Proč novorozenec při pláči křečuje a co dělat?

Pláč je pro novorozence a kojence jediným způsobem, jak komunikovat své potřeby a dávat najevo, že se něco děje. Je přirozené, že si každá maminka klade otázku, co se za pláčem skrývá, a naučit se rozpoznávat různé druhy pláče může nějakou dobu trvat. Tento komunikační prostředek využívá dítě v nejrůznějších situacích.

Rozlišení typů dětského pláče

Je důležité rozlišit, o jaký pláč se jedná:

• Pláč upozorňující na potřebu: Toto je pláč, kdy miminko signalizuje hlad, potřebu pohlazení, potřebu se vyprázdnit, změnit polohu, nebo že mu je teplo či zima. Tento pláč je obvykle snadno rozpoznatelný.
• Pláč k uvolnění stresu: Tyto tzv. úlevové pláče se objevují pravidelně, často ve večerních hodinách. Jakmile se dítě vypláče, stává se klidným, uvolněným a usměvavým.
• Pláč bezprostředně po krmení: Může mít více příčin. Dítě mohlo vypít málo a chtělo by pokračovat v krmení. Další možností je gastroezofageální reflux, kdy se mléko vrací ze žaludku do jícnu a pálí. Reflux může být doprovázen zvýšeným blinkáním, ale existuje i "tichý" reflux bez zvracení. Miminko se může prohýbat do luku, aby zmírnilo nepříjemný pocit. V případě zvracení obloukem, neprospívání nebo krve ve zvratcích je nutná konzultace s pediatrem.
• Pláč z důvodu gastrokolického reflexu: Miminko může mít zesílenou potřebu na stolici hned po kojení, což je provázeno bolestmi bříška nebo plynatostí. Úleva nastává po odchodu stolice či plynů.
• Pláč z důvodu bolesti bříška: Nezralá trávicí soustava kojenců může způsobovat bolesti bříška, které se projevují křečovitým držením těla, prohýbáním do luku, rudými tvářemi, napjatým bříškem, přitahováním nožiček k břichu, zatnutými ručičkami a křikem.
• Pláč z důvodu vadného postavení krčního obratle (KISS syndrom): Dlouhodobý a intenzivní pláč může signalizovat blokádu krčního obratle, která mohla vzniknout během porodu nebo již v děloze.
• Pláč z důvodu zvýšeného svalového napětí (hypertonus): Příčinou může být poškození mozku, ale i u zdravých dětí. Zdravé miminko propláče přibližně 1-1,5 hodiny denně.

Afektivní křeč: Dramatický projev pláče

Afektivní křeč, známá také jako afektivní respirační křeč, vypadá velmi dramaticky. Kojenec či batole křičí, zajíkavě pláče, může přestat dýchat, zblednout, zmodrat a někdy i ztratit vědomí. Tato křeč je vždy vyvolána nějakou událostí, která u dítěte vyvolá nelibost. Po krátké chvilce, kdy dítě přestane dýchat, se však spontánně rozdýchá. Po "záchvatu" bývá pobledlé, apatické, vyčerpané a vystrašené.

Příkladem může být situace, kdy dítě vezme něco, co nemá, a rodič mu to odebere, což ho rozzuří. V takovém případě může dojít k afektivní křeči. Lékařská konzultace je v těchto případech nezbytná, i když vyšetření mohou potvrdit, že je dítě zcela zdravé.

Nejčastější příčiny pláče u novorozenců a kojenců

Nejčastější příčinou dětského pláče v prvním roce života je hlad. Novorozená miminka potřebují jíst přibližně 8-12krát denně, tedy každých pár hodin. Pokud se pláč opakuje v intervalech 2-3 hodin, pravděpodobně se jedná o hladový pláč.

Další častou záležitostí jsou prdíky neboli nadýmání. Vznikají nahromaděním plynů v trávicím traktu a spolykáním vzduchu během krmení. Pomoci může odříhnutí po jídle, masáž bříška nebo přitahování kolínek k bříšku. Kojící matky mohou vyzkoušet čaje z fenyklu a kmínu.

Znečištěná plenka je dalším důvodem k pláči. Dlouhodobé sezení ve špinavé pleně může způsobit opruzeniny.

Únava a přetažení jsou také častými příčinami pláče. Děťátko může zívat, mrkat, chytat se za tvář, protahovat se nebo se v zádech prohýbat. Typický přetažený pláč začíná zakňouráním a pokračuje intenzivním pláčem s krátkými nádechy.

Dětská kolika je definována jako pláč trvající déle než 2-3 hodiny denně, minimálně 3 dny v týdnu po dobu minimálně 3 týdnů, přestože je dítě zdravé a prospívá. Signály koliky zahrnují neklid, naříkání, probouzení ze spánku, přitahování nožiček k bříšku, zatínání pěstí nebo červenání v tváři. K úlevě může pomoci masáž bříška, teplá koupel, houpání a doteky.

Další možné příčiny pláče

• Nadměrné nebo nedostatečné podněty: Příliš mnoho hluku a ruchu může dítě zahltit, zatímco nedostatek podnětů může vést k nudě. Je důležité najít rovnováhu.
• Přehřátí: Dítě může mít potíže s usínáním, často se budit, plakat nebo mít potničky. Je třeba dbát na správné vrstvení oblečení podle tzv. cibulového pravidla a kontrolovat zátylek dítěte.
• Bolest bříška: Kromě již zmíněných příznaků může miminko vyhledávat neobvyklé polohy.
• Strach: Miminko se může bát neznámých lidí, zvuků nebo prostředí.
• Večerní záchvaty pláče: Tyto delší epizody pláče mohou být způsobeny celkovou únavou z celého dne.

Co dělat, když miminko pláče a nelze ho utišit?

Existuje několik osvědčených metod, které mohou pomoci zklidnit plačící miminko:

• Nošení: Zkuste miminko nosit na vaší paži obličejem dolů, s bříškem položeným na vaší dlani.
• Zavinutí: Pevné zavinutí do pleny, deky nebo zavinovačky může navodit pocit bezpečí podobný prostředí v děloze.
• Houpání a kolébání: Jemné, rytmické pohyby v kočárku, lehátku nebo houpačce napodobují pohyb v děloze.
• Mluvení a zpěv: Šepotání, vydávání uklidňujících zvuků nebo zpívání ukolébavek může miminko zklidnit.
• Sání: Dudlík nebo prso mohou pomoci, tzv. nenutritivní sání.
• Teplá koupel: Bublání a teplá voda mohou působit zázračně.
• Změna prostředí: Někdy pomůže klidné místo, jindy naopak jemný šum (např. fén, tekoucí voda). Čerstvý vzduch venku v kočárku je také účinný.
• Jemné doteky: Tření čela mezi očima nebo masáž nožiček.
• Zachování klidu: Pokud panikaříte, miminko to pozná a napětí se bude stupňovat. Udělejte si pauzu, požádejte o pomoc partnera, rodinu nebo přátele.
• Jízda autem: Někdy stačí krátká jízda autem.
• Bílý šum: Monotónní zvuky z přístrojů (vysavač, fén) mohou mít uklidňující účinek.

Je důležité si uvědomit, že nadměrný pláč obvykle netrvá věčně a končí kolem třetího měsíce věku dítěte. Pokud se pláč zdá nepřiměřený nebo rodiče vnímají jeho intenzitu jako velký problém, je vhodné konzultovat situaci s pediatrem.

tags: #novorozenec #pri #placi #krepci