Sto lidí, sto chutí. A v sexu to platí dvojnásob. Z dětských lahviček popíjejí Sunar a milují vůni dětského pudru. Řeč je o dospělých, kteří milují ageplay. Ageplay spadá do kategorie sexuálních roleplay, ale podle odpovědí, které sesbíral Refresher, může také hraničit s praktikou BDSM.
Jeden z páru během ageplay zastává roli rodiče, druhý se stane dítětem. Jak starým, to je jen na preferencích těch, kteří ageplay provozují. „I když jsem vyzkoušel už všechny věkové kategorie a dvě pohlaví, tak jsem si v poslední době oblíbil nejvíce hru na malého chlapečka, který je právě v batolecím věku. To představuje především nošení plenek a dětského oblečení, jako jsou například dupačky, bryndák nebo dětské body. V mé výbavě nechybí ani dětský olejíček, dětský pudr, dudlík nebo dětská láhev, do které si občas udělám Sunar. Při této hře se cítím nejlépe v submisivním postavení. Tedy v roli dítěte,“ popsal pro Refresher téměř 40letý muž Karel (jeho jméno jsme změnili, stejně jako jména ostatních respondentů).
Karel má nejraději hru na malé dítě. Tomu se také říká parafilní infantilismus nebo adultbaby syndrom. Parafilní infantilismus O komentář k parafilnímu infantilismu jsme poprosili psychologa Filipa Šinknera z Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ.„Parafilní infantilismus není zahrnut v 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí, podle které se moderní sexuologie řídí. Je zapotřebí specifikovat, co myslíte tímto fenoménem. Pro příklad: existují lidé, kteří čerpají sexuální uspokojení např. z nošení plen, dupaček, dudlíků - a potom bychom mohli mluvit o fetišistické preferenci,“ řekl pro Refresher.„Existují rovněž lidé, pro které je atraktivní zaujmout jednu z rolí, vyznačujících se velmi nerovnou mocenskou dynamikou, a čerpají sexuální uspokojení právě z dominantní či submisivní role (např. „rodič“/„zlobivé dítě“).
Nahled do širšího rámce ukazuje, že ageplay by neměl být redukován jen na sexuální stránku. „Ageplay je přitom něco, co se běžně používá i v herectví. Lidé vnímají ageplay jako únik od reality. Rádi se převtělí do malého dítěte, které se může zbavit veškeré odpovědnosti, může se jen tak povalovat a veškerou práci za něj udělá rodič,“ dodal Karel. A Honza, další respondent, s ním souhlasí.
Jak to začalo a co všechno zahrnuje praxe
A jak to všechno začalo? U každého jinak. Luboše s ageplay seznámila jeho bývala přítelkyně, která si bez roleplay už nedokázala sex ani užít. „Čistě ze zvědavosti jsem se do plenek počůral, protože jsem chtěl poznat, jaký je to pocit.“
„O tuto praktiku jsem se začal zajímat už v dětství,“ pokračuje text, který prolnul mnoho vyprávění. „Poprvé to bylo ještě v předškolním věku, když se naše rodina rozrostla a mně se narodila mladší sestra.“ Zmiňované zkušenosti vyústily v postupný vývoj vztahu ke plenám, oblečení a dalším rekvizitám, které v dospělém životě nabírají specifický význam.
„S počůráváním jsem měl v pozdějším dětství docela veliký ostych, a pokud jsem to párkrát udělal, hned jsem to dal do pořádku. Měl jsem strach, že se na to přijde. Aby jej nikdo nenachytal v mokrých plenkách, začal si Karel do plenek lít teplou vodu, pomocí které docílil stejného efektu, jako když se někdo počůrá.“
Následuje další zlom v životě Karla: samostatné bydlení a možnost být „malým dítětem“ na dosah v plné šíři. „Izoloval se od světa, kvůli čemuž se u něj začaly projevovat různé psychické problémy. Nějakou dobu žil s poruchou osobnosti a měl maniodepresivní stavy.„ Do značné míry mu to komplikovalo život, ale zároveň mu to přinášelo zadostiučinění. „Prožil jsem si poprvé své nové a lepší dětství.“
Velká část textu odkazuje na to, že ageplay je únik od hektického životního stylu a nabízí „příjemný odpočinek“ a možnost navození regresivního stavu, kdy sex může být hravý a plný fantazie. „Dominantní a rozhodný rodič, který může napomenout nebo potrestat,“ uvádí Karel a doplňuje, že „silné plenky a plenkové kalhotky mu dodávají pocit jistoty a bezpečí.“
Praktické aspekty a popisy scénářů
Oblíbený scénář Karla zahrnuje postupné připravení prostředí: uklidit, vyprat povlečení, připravit plenky do rohu postele, oblečení, bryndáky, dudlík, dětskou lahvičku s teplým Sunarem, dětský olejíček a pudr. Následně koupel a postupné vkládání rekvizit do hry. „Hra většinou začíná v koupelně vžitím se do role školáka, který se ve škole počůral, ale doma se to zatím bál někom říct.“
Otázka od ústřední matky v roli vyžadující „trest“ se odvíjí dál: „Rodiče se rozhodli, že pro chlapce připraví nějaký trest, aby si pamatoval, že to, co se stalo ve škole, se prostě nedělá.“ Následně se trest vyhrotí do toho, že chlapec začne nosit plenky 24 hodin denně. „Ode dneška budeš nosit plenky 24 hodin denně sedm dní v týdnu a budeš mít zakázáno si je sám sundávat.“
Celý proces vede k nošení plenek a dudlíku, k bezpodmínečné péči rodiče, která má posílit pocit bezpečí a jistoty. „Ráno se probouzím v plenkách a někdy se cítím tak trochu provinile. Někdy se cítím jako opravdové batole, které se ráno probouzí v plenkách.“
ABDL a současná společnost: realita a stigma
Přes rozsáhlé popisy a osobní svědectví zůstává téma stále tabu. „Život se zálibou v ageplay není jednoduchý,“ připomíná text. Někteří jedinci uvádějí, že se snaží vyrovnat s tím, že jejich záliba je soukromá a někdy i v rozporu s očekáváním okolí. „Svoji zálibu samozřejmě skrývám, hlavně tedy před svojí rodinou. Co se komunikace s okolím týče, Honza má v životě lidi, s nimiž o ageplay může otevřeně mluvit.“
V kontextu České republiky a širšího světa existuje rozsáhlá diskuse o tom, zda se jedná o neškodný projev sexuality či o poruchu. Psychologové upozorňují, že pokud člověk neztrácí schopnost fungovat v běžném životě, není nutné považovat takové chování za patologické. „Jedná se o formu regrese - návratu do vývojově mladšího stádia. Ta může být zcela normální strategií zvládání stresu,“ uvedl klinický psycholog pro TOPDNE.cz.
V českém prostředí se ukazuje, že mnoho členů komunity ABDL funguje normálně - pracují, udržují vztahy a koníčky, jen občas potřebují vypnout a uniknout do dětské role. „Když nosí muž sukni, většina lidí to přejde. Ale když si dospělý vezme dudlík, je z toho drama,“ napsal jeden z českých členů na fóru ADISC. Spoustu názorů shromažďuje i rozsáhlá komunita na sociálních sítích a specializovaných fórech, která odhaluje různorodost motivací a potřeb.
Role ostatních komunit a mezinárodní souvislosti
Mezinárodní kontext přináší širší pohled na ABDL. „Britský dokument 15-Stone Babies, vysílaný na stanici Channel 4, představil dospělé muže a ženy, kteří tráví celé dny v roli kojenců - v postýlkách, s lahvičkami a plyšáky.“ Odborníci ale zdůrazňují, že většina členů komunity se vůči fetiši ostře nevyhraňuje a jde spíše o formu regrese a zvládání stresu.
Na stránkách fetlife a dalších fórech se objevují rozmanité příběhy a názory: od emocionálního komfortu a úniku od reality po explicitní sexuální stimuly. Některé ženy a muži popisují odlišné zkušenosti: některé ženy nosí plenky spíše z emočního hlediska a komfortu, jiné se k tomu hlásí jen výjimečně. Je důležité zdůraznit, že preference jsou individuální a heterogenní.
Praktické doporučení pro okolí a společnost
Pro okolí a potenciální partnery platí následující zásady: přijímat druhého jako člověka, který má své pocity a potřeby, a nepodléhat tabuizaci. „Uvědomte si, že i vy máte pravděpodobně nějaké zvláštnosti a uznat, jak příjemné je, když je ostatní akceptují.“
Pokud někdo prozradí nosení plenek, měl by mít prostor k otevřené konverzaci, ale je důležité respektovat, že pro některé lidi to může být citlivá záležitost. „Mějte na paměti, že nositel plenek může mít obavy a stud,“ uvádí související text. Důležitá je tolerance, empatie a bezpočet možností, jak komunikovat hranice a preference bez souzení.
Formy a terminologie
Milovníci plenek (DL) a milovníci plenek pro dospělé (ABDL) jsou dospělí, kteří nosí plenky z různých důvodů - z pohodlí, z důvodu výjimečného pocitu nebo kvůli řešení inkontinence v dětství. Často až do určité míry jde o spojení s fetišem na dospělé děti (AB) a o širokou škálu motivací, od emočního komfortu po sexuální podněty. Ne každé plenkové prožívání má sexuální složku; mnozí hledají bezpečí, uklidnění a regrese jako formu zvládání stresu.
Podle průzkumů a literatury se ukazuje, že podoba a intenzita záliby se výrazně liší; někteří nosí plenky jen občas, jiní ji praktikují pravidelně a v rámci vztahu ji sdílejí s partnerem. Důležité je respektovat rozmanitost a rozumět tomu, že pro mnohé to není jednoduché téma k veřejné diskusi.

Pokud hledáte zdroje, můžete narazit na oficiální výzkumy a veřejně dostupné články, které ukazují, že ABDL komunita v Česku i ve světě roste a vyžaduje větší porozumění a otevřenou komunikaci.
GENIÁLNÍ DĚTI, CO PŘECHYTRAČILY SYSTÉM! 🤯
Tabulka: základní rozdíly a motivace
| Kategorie | Popis | Typické motivace |
|---|---|---|
| DL (Diaper Lovers) | Dospělí nosí plenky, často pro komfort a relaxaci | Emocionální komfort, regrese, pohodlí |
| ABDL | ABDL zahrnuje roli dítěte a plenky | Regrese, únik od reality, bezpečí |
| AB | Možná fetiš na dospělé děti | Sociální a psychologické prvky, roleplay |
| Roleplay | Hraní rolí rodič/dítě, dominance/submise | Vzrušení, výjimečné scénáře |
V sekci závěrečného shrnutí bylo důležité upozornit, že téměř v každém příběhu se objevují prvky důvěry, komunikace a vzájemného respektu. Lidé si často vyprávějí o tom, že hledají bezpečné prostředí pro exploraci své sexuality a fantazií a že to nemusí nutně znamenat patologii.