Výzkumy o něm říkají, že většina rodičů novorozenců ho bude potřebovat, většina rodičů k němu od lékaře nedostane žádné instrukce a většina rodičů ho připravuje špatně, a to i přesto, že letos oslaví 159 let své existence. „Umělé mléko“, neboli správně dětská formule (infant formula) je dle definice WHO/FAO „Substitut lidského mléka vyrobený za účelem plného uspokojení nutričních požadavků kojenců během prvních měsíců života až do zavedení příkrmů“. Za dobu své existence prošla formule obrovským vývojem i celkovou změnou paradigmatu toho, co a proč má obsahovat. Panuje o ní řada mýtů, a hlavně totální nedostatek informací.
Podstatná část rodičů vůbec netuší, že už z výroby obsahuje pro dítě potenciálně velmi nebezpečnou bakterii, což je také důvod, proč existuje hned několik bohužel různých doporučení mezinárodních lékařských organizací o tom, jak správně s formulí zacházet, aby byla pro dítě bezpečná. Na co všechno je při přípravě UM potřeba dávat pozor? Jak je to s jeho bezpečností? Jak teplá má být voda na přípravu a jak dlouho smíte formuli použít a proč?
V Česku je pro dětskou formuli zaběhlý lidový výraz „umělé mléko“. To je poněkud nešťastné, neb se nejedná ani o nic umělého, ani o mléko. Přesné složení UM definuje spolu WHO a FAO ve svém Codexu Alimentarius. Ten obsahuje detailní předepsané složení a maximální i minimální hodnoty jednotlivých mikroživin a makroživin, které musí výrobci dodržet. Zároveň jsou zde uvedena všechna povolená aditiva jako regulátory kyselosti, antioxidanty či dokonce plyny použité při hermetizaci balení a jejich předepsané hodnoty, maximální hodnoty konkrétních kontaminantů a přesný popis, jak má vypadat balení atd.
Protože OSN (FAO) ani WHO nemá v jednotlivých státech v oblasti potravinové bezpečnosti žádné rozhodovací pravomoci, existují jednotlivé národní regulace a orgány, které však Codex Alimentarius respektují. Codex Alimentarius definuje celkem tři možné druhy formulí, které smějí na trhu existovat.
Typologie kojenecké výživy podle Codex a jejich věkové určení
- Infant Formula („umělé mléko“) pro děti od 0 do 6 měsíců (až do 1 roku) - substitut lidského mléka vyrobený za účelem plného uspokojení nutričních požadavků kojenců během prvních měsíců života až do zavedení příkrmů.
- Follow-on Formula („pokračovací mléko“) pro děti od 6 do 36 měsíců - jídlo určené pro využití coby tekuté části odstavovací diety pro kojence od 6. měsíce a pro mladé děti. Je založené na kravském či jiném mléku a/nebo dalších součástech živočišného či rostlinného původu. Obsahuje dodatečně suplementované železo pro pokrytí rostoucích potřeb kojence.
- Formula for Special Medical Purposes („speciální umělé mléko“) pro děti od 0 do 6 měsíců (až do 1 roku) - substitut lidského nebo umělého mléka, který je speciálně vyroben pro uspokojení speciálních výživových potřeb kojenců se specifickými poruchami, nemocemi nebo zdravotními potížemi během prvních měsíců života až do doby představení vhodných příkrmů. Mělo by být užíváno pouze po konzultaci s lékařem.
Kromě formulí s bílkovinami ze živočišných mlék existují i formule se sojovou bílkovinou. Sójová bílkovina má nižší výživovou hodnotu oproti hovězí bílkovině, což se projevuje různým profilem aminokyselin a nutričními rozdíly. Proto se doporučuje sójové umělé mléko doplňovat o methionin a L-karnitin. U bílkoviny kravského mléka existuje i varianta hydrolyzované bílkoviny (hydrolyzované formule), které jsou považovány za hypoalergenní a rozkládají bílkoviny na jednodušší části.
Hlavní rozdíly mezi mateřským mlékem a UM a co to znamená pro výživu kojence
Drtivou většinu bioaktivní složky mateřského mléka nejde absolutně nahradit. I u „umělého mléka“ platí, že neobsahuje dostatek vitamínu K k počáteční prevenci krvácivých onemocnění a podpoře mineralizace kostí. Významná odlišnost oproti MM panuje u vitamínu D, který musí být dle Codexu Alimentarius obsažen už v infant formula v množství pokrývajícím minimální dávku pro věk 0-12 měsíců (minimálně 400 IU denně). Horní limit je 1000 IU pro 0-6 měsíců a 1500 IU pro 7-12 měsíců. Po dosažení 6 měsíců věku se vyčerpají vrozené zásoby železa a zinku, proto WHO nabádá k zavedení příkrmů. Při krmení formulí je nutné přejít na „pokračovací mléko“, které obsahuje více železa a zinku než klasická formule od 0 měsíců.
Velmi důležité je správné zacházení s přípravou práškové UM. Studie ukazují, že velká část rodičů neumí připravit formuli správně. Před použitím lahvičku vždy sterilizujte, ohřejte vodu na doporučenou teplotu a zkontrolujte teplotu mléka na vnitřní straně zápěstí. Voda by měla mít teplotu nejméně 70 °C, což pomáhá snížit riziko Cronobacter sakazakii. Při přípravě z prášku je přesné měření (poměr vody k prášku) klíčové; naředění nebo naředění naopak hrozí podvýživou či dehydratací. Před podáním ověřte teplotu a ihned podávejte, nepřipravujte dopředu.
V USA nad bezpečností dětské formule dohlíží FDA, v ČR a EU regulují národní autority v souladu s Codexem. Při výběru mléka sledujte věk dítěte (počáteční 1, pokračovací 2, batolecí 3 a vyšší), obsah vitamínů a minerálů, prebiotika a probiotika, laktózu a případné složky pro zvláštní léčbu (např. HA, AR, eHF, AAF).
Aktuální i budoucí potřeby dítěte se mohou měnit; u dětí s alergiemi na mléčnou bílkovinu (ABKM) je vhodné volit hypoalergenní (HA) nebo extenzivně hydrolyzované (eHF) formule. Při těžkých alergiích je možné používat aminokyselinové formule (AAF). Kojenecká mléka dále zahrnují specializované varianty pro nedonošené děti a pro děti narozené císařským řezem.
Krmení, příkrmy a postupy v 0-6 měsících a dále
Perioda výhradně mléčné výživy (do ukončeného 6. měsíce) je podporována WHO/ESPGHAN. Poté, pokud dítě prospívá, lze začít s příkrmy a postupně zvyšovat jejich podíl až do 12. měsíce. Pokračující formule (číslo 2) jsou určeny pro období od ukončeného 6. měsíce do 36. měsíce a slouží jako doplněk k pevné stravě. Batolecí mléka (číslo 3 a vyšší) jsou určena pro děti od 10-12 měsíců do 3 let a často obsahují více minerálů a vitamínů pro podporu růstu.
Některá mléka jsou obohacena o probiotika a prebiotika; zajišťují podpůrný efekt na trávení a imunitu, i když dlouhodobé výhody pro infekce nebyly jednoznačně prokázány. Při zavádění nových příkrmů postupujte zprvu opatrně: zeleninové pyré k obědu, postupně zelenina různých druhů, později ovoce a maso (zejména železotvorné zdroje). Do roku 1 by dítě mělo dostávat kolem 500 ml mléčných výrobků denně, včetně mléka, kaší a jogurtů. V období od 12. měsíce může dítě jíst stravu jako zbytek rodiny, pokud jde o racionální a nepřesolené potraviny.
Věřte, že každé dítě reaguje na značky mléka odlišně; změnu značky či typu mléka provádějte opatrně, nejlépe po konzultaci s pediatrem. Při změně postupujte pomalu, například nahraďte jednu dávku denně a sledujte reakci dítěte. Kojení zůstává ideálním zdrojem výživy, ale v situacích, kdy není možné kojit, UM poskytuje bezpečnou náhradu s důrazem na správnou přípravu a sledování zdravotního stavu dítěte.
Bezpečnostní doporučení při domácí přípravě UM
- Sterilizace lahviček a saviček před každým použitím; případně použití sterilizačních roztoků.
- Používejte jen kojeneckou vodu nebo balené vody uváděné na obalu jako vhodné pro přípravu kojenecké stravy; před použitím ji převařte a nechte vychladnout na doporučenou teplotu.
- Návod výrobce na dávkování musí být dodržován; vždy zarovnejte odměrky a dobře protřepejte, aby se prášek zcela rozpustil.
- Okamžitě podávejte hotovou směs; nepřipravujte dopředu a nepřehřívejte nad 37 °C; teplotu ověřte na vnitřní straně zápěstí.
- Při cestování si připravte termosku s horkou vodou a odměrky mléka až těsně před krmením.
- Po nakrmení nechte dítě odřhnout, aby došlo k uvolnění vzduchu a snížení nepohodlí v břiše.
Školení o bezpečnosti manipulace s potravinami od SafetyVideos.com
Závěr k výživě 5měsíčního miminka
Výživa miminka v prvních měsících života je složitý proces, který vyžaduje pečlivé sledování složení, správné přípravy i respektování individuálních potřeb dítěte. Umělé mléko nabízí bezpečnou alternativu k mateřskému mléku za předpokladu dodržování předepsaných pravidel a rad pediatra. Důležité je uvědomit si, že volba mezi kojením a UM je individuální a měla by vycházet z celkové situace rodiny, zdravotního stavu dítěte a odborných doporučení.