Zvracení po zavádění příkrmů a jedlostní či trávicí nejistoty u kojenců

Zdravím všechny maminky, před nedávnem jsem zde vznesla dotaz, jestli začít s příkrmy, no už přes měsíc máme se synem zajetý nějaký režim. Jídlo mu chutná, snědl by na co by přišel, ale pořád zvrací. Ze začátku to bylo jen takové ublinknutí, třeba jako po kojení, ale poslední dva týdny zvrací třeba i dvakrát, třikrát během hodiny po jídle, a to ve všech polohách (když leží na břiše i na zádech, když ho držím na rukách, i když sedí v sedátku nebo autosedačce).

V prvních měsících života dítěte představuje přechod z mateřského mléka na umělou výživu a postupné zařazení příkrmů pro jeho organismus velkou změnu. Některé děti se s touto etapou vyrovnávají hladce, jiné mohou trpět nejrůznějšími trávicími obtížemi. Dokud se dítě živí výhradně mateřským mlékem, jeho trávicí obtíže bývají minimální nebo zcela chybí. Pokud je však kojení ukončeno a nastane přechod na umělou výživu, nemusí nezralý trávicí trakt tuto změnu vždy zvládnout.

Někdy stačí změnit značku či druh umělého mléka, protože každé dítě je individuální a stejný produkt, který vyhovuje jednomu kojenci, nemusí vyhovovat jinému. Zhruba od čtvrtého až šestého měsíce věku se do dětského jídelníčku zavádějí první příkrmy. Nejprve by měly být jednopotravinové, aby bylo zřejmé, jak dítě reaguje na konkrétní surovinu a zda se neprojeví potravinová alergie. Reakce se mohou lišit - u některých miminek dojde ke zvracení či průjmu prakticky okamžitě, jinde se problém projeví až po několika dnech (například vyrážkou nebo zácpou).

Nejčastějšími potížemi bývá zácpa či zvracení, a to i u dětí na náhradní výživě. Zácpa bývá spojena s nevhodným složením jídelníčku s nedostatkem vlákniny či jiných prospěšných látek. Někdy mohou zácpu způsobit vrozené anatomické odchylky či neurologické poruchy. Pokud dojde k zácpě ve chvíli, kdy dítě začíná přijímat příkrmy, je vhodné upravit stravu (například přidat vlákninu a více tekutin), ideálně podle doporučení pediatra. Pomoci mohou zeleninové polévky či ovocné šťávy a případně speciální varianta mléčné výživy pro citlivé zažívání s prebiotickými oligosacharidy.

Akutní průjem u dětí do tří let bývá způsoben kontaminovanými potravinami nebo vodou a projevuje se vodnatou stolicí, křečemi a případně zvýšenou teplotou. Pokud má průjem plně kojený kojec, nepřerušujte kojení; naopak jej můžete častěji nabízet, protože mateřské mléko zkracuje dobu trvání průjmu. U dětí na umělé výživě se při akutním průjmu doporučuje na 24 hodin vynechat mléko a nahradit ho rýžovým odvarem. Dočasně bývá vhodné vynechat mléko a mléčné výrobky. Obvykle stačí dietní strava a tekutiny. Pro doplnění tekutin jsou vhodné bylinkové čaje, neperlivá minerální voda a studené čaje oslazené glukopurem.

Pomocné kroky pro zvracení po kojení zahrnují pravidelné odříhávání, držení dítěte ve vzpřímené poloze po jídle a vyhýbání se rychlému pohybu. Při zavádění prvních příkrmů může nastat zvracení a odmítání jídla; obecně se doporučuje začínat s jednodruhovou zeleninou a případně ředit husté příkrmy vodou. Husté příkrmy lze naředit kojeneckou vodou.

Avšak zvracení nemusí vždy znamenat alergii. Přítomnost alergií na kravské mléko či lepek bývá nejčastější, ale alergie se mohou projevovat různě - bolesti bříška, kožní vyrážky, podrážděnost a změny ve psychice dítěte. Pokud máte podezření na alergii, je vhodné konzultovat s pediatrem či alergologem. Pokud kojíte a dítě trpí touto alergií, je nutné držet dietu i vy.

Ve většině případů lze zvládnout zvracení a trávicí potíže pomocí postupných změn ve stravování a vhodné hydratace. Děti po zvracení by měly dostávat tekutiny v malých dávkách a častěji, bez tlaku na jídlo. Vždy je dobré sledovat celkový stav dítěte, přidružené příznaky a pro jistotu vyhledat lékařskou radu, zvláště pokud zvracení přetrvává či se zhoršuje, či doprovází horečka, průjem či dehydratace.

Infografika: Co dělat při zvracení a průjmu u kojenců

Praktické rady při zavádění příkrmů a zvládání zvracení

  1. Začněte s jednopravičným příkrmem a sledujte reakce dítěte po dobu 3 dnů.
  2. Udržujte vzpřímenou polohu po jídle a umožněte odříhnutí.
  3. Postupně zvyšujte množství podle tolerance a konzultujte s pediatrem ohledně dávkování a výběru potravin.
  4. V případě častého zvracení a nejasností navštivte pediatra, který vás může odkázat na vyšetření na reflux či alergie.
  5. V akutním průjmu zajistěte dostatek tekutin a případně rehydratační roztoky; nepřikládejte na dítě nadměrnou zátěž jídlem a sledujte celkový stav.

Pokud se objeví zvracení po různých druzích zeleniny a jídla s rizikem alergie, kontaktujte pediatra, který provede vyšetření a doporučí vhodnou výživu a další postupy. Někdy je třeba zkusit jiné druhy zeleniny a postupně zvyšovat dávky, aby se zjistilo, zda jde o alergii či citlivost na chuť či texturu.

V závěru platí: zvracení u kojenců při zavádění příkrmů je časté a může mít různé příčiny. Důležité je sledují stav dítěte, dodržovat pravidla pitného režimu a vyhledat lékařskou radu, pokud zvracení přetrvává, dochází k váhovému úbytku, bolesti či horečce. Rychlá změna ve stravě či podráždění žaludku může vést k dočasnému zhoršení příjmu potravy, ale většinou se problém časem upraví.

Top tipy pro Dealing with Reflux

Krátké praktické shrnutí a tipy pro rodiče

  • Zahajte s jedním druhem zeleniny a sledujte reakci dítěte na 3 dny.
  • Nevynechávejte vzpřímenou polohu po jídle a dopřejte odříhnutí.
  • Nezvyšujte dávky naráz; postupně zvyšujte podle tolerance.
  • Při opakovaném zvracení a podezření na alergii konzultujte s pediatrem.
  • Při průjmu dbejte na dostatek tekutin a zvažte rehydratační roztoky; nepodávejte návykově léky bez lékařského doporučení.

Pro detailnější rady ohledně výživy a vhodných potravin vždy zvažte konzultaci s pediatrem nebo dětským specialistou. Alergie na bílkovinu kravského mléka či na lepek bývá nejčastější, ale každé dítě reaguje jinak. Důležité je naslouchat dítěti, přizpůsobit jídelníček a vyhledat odbornou pomoc, pokud je situace nejasná nebo zhoršuje se.

tags: #zvraceni #po #prikrmech #prejedeni