Oko je z anatomického hlediska mistrovským dílem a nejdůležitějším smyslovým orgánem. Jeho vývoj začíná již ve čtvrtém týdnu těhotenství. V děloze vnímá plod světlo a tmu a zhruba od 26. týdne těhotenství plod otevírá oči.
Počátky vývoje zraku
Vývoj oka začíná již v raném embryonálním období. Již 17. den od početí se oči vyvíjejí jako dvě malá rozšíření mozku (oční váčky), které zůstávají s mozkem trvale spojené stopkou obsahující zrakový nerv. V 8. týdnu těhotenství se oči posouvají ze stran hlavy embrya ke středu obličejové části. V druhém trimestru těhotenství (od 13. do 26. týdne) se začínají tvořit oční víčka, která chrání duhovku a čočku. Tato víčka zůstávají uzavřená až do 26. až 28. týdne těhotenství. V tomto období se také dotváří skléra s okohybnými svaly, rohovka a řasnaté tělísko s ciliárním svalem.
Třetí trimestr (od 27. týdne do porodu) je obdobím, kdy se oční víčka otevírají a začínají mrkat. Ve 30. týdnu těhotenství začíná zornice reagovat a regulovat množství světla vstupujícího do oka. Oči se začínají pohybovat a nastavují se spánkové vzorce díky signálům ze sítnice. Plod vnímá světlo v děloze jako slabou hnědočervenou barvu a předčasně narozeným dětem (před 34. týdnem) se proto zakrývají očička nebo inkubátor.
Zrak novorozence a kojence
Po narození je zrak nejméně vyvinutým smyslem. Novorozené dítě vidí jen šedé rozmazané fleky a rozeznává především světlo a tmu. Zrak novorozenců je třeba chránit před ostrým světlem. Hned v prvních hodinách po narození však vývoj zraku nabírá na tempu. Již šest hodin po narození dokáže novorozenec rozpoznat měnící se výraz na tváři matky. Nemá ještě prostorové, barevné ani periferní vidění a nevidí ostře, sítnice není ještě plně vyvinutá.
Zpočátku dokáže zaostřit zhruba na 25 cm, což je dostatečná vzdálenost k tomu, aby vidělo tvář nejbližší bytosti - matky. Již po týdnu se začíná otáčet za světlem a rozeznává pouze světlo, tmu a odstíny šedé. Již v prvních týdnech a měsících života děti vidí jen šedé rozmazané fleky, ale nejlépe vnímají velké kontrasty a výrazné tvary. Pro nejmenší jsou vhodné černobílé chrastítka a hračky s výraznými tvary.
Ve druhém měsíci věku vidí dítě ostře celý obličej matky. Mezi třetím a šestým měsícem se v očích miminka vyvíjí sítnice a jeho zrak se dále zdokonaluje. V pátém měsíci už obvykle zrakem pozná, kdo je jeho maminka a kdo tatínek. Půlroční dítě už dokáže bezpečně zaostřit na podávanou hračku a uchopit ji, protože zřetelně vidí už i vzdálené předměty. V tomto období se také začíná rozvíjet koordinace oka a ruky.
Vývoj zraku v batolecím a předškolním věku
Kolem čtvrtého měsíce už dětská očka umějí spojit obraz z obou očí do jednoho kompletního trojrozměrného obrazu. Používání obou očí je velkým skokem mezi 16. a 21. týdnem. Je normální, že dítě se někdy dívá jen jedním okem a pak druhým. Průběžně koordinaci očí zlepšuje a zaostřuje na různé předměty. Učí se, jak rychle a přesně přenést pohled z objektů blízkých na vzdálené.
Většina dětí v tomto věku už leze, čímž se dále rozvíjí koordinace očí a celého těla. Objevují okolní svět, který je plný zajímavých předmětů. Jak je něco zaujme, už se vydávají na průzkum, což jim dává spoustu příležitostí k rozvíjení koordinace oko - ruka. Dítě již dokáže dobře odhadnout vzdálenost, umí hodit hračkou na cíl. Má již vizuální paměť, dokáže porovnávat a nacházet odlišnosti mezi podobnými předměty nebo tvary.
Pro batolata je důležité stále rozvíjet koordinaci oka s rukou, tedy souhru mezi očima, mozkem a rukama. Například skládáním hraček na sebe, stavěním kostek, koulením míčků. Tím se také podporuje vývoj prostorového vidění. Stereoskopické vidění je plně vyvinuté přibližně ve dvou letech. Pohybové podněty jsou rozhodující pro mnohé zrakové a motorické funkce.
Ve čtyřech až pěti letech dítě dokáže rozlišit i odstíny u barev, což uplatní při vybarvování, kreslení a vystřihování. Je také důležité dítěti číst, aby se rozvíjela jeho vizuální představivost. Schopnost vizualizace je jednou z nejdůležitějších kvalit zrakového systému. Při čtení je vhodné vést dětský prstík po řádku, který právě čtete. Pohyb zleva doprava rozvíjí správný pohyb očí při čtení a je to výborná příprava na budoucí čtení. Kreslení nepřerušované vodorovné čáry je znakem dobrého vývoje levo-pravé laterality.
Nechte dítě vystřihovat různé tvary, začněte čtvercem a kruhem. Tak se rozvíjí schopnost rozeznávat tvary a tvoří se důležitá dovednost pro naučení se abecedy. Společně s dítětem objevujte předměty kulatého a čtvercového tvaru ve vašem okolí. Začněte třídit různé předměty podle podobnosti a rozdílů, například dítě může pomáhat uklízet příbory po umytí. Třídění hraček do různých kategorií je také skvělý trénink.
V této době je již vhodné učit dítě základní matematické koncepty. Začněte počítat od jedné do deseti. Počítání rozvíjí vizuální a sluchovou paměť. Dítě také potřebuje mít představu, co čísla znamenají. Skvělý způsob, jak ho to naučit, je použít korálky nebo knoflíky, takže dítě skutečně vidí, jak pět nebo deset vypadá. Můžete také přidat další korálky nebo knoflíky, nebo jich naopak pár ubrat. Používejte slova vyjadřující srovnání jako více, větší, méně nebo ubrat, přidat. Vždy použijte konkrétní výraz, aby si dítě vytvořilo vizuální představu, co které slovo znamená.
Když dítě chápe počítání, můžete přidat měření. Poslouží k tomu nádoba, do které naléváte vodu. Může být plná, prázdná, poloprázdná - dítě musí daný objem vidět, aby pochopilo, co jednotlivé pojmy znamenají. Délka a výška - srovnejte hračky podle výšky nebo délky. Opět je důležité, aby dítě zapojilo všechny smysly - zrak, hmat, pojmenování a identifikace rozdílů.
Koordinace oko - ruka
Dozrávání zraku a běžné zrakové problémy
Oči se vyvíjejí zhruba do sedmi let věku, teprve tehdy vidí dítě jako dospělý jedinec. Někde se uvádí až do 10 let, v této době se zrakové dovednosti upevňují a zautomatizovávají. Tak, jak se dítě musí naučit mluvit a chodit, musí se naučit i optimálně používat svůj zrak.
Děti dosahují plné schopnosti vidět do dálky. Vidění do blízka se zdokonaluje pomaleji, v tomto se vyrovnají dospělým až kolem sedmi let. Je důležité vědět, že v tomto věku jsou děti přirozeně dalekozraké. Navíc platí, že dívání se do blízka je pro oči namáhavé, kdežto dívání se do dálky oči nezatěžuje. Už ve školce přibývá aktivit s prací nablízko. Škola a s ní spojené povinnosti kladou na oči zvýšené nároky. Jak dítě postupuje v procesu vzdělávání, je na čtení a práci nablízko kladen stále větší důraz.
Vedle očních vad, jako je například šilhání, mohou zrak dětí postihnout i závažná onemocnění, mezi která patří například zhoubné nádory oka. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, postupem věku však většinou vymizí. Existuje ale řada dalších očních obtíží, které vyžadují včasnou péči očního lékaře.
Mezi nejčastější oční vady u malých dětí patří dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Některé děti mohou po narození lehce šilhat, což je způsobeno nevyzrálou koordinací okohybných svalů. V České republice je novorozenec vyšetřen už v porodnici, kde se provádí screening vrozených vad oka. Test spočívá ve vyloučení vrozeného šedého zákalu a zjištění průhlednosti očních médií.
Příznaků, kterými rodiče mohou rozpoznat oční vadu či onemocnění u dítěte, je mnoho. Patří k nim například občasné šilhání, nepřirozený náklon či natáčení hlavy, pravidelné přivírání jednoho oka, světloplachost nebo naopak nízká reakce na světlo. Rozpoznat problém je možné i podle odlišností přímo v oku.
Podpora zdravého vývoje zraku
Pokud to není nezbytně nutné, vyvarujme se zásahů do vývoje zraku našeho dítěte a spoléhejme na inteligenci těla, které neustále hledá a nachází rovnováhu. Dítě chovejte a rytmicky houpejte, též nošení v šátku podporuje zdravý vývoj.
Vytvořte dítěti podnětné prostředí. Zavěste nad postýlkou různobarevné hračky, na které dítě dosáhne ručkami, ale i nožkami. Dítě si prohlíží ručičky, převrací se na bříško, přitahuje se do sedu. V tomto věku je již zdatné v koordinaci oka a ruky a je schopné uchopit hračku nebo strčit lahvičku do úst, vnímá hloubku a rozměr, když sahá po nějakém předmětu.
Pro děti jsou díky barvám a tvarům atraktivní i různé potraviny, například ovocné šťávy nebo sušenky. Postupně se je také učí pojmenovávat, zvlášť když je při tom maminky nebo tátové hlasitě pojmenovávají. Zrak se postupně vyvíjí až téměř do šesti let, a protože jde o velice důležitý smysl, je třeba jej rozvíjet a chránit.