Pláč dítěte patří k základním emocionálním projevům jeho života. V kojeneckém věku, kdy ještě schází možnost jiného hlasového projevu, je pláč významným komunikačním prostředkem s okolním prostředím. Nejčastější reakcí matky na pláč dítěte je snaha je utišit blízkostí. není-li tomu tak, reaguje maminka většinou tak, že má dítě zřejmě hlad a pláčem se hlásí o krmení.
Pokud dítě stále pláče, začíná se maminka většinou zabývat myšlenkou, zda není nemocné a jak je má utišit. Pokud dítě nemá projevy nějaké nemoci, je nutné zvážit, zda příčinou pláče nemůže být jeho lehce nadmuté bříško. Zvláště při podání mléka z lahvičky, může dítě polykat s potravou větší množství vzduchu, což se následně projeví zvýšenou plynatostí. V těchto případech je nejlepší prevencí úprava techniky krmení (např. Dítěti dále pomáhají masáže, cvičení s nožkami, teplý obklad na bříško nebo tzv. rektální rourka zavedená do zadečku. Tuto rourku je možné zakoupit ve zdravotnických potřebách a opatrně, za použití mastičky, ji dítěti zavést do zadečku.
Pokud je dítě dále neklidné nebo pláče, měli bychom zjistit, zda nemá teplotu. Zvýšená teplota může být projevem nějaké počínající infekce. Především pokud je dítě neklidné, pláče a opakovaně u něho zjišťujeme vysokou teplotu bez dalších klinických příznaků, měli bychom se obrátit na pediatra. U starších kojenců může být příčinou neklidu a pláče i rostoucí zoubek, který může vyvolat rovněž teplotu. Toto období ulehčíte svému dítěti užitím vhodných kousátek, která necháte zchladit v ledničce a dítě bude jeho pomocí zoubek prořezávat.

Kosti kojence jsou velmi křehké a hrozí tak snadné nebezpečí jejich poranění. U dítěte si proto vždy všímáme jeho pohybové aktivity, rukou i nožiček. Pláč je pro miminko jediný způsob, jak vám říct, že něco potřebuje. Možná si kladete otázku, jestli je pláč normální a kdy zpozornět. Nejste v tom sama - řeší to téměř každá maminka. Miminko může mít hlad, být unavené, přetížené nebo jen toužit po vaší blízkosti. Není ale vždy snadné poznat, co přesně se za pláčem skrývá. Miminko nemá jiný způsob komunikace než pláč. Každým pláčem vám dává najevo nějakou potřebu - ať už fyzickou, nebo emoční. Dobrá zpráva je, že s přibývajícím věkem pláče ubývá.
Nejčastějšími příčinami večerního pláče bývá hlad, únava, přetížení nebo touha po kontaktu s rodiči. Unavené miminko bývá přetažené, podrážděné a hůře usíná. Často si tře oči nebo kňourá. Pláč je intenzivní, náhlý a obtížně utišitelný. Některá miminka prostě potřebují být v náručí. Příliš mnoho podnětů i jejich nedostatek může vést k pláči. Večerní pláč je velmi častý a většinou zcela normální. Miminko během dne nasbírá mnoho vjemů, které musí nějak „zpracovat“.

Velmi důležité je vytvořit miminku klidné prostředí. Noste miminko v náručí - kontakt a pohyb mají silně uklidňující efekt. U malých miminek se to nedoporučuje. Večer dochází k přetížení z celého dne. Miminko si pláčem uvolňuje napětí. Máte vlastní zkušenost? Ale občas se stane (většinou ještě před půlnocí), že začne najednou hrozně plakat. Je to dost hlasitý pláč, přijde úplně z ničeho nic. Má přitom zavřené oči, jakoby plakala ze spaní, a tečou jí i slzy. Jsou to třeba noční děsy nebo brzké probouzení? Někdy bývá součástí separační úzkosti.
Někdy ty miminka mají problém s přechody z mělkého a hlubokého spánku a probudí se s velkým pláčem. Nebo se jen vzbudí a když tě necítí plně na blízku, tak z biologického půdu přijde panika. Pár probuzení za noc je úplně běžné. Ostatně i zkušenosti rodičů ukazují, že spaní v různých režimech se u dětí mění s věkem.

Ahoj maminkám, dceru bude jí deset měsíců a do osmi měsíců o ní vůbec nevím v noci, krásně od narození spala celou noc, ale teď už ne. Stále se budí a pláče...zkoušela jsem snad už vše... prostě nic nepomáhá. Hladí, kojí, zpívá, ale nic. Příčinou bývá často zoubky, růst, změna režimu, či přetížení. Někdy pomáhají homeopatika, jídlo, klidné prostředí, střední kontakt.
Večer vyplývá potřeba vyrovnat se s podněty z dnešního dne. Někdy je to jen krátká potřeba kontaktu, někdy naopak signál, že se děťátko nechce k nějakému rituálu vrátit. Je důležité nepřetěžovat dítě nároky a poskytnout klidný rituál před spaním, například koupání a ukládání ve stejnou dobu.
Proč pláč ze spaní vzniká? Často jde o kombinaci nadýmání, růstu zoubků, gastroezofageálního refluxu, spánkových poruch a environmentálních faktorů. Při podezření na vážné obtíže je vhodná konzultace s pediatrem. U parasomnií NREM a REM spánku platí, že bezpečnost dítěte je na prvním místě a v případě nočních děsů je třeba minimalizovat rizika a zajistit dohled.
PORUCHY SPÁNKU
Parapsomnie jsou vzácnější, ale existují a vyžadují specifické postupy v managementu - od uklidnění prostředí po možné psychologické intervence a vyučování rodičů, jak reagovat na epizody. Děti si noční stavy nepamatují, typická je ranní amnézie. Pokud se epizody opakují pravidelně, lze zvažovat programovaná probuzení a behaviorální tréninky, relaxační metody, biofeedback a hypnózu.
Podstatné je, aby rodiče zůstali klidní. Pláč miminka je jedním z největších strašáků rodičů, ale je to i projev komunikace. Důležitá je prevence: dostatek krmení, komfortní prostředí, pravidelný režim spánku a bdění, vyhýbání se spánkové deprivaci a vyhledání odborné pomoci, pokud pláč a probouzení v noci nadále přetrvává.
V případě podílu psychogenních faktorů je vhodná psychologická nebo psychiatrická intervence. Při pravidelném časovém výskytu epizod lze u dětí uplatnit programovaná probuzení. Farmakologická léčba se používá jen „off-label“ při častém výskytu a nebezpečném chování během epizod, obvykle klonazepam krátkodobě.