Výplazování jazyka u miminek je běžným jevem, který může mít různé příčiny a významy v závislosti na věku dítěte a kontextu. Většinou se jedná o normální součást vývoje a není důvodem k panice.
Reflexní a sací činnost
V prvních měsících života je vyplazování jazyka často spojeno s reflexy. Vědci se domnívají, že jde o přirozený reflex, který souvisí se sací reflexem. Když miminka vidí někoho, kdo na ně vyplázne jazyk, často instinktivně odpoví stejně. Tento jazykový reflex obvykle trvá až do věku 4 až 6 měsíců dítěte a pomáhá miminku orientovat se při kojení - hledat bradavku a správně se přisát.
Některá miminka také vyplazují jazyk, když mají hlad. Rodiče si mohou všimnout, že se dítě vrhá na jídlo. V tomto období je důležité, aby rodič nenabízel dítěti pevnou stravu, dokud tento reflex nezmizí.

Komunikace a napodobování
Jak děti rostou, vyplazování jazyka se může stát formou komunikace nebo napodobování. Většina dětí začíná napodobovat jednoduché chování dospělých ve věku kolem 7-8 měsíců. Děti touží po pozornosti a neustále se učí o vztazích s lidmi, se kterými se setkávají. Pokud se dospělý směje v reakci na to, že dítě vyplazuje jazyk, může to pak miminko dělat častěji.
Některá miminka se naučí, že když vyplazují jazyk, dostanou jídlo. Děti starší 6 měsíců mohou záměrně vyplazovat jazyk jako prostředek k napodobování nebo komunikaci s rodičem.
Význam vyplazování jazyka u starších dětí a dospělých
Výplazování jazyka je univerzálním gestem, které používají děti i dospělí. Může vyjadřovat radost, soustředění, výsměch nebo dokonce náklonnost. Děti (a někdy i dospělí) při kreslení, psaní nebo jiných složitých činnostech vyplazují jazyk. Neurologové zjistili, že jazyk a jemná motorika rukou jsou propojeny v mozku.
Vyplazování jazyka je univerzální způsob, jak někomu dát najevo hravost, provokaci nebo lehký vzdor. Sportovci často nevědomky vyplazují jazyk při maximální koncentraci. Legendárním příkladem je basketbalista Michael Jordan, který měl tento zvyk při driblování nebo střelbě.
Ani umění se vyplazování jazyka nevyhýbá. Asi nejznámější fotkou s tímto gestem je snímek Alberta Einsteina, který v roce 1951 vyplázl jazyk na fotografa.

Biologický základ a možné zdravotní problémy
Vyplazování jazyka není jen věcí kultury nebo zvyku, ale má i biologický základ. Jazyk je propojen s limbickým systémem mozku, který řídí emoce. Navíc je jazyk plný nervových zakončení a vyplazení může být i podvědomým způsobem, jak snížit napětí nebo stres.
Ačkoliv je vyplazování jazyka běžné a normální, v některých případech může signalizovat zdravotní problém. U dospělých může být nekontrolovatelné vyplazování jazyka spojeno s tiky nebo poruchami nervové soustavy, například Tourettovým syndromem.
Beckwith-Wiedemannův syndrom
V některých případech, kdy je vyplazování jazyka výrazné a doprovázené dalšími příznaky, může být podezření na Beckwith-Wiedemannův syndrom. Mezi další příznaky tohoto syndromu patří pupeční kýla, makrosomie (nadměrná porodní váha), zářezy na boltích nebo hemihypertrofie (urychlený růst jedné poloviny těla a tváře). Pokud nejsou přítomny další příznaky, molekulárně genetické vyšetření tohoto syndromu pro pouhé vyplazování jazyka není obvykle indikováno. Lékař může doporučit sonografické vyšetření břicha.
Downův syndrom
U miminek v tomto věku by se Downův syndrom již projevil typickými znaky, jako je čtyřprstá rýha, sešikmení očních štěrbin, typický obličej, prodloužená žloutenka a hypotonie. Vyplazování jazyka samo o sobě není spolehlivým znakem Downova syndromu.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Ve většině případů je vyplazování jazyka u miminek normální a přirozené. Rodič by měl vyhledat lékařskou pomoc, pokud si všimne:
- Nepřetržitých známek hladu bezprostředně po kojení, které mohou signalizovat nedostatečný příjem mléka.
- Náhlých změn v chování po úderu do hlavy nebo jiném traumatu.
- Výrazného a nekontrolovatelného vyplazování jazyka, které se liší od běžného reflexního či komunikačního chování, a které je doprovázeno dalšími znepokojivými příznaky.
V případě jakýchkoli pochybností nebo obav je vždy nejlepší konzultovat situaci s pediatrem.