Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. Sněmovna ve středu vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšížila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Koho se zvýšení týká a jaká je konkrétní výše
Vyšší rodičovský příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka závisí v těchto partiích na předchozím příjmu a na věku potomka, tedy na počtu měsíců, které zbýhají do čtvrtých narozenin dítěte. Navýšení rodičovského příspěvku prohloubí rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.
Rozšíření či úsporná omezení a politické odpovědi
Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku, tedy i ty, které již příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři označovali návrh za diskriminační a neobhajitelný. Ministři a politické strany se k tématu vyjadřovali takto:
- Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak „ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje“.
- Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý, ale „pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká“.
- Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů.
- Nepodpořili ji ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče.
Detaily výpočtu a dopady na rozpočet
Nárok na vyšší příspěvek budou mít rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka závisí na předchozím příjmu a na věku potomka, tedy na počtu měsíců do čtvrtých narozenin dítěte. Navýšení rozpočtové výdaje se odhaduje na 8,6 miliardy korun pro nadcházející rok.
Další změny obsažené v novele
Dolní komora vložila do novely opatření proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli podle trvalého bydliště. U studentů bydlících samostatně by se posuzovaly i příjmy rodičů.
Vláda dále navrhla i zvýšení počtu hodin, na které mohou rodiče dávat své děti do školky či na hlídání do dvou let a nepřijít o rodičovskou. Z 46 hodin měsíčně by to mělo být až 92 hodin. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.
Politické uvážení a hlavní termíny projednání
Sněmovna změnila program a rozhodla o schvalování daňového balíčku současně s vyšší rodičovskou. Debata se vyostřila kolem priority: zda je důležitější zvýšení daní či navýšení rodičovského příspěvku. Pokud by se poslanci rozhodli prosadit daňový balíček před rodičovskou, hrozil by odklad jejího schválení. Ministři financí a členové koalice diskutovali o prioritách a konfrontovali se s opozicí ohledně vlivu na rozpočet a stabilitu vládní koalice.
FAQ k dotazům občanů
- Otázka: Jak se počítá přesná částka pro konkrétní dítě?
- Odpověď: Přesná částka závisí na předchozím příjmu rodiče a na věku dítěte - tedy na počtu měsíců do čtvrtých narozenin.
- Otázka: Mohou na vyšší příspěvek dosáhnout i ti, kteří už čerpají, ale letos nepočítají?
- Odpověď: Ano, vyšší částka bude platit i pro rodiny, které už čerpají a letos neukončí, a peníze nelze vyplatit jednorázově - rozpočítávají se na měsíční částky až do věku dítěte 4 roky.
- Otázka: Co s výší měsíčního výběru během čerpání?
- Odpověď: Je možné změnit výši měsíční částky po konzultaci s ÚP, aby bylo možné vybrat co nejvíce v průběhu čtyř let.
Obavy a rozpory
Opozice kritizuje, že navýšení nemusí pokrýt všechny rodiny a že kompromis není ideální. Zvláštní pozornost si vyžádaly výhrady k pravidelné valorizaci a k myšlence, že by na vyšší rodičovskou měl nárok každý rodina s dětmi do čtyř let. Odborníci i pracovníci sociálních služeb se shodují, že změny zvýší transparentnost a spravedlnost systému, ale zároveň vyžadují další legislativní úpravy na straně definic příjmu a posuzování nároku.
