Porod dělíme na tři doby porodní. Jeho brzký příchod se často ohlašuje tzv. poslíčky. Porod začíná I. dobou porodní, tedy pravidelnými stahy a končí porodem placenty. Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různě dlouhou dobu.
I. doba porodní neboli otevírací
Začíná pravidelnými děložními stahy (odborně kontrakce), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, která se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty. Dále se její průměr počítá na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že „branka je zašlá“, tehdy činí její průměr asi 11 až 12 cm. Název „otevírací“ doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Poznámka: Děložní kontrakce je práce (stah - kontrakce) děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
Další informace o průběhu porodu najdete v článku Spontánní porod. Při kontrakcích je důležité dýchat tzv. břišním dechem, zůstat co nejvíce uvolněná a hledat úlevu prostřednictvím nefarmakologických metod (pohyb, polohy, teplé koupele, masáže, aroma masáže, akupresura, relaxace). Časové rozpětí a intenzita kontrakcí se liší u každé ženy. Tišení bolesti zahrnuje různé nefarmakologické i farmakologické možnosti, včetně epidurální analgezie, která se v některých případech používá na žádost rodičky.
Na konci I. doby porodní je děložní hrdlo plně rozvinuté a porodní branka je téměř zaniklá. Hlavní charakteristikou první doby je tedy postupné otevírání kanálu pro průchod dítěte. V této době žena většinou vyhledává úlevu od bolestí a některé polohy mohou usnadnit průchod hlavičky.
První doba porodní bývá nejdelší, a její průběh je velmi individuální. Po ukončení této doby následuje přechod do druhé fáze, kdy se plod postupně dostává do kontaktu s porodními cestami a hlavička začíná sestupovat.

II. doba porodní neboli vypuzovací
Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale na závěr i aktivní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která takzvaně tlačí, a tím „vypuzuje“ plod porodními cestami ze svého těla.
Průběh II. doby bývá podle individuálních faktorů variabilní. Na přelomu I. a II. doby může nastat přechodný útlum kontrakcí, což je častější u prvorodiček. Žena si volí polohu intuitivně; někdy se vyžaduje i specifický postup podle stavu dítěte a průběhu porodu. Někdy není potřeba okamžitě začít tlačit; hlavička dítěte může sestoupit natolik, že bude vhodné vyčkat na samovolný pokrok, aby se žena neunavila přečasným tlačením. Porodní asistentka poskytuje individuální poradenství a podporu.
Při samotném tlačení je vhodné zavřít oči, aby se předešlo popálení očí. Porodní asistentka chrání hráz, aby se minimalizovalo riziko poranění. Pokud plodová voda neodtéká samovolně, může být v počátku druhé doby proveden tzv. dirupce vaku blan.
Po narození hlavičky následuje otočení těla a porodu zbytku. Podvázání pupečníku bývá na konci druhé doby a novorozenec se klade na matčino břicho pro bonding a první přisátí k prsu. Poté se pokračuje k porodu placenty. Epidurální analgezie je v této fázi často používána, ale může ovlivnit průběh porodu.

III. doba porodní - porod placenty
III. doba porodní začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty. Děloha se po porodu stahuje (retrahuje) a její obsah tvoří placenta. Děloha je kulovitá a horní okraj dosahuje k pupku; po několika minutách dojde k dalším kontrakcím, které vedou k odloučení placenty od děložní stěny. Krevní výron mezi placentou a děložní stěnou podporuje odloučení placenty. Placenta bývá vypuzena do pochvy, často s lehkým pocitem nucení k tlačení.
Porod placenty by obvykle neměl trvat déle než 60 minut; pokud se nedaří, je možné ji vybavit manuálně. Dítě zůstává po porodu na těle matky (bonding) a kojení podporuje přirozenou tvorbu oxytocinu, který pomáhá k rychlejšímu stažení dělohy. Po porodu je žena převedena na šestinedělní oddělení a o miminko se stará novorozenecké oddělení.
Další informace o průběhu porodu naleznete v článku Spontánní porod. Po porodu následuje několik hodin klidu a později standardní monitorování a podpora vyhojení poranění a plně kojení.

Další související témata a praktické poznámky
- Poslíčci: Braxtonovy-Hicksovy kontrakce, které mohou naznačovat blížící se porod; pravidelné kontrakce a odchod hlenové zátky mohou být známkou porodu.
- Epiziotomie a ochrana hráze: zvažování nástřihu versus natržení; porodní asistentka se snaží minimalizovat oba zásahy prostřednictvím vhodných technik a poloh.
- Tišení porodních bolestí: nefarmakologické i farmakologické metody; epidurální analgezie patří k jedné z účinných metod, je-li indikována a prováděna zkušeným týmem.
- Porod do vody: vyžaduje schválenou vodní lázeň a vhodný zdravotnický dohled; není vhodný při infekčních stavech a některých komplikacích.
- Po porodu a zotavení: první hodiny po porodu zahrnují dohled nad krvácením, tlakem a stavem dítěte; potom následuje převedení na šestinedělí a bonding.
Po porodu se obvykle udržuje kontakt s dítětem, které bývá vyšetřeno a hodnoceno podle známky Apgar na 1. minutu, 5. minutu a 10. minutu. U novorozence s nižšími body může být vyžadována okamžitá lékařská péče. Pokud je vše v pořádku, rodiče a dítě odcházejí po několika dnech domů.
Podrobnější rady a podpůrné informace jsou dostupné v češtině a na webu porodnice.cz, stejně jako oficiálních zdrojích a zdravotnických službách.