro tvorbu červených krvinek a hemoglobinu a hraje roli při buněčném dělení. V průběhu gravidity se objem krve výrazně zvyšuje, proto je důležité hlídat jeho příjem. Kromě stravy jej můžete doplňovat i moderními formami - například železem ve spreji obohaceným o vitamín D3, B12 a jód. Sprej se velmi snadno používá a díky příchuti granátového jablka a malin je i chutný.

Prenatální multivitaminy

Kompletní spektrum vitamínů a minerálů je klíčové pro zdraví matky i dítěte. Pokud chcete mít jistotu, že nic nechybí, můžete sáhnout po těhotenských multivitamínech v tabletách. Obsahují plné spektrum béček, vitamíny C, D a E i minerály jako selen, hořčík, chrom, železo, zinek či vápník. Vhodné jsou i během kojení k podpoře výživy maminky i miminka. Další variantou je komplex živin pro plodnost a vývoj plodu s bioaktivními formami kyseliny listové i B12. Můžete jej bez obav užívat i v období kojení.

Těhotenství není obdobím vhodným pro dietu či zásadní omezení ve stravě. Abyste udržely váhový přírůstek v ideálních mezích, snažte se dodržovat pravidla zdravého stravování a pokud je to možné, dopřejte si pravidelný pohyb. Dobrá kondice je důležitá nejen v těhotenství, ale také při porodu a následných měsících s miminkem, které jsou pro tělo také fyzicky náročné.

tags: #bmi #v #tehotenstvi #percentil