Možnosti prenatálního screeningu autismu a souvisejících vrozených vad

Vyšetření vrozených vývojových vad ve 2. optimální termín pro toto vyšetření je 21.-22.

Naši lékaři jsou držitelem licence pro tzv. Prenatální echokardiografické vyšetření srdce je na našem pracovišti součástí sreeningu ve 2.

Ultrazvukové vyšetření může detailně posoudit vývoj Vašeho dítěte, ale není v jeho možnostech odhalit všechny možné problémy, či morfologické anomálie.

Co se stane, pokud se naše dítě nevyvíjí optimálně?

U více jak 95% dětí lze očekávat zcela normální nález.

echogenní intrakardiální fokusy - bílé tečky v papilárním svalu srdce, která neovlivňují jeho funkci.

U několika procent dětí je nalezena méně významná anomálie.

Naše pracoviště se těmito dětmi intensivně zabývá.

Každý rok je u nás diagnostikováno, nebo konsiliárně vyšetřeno více jak 300 těchto dětí.

Vždy se snažíme o těchto problémech s rodiči diskutovat a ve spolupráci s nimi najít co nejlepší možné řešení této závažné životní situace.

Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie.

Proto je ženám během těhotenství nabízeno vyšetření, které může vrozené poruchy plodu odhalit.

Riziko závažných vrozených vývojových vad nenápadně stále zvyšuje znečištěné životní prostředí, trend k rodičovství v pozdějším věku a další jevy.

V České republice se asi u tří až pěti procent dětí vyskytne závažnější vrozená vývojová vada.

Cílem prenatální diagnostiky (screeningu) je najít těhotné ženy, jejichž plody mají vrozenou vývojovou vadu, zejména takovou, která je neslučitelná se životem.

Pokud se vadu podaří diagnostikovat, navrhnou lékaři ženě možnosti řešení.

Jediný zcela spolehlivý způsob diagnostiky pro vyloučení Downova syndromu u plodu je provedení amniocentézy (odběr vzorku plodové vody) nebo biopsie choria (odběr vzorku placenty).

Biopsie choria se provádí mezi 11. až 14. týdnem těhotenství a spočívá v odběru mikroskopického vzorku placentární tkáně.

Odběr vzorku plodové vody (amniocentéze) se provádí po 15. týdnu těhotenství.

V obou případech se získá materiál stejného genetického složení, jako má plod.

Výsledkem vyšetření je detailní posouzení chromozomů plodu.

Nevýhodou těchto diagnostických vyšetření je, že mohou způsobit nechtěný potrat, i když je plod zcela normální.

Riziko ztráty těhotenství je však velmi nízké - okolo jednoho procenta (tedy 1 případ ze 100).

Proto lékař doporučuje invazivní vyšetření (amniocentézu či biopsii choria) podle míry pravděpodobnosti Downova syndromu, která se určí z kombinovaného screeningu.

Kombinovaný screening

Tato screeningová metoda nabízí možnost stanovení rizika chromozomálních vad plodu, jako např. Downův či Edwardsův syndrom.

Pokud je výsledek negativní, není nutné přistupovat k invazivním metodám prenatální diagnostiky.

Pravděpodobnost chromozomálních vad nejpřesněji stanoví počítačový program z kombinací těchto informací (proto mluvíme o screeningu kombinovaném): věk těhotné ženy a týden trvání těhotenství, dále se zjišťuje váha, výška, rizikové faktory v rodinné i osobní anamnéze, průběh předchozí gravidity apod., ultrazvukový nález mezi 11. až 13. týdnem těhotenství (vyšetření šíjového projasnění, detailněji popsáno níže), biochemické vyšetření krve matky (volného ß-hCG a PAPP-A).

Kombinovaný screening rovněž může odhalit riziko rozvoje preeklampsie, růstové restrikce plodu a předčasného porodu. Dále lze potvrdit, resp. upřesnit stáří těhotenství, diagnostikovat spolehlivě vícečetné těhotenství, kompletně zhodnotit anatomii plodu, množství plodové vody a lokalizaci placenty.

Kombinovaný screening není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama.

Ultrazvukové vyšetření šíjového projasnění

Mezi 11. až 13. týdnem (13. týden + 6 dní) těhotenství se provádí ultrazvukové měření tzv. šíjového projasnění (nuchal translucency, NT).

Šíjové projasnění způsobuje tekutina pod kůží v zátylku plodu, která je přechodně přítomna u všech plodů.

U plodů s Downovým syndromem je však šířka (množství tekutiny) tohoto projasnění významně větší.

Biochemické vyšetření z krve matky

Ze žilní krve těhotné ženy se stanovují hladiny dvou hormonů (volného ß-hCG a PAPP-A).

U těhotenství s Downovým syndromem častěji nacházíme zvýšené hladiny volného ß-hCG a snížené hladiny PAPP-A.

Proč je screening v prvním trimestru kombinovaný?

Důvody pro kombinovaný screening v prvním trimestru jsou následující: pomocí věku těhotné ženy nalezneme jen zhruba 30 % plodů s Downovým syndromem, měřením NT nalezneme asi 80 % plodů s Downovým syndromem, stanovením hladiny volného ß-hCG a PAPP-A nalezneme 60 % plodů s Downovým syndromem, kombinace metod je velmi efektivní a umožní nalézt až 90 % všech plodů s Downovým syndromem.

Výsledkem kombinovaného testu je informace, jaká je pravděpodobnost, že by se u plodu mohl vyskytnout Downův syndrom případně další genetické poruchy.

V případě ne zcela jasného výsledku se navrhuje neinvazivní vyšetření (NIPT) anebo invazivní vyšetření (biopsie placenty, amniocentéza).

Rozhodnutí musí učinit specialista pro fetomaternální medicínu anebo genetik.

Neinvazivní prenatální test (NIPT)

Neinvazivní prenatální test může zjistit určité specifické vývojové chromozomální vady z vyšetření úlomků volné DNA plodu v krvi matky.

Těchto fragmentů je v mateřské krvi obvykle kolem 5-7 procent.

Test stanoví rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu a některých dalších genetických vad.

Test se doporučuje zejména v případě vyššího rizika Downova syndromu vzešlého ze screeningu a žena si nepřeje invazivní vyšetření.

NIPT není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama.

Bližší informace najdete na webu porodnice.cz [1, 2]: Co je to prenatální diagnostika

Ultrazvukové vyšetření šíjového projasnění

Screening v 2. trimestru

Ve 20.-22. týdnu těhotná žena absolvuje další pravidelné ultrazvukové vyšetření. Při něm se hodnotí počet plodů, srdeční činnost plodu, uložení placenty, množství plodové vody. Přesně se měří jednotlivé části plodu (průměr a obvod hlavy, obvod bříška a délka stehenní kosti) a výpočítá se jeho stáří a hmotnost. Pátrá se také po vrozených vývojových vadách plodu.

Pacientkám může gynekolog nabídnout podrobné morfologické hodnocení, které ale není hrazeno pojišťovnou. Oproti klasickému ultrazvuku se navíc podrobně vyšetřují všechny orgány plodu. Lékař vyhledává typické znaky morfologických vad.

Screening v 3. trimestru

Třetí ultrazvukové vyšetření se provádí ve 30.-32. týdnu těhotenství a je zaměřené především na určení polohy plodu, přesné změření jednotlivých částí plodu a srovnání s předchozím vyšetřením; což umožní určit vývoj plodu včetně jeho hmotnosti, určení množství plodové vody, pozorování pohybové aktivity plodu, posouzení stavu placenty.

Pacientce lze nabídnout navíc screening růstové restrikce (růstové opoždění) plodu. Toto vyšetření si však hradi sama. Provádí se ve 36. týdnu.

Růstová restrikce vzniká u 5-10 procent těhotných a je příčinou 30-50 procent nitroděložních úmrtí.

Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody. V návaznosti na diagnostiku samotnou je mezioborová spolupráce ještě širší.

Prenatální diagnostika nám umožňuje diagnostikovat řadu chorob a patologií u dosud nenarozeného lidského jedince. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je tak právě (co možná nejčasnější) diagnostika těchto patologických stavů.

V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je v určitých případech nutná i genetická konzultace. Těhotné s pozitivním výsledkem prenatálního screeningu (kombinovaný screening I. trimestru, biochemický screening II. těhotné od 35 let věku výše) mohou být během genetické konzultace nabídnuta podrobnější prenatální diagnostika (invazivní metody, podrobné ultrazvukové vyšetření, fetální echokardiografie, fetální MRI).

Neinvazní metody prenatální diagnostiky se dobře hodí pro screening a používají se k vyšetření u všech těhotných.

Součástí běžné prenatální péče jsou pravidelná ultrazvuková vyšetření (I. do 14. týdne, II. ve 20.-22. týdnu, III. ve 30.-32. týdnu). Ke screeningu nejčastějších morfologických a chromozomálních vrozených vad plodu je preferován kombinovaný (biochemický a ultrazvukový) screening v I.

V poslední době se možnosti prenatálního screeningu rozšířily o neinvazivní prenatální testování (NIPT) z žilní krve těhotné. Jedná se o vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Toto vyšetření není hrazené pojišťovnou.

Biochemického screeningu z krve - vyšetření beta free podjednotky HCG a PAPP-A v 11. prvotrimestrálním ultrazvukovém screeningu - vyšetření tloušťky šíjového projasnění (NT) a přítomnosti nosní kůstky (nasal bone, NB) ve 13. Odběr krve matky na screening biochemických markerů se provádí po 16. ukončeném gestačním týdnu.

Jde o tzv. Zvýšené hodnoty AFP jsou markerem vrozených vad plodu nekrytých kůží - např. rozštěp páteře, snížené hodnoty AFP a zvýšené hodnoty hCG jsou charakteristické pro plody s Downovým syndromem.

Neinvazivní diagnostický test je plně hrazen pacientkou a stojí v současné době přibližně čtrnáct tisíc korun (GENNET) nebo čtyřicet tisíc Kč (IMALAB).

Test nabízený laboratoří IMALAB - MATERNIT21 - je možno provést již od desátého týdne těhotenství a je vhodný i pro dvojčata těhotenství.

Pracoviště GENNET nabízí test s názvem PRENASCAN, který je možno provést od 12. týdne těhotenství. Je určen pouze pro jednočetná těhotenství.

Každá těhotná žena by měla pravidelně docházet na kontroly v prenatální poradně u ošetřujícího gynekologa, během kterých je klinicky vyšetřována, a zároveň jsou prováděny předepsané laboratorní testy z její krve. Snižuje tím riziko negativního vlivu možných odchylek jejího zdraví na vyvíjející se plod.

Ultrazvukové vyšetření na úplném počátku těhotenství (6. až 10. ultrazvukové vyšetření) se v 11. až 14. týdnu provádí screening rizika výskytu chromozomálních vad plodu.

Navíc lze detekovat okolo padesáti procent strukturálních vad plodu a je možno provést screening rizika rozvoje poruchy funkce placenty (poruchy růstu plodu a onemocnění matky nazývané preeklampsie).

Ultrazvukové vyšetření ve 20. týdnu těhotenství slouží především k záchytu strukturálních vad plodu. Speciální vyšetření jsou pak prováděna u těhotných žen se zvýšeným rizikem poruch vývoje těhotenství.

V roce 2019 bylo uvedeno, že klinická genetika a prenatální diagnostika spolupracují na široké škále otázek a že genetická konzultace je součástí komplexní péče o těhotnou a plod.

Infografika: Přehled prenatálních screenových metod a časových rámců

ACOG vysvětluje: Prenatální genetické testování

Jedinou metodou, která s naprostou jistotou vyloučí chromozomální vadu plodu, je invazivní vyšetření s vyšetřením vzorku placenty, plodové vody nebo pupečníkové krve v genetické laboratoři.

Protože invazivní výkony nesou riziko potratu, provádí se pouze na základě indikace a podle výsledků screeningu.

Downův syndrom a další chromozomální poruchy zůstávají mezi nejčastějšími genetickými vadami, které se sledují screeningem i invazivními metodami.

V rámci moderní prenatální péče se používají i neinvazivní metody, které zvyšují bezpečí těhotenství a usnadňují rozhodování rodičů.

tags: #autismus #prenatalni #screening