Když nedávno oznámila, že je v jiném stavu, čeká holčičku, kterou bude po čtyřicítce vychovávat, zvedla se velká vlna zájmu. „Upřímně jsem nečekala, že to až takhle zarezonuje. I proto se rozhodla sdílet další detaily svého příběhu, který trvá už skoro pět let. Rozhodně není snadný. Do umělého oplodnění musela totiž investovat statisíce, a nejen to…“ Tímto přehledem se čtenáři seznamují s kontextem článku, který se soustředí na mateřství v pozdějším věku a na otevřenost, s níž Hana Třeštíková, pražská politička a producentka, sdílí svůj soukromý příběh.
Pražská politička a producentka Hana Třeštíková se před necelým rokem stala maminkou dcery. O své cestě k mateřství, pomocí umělého oplodnění, mluví zcela otevřeně. To, co si však nechává pro sebe, je identita biologického otce holčičky. Tím je její blízký kamarád. Jeho role se prý ale proměnila a on odmítl být pouze dárcem spermatu. O tom, jak se její život změnil s příchodem dítěte, se Třeštíková rozpovídala v podcastu Mámy sobě. Tam promluvila také o tom, co obnáší být svobodnou matkou.
„I když na rovinu přiznává, že úplně sama na dceru rozhodně není. „Hodně se stará i tatínek. Já o něm nemluvím, protože nechce, abych o něm mluvila, ale je hodně zapojenej,“ říká Hana. BRZY jí ale došlo, že tak to nepůjde. „Zároveň, když už jsem byla těhotná a on to se mnou nějak sdílel a prožíval, tak bylo vidět, že by mu to bylo líto, kdybych ho úplně odstřihla. A pak už jsme byli tak nějak domluvený, že bude tatínek,“ přiznala, že se celá situace vyvinula trochu jinak.
„Takže se to vyvíjelo. Ale řekli jsme si nějaký obrysy toho, jak to bude vypadat. Že péče bude na mě, že finančně to bude na mě. Takovýhle věci jsme si jasně dopředu řekli,“ dodala rázně Třeštíková. Dle svých slov toužila po úplné rodině, nechtěla ji však za každou cenu. „Chtěla jsem, aby Lotička měla tatínka. Ale kdyby to nevyšlo, tak tam byla i možnost anonymního dárce.“
Dceři taky vybrala hned dvě neobvyklá jména - Lota Heda. „Já jsem Hanka, máma je Helena, tak se nabízelo, abychom pokračovaly v tom H a zároveň jsem na tohle písmeno už nenašla jméno, který by mi sedlo a chtěla bych ho používat už navždycky. Tak jsem dlouho hledala, až jsem nakonec našla Lotu.“
Prvorodičkou ve 43 letech? Pro někoho nezodpovědnost, pro Hanku Třeštíkovou to nejlepší životní rozhodnutí. Jediný „správný“ čas, kdy má žena na svět přivést dítě, neexistuje. Co ale stálo za skutečným důvodem pořízení si dítěte v době, kdy mnohé z nás už řeší perimenopauzu? Její kamarádky už mají děti v předpubertálním období, ona řeší plínky, prorůstání zoubků, noční vstávání k miminku. „Jsem sice starší máma, ale zase mám pocit, že už mi nic neuniká,“ říká Třeštíková, režisérka, politička i autorka knihy Matkou po 40.
Dceru Lotu porodila ve 43 letech, jejím otcem je dlouholetý kamarád. Hanka vychovává dítě bez partnera. Cesta k vytouženému miminku byla celkem trnitá a rámovaná mnoha pokusy umělého oplodnění. Hančina upřímnost ohledně toho, že si pořídila dítě pomocí IVF jako singl žena, ve společnosti rozbouřila vlny emocí. Někteří lidé nad tím pohoršeně kroutí hlavou, tu a tam jí někdo napíše negativní komentář na sociální sítě. Hana ale to, že je starší mámou, vnímá jako něco přirozeného.
„Necítím se ani starší, ani unavenější. Osobně si myslím, že kdybych dítě měla dřív, možná by se mi do toho vkrádaly pocity, že mi něco uniká, že o něco přicházím,“ uvažuje v podcastu Holky v kondici. Během těhotenství Hana sepsala knihu Matkou po 40, kde vyzpovídala i další ženy, které rodily v pozdějším věku. Co příběh, to jiný osud. Dnešní ženy často neodkládají mateřství proto, že by děti nechtěly dříve. Výzkumy ukazují, že důvodem bývá spíš hledání stability - bydlení, práce, vztahu, ve kterém by se cítily bezpečně.
Nic to ale nemění na skutečnosti, že ženy, které se rozhodnou pro mateřství v pozdějším věku, často musí čelit nepříjemným reakcím okolí. Mají pocit, že své rozhodnutí musí vysvětlovat, obhajovat. Podle psycholožky Šárky Mikové může tento tlak vést k vnitřnímu napětí. „Některé ženy pak mají pocit, že musí být ‚ještě lepší‘ matky než ostatní. Jako by si potřebovaly svůj věk vykompenzovat výkonem.“ Zároveň ale připomíná, že výzkumy ukazují i opačný obraz. „Řada žen, které se stanou matkami později, jsou emočně vyrovnanější, mají více životních zkušeností a jasnější představu o tom, co chtějí svým dětem dát,“ dodává Miková.
Hanka svůj příběh otevřeně sdílí na svém profilu. Občas dostane negativní komentář. S tím souhlasí i Hanka Třeštíková, která v pozdějším mateřství vidí spíše výhody. „Stihla jsem kariéru filmové producentky i političky, procestovala jsem místa, která jsem toužila poznat, propařila spoustu večerů, prožila jsem si různé vztahy.“
- Kritika okolí často cílí na volbu mateřství v pozdějším věku.
- Podporou je otevřený rozhovor o IVF a svobodném rodičovství.
- Navzdory výzvám lze vybudovat stabilní rodinu i bez tradičního partnerství.
Současně se v textech objevují i odkazy na další materiály a média, která sledují téma mateřství v pozdějším věku, a to včetně podcastů a rozhovorů, které doplňují kontext o perimenopauze, kariéře a společenských očekáváních.
Jaké výhody a výzvy přináší mateřství po čtyřicítce
Podle autorů a expertů má období po čtyřicítce své specifické přednosti i rizika. Zkušenosti, vyrovnanost a jasnější vize výchovy bývají výhodou, zatímco tlak okolí a riziko zdravotních komplikací mohou být výzvami.
„Mám pocit, že už mi nic neuniká,“ shrnuje Hana své pocity, což odráží i širší pohled mnoha žen, které rodily později. Společnost však stále vyvolává diskusi o vhodnosti takového rozhodnutí a vyvíjí tlak na to, jak má správná matka vypadat.
Otec dítěte a role partnera
Biologický otec holčičky je její blízký kamarád, jehož role se vyvíjela směrem k trvalému zapojení. „Když už jsem byla těhotná a on to se mnou nějak sdílel a prožíval, tak bylo vidět, že by mu to bylo líto, kdybych ho úplně odstřihla. A pak už jsme byli tak nějak domluvený, že bude tatínek,“ popisuje Hana vývoj situace.
Rozhovory o tom, jak vybalancovat péči, finance a duševní pohodu, jsou součástí širšího tématu, které se dotýká rodinného života po čtyřicítce.
Závěrní poznámky k doprovodnému materiálu
Texty uvádějí, že o cestě k mateřství a zkušenostech singl ženy s IVF se publikum zajímá. Informace zahrnují nejen osobní příběh, ale i kontext sociálních a psychologických aspektů spojených s mateřstvím v pozdějším věku a tlakem okolí.
tags: #radka #trestikova #tehotna