Preterm porod je definován jako porod do týdne těhotenství 37+0.
Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.
PPROM je vždy indikací k hospitalizaci v perinatologickém centru intenzivní nebo intermediární péče.
Transvaginální USG ženy v 22. až 24+6 týdnech těhotenství je indikováno zejména u žen s pozitivní anamnézou předčasného porodu.
Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu.
Délka děložního hrdla < 15 mm je spojena s vysokým rizikem předčasného porodu do 7 dnů a představuje indikaci k podání kortikosteroidů a zahájení tokolytické léčby.
U symptomatických žen do 34. týdne těhotenství se rovněž provádí stanovení délky děložního hrdla.
Magnesium sulfát prokazatelně snižuje riziko rozvoje dětské mozkové obrny.
Antenatální podání kortikosteroidů u žen s předčasným porodem snižuje riziko neonatálního úmrtí, riziko syndromu dechové tísně novorozence a riziko intraventrikulárního krvácení plodu/novorozence.
Použití antibiotik může mít tedy do určité míry terapeutický efekt.
V konečném důsledku se to děťátko narodí tak či tak, ale i s přítomnou infekcí, která zhorší celkovou poporodní péči i prognózu dítěte.
Indikovaný cílem ATB léčby je snížení incidence časných a pozdních novorozeneckých a mateřských infekcí.
V perinatologických centrech by měla být koordinace péče o nedonošené děti a spolupráce s lékařem pro děti a dorost.
Prevence je založena na pravidelných těhotenských prohlídkách a zdravém životním stylu.
Co je běžně považováno za bezpečné období porodu
Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tedy 9 kalendářních nebo 10 lunárních měsíců.
Nejběžněji se porod považuje za bezpečný po ukončeném 37. týdnu těhotenství.
Největší riziko předčasného porodu je spojeno s nezralostí orgánů dítěte, zejména plic, a s možným postižení mozku či trávicího traktu.
Extrémní nezralost je pod 28. týdnem, těžká nezralost 28-30, střední 31-33 a lehká 34-36 týden.
Mezi rizikovými faktory jsou infekce, nízké BMI, kouření a další faktory související s životním stylem a zdravotním stavem matky.
Jak poznat blížící se předčasný porod a co dělat
Příznaky předčasného porodu zahrnují pravidelné stahy, tlak v podbřišku, bolest zad a výtok z pochvy; odtok plodové vody je dalším alarmujícím signálem.
Předčasný porod se rozpoznává vyšetřením délky děložního hrdla, CTG monitorací a dalšími testy, které určují aktuální riziko a potřebu léčby.
Pokud se objeví známky hrozícího porodu, je nutné informovat lékaře a postupovat podle jeho pokynů s hospitalizací či domácí péčí podle situace.
Principy léčby a řízení porodu
Tokolýza má za cíl zastavit nebo zmírnit kontrakce na čas, obvykle na 1-2 dny, aby se dítě připravilo na termín z hlediska plicní zralosti a dalších funkcí.
β2-sympatomimetika patří mezi léky užívané k relaxaci děložní svaloviny a vyžadují důkladné monitorování krevního tlaku a srdeční frekvence.
Perinatální podání kortikosteroidů do 24 hodin zlepšuje zrání plic, i když plný efekt se očekává až po dokončení kúry.
Antibiotická profylaxe je indikovaná u GBS a při chorioamnionitidě, kde se používá dvojkombinace ATB a další cílená terapie podle kultivací.
Indikace pro císařský řez z hlediska plodu a matky berou v úvahu polohu plodu, hmotnost a celkový stav, často vzniká rozhodnutí mezi vaginálním porodem a císařským řezem na základě rizik.
Speciální situace: porody vícečetné
Porod dvojčat či vícerčat tvoří přibližně 1 % případů a vyžaduje individuální plán vedení porodu podle polohy plodů a jejich vzájemné dynamiky.
Alternativní porod může zahrnovat porod do vody, domácí porody či jiné metody vedení, ale vždy pod dohledem zdravotnického personálu a v porodnici.
Praktické tipy pro ženy připravující se na porod
Tašku do porodnice byste měla mít sbalenou předem, a to kolem 30. týdne těhotenství.
V prvních dnech po porodu je důležitá kontakt kůže na kůži a klokánkování pro podporu vazby a termoregulačního systému novorozence.
Nepřetržitá péče a dohled nad dýcháním, průchodností a výživou jsou klíčové pro zvládnutí poporodní adaptace nedonošených dětí.
Mateřské mléko má zvláštní význam pro nedonošené děti, obsahuje imunologické a růstové faktory a v některých případech se používají speciální formule pro nedonošené děti.
Kontinuální sledování a následné kontroly u dětského lékaře a v centrech pro rizikové novorozence zajišťují dlouhodobou podporu vývoje.
Vztah s rodiči a psychosociální aspekt
Stres matky hraje významnou roli v rizicích předčasného porodu; klid a vyvážené duševní rozpoložení mohou být prospěšné.
Porod je i pro otce a partnery silným okamžikem, a jejich podpora může být rozhodující v posledních hodinách před porodem.
Praktické poznámky k porodu a péči o matku a dítě
- Správné dýchání, klidný klín a vyvarování se nadměrného tlaku při druhé době porodu.
- Ukázky poloh a poloha těla během porodu pro optimální průběh a snížení tlaku na cévy.
- Volba mezi různými typy epiziotomie a anestézií po dohodě s porodníky a porodními asistentkami.
- Bezpečné ukončení porodu a péče o placentu s minimalizací krvácení a rizik infekce.

Vyvolávaný porod: Jaké metody se používají a jak je to s bolestí?
V České republice se předčasně narodí asi každé 12. miminko a porody po 35. týdnu jsou často bez potřeby speciální dopomoci.
Podrobnosti a aspekty vedení porodu jsou individuální a závisí na zdravotním stavu matky i plodu, na poloze plodu a na dostupnosti perinatologické péče.
Nedonošené děti vyžadují specifickou péči hned po narození v NICU/Neonatologickém oddělení s důrazem na termoregulaci, výživu a respirační podporu.
Rozhodnutí o dočasném prodloužení těhotenství, tokolýze a kortikosteroidech vychází z rizik a benefitů pro plod i matku a probíhá v úzké spolupráci mezi pacientkou a týmem poskytovatelů péče.