Někdy se miminko narodí dříve, než jste čekali, a také dříve, než se stačilo v děloze plně vyvinout. Dnes je možné s úspěchem zachránit životy dětí narozených již v období 22.-23. týdne těhotenství. Tento úspěch spočívá nejen v záchraně života, ale především v dalším vývoji dítěte bez trvalých následků. Je však třeba zdůraznit, že u těchto novorozenců riziko trvalých následků zůstává nezanedbatelné.
Mezi zdravotními komplikacemi nedonošených dětí se často objevují smyslové obtíže, zejména v oblasti zrakového vnímání. U těchto dětí však existuje naděje na zlepšení.
Vývoj zraku u nedonošených dětí
V prvních měsících života se dítě učí poznávat svět a zrak se v tomto období stává jeho hlavním pomocníkem. Schopnost vidět je výsledkem učení a praxe. Po narození se děti postupně učí vidět, podobně jako se učí mluvit nebo chodit.
Pokud dítě nemá dostatek zrakových podnětů a zkušeností, nezíská potřebné informace o okolním světě, nemůže se učit nápodobou, netvoří si zrakové představy a je omezeno v sociálním kontaktu. Zrak se plně vyvíjí až do šesti let věku.
Hned po porodu se u nedonošeného dítěte začíná objevovat světlocit, tedy schopnost vnímat rozdíl mezi světlem a tmou. Dítě obrací hlavu za zdrojem světla. Zpočátku se dívá převážně periferně, a teprve kolem druhého týdne i centrálně.
Kolem jednoho měsíce věku dokáže dítě fixovat předměty střídavě jedním okem, okolo dvou měsíců již oběma očima, navazuje oční kontakt a projevuje zájem o pohyby rtů mluvící osoby. Sleduje hračky zavěšené nad postýlkou a vnímá pohyb i ve svislé rovině. Ve třech měsících intenzivně reaguje na pohyb a začíná pozorovat pohyb vlastních rukou. V šesti měsících již dítě využívá zorné pole v celém rozsahu a spojuje obrazy z obou očí do jednoho vnímaného celku. Do jednoho roku se zrakem orientuje v domácím prostředí, poznává známé osoby a dívá se z okna. Kolem tří let věku se upevní schopnost vidět oběma očima a vývoj ostrosti vidění je téměř u konce.
Rizika a komplikace předčasného porodu
Předčasný porod je pro dítě velkým rizikem a může s sebou nést celou řadu vážných komplikací. Nedonošení novorozenci jsou ohroženi infekcemi, dechovými nebo srdečně-cévními potížemi. V pozdějším věku se mohou projevit neurologická onemocnění, jako je autismus či dětská mozková obrna.
Syndrom dechové tísně (RDS)
Syndrom dechové tísně postihuje v různě závažné formě většinu novorozenců do třicátého čtvrtého týdne těhotenství. Je způsoben nedostatkem surfaktantu, látky, která vystýlá plicní sklípky a zvyšuje jejich poddajnost. To vede k vyšší dechové práci a snížené výměně plynů v plicích.
Léčba zahrnuje šetrný přístup s aplikací CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) nosní maskou, případně intubaci a napojení na ventilátor. V závažnějších případech je nutné léčebné podání surfaktantu.
Apnoické pauzy
Apnoické pauzy, tedy stavy bezdeší trvající déle než dvacet sekund, jsou dalším častým problémem. Příčinou může být nedostatečná aktivita nezralého dechového centra nebo kolaps dýchacích cest, často se oba faktory kombinují.
Bronchopulmonální dysplazie (BPD)
V důsledku nezralosti plicní tkáně, dechové podpory (zejména dlouhodobé umělé ventilace) a případného zánětu se může rozvinout bronchopulmonální dysplazie. Projevuje se dechovou nestabilitou, zvýšenou dechovou prací, kolísáním okysličení krve a obstrukčními poslechovými fenomény. Léčba je komplexní a může zahrnovat omezení příjmu tekutin, dodávku energie, diuretika, inhalační léčbu včetně kortikoidů, v závažných případech i celkové kortikoidy.
Srdeční problémy
U některých nedonošených dětí může být snížena funkce srdeční pumpy, což vede k hypotenzi (nízkému krevnímu tlaku) a nedostatečnému prokrvení orgánů. Často se u nich vyskytuje otevřená tepenná dučej, cévní spojka mezi plicním a celkovým oběhem, která po porodu neuzavírá. To působí jako cévní zkrat a zatěžuje plíce a srdce vysokým plicním průtokem krve.
Potíže s krmením a výživou
Výživa by měla být zahájena co nejdříve, ideálně v prvních hodinách života, nejprve nitrožilní cestou. Současně se začíná s krmením mateřským mlékem. Dávky mléka se postupně zvyšují s cílem co nejdříve ukončit nitrožilní výživu. V nejzávažnějších případech může dojít ke střevní perforaci (proděravění střeva), která vyžaduje operační zákrok.
Nedonošenci mají často potíže s udržením normální glykémie (krevního cukru), ať už ve smyslu nízké hladiny (nedostatečné energetické zásoby) nebo naopak vysoké hladiny (metabolismus není schopen zpracovat přísun glukózy).
Pro nedonošené děti je mateřské mléko ideální výživou, která posiluje imunitu. Produkci mléka lze stimulovat hlazením, mazlením, odstříkáváním v blízkosti dítěte, teplou koupelí či masáží.
Infekce
Infekce jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v novorozeneckém věku po vrozených vadách. Mohou být získány před porodem, v jeho průběhu nebo během pobytu v nemocnici (nozokomiální infekce). Mohou se projevit jako ohraničený zánět (např. zápal plic) nebo jako celková infekce organismu (sepse).
Hematologické problémy
U předčasně narozených dětí může být funkčně nezralá kostní dřeň, což vede k anémii (chudokrevnosti) v důsledku zvýšeného rozpadu červených krvinek. Některé děti mohou mít trombocytopenii (nízký počet krevních destiček), což zvyšuje riziko krvácení. Následkem snížené funkce jater mohou být koagulopatie (problémy se srážlivostí krve).
Ikterus (novorozenecká žloutenka)
Rozpadem červených krvinek vzniká bilirubin. Jeho nedostatečné odbourávání a střádání vede k rozvoji ikteru, který je u nedonošených dětí podstatně častější. Příliš vysoká hladina bilirubinu může poškodit mozek, proto je v indikovaných případech zahájena léčba fototerapií (léčba světlem).
Krvácení do mozku (intrakraniální krvácení)
Krvácení do mozku je častou komplikací u nedonošených novorozenců. Může se projevit jako krvácení do zárodečné tkáně, do mozkové tkáně, do komorového systému (s rizikem hydrocefalu) nebo jako periventrikulární leukomalacie (tvorba rozpadových dutin v mozkové tkáni).
Poškození mozku zvyšuje riziko novorozeneckých křečí či rozvoje epilepsie. Cílená léčba není možná, ale je důležitá časná a intenzivní rehabilitace.
Smyslové postižení
Nedonošení novorozenci jsou vystaveni riziku smyslového postižení, které se může týkat zraku (retinopatie nedonošených) nebo sluchu (poškození vláskových buněk vnitřního ucha, centrální hluchota).
Péče a podpora
Péče o nedonošené novorozence je komplexní a vyžaduje spolupráci rodičů a zdravotnického personálu.
Klokánkování (skin-to-skin contact)
Kontakt kůže na kůži, kdy je nahé miminko umístěno na hruď maminky nebo tatínka, pomáhá regulovat tělesnou teplotu, stabilizovat srdeční frekvenci a posílit pouto mezi rodiči a dítětem. WHO doporučuje klokánkování i pro nejmenší předčasně narozená miminka, a to i s dechovou podporou.
Raná péče
Raná péče je sociální služba, která poskytuje podporu nejen dítěti, ale celé rodině. Poradkyně rané péče pomáhají s psychomotorickým vývojem dítěte, doporučují a zapůjčují vhodné pomůcky a hračky. Služba je poskytována bezplatně.
Vak na nošení dětí (NedoVak, BondoVak) a mušelínové šátky
Tyto pomůcky pomáhají rodičům navázat silné citové pouto s jejich miminkem a usnadňují klokánkování. Jsou k zapůjčení na neonatologických odděleních.
Program NIDCAP (Newborn Individualized Developmental Care and Assessment Program)
Program NIDCAP se zaměřuje na individuální rozvojovou péči o novorozence a je založen na principech ZERO SEPARATION, tedy minimalizaci oddělení dítěte od rodičů.
Role rodičů v péči
Rodiče hrají klíčovou roli v péči o svá předčasně narozená miminka. Zapojení do péče co nejdříve prospívá jak rodičům, tak dítěti. Vytvoření citové vazby je velmi významné a pozitivně ovlivňuje emocionální a sociální vývoj dítěte.
Kojení a výživa
Mateřské mléko je pro nedonošené děti tou nejlepší výživou. Edukace o jeho výhodách začíná již před porodem. Po stabilizaci zdravotního stavu se snažíme dítě přiložit k prsu, zpočátku jde o olíznutí bradavky, aby si dítě uvědomilo chuť a vůni mléka.
Nošení dětí v šátku
Pokud mají děti v pořádku kyčle, je nošení ve správné poloze ve šátku vhodné i pro nedonošené děti. Nedonošené děti potřebují cítit přítomnost mámy, což nošení v šátku umožňuje.
Stimulace a rozvoj
Nedonošená miminka potřebují preventivně podporovat ve vývoji. Zkušenosti a zážitky, které miminku rodiče dopřejí, ovlivňují jeho vývoj, budují jeho mozek a osobnost. Kojenci, kteří prošli stimulací, mají lepší pozornost, lépe se vyvíjí jejich intelektový potenciál a bývají spokojenější.
Péče zaměřená na rodinu (family-centered care)
Tento přístup vytváří vztah mezi rodiči a jejich dítětem, ale i mezi rodiči a ošetřujícím personálem. Rodiče jsou aktivními účastníky v procesu vývoje svého dítěte. Dodržování těchto principů redukuje stres a bolest, respektuje potřeby dítěte, podporuje jeho neurologický vývoj a zkracuje délku pobytu v nemocnici.
Dotek a polohování
Dotek je jedním ze základních vjemů, kterým novorozenec vnímá okolí. Extrémně nezralé děti vnímají většinu dotyků negativně. Je vhodné zvolit na těle dítěte místo, kterého se rodiče vždy před začátkem jakékoliv práce s dítětem dotknou, jako formu pozdravu.
Pro nezralého novorozence je ideální uvolněná poloha, která napodobuje polohu plodu v děloze. Dítě by mělo mít volné ruce, aby se mohlo dotýkat úst a tváří. Preferovány jsou polohy na bocích a na bříšku.
Důležité je zajistit dítěti hranice v prostoru pomocí "hnízda" (pelíšku), které poskytuje pocit jistoty a bezpečí. Inkubátory je vhodné překrývat speciálními přehozy, které tlumí světlo a hluk.
Koupel
Koupel se provádí ve večerních hodinách a neměla by být delší než 5 minut. Teplota vody by měla být 37 °C. Koupel je vnímána jako relaxační epizoda, která dítě uklidní a zlepší jeho spánek. V prvních týdnech se koupel provádí v inkubátoru, později ve vaničce.
Ochrana spánku
Je důležité respektovat cyklus spánku a bdění dítěte a sjednotit lékařskou a ošetřovatelskou péči tak, aby nebyl narušen spánek dítěte.
Prevence předčasného porodu
Prevence předčasného porodu je nesnadná a spočívá v předcházení rizikovým faktorům, jako jsou socioekonomická situace, zdravotní komplikace matky, užívání návykových látek, fyzická či psychická zátěž, infekce a předchozí předčasný porod.
Resuscitace miminka
Struktura péče o nedonošené novorozence
Péče o nedonošené novorozence je rozdělena do tří úrovní:
- Primární centra poskytují péči matce a novorozenci po fyziologickém těhotenství a porodu. Zvládají běžné stavy a mírné komplikace.
- Centra intermediární péče poskytují péči o těhotné s hrozícím předčasným porodem mezi 31. - 35. týdnem těhotenství a o novorozence narozené v tomto období.
- Perinatologická centra poskytují nejvyšší stupeň péče pro rizikové těhotné a novorozence, včetně těžké nedonošenosti (před dokončeným 31. týdnem těhotenství). Disponují přístrojovým a personálním vybavením pro komplexní intenzivní a resuscitační péči.
Plánovaný císařský řez by se neměl provádět před ukončeným 39. týdnem těhotenství, jelikož s každým týdnem stráveným v děloze až do 39. gestačního týdne klesá riziko dechových obtíží dítěte.
Předčasně narozené dítě je označováno jako dítě, které se narodilo před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Po předčasném porodu se rodina dostává do náročné situace, na kterou se nemohla připravit. Služba rané péče a skvělá péče neonatologů však mohou pomoci dítěti ve vývoji.
tags: #beh #pro #nedonosene