Zrušení kojeneckých ústavů na Slovensku a aktuální výzvy k reformě systému péče o ohrožené děti

Datum publikace: 22. 04.

Přehled tématu a kontextu: Kancelář veřejného ochránce práv navrhuje zákaz a zrušení kojeneckých ústavů a stanovení hranice tří let, pod kterou nelze umístit malé děti do zařízení ústavního typu. O doporučení Poslanecké sněmovně a vládě informovala 21. dubna 2021 zástupkyně ombudsmana Mgr. Monika Šimůnková. Součástí výroční zprávy za rok 2020 bylo také 13 legislativních doporučení, z nichž některá se týkají právě kojeneckých ústavů a odměn pěstounů.

Podle Šimůnkové je důležité, že nejmenší děti nemají co dělat v zařízeních ústavní péče. V praxi je však problém v nedostatku pěstounů, kteří nemají povinnost přijmout dítě do péče, a v tom, že děti bývají k vítce přesouvány po celé republice v závislosti na volnosti pěstounů. Organizace a experti upozorňují na nutnost existence zařízení s profesionálními pěstouny, kteří budou vždy k dispozici, aby poskytli potřebnou péči v daný okamžik.

Stav současného systému a klíčové problémy

OSPOD v Praze 8 upozorňuje na to, že v praxi se pro malé děti často nenašlo vhodné místo a děti byly umísťovány do dalších zařízení mimo cílovou skupinu kojeneckých ústavů. Rychlíková z organizace SANANIM zdůrazňuje, že stát by měl více podporovat dočasné pěstouny a posílit dostupnost podpůrných služeb pro rodiny bojující s závislostmi rodičů. Zásadní roli hrají neziskové organizace, které doplňují státní systém a pomáhají takovým rodinám zkvalitnit péči o dítě.

Podle odborníků hraje významnou roli prevence a včasná intervence, aby se minimalizovala potřeba odebrání dětí do ústavní péče. Případové konference, kde se sejdou zástupci všech zainteresovaných institucí, umožňují lépe pochopit potřeby dítěte a navrhnout adekvátní řešení. Když je nutné řešit odebrání dítěte, proces by měl být koordinovaný a transparentní, aby se zohlednila stabilní a bezpečná prostředí pro dítě.

Transformace kojeneckých ústavů a současný stav po roce

V roce 2025 a 2026 dochází k postupné transformaci bývalých kojeneckých ústavů do nových typů zařízení (např. zdravotnických center, dětských domovů a centrech komplexní péče). Transformace vyvolala diskuse o tom, jaké typy služeb nahradí původní ústavní pobyt a jak zajistit kontinuitu péče pro děti v různém věku a s různými potřebami. Transition se dotýká provozních struktur, financování i personálního zajištění a vyžaduje koordinovaný zásah napříč ministerstvy a zřizovateli.

Podle Lumosu a dalších studií není výsledek transformace jednoznačný: některé děti mohou být lépe zvládnuty v pěstounské péči, ale pro jiné zůstává nutnost zajistit specializovanou podporu ačasově omezenou péči. Analýzy ukazují, že náklady na ústavní péči jsou vysoké a že vhodně řízená pěstounská péče a podpora rodin mohou být efektivněji využity k plnění cílů ochrany dětí.

Praktické dopady na regiony a kapacity pěstounské péče

Regionální rozdíly v ČR ukazují, že některé kraje dokázaly snížit počet malých dětí v ústavní péči a rozšířit kapacitu pěstounské péče, zatímco jiné zaostávají. Pardubický kraj uvádí, že od roku 2022 již nemá děti do čtyř let v ústavní výchově a má aktivní spolupráci s pěstounkami. Naopak v dalších regionech je problém s nedostatkem pěstounů pro sourozenecké skupiny a děti s postižením.

Často se ukazuje, že sourozenecké skupiny zůstávají spolu ve více rodinách, protože nedostatek pěstounů brání jejich umístění v jedné rodině. ZDVOP (zdravotně-důchodové a krizové služby pro děti) slouží k okamžité ochraně, avšak v praxi suplují dlouhodobou ústavní výchovu a původní limity pobytu a kapacit jsou často překračovány.

Role státu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví

Ministři a vyjednavači diskutují o posílení kapacit pěstounské péče a o zavedení statusu profesionálního pěstouna, stejně jako o zjednodušení a zrychlení procesu osvojování. Důraz se klade na prevenci, aby rodiny neztrácely stabilitu a děti měly šanci vyrůstat v rodinném prostředí. Nápady na celostátní systém podpory zahrnují větší podporu pro rodiny v krizi, zajištění dostupnosti sociálních a zdravotních služeb a lepší koordinaci mezi zřizovateli.

Podle současných plánů by mělo dojít k posílení kapacit ZDVOP, rozšíření sítě pěstounů na přechodnou dobu a zjednodušení procesů spojených s pěstounstvím a adopcemi. Zpráva upozorňuje na nutnost rychlého dotažení legislativních změn a na to, že bez jasných alternativ pro malé děti hrozí recidiva problémů, pokud nebude nabídnuta adekvátní péče.

Výhled a doporučení pro budoucnost

  • Udělat z dětí do tří let prioritní cílovou skupinu pro rodinnou péči a pěstouny místo ústavní péče.
  • Zajistit dostupnost profesionálních pěstounů a zvýšit jejich podporu ze strany státního a neziskového sektoru.
  • Posílit preventivní programy a rodinné intervence, včetně podpůrných služeb pro rodiny s dětmi s postižením a pro rodiny postižené závislostí.
  • Podpořit systematické případové konference a koordinaci napříč resorty (MPSV, MZ, zřizovatelé) pro lepší využití stávajících služeb a řešení krizových situací.

Současný stav v číslech a praktické příklady

Podle údajů z minulosti je v současnosti několik desítek volných míst v krizových zařízeních po celé republice a celková kapacita se mění v závislosti na regionu. Transformace kojeneckých ústavů ukazuje, že některé děti nacházejí nový domov v rodinách, jiné v přechodné pěstounské péči či v různých typech zařízení.

K jednání o změnách zákonů a praxi se připojují i zřizovatelé a odborníci z neziskových organizací, kteří vyzývají k systematickému a rychlému řešení, aby bylo možné zajistit bezpečné a stálé prostředí pro nejmenší děti a zároveň zajistit kontinuální podporu pro rodiny, které o děti pečují.

Infografika: Struktura péče o děti po transformaci kojeneckých ústavů
Kraj Počet malých dětí v ústavní péči (do 3 let) Stav transformace Poznámka
Pardubický 0 Úspěšná transformace Dobrá kapacita přechodných pěstounů
Praha více než 0 Probíhá reorganizace Vysoký tlak na ZDVOP a pěstouny
Jihočeský 0 Transformace probíhá Podpora rodinné péče

tags: #zruseni #kojeneckych #ustavu #slovensko